Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pondělí 26. říjen 2020 | Svátek má Erik
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Podstatné je mít dobrý tým a vizi

Podstatné je mít dobrý tým a vizi

Medical Tribune 19/2020
12.10.2020 12:20
Zdroj: MT
Autor: Marta Šimůnková

První interní kardiologickou kliniku Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice v Olomouci vede už jedenáct let prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA. Na otázku, co chce prozradit o sobě, odpověděl, že z pozice manažera úspěšného týmu dá přednost tomu, aby se kolegové dozvěděli, co se na klinice děje, jak skvělí jsou zdravotníci na I. interní klinice v Olomouci a co společně plánují do budoucnosti. „Na současném managementu nemocnice si cením, že nezkoumá jako hlavní kritérium přístroje cenu, ale zohledňuje i kvalitu, bezpečnost a interoperabilitu. To je pro nás podstatné,“ říká přednosta I. interní kliniky.

  • Pane profesore, prošel jste několika českými i zahraničními pracovišti. Jak byste charakterizoval svoje působení tady v Olomouci?

Základem úspěchu je dlouhodobě a stabilně fungující tým vzdělaných lidí. Nejde jen o management, ale o skupinu lékařů, sester, techniků a celého personálu, jehož práce a kvalit by si měl vedoucí pracovník vážit. Mým úkolem je vytvářet vize a posouvat pracoviště kupředu, k čemuž mi napomáhá vedení nemocnice svým pochopením a podporou a tým pracoviště pak jejich realizací. Post vedoucího této kliniky mě přiměl získat přehled po celé kardiologické problematice.

Jsme univerzitní pracoviště, takže vychováváme mediky od druhého ročníku, kdy začínáme propedeutikou, a ve vyšších ročnících pak navazujeme interním lékařstvím – kardiologií. Zkoušíme, máme postgraduální studenty, doktorandy, skládají se u nás atestace. Medici už v průběhu studia mají příležitost podílet se na chodu oddělení, aby získali i praktické dovednosti.

  • Z čeho máte tady na olomoucké klinice radost?

První radost jsme si udělali, když jsme zcela zreorganizovali pracoviště hned po mém nástupu na I. interní kliniku před jedenácti lety. Známkou toho, že jsme se vydali správným směrem, že pracoviště má odbornou úroveň a lidské zázemí, byl příchod nových pracovníků. Stabilizace kliniky trvala zhruba pět šest let. Je to běh na dlouhou trať a průběžně a soustavně je nutné prostředí kultivovat. Lidé by měli vědět, že jedním krokem vývoj nekončí, ale že budou následovat další projekty. Nyní máme zrekonstruován první katetrizační sál, kde našla své místo nová verze Azurionu, kterou máme několik týdnů.

  • Jak bude modernizace pokračovat?

Odpoledne mne čeká jednání o modernizaci dalších dvou sálů. Mám vymyšleno, že na prostranství současného parkoviště postavíme další budovu I. interní kardiologické kliniky s nejmodernějšími technologiemi s cílem vytvořit excelentní pracoviště kardiovaskulárního výzkumu. Děláme to s cílem posunout kardiologii na vyšší úroveň, a to nejen tady v Olomouci, ale v celém Česku i v mezinárodním měřítku. Jednáme o spolupráci se společností Philips na vývoji nových technologií, které by zjednodušily vyšetřovací a intervenční metody. Trend imaging guided therapy/intervention se rozvíjí a bude rozvíjet. Máme představu, že by u nás mohlo být jedno z center robotické elektrofyziologické diagnostiky a léčby. Mělo by jít o součást projektu Jan Amos Komenský s využitím financování ze strukturálních fondů Evropské unie. Jednou ze zkoumaných problematik by měla být také zobrazovací technika třetího tisíciletí.

  • Můžete být trochu konkrétnější?

Plně se ztotožňujeme se strategií společnosti Philips, a tou je, jak už jsem řekl, zobrazovací metodou vedená léčba. Zobrazovací metody jsou pro kardiologii nesmírně důležité. Kromě farmakologické a nefarmakologické terapie právě zobrazovací metody posouvají obor k možnostem a výsledkům, o kterých jsme v době našich studií ani nesnili. Základem vyšetření je echokardiografie, při níž dnes už používáme 3D, respektive 4D technologie, takže zde je upgrade zcela namístě. Budeme inovovat další dva sály a vybavíme je upgradem rentgenů na nejmodernější úroveň.

Nová budova by měla být místem nových výzkumných laboratoří, kde bude například výzkumná robotická elektrofyziologie se zobrazovacími technikami nebo integrované CT a angiografie. Toto výzkumné centrum povede a v současnosti již řeší na evropské úrovni docent Tomáš Skála. V nové budově by měly být i špičkově vybavené výzkumné laboratoře. Výsledkem vyšetření by pak měl být i návrh léčby optimalizované pro konkrétního pacienta. Ambulance by měly sledovat vývoj klinického stavu nemocného v dalším průběhu.

  • Čemu se Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice v Olomouci věnují?

Pokrýváme celé spektrum kardiologických diagnóz a intervencí. Jediné, čemu se nemůžeme věnovat, jsou transplantace, které příslušejí dvěma transplantačním centrům. Ale o pacienty po transplantaci srdce jsme schopni se postarat a staráme se. Jsou sledováni v centru pro srdeční selhání. Máme specializovaná centra, která zvládají vše, včetně následné péče o pacienty s hemodynamickou podporou či plicní hypertenzí.

Záleží nám na tom, aby pacienti z našeho regionu necestovali za specializovanou péčí stovky kilometrů, ale aby byla poskytnuta u nás, a to v odpovídající kvalitě. Na rozdíl od jiných pracovišť se snažíme myslet na budoucnost i z regionálního hlediska.

  • Kolik a jakých výkonů vaše klinika provádí?

O kvalitě kardiologického pracoviště vypovídá, kromě jiného, počet provedených intervencí v určitém časovém intervalu. Centrum má provést alespoň šest set nebo sedm set intervenčních výkonů ročně, aby měly jeho týmy dostatečné zkušenosti, což je předpokladem dobrého klinického výsledku.

Provádíme celé spektrum arytmologických výkonů a úzce spolupracujeme s IKEM. Profesor Kautzner je zaměstnancem naší lékařské fakulty, váženým členem Vědecké rady LF UPOL a této přátelské spolupráce si velice vážíme.

  • Součástí vaší pracovní náplně je i personalistika. Co byste k tomuto tématu řekl?

Nejde jen o to, vychovat dobrého odborníka, ale i manažera. Vedení kliniky spočívá i v umění vést lidi, vedoucí pracovník musí být dobrý rétor a komunikátor. Musí umět překlenout názorové rozdíly, aby nevznikaly zbytečné konflikty. Na druhou stranu si jej kolegové musejí vážit a uznávat jej po odborné stránce. Kardiologické centrum nelze vést od stolu, přednosta musí také pracovat rukama, musí mít kontakt s pacienty a mít přehled o reálném chodu kliniky a jejích běžných problémech.

Za úspěch považuji, že u nás habilitují nově docenti a současně probíhají řízení ke jmenování profesorů v oboru kardiologie. Mám radost z toho, když se někdo z mých kolegů v mladém či středním věku stane docentem nebo profesorem. Už vím, kdo po mně převezme kliniku, kdo bude mým nástupcem. To je umění odcházet. Lékař by měl vědět, kdy je čas předat svou pozici mladším. Předpokládám, že tady ve funkci přednosty kliniky budu tak osm až deset let a v rámci zachování kontinuity chodu pracoviště i projektů chci mít určitou jistotu, že I. interní klinika bude dále směřovat podle nejlepších medicínských trendů.

  • Jak hodnotíte přístroje společnosti Philips?

Od společnosti Philips máme starší verze angiolinky, toto je náš první Azurion, který tu máme instalován od přelomu srpna a září. Přáli jsme si mít moderní přístroj, od něhož očekáváme snížení radiační zátěže pacienta i personálu při zachování, či dokonce zvýšení kvality zobrazení. A to Azurion 2,0 zcela splňuje, což vám potvrdí i naši lékaři, kteří s ním již pracují denně. Navíc splňuje naše představy o kompatibilitě a integrovatelnosti. Také naši rentgenoví laboranti jsou nadšeni. Už máme standardizované protokoly o dávkách záření, které jsou součástí zdravotnických záznamů. Pro nás je rozhodující bezpečnost, kvalita zobrazení a snížení radiační dávky. Jsem zvědav, co přijde po Azurionu.

  • Kudy by se měl podle vás ubírat vývoj?

Zajímá mne aplikace virtuální reality a 3D aplikace, které by umožnily virtuálně rotovat srdečními oddíly ke zpřesnění diagnostiky. Pak není zapotřebí dalšího snímku a dalšího radiačního zatížení, protože potřebná data poskytne již první zobrazení. Rád bych s touto technologií pracoval i v experimentální fázi a napomohl jejímu dalšímu vývoji, aby se co nejdříve dostala do klinické praxe.

  • Jaké výkony v současnosti na Azurionu provádíte?

Na Azurionu nyní provádíme základní arytmologické výkony, protože ještě čekáme na některé technologie, jako je třeba CARTO nejnovější generace, nové intrakardiální EKG a další. Koncem roku bychom měli mít spektrum technologií kompletní pro celou arytmologii – pro implantáty, ablace, biopsie, zkrátka pro cokoli bude zapotřebí.

  • Jaký upgrade plánujete do budoucnosti?

Chystám se na jednání o rekonstrukci a upgradu dalších dvou sálů, abychom měli kompletní vybavení pro management pacientů s akutním koronárním syndromem a chronickou anginou pectoris, aby apozice stentů byla optimalizovaná. Upgrade přístrojů bych chtěl spojit s optickou koherenční tomografií a měřením frakční průtokové rezervy.

Třetí sál bude velmi sofistikovaný elektrofyziologický, bude obsahovat speciální integraci zobrazovacích metod: jícnové echokardiografie, rentgenu, intrakardiální echokardiografie a další. Bude určen k provádění všech komplexních ablačních metod.

  • Jak běží výuka v době COVID‑19?

Učíme distančně, výuka se nemůže zastavit. Medici se však i aktivně podílejí na zvládání zvýšeného přísunu pacientů. Byli rozděleni do skupin, asi nejtěžší práci měli na urgentním příjmu, fungovali na odděleních, někteří pomáhali hygienikům nebo na mikrobiologii. Bylo na nich patrné, že tato tvrdá zkušenosti jim mnohé dala. Viděli na vlastní oči krizovou situaci, což jim samotná škola nikdy nemůže dát.

  • Jak hodnotíte činnost České kardiologické společnosti?

Byl jsem čtyři roky předsedou České kardiologické společnosti, nyní jsem jejím místopředsedou. Velkou výzvou bylo pro nás uspořádat digitální kongres, který se podle virtuálních účastníků velice zdařil. Byli jsme v ČR první velkou odbornou společností, která organizovala takto velký digitální kongres. V počtu přenosů byl dokonce větší než evropský kongres, který se konal virtuálně v Amsterodamu. Velikým přínosem digitálního kongresu jsou záznamy prezentací, které jsou soustředěny na webových stránkách společnosti. Na webu bude i přístupné virtuální sympozium společnosti Philips.

  • Co si myslíte o odborných akcích v době COVID‑19?

K osobním setkáním v současnosti slouží menší akce, dokonce si myslím, že se už nikdy nebudou konat velké akce s mnoha tisíci účastníků. Sjezd ESC 2021 bude opět virtuální a přeji si, aby i náš český kongres byl virtuální.

V současnosti se člověk, a především lékař musí chovat zodpovědně, takže by se tradiční odborné akce pro stovky účastníků neměly konat. Zdravotnictví, policie, hasiči, záchranáři – ti všichni musejí spolehlivě fungovat i v době COVID‑19. Musejí se přijmou opatření k minimalizaci rizika nákazy. Přístroje lze koupit, lidi navíc v rezervě nemáme. To platí i u nás: když k sebedokonalejší zobrazovací technice není personál, tak není nic platná.

  • Jaké novinky na kongresu ČKS vás zaujaly?

Některé prezentace reflektovaly novinky z Amsterodamu. První velké téma byla léčba srdečního selhání u pacientů s diabetem glifloziny. Velmi důležité jsou i čtyři nové doporučené postupy. První jsou guidelines pro léčbu infarktu myokardu bez elevace úseku ST (non‑STEMI), kam se navrátil prasugrel na základě výsledků studie ISAR REACT 5. Další doporučený postup se týká managementu pacientů s fibrilací síní (podle klasifikace ABC). Novinkou je doporučení Sport a kardiovaskulární onemocnění, které radí, jaký sport může pacient provozovat podle svého onemocnění. Není výjimkou, že infarkt postihne zcela mladé, štíhlé sportovce se zdravou životosprávou. Jim je pak nutné po léčbě doporučit, která pohybová aktivita pro ně bude vhodná a bezpečná.

Nové doporučené postupy jsou určeny pro management vrozených srdečních vad. Dospělých pacientů, kteří byli v útlém dětství operováni pro srdeční vadu, přibývá. Bez záchranné operace by se dospělosti nedožili, ale nyní navštěvují se svými potížemi kardiology pro dospělé a jejich stav mnohdy vyžaduje reoperace.

Z dalších sdělení mohu uvést, že jako velice nadějná se nám jeví katetrizační léčba arytmií využívající vaporizaci, z níž budou profitovat především pacienti s fibrilací síní.

Hovořilo se i o tom, že od prvního října může být více českých pacientů léčeno inhibitory PCSK9, a to nejen pro těžkou familiární hyperlipidémii, ale i v sekundární prevenci po infarktu myokardu, protože SÚKL snížil hranici koncentrace cholesterolu, kdy jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Cílovou hodnotou LDL cholesterolu u diabetiků s kardiovaskulárním onemocněním je dnes 1,4 mmol/l.

  • Jaké milníky kardiologie jste za svou profesní dráhu zažil?

Za průlom považuji zavedení přímé angioplastiky do léčby infarktu myokardu. Zažil jsem ještě dobu, kdy se prováděla nepříliš úspěšná trombolýza. Dalším pokrokem v kardiochirurgii byly chlopenní náhrady, dále revaskularizace, hybridní výkony, léčba fibrilace síní, a to především katetrizační ablace všech arytmií jako standardní léčba, a aktivní léčba chronického srdečního selhání, implantace ICD a zavádění hemodynamických podpor do praxe. V léčbě diabetu jsme postoupili od metforminu k inhibitorům SGLT‑2. K velkému posunu došlo i u kardiostimulátorů (KS), kdy se začínalo s implantacemi z torakotomie a dnes jsou takřka běžné bezdrátové KS. Změnila se metodika léčby aortálních aneurysmat, kdy se již ustoupilo od otevřených operací a léčba spočívá v katetrizačním zavedení stentu. Zobrazovací metody se posunuly od nuly k velmi přesným a kombinovaným vyšetřením. Výsledky pokroku jsou shrnuty do nového vydání učebnice kardiologie, která obsahuje 1 800 stránek novinek v oboru.


K VĚCI...
O praktické zkušenosti z práce s Azurionem 7, verze 2.0, se podělil MUDr. Marián Fedorco, Ph.D., FESC
Nový Azurion máme zhruba měsíc a první zkušenosti jsou dobré. Na katetrizačním sále pracuji již patnáct let a mohu srovnávat. Jako dvě zásadní výhody vidím snížení radiační dávky jak pro personál, tak pro pacienta, a vysokou kvalitu zobrazení. Podle prvních protokolů nám vychází zhruba čtyřicetiprocentní redukce dávky při stejném skiaskopickém čase. Provádíme složité výkony, které vyžadují kvalitní zobrazení. Kvalita obrazu vysoce převyšuje to, na co jsme byli zvyklí. Implantace a resynchronizační léčba jsou složité výkony, které vyžadují vysokou kvalitu zobrazení.
Nespornou výhodou je také kompatibilita s ostatními přístroji a možnost dovybavení Azurionu dalšími komponentami, což nám umožní rozšířit spektrum výkonů. Ovládání Azurionu digitální technologií je velmi jednoduché, umožňuje nastavení přístroje přímo na sále bez nutnosti komunikace s techniky v ovladovně. To je uživatelsky nesmírně příjemné. Další budoucí pokrok vidím ve fúzi vícero zobrazovacích metod například s CT nebo s elektrofyziologickou mapou, ale s cílem redukovat radiační zátěž. To znamená k technologiím využívajících ionizační záření přidat například ultrazvuk nebo jinou zobrazovací metodu, která nepoužívá záření.
V současnosti provádíme na Azurionu kompletní spektrum implantačních výkonů, to znamená implantaci kardiostimulátorů, LIFTL a bezelektrodových pacemakerů, srdeční resynchronizační léčbu, extrakci systému pro infekci nebo technické problémy. V menším počtu implantujeme srdeční pumpu pacientům s plicní hypertenzí nebo přístroje dočasné stimulace. Do budoucnosti plánujeme dovybavit systém elektrofyziologickým mapováním, což umožní zpřesnit radiofrekvenční ablace.


Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky