Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 29. listopad 2020 | Svátek má Zina
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Kteří nemocní profitují z extrakorporální resuscitace v terénu

foto: Shutterstock.com

Kteří nemocní profitují z extrakorporální resuscitace v terénu

Medical Tribune 20/2020
26.10.2020 13:00
Zdroj: MT
Autor: red
Součástí bloku letošního kongresu ČKS věnovaného péči o nemocné s mimonemocniční zástavou bylo sdělení prof. MUDr. Jana Bělohlávka, Ph.D, z Komplexního kardiovaskulárního centra VFN Praha o extrakorporální resuscitaci.

Ta je dnes technicky relativně jednoduchá, nahradí selhávající oběh a usnadní další diagnostické a terapeutické intervence. Ve většině případů se u nás jedná o VA‑ECMO.


Pacientů se srdeční zástavou vzniklou mimo nemocnici (OHCA) ošetřují lékaři ročně 50–70/100 000 obyvatel. U 30 až 40 procent z nich dojde k úspěšnému obnovení oběhu – tzv. ROSC, zbývajících 60 až 70 procent umírá z důvodů neobnovení oběhu většinou na místě srdeční zástavy. Za refrakterní zástavu je v některých studiích považováno 10, jinde 30 minut neúspěšné KPR. Dnes víme, že zlomová je 15.–16. minuta. Přesto pacienti s takto dlouhou resuscitací mají prognózu velmi špatnou. Těch, kteří by byli vhodní k prolongované resuscitaci s potenciálně dobrým výsledkem, je jen čtyři až šest procent.

Podle platných guidelines by použití mimotělní CPR mělo být zváženo u pacientů, kteří mají známky dobré prognózy (např. trvající tzv. známky života během srdeční masáže), šanci na odstranitelnou příčinu a jedná se jednoznačně o záchranný postup. „Faktorů, které ovlivňují, zda pacient přežije, či ne, je řada. Především jde o to včasně poznat zástavu – laická resuscitace a telefonicky asistovaná resuscitace jsou zásadní intervence v přednemocniční fázi. Důležitý je i krátký transportní čas, kvalita standardní konvenční resuscitace, správný výběr pacientů pro ECPR – především jde o pacienty s defibrilovatelnými rytmy – a samozřejmě rychlé zavedení ECPR, tedy trénovaný tým a rychlá kanylace,“ popisuje prof. Bělohlávek.

Optimálními pacienty pro ECPR jsou tedy pacienti s:

  • refrakterní srdeční zástavou (alespoň 16 minut neúspěšné profesionální rozšířené resuscitace),
  • bez závažných komorbidit,
  • zástava musí být před svědky (posádka, veřejné místo),
  • mělo by jít o korigovatelnou příčinu.

Nejlepšími kandidáty jsou pacienti s:

  • akutní koronární příhodou,
  • defibrilovatelnými rytmy,
  • intermitentně obnoveným oběhem,
  • krátkým transportním časem (15 minut).

„Celá tato problematika je o logistice. Nejen přístroj a vlastní metoda, ale komplexní přístup, včetně metody samotné, mohou mít příznivý vliv na osud pacientů s mimonemocniční zástavou. V současné době máme dobrou technologii a pracoviště, která se tomu věnují. Nyní je potřeba zhodnotit výsledky a dovést do konce randomizované studie, které ukáží, zda pacienti z této metody opravdu profitují,“ shrnul prof. Bělohlávek.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky