Fórum MT: Jak udržet zdravotnictví v chodu v době covidové?

Většina z nakažených zdravotníků získala nákazu v běžném životě, ne na pracovišti. Pokud se při své práci setkali s covidovým pacientem, měli respirátor a nemají příznaky onemocnění, nemusejí do domácí karantény, jako to platilo v prvních měsících epidemie. Zdravotnickým provozům to umožňuje fungovat bez omezování péče. Zajímalo nás, jak se zdravotnická zařízení s vysokým rizikem nákazy COVID‑19 vyrovnávají a jaké způsoby ochrany pracovníků se jim osvědčily, proto jsme se zeptali: Jak se preventivně bráníte, abyste nemuseli uzavřít provoz kvůli zaměstnancům v karanténě?

• Doc. MUDr. Petr Němec, CSc., MBA,

ředitel CKTCH v Brně

Při obraně je třeba nejprve definovat nepřítele. V tomto případě je nepřítel všudypřítomný a navíc neviditelný. Taková vágní definice vzbuzuje v lidech pocit, že účinná a cílená obrana není dost dobře možná. Navíc boj s tímto nepřítelem trvá už dost dlouho a dostavuje se únava. Všechna tato fakta a možná ještě některá další je třeba vzít v úvahu při strategických rozhodnutích. Naše obrana tedy spočívá v následujících krocích:

• Prvním a nejdůležitějším je přesvědčit zaměstnance, že je třeba racionálně chránit sebe i okolí jak v pracovní době, tak i mimo ni. Při přímém kontaktu nebo při příznacích onemocnění je třeba zůstat pár dnů doma, než se infekce prokáže nebo vyvrátí. Na druhé straně není třeba propadat depresím a zbytečnému strachu. Pokud se to podaří, je z půlky vyhráno. Racionální a odpovědný přístup je více než jakékoli vynucované hygienické opatření.
• Zavedení hygienických opatření, která omezí riziko přivlečení nákazy, ale neparalyzují provoz. Pečlivá anamnéza každého přicházejícího pacienta hned při prvním kontaktu, zejména pokud přichází z rizikovější oblasti. Provedení stěrů u rizikových pacientů, raději více než méně.
• Raději chvilková nepříjemnost s používáním prostředků osobní ochrany než prodělání nebo roznesení infekce.
• Pravidelná dezinfekce povrchů v prostředí a rukou. Je třeba mít stále na paměti, že léčíme nemocné, které jejich základní choroba, se kterou do zdravotnického zařízení přišli (nebo by měli přijít), ohrožuje mnohem více než infekce, která je už dlouhé měsíce na prvním místě v hitparádě všech sdělovacích prostředků. Jako zdravotníci se tedy snažme nedopustit, aby nám pacienti umírali na čekacích listinách na operace, transplantace nebo jiné výkony, které bychom jim za normálních podmínek byli schopni poskytnout.

• MUDr. Lukáš Velev, MHA,

chirurg, ředitel Nemocnice Jihlava, p. o.

Základem je aplikace plošných bariérových opatření, tedy užití vhodné třídy ochrany dýchacích cest, očí, celkové dle typu provozu a výkonu. Dezinfekce rukou. Pokud lze, sociální distance. Triáž pacientů i návštěv, které jsou do odvolání jen po domluvě. Včasná izolace pacientů s podezřením na COVID‑19, izolace nemocných s COVID‑19. I tak bude docházet a dochází k nakažení zdravotníků. Zatím vidíme, že častěji ve vlastním sociálníM prostředí než v práci. Ale je to možná otázka času, nevím. Opakovaně musíme a budeme muset s příslušnou ochranou i dalšími opatřeními nechat pracovat zdravotníky, kteří byli v kontaktu s osobami s pozitivními testem na SARS‑CoV‑2, pokud tito zdravotníci nemají příznaky onemocnění. Pokud by to nebylo možné, zdravotní systém by v lůžkové části zkolaboval. Obávám se ale, že obdobně jako v jiných zemích budeme na vrcholu krize muset nechat pracovat i zdravotníky, kteří jsou sami pozitivní a nemají příznaky.

• Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.,

ředitelka Gerontologického centra Praha 8, předsedkyně Alzheimer Europe

Toť těžká otázka. Od jarních počátků epidemie se snažíme o diskutování, nastavování a podle situace průběžné modifikování preventivních opatření na jednotlivých odděleních a v jednotlivých službách podle jejich typu, aby odpovídala aktuálním předpisům (což není vždy jednoduché ani jednoznačné), ale hlavně aby co nejvíce chránila naše pacienty i personál, a přitom umožnila relativně normální provoz, život i sociální kontakty. Stále si to na všech setkáních a provozních poradách opakujeme, prověřujeme, opravujeme. Zdůrazňujeme to prakticky při každé příležitosti. A opakovaně se nám ukazuje, že toto opakování stále a stále dokola je nesmírně potřebné a že ještě někdy nestačí. I tak se samozřejmě vyskytnou problémy, ale snažíme se je minimalizovat. Zda se nám to podaří, to ukáže až čas.

• PhDr. Martina Šochmanová, MBA,

náměstek ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu IKEM

V Institutu klinické a experimentální medicíny dbáme především na prevenci. Zaměstnanci mají k dispozici ochranné pomůcky, zaměstnanci v ambulantních provozech a na urgentním příjmu jsou vybaveni respirátory FFP2. Testujeme na COVID‑19 vždy, když má někdo sebemenší příznaky onemocnění. Naše oddělení hygieny a epidemiologie samo trasuje kontakty, které zavčasu opět testujeme. Snažíme se na zaměstnance působit tak, aby byli co nejvíce odpovědní, aby sami kontaktovali při jakémkoli podezření naše epidemiology a hygieniky. A v neposlední řadě se snažíme nastavovat ochranná opatření v IKEM vždy dle aktuální epidemiologické situace, byť to znamená, že se pravidla mění třeba i po týdnu. IKEM jako specializované pracoviště se totiž stará o velmi senzitivní pacienty, proto musíme dbát na jejich bezpečnost stejně jako na bezpečnost a zdraví našich zaměstnanců.

• Doc. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA,

ředitel VFN

Cest není mnoho. Samozřejmě využíváme mimořádného opatření, kdy zdravotníci nemusejí do karantény, pokud se řádně chránili a nadále pracují s ochrannými pomůckami. Testujeme pacienty s příznaky 24 hodin denně a navíc ty, kteří míří na ORL nebo plicní oddělení. Také využíváme vstupní triáž pacientů, abychom oddělili ty, kteří mohou být COVID pozitivní.

• Mgr. Dita Svobodová, Ph.D., MHA,

náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání VFN

Všichni zdravotničtí zaměstnanci naší nemocnice mají k dispozici OOPP – nejen klasické jednorázové ústenky, ale jsou plně vybaveni i respirátory třídy FFP2 a rovněž ostatními ochrannými pomůckami (štíty, empiry nebo pláště, rukavice, čepice). Tam, kde zaměstnanci pečují o COVID+ pacienty, jsou vybaveni navíc respirátory třídy FFP3 a je jim plně k dispozici ochranný oděv tyvek. Klíčová je i v nemocnici důkladná a pravidelná hygiena rukou mýdlem a používání dezinfekčních prostředků na ruce. Současně dbáme i na jiné hygienické požadavky ve zvýšeném režimu (např. dezinfekce ploch a povrchů). Dodržujeme tzv. bariérovou ošetřovatelskou péči. Pokud se zdravotníci setkají s pozitivním pacientem nebo kolegou a jsou v tzv. „kontaktu“, postupujeme dle nařízení MZČR. Snažíme se, abychom osobních ochranných pomůcek měli k dispozici dostatečné množství, a naši zaměstnanci tak byli preventivně chráněni na svých pracovištích. Nicméně, vzhledem ke stále zvyšujícímu se komunitnímu přenosu se s pozitivními zaměstnanci v naší nemocnici setkáváme.

• JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA,

ředitel FN v Motole, výkonný předseda Asociace nemocnic ČR

My máme možnost dělat to, co nám umožňuje výjimka Ministerstva zdravotnictví ČR, což je takzvaná karanténa na pracovišti. V praxi to znamená, že zaměstnanec, který je negativně vytřený, může pokračovat ve své práci, musí být však vybaven respirátorem FFP2 a dalšími ochrannými pomůckami. To se snažíme uplatňovat. K čemu jsme prozatím nepřistoupili, je střídání směn, aby se lidé nepotkávali na pracovišti. K tomu se nechceme dostat, protože to by nutně vedlo k omezení péče. Jdeme tedy pouze tím systémem karantény na pracovišti a budeme doufat, že to tak bude i nadále fungovat. Aktuálně máme pouze dva zaměstnance nakažené od pacientů, drtivá většina pozitivních zaměstnanců se nakazila doma. \ PhDr. Andrea Polanská, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FN Ostrava Naši zaměstnanci dodržují vnitřní hygienicko‑epidemiologická opatření (např. hygienickou dezinfekci rukou, nošení ochrany nosu a úst, jako je respirátor nebo ústenky, atd.). Dále umožňujeme zaměstnancům práci v karanténě dle mimořádného opatření MZ ČR č. j. MZDR 36813/2020‑1/MIN/KAN s účinností od 2. 9. 2020.

• MUDr. Marcela Křížová,

ústavní hygienik ÚPMD

Ústav pro péči o matku a dítě v Praze‑ ‑Podolí je superkonziliárním pracovištěm, kde je zdravotní péče poskytována v komplikovaných případech i pacientkám z celé republiky. Je zároveň perinatologickým centrem s jednotkou intenzivní péče pro novorozence a největší porodnicí v Praze. Každé dvacáté dítě v České republice se narodí v Podolí. Z tohoto důvodu jsme věnovali a i nadále věnujeme významnou pozornost proticovidovým opatřením. Naší prioritou je minimalizace rizika zavlečení nákazy do našeho zdravotnického zařízení. Proto už od jara funguje tzv. COVID tým, složený z ředitele, ústavního hygienika, náměstků a primářů jednotlivých oddělení. Tento tým se pravidelně schází a aktualizuje epidemiologická opatření. K nim patří omezení pohybu osob v nemocnici a s tím související zákaz návštěv a doprovodů k ambulantním vyšetřením s výjimkou otců u porodu, povinné používání respirátorů na rizikových odděleních, jako je např. porodní a operační sál. Máme k dispozici testování pacientek před plánovanými výkony s cílem ochránit jak zdravotníky, kteří o tyto pacientky pečují, tak pacientky samotné, které by v případě odložitelnosti současný operační výkon zbytečně zatížil. Testování je také k dispozici zaměstnancům ÚPMD v dostatečně kapacitě tak, abychom co nejdříve odhalili případné pozitivní spolupracovníky. Samozřejmou součástí prevence je dodržování všech metodických pokynů MZČR. Všechny pokyny upravené pro potřeby nemocnice, často vzhledem k charakteru našeho pracoviště o něco přísnější, jsou formou závazných příkazů ředitele umístěny na intranet na místě vyhrazeném pro COVID‑19 (microsite COVID) tak, aby se s nimi mohli seznámit všichni zaměstnanci. Probíhají i další aktivity, např. praktická povinná školení v používání ochranných prostředků apod. Všechna opatření jsou zaměřena na to, aby se do karantény dostal co nejmenší počet zaměstnanců nemocnice, a tím byla poskytovaná zdravotní péče zachována co nejdéle v dostatečném rozsahu.

Zdroj: MT