Přeskočit na obsah

Prymula: Na patnáctiprocentní navýšení tarifů nemáme

Ministr zdravotnictví prof. Roman Prymula je ochoten jednat o zvýšení platových tarifů zdravotníků pro příští rok. V současném rozpočtu zdravotního pojištění ale podle něj není na splnění požadavků odborů dostatek financí. „Jsem poslední, kdo by bránil tomu, aby naši zdravotníci dostali nějaké prostředky navíc. Nechci ale slibovat částku patnáct procent, rozpočet zdravotnictví bude příští rok napjatý,“ řekl Prymula při vyhlašování nouzového stavu.

Připomněl také prostředky na mimořádné odměny, které již formou dotací ze státního rozpočtu šly nemocnicím letos. „Do systému se dostal velký balík peněz, hovořím o 11 miliardách jen v posledním období,“ uvedl Prymula.

Schůzka zdravotnických odborů, zaměstnavatelů a náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku Heleny Rögnerové nepřinesla minulý týden žádný posun. Návrh úhradové vyhlášky nepočítá s žádným plošným nárůstem platových tabulek. Odvolává se na plánované zrušení superhrubé mzdy, které by navýšilo čisté platy o zhruba pět procent. Odbory trvají na patnáctiprocentním navýšení platových tarifů a promítnutí odpovídající položky do úhradové vyhlášky. „Bohužel k žádné shodě ani k nějakému sjednocení stanovisek jak odborů, tak zaměstnavatelů nedošlo,“ řekla po jednání předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. „Podle nás je navýšení platů, které požadujeme, tedy o patnáct procent, reálné, systém je schopen ho unést, ale bohužel ministerstvo zdravotnictví má jiný názor,“ dodala. Odbory poukazují na to, že pojišťovny stále disponují přebytky z předchozích ekonomicky silných let.

Nezvyšování platových tarifů je pro odbory nepřijatelné i proto, že pro příští rok už bylo dohodnuto navýšení platů učitelů a pracovníků sociálních služeb.

Odbory rovněž nesouhlasí s hlavní prioritou návrhu úhradové vyhlášky, a to je plošné zavedení CZ‑DRG do úhrad. „Ministerstvo zdravotnictví naplánovalo, že zavede nový systém hrazení nemocniční péče CZ‑DRG i přesto, že tu probíhá epidemie, jakou jsme tu neměli. Sice jsme CZ‑DRG vždy chtěli, ale v současné situaci a s objemem financí, se kterým to chce ministerstvo zdravotnictví zavést, to považujeme za hazard,“ řekla Žitníková. Zavedení systému by podle ní bylo potřeba podpořit významným růstem úhrad.

Ani Asociace českých a moravských nemocnic nesouhlasí s návrhem úhradové vyhlášky. Navýšení úhrad všem segmentům o tři procenta proti plánům na rok 2020 považuje za nepřijatelné, minimum by mělo být nárůst o sedm procent proti skutečnosti roku 2020 po vydání kompenzační vyhlášky, která poskytovatelům poslala zhruba čtrnáct miliard korun navíc. Bez jakéhokoli plošného zvyšování platů a mezd požaduje AČMN nárůst úhrad o sedm procent proti skutečné úhradě v roce 2020. „Při 15% zvýšení platů a mezd by bylo nutné zvýšit úhrady na na 117,05 procenta roku 2020,“ vypočítává asociace. Vyhlášku může ministr vydat do konce října. Na jednání tak je jen několik týdnů.

Návrh úhradové vyhlášky vychází z predikce, že výběr pojistného v roce 2021 bude meziročně růst jen minimálně a nedosáhne úrovně výběru pojistného v roce 2019. Díky schválenému navýšení plateb za státní pojištěnce budou přesto celkové příjmy veřejného zdravotního pojištění meziročně o 35,7 miliardy vyšší, proti roku 2019 zhruba o 54 miliard vyšší. Celkové výdaje by podle vyhlášky měly být vyrovnané s celkovými příjmy.

Pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu by návrh úhradové vyhlášky znamenal podle odhadů v příštím roce vyrovnané hospodaření. Uvedl to na dotaz MT ředitel VZP Zdeněk Kabátek. „V příštím roce dále rostou platby za státní pojištěnce. Celkově počítáme příští rok s příjmy meziročně o zhruba třicet miliard vyššími a s vyrovnaným hospodařením. Pokud by úhradová vyhláška byla podepsána tak, jak vypadá její návrh, bude na úhrady zdravotních služeb a veškeré příjmy budou za ně vynaloženy,“ uvedl Kabátek. Z jeho pohledu není důvod návrh úhradové vyhlášky napadat. „Další navýšení úhrad ve vyhlášce by znamenalo využít rezervy,“ uvedl s tím, že odhady pro příští rok nejsou přesné. Vliv na ně bude mít i probíhající druhá vlna epidemie nového koronaviru. „Je to riziko pro ekonomiku, může to ovlivnit naše odhady pro příští rok. Povede k dalšímu poklesu příjmů zdravotního pojištění a bude mít vliv i na náklady na zdravotní služby. Zatím je to velká neznámá,“ uvažuje Kabátek.

V letošním roce zatím sleduje VZP pokles příjmů o 1,6 procenta a proti plánu rostou i náklady. Aktuálně očekává, že za letošek skončí hospodaření jedenáct miliard v minusu. To je o 5,6 miliardy hlubší saldo, než s jakým pracoval zdravotně pojistný plán psaný v předcovidových dobách. Ztrátu dorovná pojišťovna z přebytků z předchozích let. „Navýšení plateb za státní pojištěnce je významným parametrem toho, proč situace vypadá takto. Pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu bude dopad do příjmů v letošním roce necelých třináct miliard korun. Kdyby toto zvýšení platby za státní pojištěnce nepřišlo, byl by letošní výsledek hospodaření ještě o tuto částku horší,“ uvedl ředitel Kabátek. Na konci srpna měla VZP na svých účtech zůstatek 35,6 miliardy korun. Více než kdy předtím. Po několika měsících se úbytek zůstatků na účtech pojišťoven zastavil, když začaly přicházet zvýšené platby státu za státní pojištěnce. Zůstatky ale zatím neodrážejí dopad kompenzační vyhlášky na náklady zdravotních pojišťoven.

Úhradová vyhláška, jak byla navržena ještě předchozím ministrem Adamem Vojtěchem, má implementovat CZ‑DRG do úhrad za akutní lůžkovou péči u 45 procent vykázané péče. Tato péče má být hrazena podle sbližujících se individuálních základních sazeb. Ty by se během několika let mohly úplně srovnat. Pro drtivou většinu nemocnic by návrh úhradové vyhlášky pro rok 2021 přinesl meziroční nárůst úhrad o dvě až deset procent. Nejvíc by si polepšily nemocnice s dosud nejnižšími základními sazbami. Ovšem ty, které by měly nejnižší nárůst, by si zřejmě v příštím roce nemohly dovolit nárůst platů všech zdravotníků.

„Jsme přesvědčeni, že nová klasifikace je natolik lépe popsaná, že je možné vyčlenit mnohé DRG báze z paušálu a hradit je bez limitací,“ řekla před časem náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku Helena Rögnerová. „Pokud by se měly platové tabulky zvyšovat, nemůžeme si dovolit tak výraznou implementaci CZ‑DRG do úhrad. V nemocnicích, kde dojde k nárůstu jen o dvě procenta, na plošný růst platů mít nebudou. Jsou to zkrátka spojené nádoby. Buď budeme CZ‑DRG teď implementovat skokově, a nemocnice, které na tom byly nejhůř, si polepší i o deset procent, nebo zvýšíme platové tabulky. Obojí nejde,“ dodala.

 

K VĚCI…
VZP hledá ředitele
Ing. Zdeňku Kabátkovi 30. listopadu končí mandát ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny. Správní rada VZP začala na svém zářijovém jednání připravovat volbu nového ředitele a bude se jí zabývat i na dalším zasedání. Zda se do případného výběrového řízení přihlásí, nechtěl Kabátek komentovat. Svůj zájem o tento post před časem potvrdil týdeníku Euro náměstek ředitele a někdejší poradce Adama Vojtěcha Ing. David Šmehlík.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Prevence a terapie srdečního selhání

23. 4. 2024

Srdeční selhání je heterogenní klinický syndrom různých etiologií, jehož diagnostika a léčba se v posledních letech značně posunula. „Vzhledem k…