Přeskočit na obsah

Kontrola onkologických pacientů může fungovat na dálku

Národní telemedicínské centrum ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL) zahájilo v červnu v pilotním provozu nový projekt monitorace onkologických pacientů. Řadě onkologických pacientů komplexního onkologického centra FNOL může projekt usnadnit dodržování potřebných kontrol a léčby. Zároveň může pomoci s napjatou kapacitou centra.


Kapacita je hraniční

Olomoucká fakultní nemocnice pracuje s telemedicínským řešením už v několika oborech a výchozí situace na onkologii vykazuje hned několik míst, která by se mohla projektem vzdálených služeb zlepšit. „Komplexní onkologické centrum FNOL poskytuje onkologickou péči v celém Olomouckém kraji. Z některých oblastí, jako je například Jesenicko, mají pacienti velkou dojezdovou vzdálenost. Velké části nemocných trvá cesta do nemocnice více než hodinu,“ uvádí Ing. Antonín Hlavinka, náměstek informačních technologií FNOL a koordinátor ICT Národního telemedicínského centra. „Na regionální úrovni je onkologická péče insufi cientní, respektive mohou podat jen omezené množství terapie. Navíc vnímáme narůstající nedostatek kvalifi kovaného personálu. Biologickou terapii a komplexní onkologickou terapii, pokud je součástí léčby radioterapie, lze podat jen ve FNOL,“ doplňuje náměstek. Ve FNOL je jediná lůžková onkologie v Olomouckém kraji a ambulancí tu projde v průměru 250 pacientů za den. „S ohledem na rostoucí incidenci nádorových onemocnění je situace velmi napjatá, personální i prostorová kapacita je hraniční,“ uvádí Ing. Hlavinka.

 

Tlak na kapacity zvyšuje také účast na klinických studiích, na kterých olomoučtí onkologové rádi pracují. „Jsme centrem, které hodně fandí inovativní protinádorové terapii. Býváme často pracovištěm, které nový lék v ČR použije jako první. Jsme jedním ze dvou největších center na onkologické klinické studie v České republice, obracejí se na nás pacienti z celé republiky, jezdí na konzultace, chtějí být zařazeni do studií,“ uvádí náměstek.


Jak využít kapacity co nejlépe

Možností, jak řešit nápor na onkologické centrum, je více. Péče o některé onkologické pacienty v remisi by mohli přebírat praktičtí lékaři. Jenže, jak uvádí náměstek Hlavinka, ne všichni praktičtí lékaři se cítí kompetentní k ošetřování onkologických pacientů. Další možností je spolupráce s poskytovateli paliativních služeb. „Naštěstí se pomalu, ale jistě rozvíjí infrastruktura mobilních hospiců,“ říká Ing. Hlavinka.

Další možnosti lepšího využití stávajících kapacit už hledá FNOL přímo u sebe v organizaci péče. „Účinnost onkologické terapie se ve většině případů hodnotí na zobrazovacích vyšetřeních, tedy pacient musí dojet na CT, PET či jiné vyšetření a pak znovu pro výsledek. Drahá biologická léčba se pak musí objednat a teprve při třetí návštěvě dostane léčbu,“ vypočítává náměstek.

Určitý prostor pro zlepšení je také u edukace pacientů ohledně plánované onkologické terapie, která zatím probíhá ve velmi omezené podobě. Edukační sestry se věnují převážně hospitalizovaným pacientům, zatímco pacientům v ambulanci jen minimálně.

Telemedicína může být dalším komunikačním kanálem, který doplní ty stávající a ulehčí jim od některých kontaktů. „V současné době využíváme velmi často telefonický kontakt, někdy e‑mail. Týká se to nejčastěji aktuálního zdravotního stavu nemocného – nové potíže, nežádoucí účinky terapie. Pacienti si volají o výsledky, termíny vyšetření nebo příští návštěvy, pro léky od bolesti, výživu, chtějí vystavit recept, a podobně. Telefony někdy zvoní bez přestání. Předpokládáme, že značná část těchto neakutních hovorů by se dala odklonit, což by moc pomohlo,“ uvádí náměstek Hlavinka.

V novém projektu telemedicínské monitorace onkologických pacientů proto bude telemedicína využita ve třech oblastech: u klinických studií, v běžné onkologické péči a v paliativní péči.


Klinické studie

V protokolu klinické studie jsou závazné termíny pro kontakt s pacientem. Pro tento účel je možné využít i online kontakt v předem dohodnutý čas. Může se jednat o rozhovor nebo o vyplnění dotazníku. Pokud ze vzdáleného kontaktu vyplyne potřeba fyzické návštěvy u lékaře, tak se pacient objedná.

Dalším prvkem telemonitoringu onkologicky nemocných zařazených v klinické studii je komunikace studijní sestry s pacientem. „To není dané protokolem studie, ale je to naše vlastní iniciativa,“ uvádí Ing. Hlavinka. Cílem je lepší adherence k léčbě, lepší zvládání nežádoucích účinků a celkově lepší léčebné výsledky. Taková komunikace pacienta se studijní sestrou může být buď předem plánovaná, nebo na vyžádání.
Na online platformě může probíhat také domluva ohledně objednaných vyšetření, termínů v ambulancích nebo na zobrazovacích přístrojích, ohledně chybějících léků a tak dále.

Dále by měla online probíhat konzultace nežádoucích účinků, a to primárně se studijní sestrou, která vyhodnotí závažnost situace. Pokud bude věc závažná, domluví konzultaci s lékařem online v nejbližším možném termínu.

Když se v rámci klinické studie objeví nové informace, ať už změny v informovaných souhlasech, nebo třeba nové bezpečnostní informace, může být pacient opět informován online, což se zaznamená do dokumentace.


Běžná onkologická péče

Při běžné onkologické péči se ve FNOL telemedicína uplatní při edukaci pacientů. V případě zájmu si pacient může domluvit konzultaci s edukační sestrou.

I výsledky vyšetření, například laboratorních nebo CT vyšetření, může lékař sdělovat vzdáleně. „Pokud je výsledek nepříznivý, lze pacienta dopředu svým způsobem upozornit, na osobní návštěvu pak s sebou vezme někoho z rodiny, což je důležitý psychologický aspekt,“ uvádí Ing. Hlavinka.

Videokonzultační platforma FNOL umožňuje online konzultace pacienta s lékařem. V rámci online konzultace můžou probrat časový harmonogram, otázku tolerance současné léčby, případné nežádoucí účinky, možnosti podpůrné léčby nebo léčby bolesti nebo také otázky životního stylu (jídlo, pohyb, potravinové doplňky).

V některých situacích lze online provést i konzultaci s rodinným příslušníkem. Podle FNOL je to lepší varianta než telefonický hovor. Osobní kontakt je vždy lepší, ale ne vždy lze realizovat.

Videokonzultace mohou přispět ke zlepšení compliance, k uvědomění si vlastní váhy zodpovědnosti za vývoj událostí. Mohou bořit často zažitý stereotyp, kdy se pacienti stavějí do role pasivního objektu, který je léčen.

V rámci pilotního projektu budou pacienti s biologickou terapií či imunoterapií při nasazení léčby a v jejím průběhu v pravidelném intervalu dostávat dotazník k vyplnění. Pokud by v rámci analýzy odpovědí sestra zaznamenala zhoršení parametrů, pacient by byl následně kontaktován.


Paliativní péče

V oblasti paliativní péče může online monitorace onkologických pacientů přispět k optimalizaci spolupráce s paliativní ambulancí.

Online může být přístup k potřebným informacím v případě zhoršení zdravotního stavu nemocného, přístup k informacím v rámci sociální péče, dále psychologická podpora i krizová intervence.


K VĚCI…
Zavádění telemedicíny ve FNOL Národní telemedicínské centrum vzniklo v roce 2012 a od té doby má zkušenosti s reálnou praxí telemedicíny v následujících oblastech:
  • Monitoring poruch srdečního rytmu
  • Monitoring pacientů se srdečním selháním
  • Monitoring pacientů na antikoagulační léčbě
  • Monitorace pacientů s diabetem
Vzhledem k překotnému rozvoji telemedicíny, který byl vyvolán globální pandemií COVID‑19, se FNOL rozhodla jít cestou vývoje vlastní videokonzultační platformy a připravuje či pilotně zavádí následující rozšíření telemedicíny:
  • Monitorace plicních chorob – v přípravě
  • Monitorace pacientů s plicní arteriální hypertenzí – v přípravě
  • Monitorace pacientů po CMP – v přípravě
  • Monitorace onkologických pacientů – v realizaci od 6/2020
 

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené