Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 28. říjen 2020 | Dnes je Státní svátek
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Kam zmizel ten starý song?

Foto:shutterstock.com

Kam zmizel ten starý song?

Medical Tribune 18/2020
05.10.2020 11:54
Zdroj: MT
Autor: komentář: MUDr. František Koukolík, DrSc., FCMA
„Kam zmizel ten starý song?“ je název hezké písničky. Songy naštěstí nezmizely. Lidskému zpívání se věnuje nejlepší současná sociální věda. Zpívání užila ke zkoumání celé muziky.

Hudba totiž doprovází lidi od pradávna – nejstarším flétnám je kolem 40 000 let. Objevuje se ve všech kulturách. Mohla být jednou nebo větším počtem biologických adaptací našeho druhu, to je všechno, co prospívá možnosti mít zdravé potomky, kteří mohou mít další zdravé potomky. To je první zkoumaná otázka.

Zrovna tak mohla být vedlejším výtvorem evoluce sluchu, kontroly pohybu, jazyka a citového života, něco podobného lidskému umění psát. Psaní se totiž považuje za vedlejší výtvor schopnosti zrakově rozlišovat drobné tvary a jemné kontroly hybnosti, které se vyvinuly z docela jiných důvodů pro řešení docela jiných úloh. Je muzika něco podobného? To je druhá zkoumaná otázka.

Henry Longfellow, velký americký básník, r. 1835 hudbu nazval univerzálním jazykem lidstva. Což je otázka třetí. Je muzika opravdu tak univerzální, všelidská? V různých kulturách je hudba opravdu různá. „Jediným univerzálním znakem muziky je, že ji provozují všichni lidé,“ děl skeptický etnomuzikolog George List.

I Longfellow si byl vědom velkého počtu podob, které hudba má: „Sedlák na severu zpívá svým dětem tradiční baladu… španělský mezkař jásá s prvním skřivanem… česač hroznů na Sicílii má svůj večerní hymnus, neapolský rybář zpívá na člunu, benátský gondoliér půlnoční serenádu.“

Jenže na druhé straně mohou být pod nejrozmanitějšími podobami lidského chování, tedy i hudby, hlubší, skryté a společné mechanismy z vývojové minulosti, jako jsou volba partnerů, příbuzenství, náboženství, násilí a válka, morálka, ekonomické a politické chování. Tedy něco podobného společnému jmenovateli. Například lidé kmene Mafa ze severního Kamerunu rozlišují, zda jsou úryvky západní hudby, kterou téměř neznají, šťastné, smutné nebo zda je v nich strach, docela podobně jako posluchači z Kanady. V jiné studii internetoví posluchači spolehlivě rozlišili ukolébavky, taneční písně a šamanské uzdravující písně zaznamenané v 86 většinou malých exotických společnostech. Američtí posluchači stejně jako posluchači z kambodžské vesnice byli schopni na požádání tvořit hudební zvuky, které zněly hněvivě, šťastně, mírumilovně, smutně nebo ulekaně, a tvořit v těchto kategoriích podobné melodie. To by svědčilo pro společné kořeny.

Hledání odpovědí na všechny tři otázky užilo přirozený zpěv. Výzkum nejprve vytvořil dvě databáze. V první jsou záznamy písňových textů posbíraných v šedesáti společnostech a všech jejich souvislostí: například jak starý je zpívající člověk, kolik má posluchačů, které nástroje mu tvoří doprovod. V druhé jsou zvukové záznamy písní zaznamenaných v 86 společnostech, a to písní k tanci, milostných písní, ukolébavek a zpěvu užívaného při léčení. U každého záznamu byly určeny zvukové hudební vlastnosti, posluchači určili, zda je příjemný, nebo nepříjemný, v jaké míře je nabuzuje, tonalitu, v evropské hudbě do ní patří durová a mollová stupnice, ornamentaci, to jsou například trylky a další.

Takže byl obsah databází podroben statistické analýze.

Odpovědi praví, že muzika univerzální je. Což dokládá etnografická dokumentace 315 společností. U 60 společností byly zkoumány písně. Každá z nich má písně se slovy, 22 z nich má kromě písní se slovy i písně beze slov, jen se zpívanou melodií nebo slabikami, které nemají smysl. Takže zpívání je, vyjdeme‑li z tohoto vzorku, také univerzální.

Úvahy a statistické nástroje umožnily z nepřehledného počtu nejrůznějších písní rozmanitých etnik vyhmátnout tři abstraktní rozměry.

První rozměr byl pojmenován konvence. Vysoká míra konvence se týká ceremonií s velkým počtem posluchačů, obvykle dospělých, a velkým počtem doprovodných nástrojů. Nízká míra konvence se týká neformálních malých událostí, s malým počtem posluchačů, obvykle dětí.

Druhý rozměr je nabuzení. Vysoká míra nabuzení popisuje události s velkým počtem zpěváků, mnoha posluchači a tancem. Nízká míra se týká událostí komornějších, spadají sem i lidé, kteří si zpívají sami.

Třetí rozměr odlišuje náboženské události od světských. Vysoká úroveň se týká šamanských ceremoniálů a pohřebních písní. Nízká vystihuje společenské události bez spirituálního obsahu, například oslavy.

Vědci rozměry ověřovali na čtyřech snadno určitelných rozličných typech písní: tanečních, šamanských písní určených k léčení, na písních milostných a na ukolébavkách. Například skóre konvence tanečních písní je vysoké, vysoce nabuzující, zatímco skóre religiozity mají nízké.

Rozmanitost nepochybně existuje, nicméně písně s „průměrnou“ konvencí, nabuzením i religiozitou byly zjištěny ve všech společnostech. Aby to nebylo jednoduché, výrazné jednotlivé výjimky byly nalezeny také. Tak třeba hudební chování Kanuriů, kteří žijí v severovýchodní Nigérii, má nejnižší zjištěnou míru konvence, zatímco Akanové žijící v Ghaně a na Pobřeží slonoviny mají v písních nejvyšší skóre religiozity.

Zkušení západní posluchači vystavovaní denně nejrozmanitějším hudebním stylům dobře rozlišují ve zpívání vzdálených kultur taneční písně, následuje rozlišování ukolébavek, šamanských uzdravujících písní a teprve po nich písní milostných. Šamanské uzdravující písně poměrně často zaměňují za milostné. V jaké míře rozlišují stejné kategorie v západním zpívání příslušníci vzdálených kultur, známo není.

Ve všech studovaných kulturách se podle této studie ve zpívání objevují známky tonality, to by také svědčilo pro společné kořeny: melodie jsou tvořeny pevnou množinou oddělených tónů, některé tóny jsou psychologicky závislé na jiných tónech. Jeden z tónů je tónika, posluchači ho vnímají jako referenční, základní, kolem něhož se rozvíjí melodie. Etnomuzikologové jsou nicméně rozděleni do dvou táborů. 48 % dotázaných odpovědělo, že tonika buď pravděpodobně, nebo jistě univerzální není.

A teď trochu matematiky. Zajímavý je vztah hudby a Zipfova zákona. Vystihuje velký počet jevů v biologických a sociálních vědách. Původně byl formulován v matematické lingvistice a rozsáhle se užívá v kryptografii. Zipfův zákon říká, že pravděpodobnost jevu je nepřímo úměrná jeho pořadí v četnosti. Takže malý počet událostí, jejichž četnost je vysoká, odpovídá za většinu pozorování a na druhé straně existuje velký počet jednotlivě nepravděpodobných událostí, odpovídajících za naprostou menšinu pozorování. Například v angličtině existuje malý počet zájmen, jejichž četnost je velmi vysoká, a velký počet slov, jejichž četnost je podstatně nižší, příkladem jsou názvy rostlin. Přesto existuje pravděpodobnost, že se v každém rozsáhlejším textu některé z těchto slov najde. Zjistilo se, že Zipfův zákon platí pro melodické intervaly v hudbě Bachově, Mozartově, Chopinově, Debussyho, Mendelssohnově a Schoenbergově a nadto platí pro všechny čtyři typy písní univerzálně.

Až si tedy s dětmi zazpíváte Kočka leze dírou, pes oknem, vzpomenete si, co z této velmi lidové melodie dokázal udělat génius Bedřicha Smetany v symfonické básni Vltava. Jen doufám, že tomu nebylo opačně. Můžete určit konvenci, nabuzení i religiozitu.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky