Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 29. říjen 2020 | Svátek má Silvie
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Křišťálová koule

Foto: shutterstock.com

Křišťálová koule

Medical Tribune 19/2020
12.10.2020 12:50
Zdroj: MT
Autor: komentář: MUDr. František Koukolík, DrSc., FCMA
Čarodějnice, věštec, baba Jaga, každý, kdo se na to cítil, uchopil křišťálovou kouli, nahlédl do ní a za nějaký poplateček sdělil, co se bude dít. Vysoce riskantním, přesto oblíbeným povoláním byly předpovědi lidem mocným.

Imperátoři se s věštci radili, báli se jich, sprovodit ze světa je nechávali často a nepěkně. Když jednomu z římských císařů jasnozřivec vyprávěl, jak dokáže odhadnout budoucnost, césar ho vyslechl a následně požádal, aby mu tedy sdělil, co se stane za chvíli. Věštec byl vysoce inteligentní a pohotový: „Chceš mě zabít, Imperátore.“ O něco později byly věštby týkající se císařova života trestány hrdelně.

Poctivý a informovaný věštec současný, činný v prognostických ústavech, by měl bez poplatečku sdělit, že v kouli nevidí, co se bude dít, protože je tam mlha. Zlatá léta newtonovská, fascinující všechny prognostiky sociálních událostí, kteří by byli rádi, kdyby to mezi lidmi fungovalo podobně, jako padají jablka z větve a ťuknou prognostika do hlavy, jsou totiž sto dvacet let pryč. Na složitost života, přesahující všechny meze představivosti, newtonovská pravidla nestačí. Úhelným kamenem vědeckého poznávání je testovatelná předpověď. Jestliže z teorie plynou předpovědi, které otestovat neboli falzifikovat čili zamítnout nelze, základní výzkum ve fyzice, chemii a biologii pokrčí rameny a praví „vymysli teorii, se kterou to jde“. Naproti tomu sociální vědy kladou spíše důraz na vysvětlení neboli explanaci jevů. Předpovědí neboli predikcí se moc nezabývají.


Lze předpovídat lidské chování?

Studie, která sledovala 50 000 uživatelů mobilního telefonu, zjistila, že v každou hodinu byli jejich uživatelé na svém obvyklém místě v 70 procentech případů. Takže pravděpodobnost předpovědi, že Vendulka bude na místě, kde touto dobou bývá, je 70 procent. To by ušlo.

Výsledky voleb, kasovní úspěch filmu, pohyby cen akcií lze sice s nějakou pravděpodobností předpovědět, ale výsledek nebývá valný. Události, jimž Nassim Taleb říká Černá labuť, například vynález internetu, nejde pro nízkou pravděpodobnost jejich výskytu předpovědět vůbec.

Přesto bezpočet lidí snilo a sní o tom, že najde klíč nejen k vysvětlení, ale i k předpovědi dějin, podobně jako lze z Newtonových zákonů předpovídat polohu planet. Připomínají konstruktéry perpetua mobile. Dějiny jsou nejsložitější dynamický sociální systém. Sebemenší odchylka kterékoli proměnné má nepředvídatelné důsledky. Natož vstoupí‑li do dění Talebova Černá labuť, nepředvídatelná událost s velkými důsledky. Takže to nejde.


Nešlo by to aspoň trochu?

Představte si kronikáře vlastnícího všechny informace o současném stavu světa, celou historii, která k němu vedla, a neomezenou možnost analýzy všech dat. Odhadne z toho, co právě ví, jejich budoucí význam? Jak se na jeho odhad budou dívat budoucí kronikáři se stejnými možnostmi?

S tím je svízel, protože v průběhu času, který uplyne, nastanou nové události, které do této doby nenastaly, včetně Černých labutí. Události, jimž současníci věnují tak velkou pozornost, že je považují za historické, mohou po nějaké době zcela zapadnout. Události, jimž současníci téměř nevěnují pozornost, mohou mít v budoucnosti zásadní význam.

Na místo kronikáře dosaďte expertní tým. Vymyslí kódování, které definuje události a jejich historický význam, včetně těch, které vypadají zcela banálně. Snad nejhorší práce je definice jednotlivé události, protože jsou v řetězech s neostře vymezenými hranicemi.

Po desítkách let užije stejný postup budoucí expertní tým a vyhodnotí práci týmu minulého.

Jak by se to dalo udělat? Nějaký experiment?

Co takhle 1 952 029 odtajněných kabelogramů, které si americké ministerstvo zahraničí vyměnilo se svými vyslanci a konzuly v celém světě v rozmezí let 1973–1979? Je to jen zlomek všech událostí oné doby, nicméně lze předpokládat, že kromě hlušiny zcela nevýznamných událostí, jako jsou dovolené zaměstnanců, budou v kabelogramech všechny události považované tou dobou za důležité diplomaty, lidmi vysoce vzdělanými a s přehledem.

Jakou důležitost jim přisoudili historici o téměř 40 let později?

Výsledek experimentu pravil: „Nedá se nic dělat, před 40 lety byla v kouli mlha.“ Mnoho událostí diplomaté co do historického významu přecenili, mnoho naopak nedocenili. Čím větší byl počet zkoumaných dokumentů, tím víc rostl počet omylů v obou směrech.


Takže to vědci zkusili jinak

Pomohlo by nasazení většího počtu vzájemně nezávislých vědeckých týmů a umělé inteligence? Třeba supervidovaného strojového učení?

Studie ohrožených rodin (Fragile Families and Child Wellbeing Study) dlouhodobě sbírala data z tisícovek rodin, které kolem roku 2000 dítě přivedly na svět. Rodiny žily ve velkém americkém městě. Studie cílila na nesezdané rodiče a jejich děti. Vyšetřování a sběr dat byly rozsáhlé. Začaly při narození dítěte, pokračovaly, když byl dětem rok, tři, pět, devět a patnáct let. Základní data zahrnovala po vyloučení genetických zjištění a geografických informací, to se dělá z důvodu ochrany soukromí, 4 242 rodin. O každé rodině bylo známo 12 942 proměnných. Výsledky byly uveřejňovány průběžně a vyšly ve více než 750 publikacích.

Bylo by možné z této ohromné databáze nasbírané v pěti vlnách předpovědět, jak budou vypadat rodiny a děti v šesté vlně? Například jak to dětem půjde ve škole, jak budou odolné, zda budou rodiny násilně vystěhovány, jaká bude míra jejich hmotné nouze, které rodiče potká vyhazov z práce, zda primární pečovatelé projdou nějakými kvalifikačními kursy?

Do předpovídání výsledků šesté vlny z dat zjištěných v prvních pěti vlnách se zapojilo 160 vědeckých skupin a umělá inteligence.

Nedopadlo to dobře.

Ani nejlepší předpovědi nebyly nikterak přesné, a to bez ohledu na statistický postup. Zajímavé a poněkud černohumorní je, že i nejlepší zaslané výsledky spíše odpovídaly jeden druhému než skutečnosti. Nadto se zjistilo, že tradiční jednoduché a levné statistické postupy dospěly k výsledkům, které byly jen nepatrně horší než postupy nejsofistikovanější.

Čímž se narodil paradox.

Průběžné výsledky Studie ohrožených rodin byly publikovány ve více než 750 vědeckých pracích, takže jim jak editoři, tak anonymní, vysoce kvalifikovaní odborníci kontrolující kvalitu prací i čtenáři věřili. Jsou tedy vědecky pravdivé. Nicméně přesnější předpověď z nich udělat nejde.

Proč?

Protože budoucí stav složitých systémů spolehlivě předpovědět nelze. Nedá se nic dělat. V kouli bude vždycky mlha, protože tahle mlha je základní součástí chodu přírody a potkáte se s ní, jakmile se pustíte do dlouhodobé předpovědi počasí, předpovědi polohy pouťového balonku, který před dvěma hodinami ulétl vašemu dítěti, pohybů kursu akcií na burze… Stačí sebemenší odchylka některé z výchozích proměnných. O Talebově Černé labuti raději nemluvím.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky