Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 28. říjen 2020 | Dnes je Státní svátek
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

S rizikovým chováním mladistvých mohou pomoci hlavně praktici

Foto:shutterstock.com

S rizikovým chováním mladistvých mohou pomoci hlavně praktici

Medical Tribune 19/2020
12.10.2020 11:03
Zdroj: MT
Autor: red, jat
Poslední výsledky dvou dlouhodobých mezinárodních studií potvrzují, že mezi českými teenagery klesá míra užívání návykových látek – jak pravidelné a denní kouření či konzumace alkoholických nápojů, tak i aktuální zkušenosti s nelegálními drogami. Naproti tomu se zdá, že novou hrozbu představují, patrně kvůli dostupnosti informačních a komunikačních technologií ve stále mladším věku, sociální sítě a gaming.

Značná část mladých také přiznává, že vyzkoušeli elektronické cigarety nebo energetické drinky v kombinaci s alkoholem.


Nejen tomu, že nezastupitelnou roli v prevenci i záchytu rizikového chování teenagerů mají praktičtí lékaři pro děti a dorost, byla v září věnována tisková konference České lékařské společnosti J. E. Purkyně.

Jak uvedla MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., náměstkyně ministra zdravotnictví, podle mezinárodní výzkumné studie zaměřené na zdraví a životní styl dětí a školáků, Health Behaviour in School‑aged Children (HBSC), v roce 2018 přiznalo v ČR pravidelné kouření tabáku minimálně jednou týdně 11 procent patnáctiletých chlapců, stejně tak i patnáctiletých dívek, denně pak osm, resp. sedm procent. „V porovnání s údaji před deseti lety však došlo u obou skupin a obou sledovaných parametrů k významnému poklesu, konkrétně z 22, resp. 28 procent a z 15, resp. 20 procent,“ upřesnila MUDr. Šteflová.

Co se týká užívání alkoholu, podle výsledků studie HBSC jej v roce 2018 v posledních 30 dnech konzumovala téměř polovina patnáctiletých dívek a chlapců (49 a 47 %), pětina třináctiletých (19 a 20 %), pět procent jedenáctiletých školaček a deset procent školáků. Opilost alespoň dvakrát v životě dále přiznala skoro čtvrtina patnáctiletých (22 a 25 %), pět procent třináctiletých a jedno procento jedenáctiletých školáků (u školaček to nebyla žádná). „Z hlediska mezinárodního srovnání 45 zúčastněných států se tedy české děti ve věku 15 let ocitly na desátém místě v kouření tabáku, třináctém místě v pití alkoholu a na sedmnáctém místě v kouření či konzumaci konopí během posledního měsíce,“ komentovala MUDr. Šteflová.


Nadměrné pití zůstává výzvou

Na některé nejnovější výsledky národní části studie European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs (ESPAD) z roku 2019, do které se zapojilo 35 evropských zemí, upozornil MUDr. Pavel Kabíček, CSc., z Pediatrické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Praha. „Ročně hospitalizujeme na jednotce intenzivní péče našeho pracoviště 20–24 dětí ve věku od 10 let s těžkými akutními intoxikacemi alkoholem, dalších 8–10 případů pak souvisejících s jinými návykovými látkami,“ konstatoval úvodem svého vystoupení a dodal, že ačkoli zůstává zkušenost české mládeže s drogami vysoká, došlo k posunu z prvních míst do evropského horšího průměru.

Pokud jde o česká data ve studii ESPAD 2019 (mezinárodní srovnání bude dostupné letos v listopadu), která se již od roku 1995 zaměřuje na užívání návykových látek a dalších forem rizikového chování u 16letých adolescentů, pití nadměrných dávek alkoholu při jedné příležitosti v posledních 30 dnech přiznalo 38,5 procenta dotazovaných (40,8 % chlapců, 36,1 % dívek), přičemž minimálně třikrát k tomuto rizikovému chování došlo u necelé třetiny (12,9 % chlapců a 10,5 % dívek). Nadměrná dávka byla definována jako konzumace pěti a více sklenic alkoholu, přičemž jedna sklenice odpovídá 0,5 l piva, 0,2 dcl vína, 0,5 l cideru, 0,33 l alkopops či 4 cl destilátu. „Oproti roku 2015, kdy se celková míra tohoto ukazatele pohybovala na úrovni takřka 42 procent, došlo k mírnému poklesu. Nicméně alkohol pro naši mládež stále představuje velký problém a je potřeba ho řešit i nadále,“ apeloval MUDr. Kabíček. Podrobnější trendy v konzumaci nadměrných dávek alkoholu v posledních letech ukazuje tabulka 1.


Užití konopí výrazně klesá, objevují se jiné hrozby

Studie ESPAD 2019 dále mj. potvrdila, že zkušenost českých dospívajících s užitím konopných látek od roku 2007, kdy kulminovala a dostala se na hodnotu 45,1 procenta, v poslední dekádě klesá. V současnosti dosahuje 28,4 procenta, a přibližuje se tak úrovni z poloviny devadesátých let minulého století (21,8 %). V případě ostatních nelegálních drog však situace oproti roku 2015 spíše stagnuje nebo i mírně stoupá – podle MUDr. Kabíčka mají šestnáctiletí i dnes značné zkušenosti s extází (3,6 %), LSD či jinými halucinogeny (3,5 %) a halucinogenními houbami (2,5 %). S kokainem v životě experimentovalo 1,6 procenta respondentů, s pervitinem 1,5 procenta a s heroinem nebo jinými opiáty méně než jedno procento (detailněji viz tabulku 2 na další straně).

„Aktuálně se však objevují i nová rizika závislostního chování u dětí, a sice sociální sítě, excesivní hraní počítačových her, zvýšená konzumace ‚energy drinků‘ a vapování nikotinu. Hojně rozšířené zůstává užívání psychofarmak a analgetik,“ dodal přednášející.

K VĚCI...
Studie ESPAD 2019 v ČR – data a fakta
Cílovou skupinu pro vyplnění dotazníku tvořili studenti narození v roce 2003 – celkem jich bylo ze všech krajů ČR zařazeno 2 278, přičemž 51,3 procenta tvořili chlapci a 48,7 procenta dívky. Rekrutováni byli z 9. tříd základních škol (44,7 %), kvart a kvint osmiletých nebo sekund a tercií šestiletých gymnázií (10,9 %), 1. ročníků čtyřletých gymnázií (7 %), 1. ročníků středních odborných škol s maturitou (24,9 %) a 1. ročníků středních odborných škol bez maturity nebo odborných učilišť (12,5 %).
Kompletní výsledky české části studie ESPAD 2019 byly nedávno publikovány v časopise Zaostřeno č. 5/2020, který vydává Úřad vlády ČR ve spolupráci s Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti. Přinášíme vám výběr některých z nich.
Cigarety, e‑cigarety, zahřívaný tabák
  • 12,9 roku je průměrný věk respondentů při první zkušenosti s cigaretou
  • 54 % někdy kouřilo cigarety, 23,6 % v posledních 30 dnech
  • 10,3 % kouří denně, 2,8 % minimálně 11 cigaret
  • 60,4 % někdy užilo e‑cigarety, 3,1 % je užívá denně nebo téměř denně
  • 12,8 % někdy kouřilo „zahřívaný tabák“
  • 70,9 % si snadno obstará cigarety
Alkohol, energetické nápoje
  • 13,1 roku je průměrný věk respondentů při konzumaci první sklenice alkoholu
  • 95,1 % někdy ochutnalo alkohol, 62,7 % v posledních 30 dnech
  • 38,5 % pilo v posledních 30 dnech 5 a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti
  • 11,7 % pije nadměrné dávky alespoň jednou týdně
  • 41,5 % konzumovalo v posledních 30 dnech alkohol v restauraci, 41,3 % si jej koupilo v obchodě
  • 91,3 % někdy pilo energetické nápoje, 40,4 % v kombinaci s alkoholem
  • 81 % si snadno obstará pivo, více než 54 % jiný druh alkoholu
Nelegální drogy
  • 14,5 roku je průměrný věk respondentů při první zkušenosti s konopnými látkami
  • 29,3 % někdy vyzkoušelo nelegální drogu, nejčastěji konopné látky (28,4 %)
  • 6,6 % je v riziku v souvislosti s užíváním konopných látek, 1,7 % ve vysokém
  • 3,6 % někdy vyzkoušelo extázi, 3,5 % LSD a halucinogeny, 2,5 % halucinogenní houby, 1,5 % pervitin, 1,6 % kokain, pod 1 % heroin nebo jiné opiáty
  • 4,9 % někdy vyzkoušelo těkavé látky a 0,7 % anabolické steroidy
  • 46,9 % si snadno obstará konopné látky
Gaming, sociální sítě, gambling
  • 21,9 % respondentů hraje denně digitální hry, 11,3 % minimálně 4 hodiny ve všední den a 23,3 % o víkendu
  • 12,9 % je v riziku v souvislosti s hraním digitálních her
  • 74,2 % tráví čas denně na sociálních sítích, 28 % minimálně 4 hodiny ve všední den a 38,2 % o víkendu
  • 34,1 % je v riziku v souvislosti s trávením času na sociálních sítích
  • 10,5 % hrálo v posledních 12 měsících hazardní hry
  • 2,3 % jsou v riziku problémového hráčství
Více informací najdete na www.drogy‑info.cz.


Manuál na podporu časného záchytu

MUDr. Šteflová připomněla, že podle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, jsou zdravotničtí pracovníci při poskytování péče mj. povinni, je‑li to důvodné, provést u pacientů orientační diagnostiku rizikového či škodlivého užívání návykové látky a adiktologických poruch. U ohrožených jedinců by pak měli udělat krátkou intervenci a doporučit odbornou péči.

Ministerstvo zdravotnictví podle náměstkyně podporuje ze svých dotačních programů různé projekty cílené na prevenci rizikového chování u dětí a mládeže. Jedním z nich je také Manuál krátké intervence v oblasti návykových látek v praxi praktického lékaře pro děti a dorost, který vyšel již ve třetím, aktualizovaném vydání a je k dispozici v elektronické i tištěné verzi.

Jeho hlavním smyslem je vybavit dětské praktiky návodnými algoritmy založenými na důkazech, které jim umožní efektivněji zasáhnout, pokud se ve své ordinaci setkají s problematikou legálních i nelegálních drog. „Manuál jim především pomáhá snáze identifikovat rizikové pacienty, zhodnotit aktuální stav a poskytnout účinnou intervenci včetně odeslání do navazující odborné péče.

Díky jeho implementaci budou spuštěny konkrétní systémové kroky, které směřují k zabezpečení dostupnosti, a především zvýšení kvality péče o děti a dorost ve vztahu k látkovým i nelátkovým závislostem,“ zdůraznila MUDr. Šteflová.


První rozhovor už ve třinácti

„V našich ordinacích jsou screening rizikového chování a krátká intervence součástí celkové strategie prevence zneužívání návykových látek u naší mládeže. Je však klíčové tuto strategii prosazovat napříč celou společností, například důsledněji zachovávat zákonný zákaz prodeje alkoholických nápojů i tabáku dospívajícím a razantněji danou oblast řešit také ve školním prostředí,“ připomněla MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP. Podle jejích poznatků téměř každé třináctileté dítě během screeningového rozhovoru přizná zkušenost s alkoholem, který zpravidla dostanou „jen ochutnat“ od svých rodičů.

V ordinaci dětského praktika se doporučuje provést první preventivní rozhovor ve 13. roku věku dítěte, druhý pak v 15 letech – a to už jako screening rizikového chování. „Důležité je ujistit dospívajícího, který návykové látky neužívá, že zvolil správnou cestu, zdravou a pro něj prospěšnou. Někdy může jít o rozhodující moment v postoji setrvat a odolat tlaku vrstevníků,“ upozornila MUDr. Šebková. Dodala, že praktičtí lékaři pro děti a dorost mají skutečně šanci s teenagery o tomto citlivém tématu důvěrně pohovořit a motivovat je k jiným formám seberealizace, zájmovým kroužkům nebo ke sportu. „Domnívám se, že hranice 13 let věku pro adiktologickou prevenci je zvolena opravdu dobře. Děti v tomto věku totiž přecházejí k ‚dospělejšímu‘ uvažování a jsou schopny racionální komunikace,“ uvedla s tím, že v manuálu krátké intervence najdou praktici mj. informace o příslušné legislativě, diagnostice, faktorech zabraňujících či podporujících užívání návykových látek, jednotlivých typech drog, příznacích jejich užívání, intervenčních rozhovorech, vyšetřeních, terapeutických postupech a také o kontaktech na protidrogové služby. Dostupnost pracovišť poskytujících adiktologickou péči dětem a mladistvým je ovšem podle MUDr. Šebkové v mnoha regionech nedostatečná.

Národní koordinátorka pro oblast protidrogové politiky Mgr. Jarmila Vedralová doplnila, že Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky před časem vytvořila pracovní skupinu pro děti ohrožené adiktologickým problémem: „Naším cílem je, aby spolu jednotlivé instituce, které jsou v různé míře zapojeny do péče o děti, v definovaných oblastech prevence, záchytu i léčby návykového chování co nejlépe komunikovaly a aby z jejich spolupráce vznikl v ČR funkční systém.“

KOMENTÁŘ
Rychlý rozvoj nelátkových závislostí – vážný a podceňovaný problém
Rizikové a závislostní chování u teenagerů pohledem MUDr. Zdeňka Zímy, místopředsedy OSPDL ČLS JEP, který provozuje praxi v Litoměřicích.
Současná doba podle mého výrazně podporuje vznik patologického chování a závislostí u dětí. Společenský a ekonomicky tlak nutí rodiče trávit stále více času v práci namísto toho, aby jej trávili s rodinou a dětmi. Nejenže je tak narušováno jejich pouto, ale děti si navíc zábavu na tuto dobu zpravidla hledají samy, často na internetu, sociálních sítích nebo při online hrách. Vývoj rizik v tomto ohledu je až neskutečný. V 80. letech jsme měli obavy z tvrdých drog a toluenu. Po revoluci se přidalo patologické chování, zejména zneužívání děvčat k prostituci a chlapců ke kriminálním činům. Bezprecedentně vybujela problematika závislosti na alkoholu a drahých tvrdých drogách. Od roku 2000 se významně uplatňuje také internet, který značně modifikoval možnosti našich dětí. Dříve obtížné shánění např. drog nyní vyřeší pár kliknutí v chytrém mobilu, přičemž kontrolovat takové počínání je čím dál těžší. I způsoby komunikace se mimořádně rychle mění. Pokud byl ještě donedávna vedoucí platformou Facebook, pak generaci dnešních patnáctiletých teenagerů je k smíchu. Oficiální elektronický prostor, ale především ten neoficiální, nazývaný darknet, je místem, kde se mladší a mladší děti stávají jak oběťmi, tak pachateli trestné činnosti. A je‑li skutečně screentime až 20 procent dětí okolo 15 hodin, jak uvádějí statistiky, je jisté, že jde o závažnou závislost.
V našich ordinacích jsou zastoupeny všechny druhy závislostí a patologického chování. Domnívám se, že počty dětí závislých na drogách dlouhodobě významně nerostou. Podobná situace je nejspíše i u alkoholu. Extrémní nárůst však vnímáme u jiných závislostí, jako jsou patologické hráčství a patologické zaměření na vlastní vzhled či sebeprezentace na sociálních sítích. Že jde o vážnou věc, však rodiče zpravidla zachytí velmi pozdě nebo vůbec, protože chování nevyhodnotí jako závadné. Jsem si však skoro jist, že o poklesu nelze mluvit v žádné oblasti. Setkáváme se taktéž se šikanováním fyzického typu a přímým sexuálním obtěžováním mezi dětmi.
Tradiční závislosti rozhodně nemizejí, spíš se zdá, že jsou převážnou částí společnosti vnímány jako norma. A to i užívání THC. Asi většina z nás sice prioritně chápe klasické tvrdé drogy jako velkou potíž, to ovšem mládeži nebrání s nimi experimentovat v rámci zkoumání svých možností. Bohužel ani v této oblasti tedy nejsme příliš na ústupu. Jako zásadní a podceňovaný problém vidím rychlý rozvoj nelátkových závislostí, zejména na sociálních sítích. Počet postižených dětí raketově roste a objevuje se nenápadně ve stále nižším věku. Pro generace jejich rodičů či prarodičů – zpravidla ve věku nás, registrujících lékařů – jsou to však věci zcela nové, neznámé.


Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky