Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 29. říjen 2020 | Svátek má Silvie
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Česká kardiologická společnost je rozjetý rychlík

prof. Aleš Linhart, foto: Jiří Koťátko

Česká kardiologická společnost je rozjetý rychlík

Medical Tribune 16/2020
21.09.2020 13:16
Zdroj: MT
Autor: čil
S předsedou České kardiologické společnosti (ČKS) prof. MUDr. Alešem Linhartem, DrSc., FESC, FCMA, o výročním kongresu, který je letos v září virtuální, o digitalizaci aktivit ČKS, ale také o tom, jak chce ČKS soustavně podporovat zájem mladých lékařů o obor kardiologie a jejich vzdělávání nebo jak plánuje rozvíjet stále významnější obor preventivní kardiologie a spolupráci s pacienty.

Letošní XXVIII. výroční sjezd ČKS, který se tradičně koná v květnu v Brně, byl kvůli epidemii COVID‑19 přesunut na září jako mnoho jiných tuzemských odborných akcí. Rozhodnutím výboru ČKS ze dne 23. června byl ale nakonec změněn i jeho formát, a to z prezenční podoby na podobu virtuální. Hlavním důvodem jsou jak omezení pro pořádání hromadných akcí, tak reálné riziko vyplývající z nestabilní epidemiologické situace. Virtuální kongres se koná od 13. do 24. září. Živé vysílání se uskutečňuje z Charvátova sálu na III. interní klinice 1. LF UK a VFN v Praze a přístup k online vysílání mají registrovaní účastníci.

  • Výroční sjezd ČKS je letos virtuální. Bylo to v červnu těžké rozhodování? Co všechno bylo ve hře?

Vzdát se klasické formy sjezdu bylo bolestné. Brněnské výstaviště se nám všem za ta léta dostalo pod kůži a kongres tam prostě máme rádi. Přenést vše do počítače je hodně těžké. Jsme pevně rozhodnuti, že jakmile to bude možné, vrátíme se zase k normálnímu formátu kongresu.

  • V čem vidíte omezení a v čem naopak zajímavé příležitosti virtuální podoby kongresu?

Pro všechny je to výzva – jde o velký úkol jak po logistické stránce, tak po stránce odborné. Díky asociacím a pracovním skupinám by program měl být atraktivní. Všichni ale dobře víme, jak je těžké udržet pozornost před obrazovkou. Živé vystoupení je prostě nezaměnitelné, stejně jako možnost setkávání se s kolegy.

  • Program se musel přizpůsobit virtuální podobě kongresu. Čeho jste se v programu museli vzdát?

A čeho s těžkým srdcem? Museli jsme oželet abstraktová sdělení i velkou část odborných sekcí, vysílat na více kanálech jsme považovali za nerozumné.

  • Ovlivní podle vás pandemie COVID‑19 budoucí podobu lékařských kongresů, nebo je letošek pouze mimořádný výkyv?

Já pevně doufám, že ze stávající situace časem vybředneme. Zatím se ale konec zdá daleko. V této době epidemie nabírá na síle a nezdá se, že bychom ji měli vbrzku zkrotit. Budoucnost si proto nedovolím předvídat, ale i do budoucna je nepochybné, že se ve virtuálním prostoru bude dít daleko více věcí než doposud.

  • Letošní kongres je váš první v pozici předsedy ČKS, jste také předsedou programového výboru. Jaké jsou hlavní plány?

Je to už pátý kongres v řadě, kdy předsedám programovému výboru. Když se podíváme na historii této akce, tak se těžko hledá nějaká inovace. Byli bychom rádi, kdyby byl kongres stejně populární a úspěšný jako v minulých letech, protože standard byl velmi vysoký. Pro prezenční formu kongresu jsme měli připravenou novou aplikaci, která měla přinést přehlednější nabídku programu a v níž by bylo lépe možné vybrat si sekce a přednášky, které chce člověk navštívit. Měla být přehlednější a uživatelsky přívětivější než ta předchozí, s větším množstvím informací. Na to jsme se velice těšili, měli jsme pocit, že by se ČKS měla v digitálním světě posunout dál. Větší digitalizací jsme také chtěli omezit ekologickou zátěž – snažíme se odklánět od tištěných programů a dalších materiálů.

Nové by mělo být také zpravodajství z kongresu. Hlavními mediálními partnery ČKS se staly Medical Tribune a Mobymedia, kdy Medical Tribune převezme vydávání digitálních kongresových novin a současně budeme pokračovat v konceptu, který jsme nastartovali už loni – KardioTV, čili jakýsi formát televizního vysílání. Popravdě řečeno, je to digitální zpravodajství formou rozhovorů a krátkých vstupů z různých akcí ČKS, nejen z výročního sjezdu. Už nějakou dobu se snažíme, abychom měli řadu přednášek zaznamenanou a mohli ji používat jako e‑learningové materiály. Nebudeme mít jen v rámci Kardio 365 uložené prezentace, ale i pro prezenční formu kongresu jsme plánovali mít už i celý videozáznam řady přednášek, který si budou účastníci moci prohlédnout, pokud budou na kongres zaregistrováni.

Pandemie COVID‑19 naše plány změnila. Novou programovou aplikaci možná účastníci nedocení, protože vysíláme pouze na jediném kanálu. Kongres je pak plně virtuální, či digitální… epidemie nás zkrátka donutila ke změnám, které jsme sice zčásti plánovali, ale které nám jinak kartami zamíchaly značně. Bylo nutno přepracovat celý program, vytvořit virtuální prostor pro výstavu našich partnerů a zvyknout si na nový formát přednášení bez publika.

  • Jak se na digitalizaci ČKS dívají starší členové, je to pro ně přijatelné?

My si dobře uvědomujeme, že významná část našich členů je generací, ke které počítače přišly až v průběhu života, a ne nutně se narodili s chytrým telefonem v ruce, na druhou stranu prakticky všichni dnes s počítači pracují a nikdo není v této oblasti negramotný. Myslím si, že naši členové to zvládají velice dobře. Na technologie si zvykají i ti, kteří jsou už v důchodovém věku, protože ty technologie jsou uživatelsky přívětivé a není důvod pro zbytečný konzervativismus.

  • V něčem se necháváte inspirovat také Evropskou kardiologickou společností (ESC) – snažíte se být více interaktivní, více se otevírat diskusím. Češi ale obecně spíše neradi diskutují, stydí se. Daří se vám na kongresech rozproudit diskusi?

Je to velice různorodé a těžko se odhaduje dopředu, kde a jak se bude diskutovat. Mnohdy na diskusi ani nezbývá čas. My jsme diskusím chtěli jít naproti možností pokládat dotazy přes kongresovou aplikaci nebo jiné aplikace, které používáme v rámci interaktivních sekcí. Bohužel se ukazuje, že i tak dotazů přichází jen minimálně.

Z těch sjezdových formátů, které přebíráme od ESC, bych zmínil sál Agora, který jsme zřídili už v loňském roce, jakmile nám to pandemie umožní, chceme v tom pokračovat. Zdá se nám, že fórum je právě vhodné pro interakci a diskusi, je méně formální než klasické sály. Chceme, aby tam probíhala krátká sdělení, velmi úderná. Otevřený prostor umožňuje, aby si tam třeba někdo přišel na chvíli sednout a poslechnout si, co se tam odehrává – to by mohlo být atraktivní třeba pro mladé kolegy. A řečeno s mírnou nadsázkou, díky své otevřenosti je to nejméně infekční prostředí.

  • Jaký bude v programu poměr vědy a klinické praxe?

Většina sekcí je orientována klinicky, což je dáno tím, že program je sestaven pracovními skupinami a asociacemi. My ten kongres také hodně vnímáme jako postgraduální a nechtěli jsme zabíhat do extrémních detailů určených pro úzký okruh odborníků, kteří se věnují specifické problematice. Každá pracovní skupina a asociace organizuje svůj meeting, kde je prostor na to jít do detailu, ale kongres by měl být hodně o postgraduálním a celoživotním vzdělávání. Chceme, aby to tak zůstalo, a je to trend, který opět přebíráme od ESC. Neznamená to, že bychom se nevěnovali vědě, ale je pravda, že počet sdělení formou abstrakt se dlouhodobě moc nezvyšuje a virtuální podoba sjezdu mu nenahrává už vůbec. Ale ani při klasickém sjezdu nebývají tyto sekce optimálně navštěvovány. To je ale osud vědeckých prezentací na celém světě a trpí tím jak kongresy ESC, tak kongresy americké. Můžu ale říct, že letos zaslaná abstrakta měla velmi dobrou kvalitu a je škoda, že se sekce s prezentacemi do virtuálního prostoru prostě nevejdou.

  • Ke klinicky pojatému kongresu patří doporučené postupy. Které budete letos představovat a probírat?

Přebíráme evropská doporučení, už řadu let je politikou ESC a ČKS, že akceptujeme evropská doporučení bez zásadních modifikací. Vytváříme z nich zkrácené verze, které jsou publikovány v časopise Cor et Vasa. Letos vyšla česky všechna doporučení, která byla publikována loni na podzim, ať už jsou to chronické koronární syndromy, dyslipidémie, diabetes nebo prediabetes. Bude se o nich také hovořit na sjezdu. Zkrácené verze jsou docela populární, svědčí o tom počet jejich stažení. Existují ale samozřejmě případy, kdy není možné evropské postupy přijmout bez různé míry adaptace na lokální podmínky. Jako příklady uveďme léčbu dyslipidémií inhibitory PCSK9, které mají u nás preskripční omezení, nebo využití CT koronarografie, která je v popředí v evropských guidelines pro diagnostiku a léčbu chronických koronárních syndromů, nicméně v České republice toto vyšetření ještě není tak úplně dostupné ve všech centrech. A to je potřeba okomentovat a říct si, která z alternativ je pro nás nejlepší.

Z guidelines publikovaných letos se samozřejmě největší pozornost soustředí na fibrilaci síní. O ní nepochybně uslyšíme opravdu hodně.

  • Na kongresu ČKS se také udílejí čestná členství a Libenského zlaté medaile. Co je principem těchto prestižních ocenění?

Udělení čestného členství reflektuje dlouhodobou práci pro českou kardiologii, letos jmenovaní (I. Bernat, R. Cífková, H. Grünfeldová, L. Zaviačič, M. Želízko – pozn. red.) jsou těmi, kteří odvedli velké množství práce pro obor, ať už na poli špičkové medicíny v katetrizační laboratoři jako doktor Želízko, na poli epidemiologie a prevence arteriální hypertenze jako profesorka Cífková, nebo dlouhá léta odváděli tu poctivou klinickou práci v terénu a zůstaly za nimi stovky a tisíce ošetřených pacientů. Snažíme se ocenit obě tyto skupiny. Za mimořádné zásluhy na rozvoji oboru kardiologie se uděluje Libenského zlatá medaile ČKS, kterou letos virtuálně převezmou prof. Priori z Itálie, prof. Chaloupecký a prof. Špinar.


Nesnižovat laťku, ale zlepšovat trénink

  • ČKS zahrnuje celou řadu pracovních skupin a asociací, které svým zaměřením pokrývají široký záběr kardiologie. Jak hodnotíte jejich činnost?

Koncept asociací se určitě osvědčil. Řídit kardiologii v celé její šíři a organizovat odborná setkání pro všechny specializace jedním výborem je naprosto nemyslitelné. To, že se asociacím dal prostor a autonomie, zvýšilo jejich iniciativu a také kvalitu jednotlivých konferencí a meetingů. Vnímám to velmi pozitivně, stejně jako roli předsedů jednotlivých asociací. Autonomie s sebou nese nejen kompetence, ale i pocit zodpovědnosti za danou oblast. Myslím si, že všechny asociace se k tomu postavily velice dobře. Pracovní skupiny autonomii nemají, nebo jen v limitované míře, ale i tam v tuhle chvíli vidím, že to dělají lidé, kteří mají o problematiku reálný zájem, a o žádné pracovní skupině nelze říci, že by to bylo nečinné těleso v rámci ČKS. Na druhou stranu, zájem členů není ve všech asociacích a skupinách stejný, například voleb se jich zúčastňuje různý počet – někde polovina, někde třeba jen deset procent, a to bychom chtěli změnit. Protože smyslem adherence k nějaké asociaci nebo pracovní skupině má být aktivní účast na jejím životě. K povzbuzení aktivity členů by mělo přispět to, že pro ně vytváříme zázemí a poskytujeme jim mediální pokrytí sjezdů, které mohou využít, když se nemohou osobně zúčastnit. Právě odtud pramení naše snaha, aby byl život ČKS kontinuálně dostupný, aby to nebylo jen čtrnáct jednorázových akcí. Doufáme, že tímto přístupem asociacím i pracovním skupinám pomůžeme, protože zatím odvádějí skvělou práci. Bez nich by třeba vůbec nešlo postavit program výročního sjezdu nebo naše České kardiologické dny. Jsou to takové naše bojové jednotky. Jsem jim vděčný, protože jejich zástupci pro ČKS pracují ve svém volném čase a dělají to nezištně.

  • Hodně myslíte na mladé kardiology a lékaře v předatestační přípravě. Jaký je vůbec zájem mladých lékařů o obor kardiologie?

V posledních letech není zájem o kardiologii takový, jaký bychom čekali. Kardiologie má pověst náročného oboru, což opravdu je – myslím si, že z hlediska obtížnosti a složení atestace patří kardiologie stále k těm oborům, kde to není jednoduché. Na druhou stranu vidíme, že počet selhání u atestace z kardiologie v posledních dvou letech významně poklesl a úroveň adeptů se zvýšila. Nepochybně se zkvalitnilo vzdělávání v kardiologii. O to je smutnější, že počet uchazečů o obor není tak vysoký, jak bychom si přáli. Je to škoda, protože kardiologie nabízí obrovskou plejádu možností, co si v oboru vybrat, a nemusí to nutně být ta nejagresivnější akutní nebo intervenční kardiologie – takové naše adrenalinové sporty, nebo velmi technická arytmologie. Máme velmi dynamicky se rozvíjející zobrazovací metody v kardiologii, oblast srdečního selhání, kardiomyopatií, kardiogenetiky, preventivní kardiologie…

Není sporu o tom, že potřebujeme více kardiologů. Nechali jsme si vypracovat demografickou analýzu kardiologů v České republice a ukazuje se, že procento těch, kteří se blíží důchodovému věku nebo v něm už jsou, je poměrně vysoké. Je proto nutné myslet na to, abychom měli budoucí generaci kardiologů. Začali jsme proto s jednáním na ministerstvu zdravotnictví o tom, že by bylo dobré pamatovat na kardiologii z pohledu rezidenčních míst. Tato jednání jsou teď samozřejmě zbrzděna epidemií, ale budeme v nich pokračovat. Snažíme se také podporovat vzdělávání mladých kardiologů na všech možných úrovních, naše pracovní skupina Kardio 35 organizuje řadu užitečných vzdělávacích akcí. Na mladé ale pamatujeme i na kongresech ČKS – prakticky na každém je nějaký blok, který jejich vzdělávání zkvalitňuje. I to má samozřejmě vliv na to, že počet selhání při atestacích je nízký – dostupnost zdrojů a ochota expertů a opinion leaderů sdílet know‑how sklízí svoje ovoce. Jsme rádi, že se do výše uvedených vzdělávacích aktivit zapojují i sami mladí, rádi vidíme jejich iniciativu.

Nesmíme také zapomenout na důležitou věc, kterou je zajištění účasti mladých lékařů na kongresu ESC – každý rok (dokud epidemie dovolila) jsme přinášeli tuto možnost padesáti z nich. Je to významný přínos pro jejich vzdělávání. Naším cílem je mít v oboru špičkové profesionály, a udržet tak výbornou pozici české kardiologie ve světovém srovnání. Jinými slovy, nechceme snižovat laťku, ale zlepšovat trénink.

  • V jakém stavu jste převzal ČKS a co oceňujete v jejím dosavadním fungování?

ČKS je už řadu let velmi rozjetý rychlík, má opravdu strhující tempo. Práce celého výboru je pro mě fascinující, jsou to úžasní lidé, skutečně oddaní kardiologii, a nakonec i ČKS. Společnost jsem přebíral v excelentním stavu, došlo k velkému rozmachu aktivit. Přebrali jsme postupně pod svá křídla organizaci kongresů a seminářů ČKS, podařilo se nastavit nový, udržitelný formát časopisu Cor et Vasa, podařilo se optimalizovat chod sekretariátu. Přebrat ČKS v tomto stavu byl pro mě velký závazek – když přebíráte něco, co funguje velmi dobře, je často uměním to nezkazit. Myslím, že se ČKS docela daří, ale nebylo by to možné bez skvěle pracujících lidí, jak na úrovni sekretariátu, tak na úrovni celého výboru, který je mimořádně pracovitý. Nesmím ale zapomenout ani na skvělé kolegy z výborů asociací a pracovních skupin. Nikdo se neveze a je opravdu radost pracovat s takovými lidmi. Považuji to za velkou čest.

  • Co patří mezi priority vašeho vedení ČKS?

Jednou z priorit je přenesení ČKS do virtuálního prostoru tak, abychom měli aktivity a činnosti podchyceny dlouhodobě, abychom se mohli vracet k tomu, co proběhlo, jako k edukačním materiálům. Máme v plánu vytvořit nové webové stránky, které budou uživatelsky ještě přívětivější než ty dosavadní. Chceme se taky snažit o to, aby digitalizace v podobě mediálních výstupů byla taková, že si naši členové zvyknou žít s ČKS nejen během kongresů, ale v průběhu celého roku. Ačkoli tento plán byl nastolen dlouho před erupcí pandemie, koronavirus nám vše hodně urychlil.

To, co chceme významným způsobem posílit, je preventivní kardiologie. Proto letos v lednu vznikla Česká asociace preventivní kardiologie a my se těšíme, až budeme její činnost podporovat a dále rozvíjet. V této souvislosti jsme byli nadšeni, že za dva roky by se v České republice měl konat výroční kongres ESC Preventive Cardiology, dříve známý jako EuroPrevent. Uvidíme, zda nám to epidemiologická situace nezkazí.

Chtěli bychom, aby se kardiovaskulární prevence rozvíjela. Máme například nastartovaný projekt s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, který by měl zapojit do hry praktické lékaře. Tento nový bonifikační program VZP Plus už letos začne podporovat kvalitní screening a prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Chtěli bychom, aby kardiovaskulární prevence nebyla vnímána jako něco nudného a otravného, něco, o čem všichni vědí, ale nedodržují to. Chceme, aby se preventivní kardiologie stala hmatatelnou součástí péče o naše pacienty, jak v primární, tak v sekundární prevenci. V plánu je také přinést relevantní informace pacientům – máme rozpracovaný vznik portálu, kde by se pacienti mohli dobrat ověřených informací o jednotlivých kardiovaskulárních chorobách a léčebných postupech a nemuseli se spoléhat na neselektovaného doktora Google. Chceme nemocným a laické veřejnosti poskytnout informace, které nebudou komerčně zkreslené nebo ovlivněné představami neodpovídajícími vědeckým poznatkům. Už příští rok by měl mít portál ČKS podobu, která bude opravdu použitelná jako informační zdroj, a to univerzálně pro všechna kardiocentra a všechny kardiology.

  • Chcete se jako kardiologická komunita také více otevřít veřejnosti, pacientům a pacientským organizacím a být více vidět v mediálním prostoru?

Je to také jedna z našich ambicí. První oblastí, kde bychom si chtěli ověřit, jak se nám to bude dařit, je problematika chronického srdečního selhání a kardiomyopatií. Pracujeme na otevřené diskusní platformě, která by měla přinést návrhy na to, jak se dostat do blízkosti pacientských skupin a jak naši roli v této oblasti posílit. Podobných iniciativ existuje celá řada, mnoho z nich je ale izolovaných nebo roztříštěných, řada je posilována jenom zájmem toho, kdo ji podporuje z komerčního hlediska. Myslíme si ale, že pokud by se podařilo iniciativy sjednotit a dát jim jednotný proud, mohly by představovat benefit pro pacienty. Protože vždycky je dobré vědět, že v té chorobě nejste sám, že vám někdo může poradit nebo se podělit o zkušenosti. Rady by neměly být jen medicínské, ale také z oblasti sociální a psychosociální. Jsem rád, že se nám loni díky aktivitě ministerstva práce a sociálních věcí a Parlamentu ČR podařilo dosáhnout toho, že naši pacienti mohou být kandidáty na zdravotnické pomůcky, které pro ně byly dříve nedostupné. Teď ještě potřebujeme, aby o tom pacienti věděli.

  • Inspiruje vás v oblasti kardiovaskulární prevence nějaká země?

Obecně jsou to skandinávské země, konkrétně pak Finsko. Lze ale říci, že systém v České republice je nastaven poměrně luxusně. Kdyby se nám jen podařilo přimět obyvatele, aby chodili ve vyšším procentu na preventivní prohlídky, mohli bychom mít daleko lepší celkovou situaci. Máme velmi dobře fungující síť praktických lékařů, kteří poskytují kvalitní péči a prevence patří k jejich zásadní úloze. Mohou identifikovat kardiovaskulární rizikové faktory a pacienty nasměrovat. Jsem rád, že již zmíněný projekt VZP Plus zahrnuje praktické lékaře – my kardiologové se nedokážeme sami postarat o všechny pacienty, potřebujeme partnery. Spolupracujeme také s Českou internistickou společností a Českou společností pro aterosklerózu a nemyslím si, že můžeme dosáhnout významného pokroku bez vzájemné spolupráce odborných společností.

  • Má podle vás větší díl zodpovědnosti za prevenci přijmout lékař, nebo pacient sám?

Myslím si, že každý člověk či pacient sám je primárně zodpovědný za to, jak se o sebe a své zdraví stará. My nemáme žádný mechanismus, jak pacienta donutit, aby přišel na preventivní prohlídku, aby si nechal změřit krevní tlak nebo aby adheroval k léčbě, začal cvičit a podobně. Můžeme jenom motivovat a přesvědčovat. Asi nenajdete nikoho, kdo by si myslel, že naše role je pokračovat v patriarchálním systému, který tady přetrvával z dob minulých, kdy stát deklaroval, že se postará o zdraví každého. Edukace je náročná na čas, měla by zahrnovat i psychologickou podporu, asistenci v sociální oblasti, a to zkrátka lékař s limitovaným množstvím času dělat nemůže. I proto si myslím, že bude užitečné, když shromáždíme informační zdroje pro pacienty na jednom místě a poskytneme pacientům odkaz na ně. Pro ty, kteří by nedokázali vstřebat potřebné informace jen z textů, připravujeme rozhovory s odborníky, s jinými pacienty, zkrátka pracujeme na tom, aby to byl multimediální online zdroj informací. To by měl být náš příspěvek prevenci.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky