Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 29. listopad 2020 | Svátek má Zina
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Pandemie je výzvou k lepší péči o duševní zdraví

Foto: Shutterstock

Pandemie je výzvou k lepší péči o duševní zdraví

Medical Tribune 20/2020
26.10.2020 12:19
Zdroj: MT
Autor: kol
Letošní Světový den duševního zdraví (10. října) byl celosvětově zaměřen na dopady pandemie COVID‑19 na systém péče o duševní zdraví. Jak ukazují nová data WHO, ve většině zemí světa došlo k omezení profesionální péče, která byla přitom potřebnější více než kdy jindy.

Jedná se o vůbec první globální studii, která mapuje dopady pandemie na tento segment zdravotní a sociální péče. Naopak v Česku se během jarních měsíců podařilo, že ambulantní psychiatrická péče fungovala na dálku, a dokonce došlo k nárůstu počtu ošetření pacientů. Jiné segmenty péče u nás ale musely v důsledku pandemie omezit svůj provoz.

Podle výsledků studie WHO provedené ve 130 zemích světa v období červen– srpen 2020 došlo v 93 procentech států k omezení, nebo dokonce zastavení poskytování profesionální péče o duševní zdraví, a to navzdory tomu, že potřeba odborné pomoci ze strany veřejnosti vzrostla. Velké množství lidí se muselo vyrovnávat se ztrátou svých blízkých, trávili dlouhý čas v izolaci, potýkali se s ekonomickým problémy v důsledku ztráty příjmů a také se obávali nemoci samotné. To vše se negativně podepsalo na jejich duševním zdraví, ať již tak, že se u nich nově objevilo psychické onemocnění, anebo se zhoršilo stávající. „Česká republika má dobře připravenou a financovanou národní strategii a program v oblasti duševního zdraví řízené Radou vlády pro duševní zdraví, která ještě před nástupem pandemie zdůraznila komunitní ambulantní služby jako klíč ke zlepšení služeb v oblasti duševního zdraví. To přispělo k relativně nízké úrovni omezení služeb během posledních osmi měsíců,“ říká Dr. Srđan Matić, vedoucí Kanceláře WHO v České republice.

Podle výsledků studie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) publikované v renomovaném časopise Epidemiology and Psychiatric Sciences měla pandemie a související opatření negativní vliv na duševní zdraví zejména mladších dospělých. Horší duševní zdraví bylo také spojeno s obavami o ekonomický nebo zdravotní stav. U řady osob také mohlo dojít k nárůstu konzumace alkoholu a dalších návykových látek, objevily se úzkostné stavy či poruchy spánku. Navíc onemocnění COVID‑19 samo o sobě může přinést závažné neurologické a psychiatrické komplikace, jako jsou delirium, neklid nebo cévní mozková příhoda. Současně jsou lidé s psychickými a neurologickými onemocněními, včetně závislostí, více ohroženi infekcí SARS‑CoV‑2 a také závažným průběhem tohoto onemocnění, včetně rizika úmrtí.

„U dospělé populace jsme zaznamenali zhruba trojnásobný nárůst depresí a rizika sebevraždy, téměř dvojnásobný nárůst úzkostných poruch a zvýšený výskyt nárazového pití alkoholu (tzv. binge drinking),“ upozorňuje PhDr. Petr Winkler, Ph.D., z NUDZ, kde probíhá výzkum dopadů pandemie COVID‑19 na duševní zdraví populace. Současně podle něj pandemie zasáhla také děti a osoby dlouhodobě žijící v zařízení sociální péče a pravděpodobně i u nich došlo k nárůstu výskytu duševních onemocnění. Podle studie WHO byly nejčastěji omezeny služby péče o duševní zdraví dětí a mladých lidí (72 % sledovaných zemí), seniorů (70 % sledovaných zemí), těhotných žen a matek po porodu (61 % sledovaných zemí).

Mezi celosvětově nejčastěji omezované služby patřily poradenství a psychoterapie, programy harm reduction a také programy léčby závislosti na opiátech. Ve více než třetině zemí (35 %) pak došlo k narušení akutní a krizové péče, ve 30 procentech sledovaných států se pak pandemie negativně dotkla systému péče o osoby se závislostmi. V České republice pandemie vedla k omezení, nebo dokonce zastavení některých služeb (např. denních stacionářů), změnilo se také přijímání a propouštění pacientů v psychiatrických nemocnicích. Negativně byly zasaženy také adiktologické služby.


Rozvoj péče na dálku

Na druhé straně pandemie přinesla nové způsoby, jak propojit profesionály péče o duševní zdraví s jejich pacienty/ klienty. Podle studie WHO 70 procent zemí využilo možností telemedicíny či terapie na dálku. „Ukázalo se, že velmi dobře může fungovat distanční péče v psychiatrii s využitím moderních telekomunikačních prostředků (přes telefon, Skype, WhatsApp, FaceTime aj.). Díky těmto možnostem mohl zůstat nepřerušen provoz psychiatrických ambulancí, které v této době zaznamenaly nárůst poskytované péče až o 20 procent,“ popisuje prof. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D., předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP a primář NUDZ. Čeští ambulantní psychiatři a psychiatričky tak byli schopni postarat se o své pacienty na dálku.

Pokračující pandemie znamená také další zátěž pro duševní zdraví populace. Proto je podle prof. Mohra namístě připravit se na další nárůst duševních problémů a poruch, které stoupají s nejistotou vyvolanou pokračující nepříznivou epidemickou situací, obavami o své zdraví a ekonomickými těžkostmi. „Proto je důležité posílit krizové služby a linky, využít možnosti distančních kontrol v rámci telemedicíny, pomocí screeningu a triáže nepřerušit provoz denních stacionářů a lůžkových zařízení, zajistit trvalé zabezpečení zdravotnických pracovníků ochrannými prostředky. Pandemie COVID‑19 nás nutí přehodnotit to, jak efektivně poskytujeme zdravotní péči a používáme moderní technologie, včetně telemedicíny. To může do určité míry přinést lepší přístup ke službám péče o duševní zdraví,“ dodává dr. Matić.

Podle údajů WHO získaných ještě před nástupem pandemie způsobují jen depresivní a úzkostné poruchy ekonomické ztráty ve výši 1 bilionu amerických dolarů ročně. Naopak 1 dolar vložený do kvalitní a prokazatelně účinné léčby depresivních a úzkostných poruch se vrací v podobě 5 dolarů. V průměru jdou do této oblasti dvě procenta ze státních rozpočtů jednotlivých zemí a méně než jedno procento z mezinárodní finanční pomoci určené pro zdravotnictví, což je nedostatečné.

O tom, že i v ČR roste počet nemocných s psychickými problémy a spolu s tím rostou náklady na péči, mluví i aktuální údaje VZP, která jen v roce 2019 zaplatila přes 4,5 miliardy korun za léčbu pacientů s vybranými duševními poruchami. Je to nejvíce za poslední tři roky. Stejně tak stoupl počet pacientů. Od roku 2017 stouply náklady VZP na léčbu duševních poruch o 13,4 procenta. Počet nemocných s nějakou duševní poruchou vzrostl o 13 169, což jsou necelá čtyři procenta. Většina pacientů trpěla neurotickými, stresovými a somatoformními poruchami (do této diagnózy patří např. různé fobie či stresové reakce). Nejnákladnější byla pro VZP v loňském roce léčba schizofrenie, na niž šlo 2 291 898 000 Kč. Nejvíce peněžních prostředků bylo použito na úhradu antidepresiv.

„V současné době negativně působí na duševní zdraví lidí převážně koronavirová krize a nastupující podzim. Je důležité si v této nelehké době udržet psychické zdraví. S tím samozřejmě úzce souvisí zdravý životní styl, který lze, na rozdíl od genetické výbavy, ovlivňovat. Samozřejmostí by měl být pohyb na čerstvém vzduchu, např. procházky, výběr správných potravin a dostatek pravidelného a kvalitního spánku, tedy minimálně 7–9 hodin denně. A také si udržovat pozitivní mysl,“ uvádí tiskový mluvčí VZP Vlastimil Sršeň.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky