Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 29. listopad 2020 | Svátek má Zina
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Krátká „learning curve“, lepší komfort pro operatéra

Foto: UVN

Krátká „learning curve“, lepší komfort pro operatéra

Medical Tribune 21/2020
02.11.2020 11:33
Zdroj: MT
Autor: jat
S prof. MUDr. Davidem Netukou, Ph.D., přednostou Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN, především o praktických aspektech operativy s digitálními mikroskopy.
  • V čem je exoskop, který jste si na kliniku pořídli, unikátní v porovnání s jinými podobnými přístroji dostupnými na trhu?

V České republice jsou k dispozici pouze dva opravdové digitální mikroskopy vhodné pro neurochirurgické operace, OrbEye od společnosti Olympus a Aesculap Aeos od společnosti B. Braun, přičemž první přístroje byly zakoupeny letos v dubnu. Obě uvedená řešení mají svoje výhody i nevýhody, nelze však říci, že jedno z nich jednoznačně převyšuje druhé. U systému OrbEye oceňujeme zejména jednoduchost ovládání, gracilnost digitální kamery a zaznamenávání operací ve vysoké kvalitě 4K.

  • Jaké jsou jeho největší přínosy pro neurochirurgickou operativu?

Pokud pomineme možnost operovat i za současných přísných protiepidemických opatření, pak je to vhodná ergonomie pro operatéra, která je výhodná zejména u delších zákroků. Menší svalová únava při použití digitálního mikroskopu vede ke zlepšení komfortu chirurga, zejména k redukci stresu a svalové únavy, což potenciálně znamená zvýšení bezpečnosti a zkrácení operace. Díky exoskopu je také mnohem jednodušší využití navigačního systému během mikroskopické fáze výkonu a snazší znázornění operačního pole z různých „extrémních“ úhlů. Pro asistenta je pak dramatickým posunem kupředu kvalita zobrazení, která je identická jako u operatéra, stejně tak tomu je pro celý sálový tým včetně stážistů či studentů.

  • Je operace pomocí digitálního a klasického mikroskopu z hlediska práce neurochirurga hodně odlišná? Na co jste si museli zvyknout?

Samotná mikrochirurgická fáze je obdobná, manipulace s digitálním mikroskopem je jednodušší a máme rovněž větší přehled okolo operačního pole. Ti z nás, kteří neprováděli endoskopické výkony a nebyli zvyklí na operace bez mikroskopu, potřebovali delší učební křivku. Museli jsme si totiž osvojit to, že sledujeme velký 3D monitor a přitom rukama manipulujeme, tedy operujeme, v jiné oblasti, mimo zorné pole. Nicméně naše „learning curve“ byla krátká a vyžadovala zhruba pět až deset výkonů. Osobně provádím endoskopické výkony, kdy sleduji operační pole na monitoru, třináct let. Proto byl pro mě přechod na operativu s digitálním mikroskopem velmi snadný. Při použití exoskopu je dále nutné si zvyknout na 3D brýle, taktéž je vhodné přítmí na sále, které při operacích s optickým mikroskopem potřeba není.

Zásadní věc, na kterou si musí přivyknout každý operatér a jež se může někomu možná zdát zvláštní, je fakt, že vidí přesně to, co celý sálový tým. Když neurochirurg operuje pomocí optického mikroskopu, je jeho zorné pole největší, někdy navíc pracuje mimo zorné pole ostatních kolegů. To přináší jisté nevýhody, třeba horší spolupráci se zbytkem týmu. Na druhé straně někteří operatéři uvádějí, že občasné operování „mimo dohled“ ostatních jim vyhovovalo…

  • Kolik pacientů už jste s novým přístrojem operovali?

Prozatím jsme OrbEye použili u 150 mikrochirurgických operací, z toho šlo ve dvaceti případech o pacienty s prokázaným onemocněním COVID‑19 nebo s podezřením na nákazu novým typem koronaviru. Digitální mikroskopy plánujeme integrovat též do operativy onemocnění páteře a periferních nervů. Dále mají o využití tohoto systému zájem kolegové z ORL, plastické či cévní chirurgie apod. Pokud se nám podaří získat další exoskop, pak bychom ho též rádi začlenili do výuky mikrochirurgických technik pro neatestované lékaře a vybrané mediky.

  • Budou digitální mikroskopy do budoucna dominovat běžné klinické praxi?

Na to není jednoduché odpovědět, ale je asi nepochybné, že digitální technologie se budou nadále vylepšovat a rozvíjet. Proto si myslím, že je jen otázkou času či dalšího snížení ceny, kdy se exoskopy začnou využívat stále častěji a v klinické praxi se do budoucna skutečně etablují. Na druhé straně si nejsem jist, zda kompletně nahradí klasické optické mikroskopy. U některých lékařů totiž může hrát roli určitý tradicionalismus a fakt, že jsou desítky let zvyklí dívat se do okuláru, proč by tedy měli zkoušet něco nového. Jedná se tudíž i o generační záležitost.

  • Jaké mají s exoskopy zkušenosti kolegové v zahraničí?

Digitální mikroskopy v neurochirurgii jsou celosvětově novinkou, první komerční použití proběhlo teprve v loňském roce. S naším pracovištěm jsme navštívili výukové centrum v Hamburku a reálná operace s digitálním mikroskopem nás přesvědčila, že to je cesta, kterou se máme vydat. Trend je jasný – sdílení mobilního exoskopu pro více sálů jak v rámci jednoho oboru, tak mezi všemi chirurgickými disciplínami, které při operativě využívají mikroskop.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky