První zkušenosti potvrzují význam supervize i ve zdravotnictví

Jedním z prvních zdravotnických pracovišť, které celoplošně supervizi svým pracovníkům nabízí, je Fakultní nemocnice Plzeň. Pilotní supervizní činnost, jako podpůrná činnost pro zdravotnické pracovníky v rámci všech provozů nemocnice, zde byla zahájena v roce 2016. Dnes se zde přes počáteční rozpaky stal tento – ve vyspělých zemích již desetiletí běžný proces, součástí pracovního i osobního života zaměstnanců.

Supervize je nástroj celoživotního učení používaný zejména u pomáhajících profesí. Má sice tři základní funkce – podpůrnou, vzdělávací a řídící, ty se ale v každé konkrétní supervizi nemusí projevit současně. Dobrá supervize má sloužit především jako odrazový můstek, který pomůže překonat bariéry objevující se zejména v profesním, ale i v osobním životě. Supervize, dříve typická pro sociální oblast, je v posledních letech stále více žádána a oceňována i v dalších oblastech práce s lidmi, jako jsou medicína, školství, výchova nebo management.

O oblibě a významu supervizí svědčí i skutečnost, že např. ve FN Plzeň vzrostl díky zájmu o tuto pomoc počet původních dvou supervizorů na současné čtyři. „Všichni čtyři supervizoři pod vedením vedoucí oddělení klinické psychologie Mgr. Chmelařové jsou významnými a dobrými partnery našich zdravotníků. Původně supervizi zahajovali jako pomoc pro provozy, kde docházelo k interpersonálním konfliktům nebo např. k fluktuaci. Časem se ale supervize stala nedílnou součástí práce vrchních a staničních sester, a přes počáteční rozpaky začala být velmi pozitivně vnímána,“ říká náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FN Plzeň Ing. Andrea Mašínová, PhD. s tím, že původně začínali se skupinovými supervizemi, kdy se supervizor účastnil provozních porad a přítomné se supervizní činností seznamoval. Postupně se začalo přecházet k individuálním supervizím. K nelékařským zdravotnickým pracovníkům, jako jsou všeobecné zdravotní sestry, porodní asistentky nebo zdravotničtí záchranáři, kteří ve FN Plzeň využívali supervize jako součást svojí práce od počátku, se postupně připojili i lékaři.

Zkušenosti potvrzují, že supervize má velký význam v psychosociální hygieně pracovníka v pomáhajících profesích a v prevenci syndromu vyhoření. Zároveň je integrální součástí celoživotního vzdělávání. Supervize rozhodně neznamená kontrolu nebo sledování práce zaměstnanců, není to ani způsob, jak supervidovaného posuzovat nebo hodnotit. Nejedná se o psychoterapii, byť může používat některé podobné techniky.

Kromě Ministerstva zdravotnictví ČR, které program supervizí podpořilo, je velmi významná i podpora ze strany vedení daného zařízení. Na podporu této činnosti vzniká mnoho osvětových a edukačních materiálů, které nejen pomáhají supervizi šířit i do jiných oblastí, ale mají i podíl na tom, že se zdravotníci supervize neobávají, učí se s ní pracovat a vnímat ji jako nedílnou součást svého pracovního života. I zde se potvrzuje, že pokud si pracovník uvědomí a zakusí hodnotu dobré supervize na počátku profesní kariéry, návyk přijímat dobrou supervizi se stane nedílnou součástí jeho pracovního života a trvalého vývoje.

Význam supervize

O významu supervize hovoří Ing. Andrea Mašínová, PhD., DBA, LL.M, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, Mgr. Dana Chmelařová, vedoucí oddělení klinické psychologie FN Plzeň, Mgr. Simona Šípová, MBA, vrchní sestra Onkologické a radioterapeutické kliniky FN Plzeň a Mgr. Barbora Kaslová, klinický psycholog a interní supervizor FN Plzeň.

Partnerem projektu je: www.aesculap-akademie.cz

Zdroj: MT