Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 27. listopad 2020 | Svátek má Xenie
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Brněnské onkologické dny virtuálně. Co je nového u nemalobuněčného karcinomu plic

Foto:shutterstock.com

Brněnské onkologické dny virtuálně. Co je nového u nemalobuněčného karcinomu plic

Medical Tribune 21/2020
02.11.2020 11:56
Zdroj: MT
Autor: red
Virtuální forma letošních Brněnských onkologických dní si vyžádala maximálně hutnou podobu programu. Jeho základem se staly přednášky, které popsaly poslední vývoj u jednotlivých onkologických diagnóz. Recentní data u nemalobuněčného karcinomu plic přehledně shrnul MUDr. Ondřej Bílek z Masarykova onkologického ústavu.

Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) patří mezi nádory, u kterých se již plně etablovala jak cílená léčba, tak imunoterapie založená na inhibici kontrolních bodů imunitní reakce. „Standardně tak u NSCLC v rámci diagnostiky provádíme stanovení exprese PD‑L1 a u neskvamózních nádorů mutační analýzu,“ řekl na úvod MUDr. Bílek.

Blíže se zastavil u nádorů s mutací EGFR: „Zde již máme k dispozici cílená léčiva tří generací. Všechna jsou funkční na běžné mutace – deleci exonu 19 a L858R, inhibitor třetí generace osimertinib pak překonává i rezistenci na mutaci T790M. Má také nejlepší výsledky, pokud jde o celkové přežití a přežití bez progrese onemocnění v první linii, jak ukázaly závěry studie FLAURA. Tento lék postoupil také směrem k časnějšímu stadiu onemocnění, tedy do adjuvance. Základem této jeho nové pozice je klinická studie fáze III ADAURA, zveřejněná letos na kongresu ASCO. Do ní vstoupilo 682 pacientů s resekovaným nemalobuněčným karcinomem plic ve stadiu IB–IIIA a s aktivační mutací EGFR. Randomizováni byli buď k podávání adjuvantní léčby osimertinibem, nebo k placebu. Oproti kontrolní skupině vedla terapie osimertinibem ke statisticky a klinicky významnému prodloužení mediánu přežití bez známek onemocnění (HR = 0,17; p < 0,001). „Benefit z této léčby byl potvrzen u všech podskupin, nejvíce u stadia IIIA. Data pro celkové přežití ještě nejsou zralá, ale i zde je již patrný trend ve prospěch osimertinibu,“ uvedl MUDr. Bílek.

Na letošním ESMO pak byla prezentována analýza studie ADAURA, která ukázala, že u nemocných léčených osimertinibem byly méně často evidovány nejen jakékoli relapsy onemocnění (11 vs. 56 %), ale také rekurence v centrálním nervovém systému (1 vs. 10 %).

Podobně jsou dnes k dispozici již tři generace cílených léčiv u ALK pozitivního NSCLC. „Zde v první linii používáme nejčastěji alectinib. Jeho účinnost mimo jiné prokázala studie ALEX. V ní bylo přežití bez progrese onemocnění u nemocných léčených alectinibem více než třikrát delší než při terapii crizotinibem. Tento lék mimo jiné prokázal velmi dobrou účinnost v CNS. Na ASCO 2020 byla prezentována aktualizovaná data celkového přežití a zde nebylo u nemocných léčených alectinibem mediánu celkového přežití stále dosaženo.“

Pro nemocné s tímto typem nádoru je zajímavá otevřená randomizovaná studie fáze III CROWN, rovněž zveřejněná v rámci letošního kongresu ESMO. Ta zahrnula 296 dosud neléčených pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic ve stadiu IIIB/IV a s přestavbou ALK. Randomizováni byli buď k terapii tyrosinkinázovým inhibitorem ALK třetí generace lorlatinibem, nebo crizotinibem.

Interim analýza ukázala, že přežití bez progrese bylo signifikantně delší v rameni s lorlatinibem v porovnání s crizotinibem (HR = 0,28; p < 0,001), přičemž hodnotu mediánu v případě prvního léku zatím odhadnout nelze, u druhého činí 9,3 měsíce. „Ukázalo se také, že lorlatinib poskytuje prakticky stoprocentní prevenci progrese v CNS po dobu více než 30 měsíců,“ komentoval MUDr. Bílek.

Velmi pravděpodobně bude brzy mutační analýza u NSCLC složitější. Potenciálních terapeuticky ovlivnitelných cílů přibývá, jedním z nich je HER2 pozitivita. V této souvislosti MUDr. Bílek upozornil na studii fáze II DESTINY‑Lung01, představenou na ASCO 2020. Ta hodnotila účinnost a bezpečnost trastuzumab deruxtecanu u nemocných s NSCLC s overexpresí a mutací HER2. Při léčbě tímto konjugátem trastuzumabu s cytostatikem byl u pacientů s mutací HER2 medián PFS 14 měsíců a léčebné odpovědi bylo dosaženo u 62 procent nemocných. „Zdá se, že tato léčba představuje další posun směrem k precizní medicíně. Dá se předpokládat, že mutaci HER2 budeme u neskvamózního NSCLC stanovovat standardně,“ uvedl MUDr. Bílek.

Pokud jde o imunoterapii, je pro první linii léčby schválen pembrolizumab, v závislosti na expresi PD‑L1 buď v monoterapii, nebo v kombinaci s chemoterapií. Pro druhou a vyšší linii léčby jsou po chemoterapii schváleny nivolumab a atezolizumab, oba tyto léky bez ohledu na míru exprese PD‑L1.

U třetích stadií po definitivní chemoradioterapii pak je indikován durvalumab u nemocných s expresí PD‑L1 alespoň jedno procento, a to bez ohledu na přítomnost aktivační mutace.

Na letošním kongresu ESMO bylo prezentováno několik prací, které již umožňují posoudit dlouhodobý přínos imunoterapie u NSCLC z hlediska celkového přežití.

Šlo například o aktuální analýzu studie KEYNOTE 024 zaměřenou na data o celkovém přežití po pěti letech. V této studii byl porovnáván inhibitor PD‑1 pembrolizumab oproti chemoterapii na bázi platiny v první linii u pokročilého NSCLC s expresí PD‑L1 více než 50 procent. Podle recentních dat byl medián celkového přežití při léčbě pembrolizumabem 26 měsíců vs. 13 měsíců v kontrolní skupině (HR = 0,62). Po pěti letech přežívala třetina nemocných léčených pembrolizumabem.

Další taková práce byla založena na čtyřletých datech ze studie PACIFIC. Ta srovnávala inhibitor PD‑L1 durvalumab s placebem jako konsolidační léčbu navazující na definitivní chemoradioterapii na bázi platiny u 713 pacientů s NSCLC ve stadiu III. „Při sledování v délce 48 měsíců vidíme velmi dobré výsledky z hlediska PFS, to při léčbě durvalumabem zůstává více než dvojnásobné – 17 měsíců vs. 6 měsíců. Velmi dobrý efekt imunoterapie byl dokumentován i z hlediska celkového přežití, a to 47 měsíců vs. 29 měsíců. Po čtyřech letech přežívalo 49,6 procenta nemocných na durvalumabu,“ popsal MUDr. Bílek.

V následné diskusi padla otázka, jaké změny v úhradových mechanismech se u NSCLC dají v dohledné době předpokládat. „Nových věcí čekáme spoustu. Zdá se, že ještě letos bychom měli mít k dispozici durvalumab právě pro léčbu třetích stadií. U metastatických nádorů čekáme na kombinaci atezolizumabu s chemoterapií a bevacizumabem, která by měla být dostupná bez ohledu na mutační status,“ řekl MUDr. Bílek.

Odpovídal také na dotaz, co je podmínkou toho, aby se k moderní léčbě NSCLC dostalo co nejvíce pacientů: „U nádorů plic je snad ještě více než u jiných malignit zapotřebí úzká multidisciplinární spolupráce, součinnost mezi onkologickými a pneumologickými pracovišti je naprosto zásadní.“



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky