Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 27. listopad 2020 | Svátek má Xenie
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Krátce

Krátce

Medical Tribune 22/2020
16.11.2020 11:38
Zdroj: MT
Autor: red

COMPLIANCE K LÉČBĚ METFORMINEM SE ZDÁ BÝT DOBRÁ

Kvůli gastrointestinálním nežádoucím účinkům nemusí být compliance k metforminu u diabetiků 2. typu optimální. Na virtuálním kongresu České diabetologické společnosti ČLS JEP byly představeny výsledky sledování adherence k metforminu stanovením jeho sérové koncentrace. Současně se práce snažila identifikovat možné faktory non‑adherence. Do studie bylo zařazeno 353 pacientů z diabetologického centra a 69 pacientů z běžné diabetologické ambulance, kteří užívali standardní nebo XR formu metforminu. Průměrný věk pacientů byl 66,1 ± 9,8 roku, HbA1c byl 57,8 ± 13,1 mmol/mol, BMI 30,8 ± 4,9 kg/m2.

Odběr na stanovení koncentrace metforminu v krvi spolu s vyplněním krátkého dotazníku byl proveden v rámci pravidelné ambulantní kontroly. Koncentrace metforminu byla stanovena hydrofilní interakční chromatografií (HILIC) s hmotnostní spektrometrií s vysokým rozlišením (Q Exactive Plus).

Průměrná koncentrace metforminu v celém souboru pacientů byla 1 437,2 ± 1 061,3 ng/ml. Z celkového počtu 422 pacientů byly subterapeutické hodnoty (< 100 ng/ml) zaznamenány u 5,7 procenta jedinců, u 1,4 procenta nebyl metformin detekován vůbec.

Ukázalo se, že compliance pacientů zařazených do studie byla 93 procent, přičemž byla zcela srovnatelná mezi diabetologickým centrem a běžnou ambulancí. Snížená adherence vedla nepřekvapivě ke zvýšení hodnot HbA1c. Nulové hodnoty metforminu byly asociovány se zvýšením hodnoty HbA1c (71,5 mmol/mol oproti 57,4 mmol/mol u pacientů s terapeutickou hodnotou metforminu).

Na adherenci pacientů mělo negativní vliv současné podávání inzulinu a dalších antidiabetik. Věk, BMI, délka trvání diabetu, kouření a konzumace alkoholu žádný vliv nemělo. Adherenci pacientů zvyšovalo vyšší vzdělání pacientů. Zdroj: Laňková I et al. Compliance k léčbě metforminem u běžné populace diabetiků 2. typu: průřezová studie pacientů z diabetologického centra vs. běžné diabetologické ambulance. 56. Diabetologické dny, 22.–24. října 2020.


FINERENON SNIŽUJE RENÁLNÍ A KV PŘÍHODY U DIABETIKŮ 2. TYPU S CKD

Nadměrná aktivace mineralokortikoidních receptorů může vést k progresi chronického onemocnění ledvin (CKD) cestou prozánětlivých a fibrotických procesů. Tento proces lze terapeuticky ovlivnit.

Na říjnovém Kidney Week 2020, výročním setkání Americké nefrologické společnosti (ASN), byly představeny výsledky práce, podle níž finerenon, nový nesteroidní antagonista mineralokortikoidních receptorů, signifikantně snižuje renální a kardiovaskulární příhody u pacientů s diabetem 2. typu a pokročilým CKD. V rámci této práce bylo více než 5 700 pacientů randomizováno k léčbě buď finerenonem, nebo placebem nad rámec léčby inhibitory RAAS. Pacienti ve studii měli průměrný věk 65,6 roku, 70 procent z nich byli muži. Poměr albumin/ kreatinin v moči 30–5 000 mg/g, eGFR 25 – < 75 ml/min/1,73 m2.

Primárním cílovým ukazatelem byla doba do selhání ledvin, pokles eGFR o ≥ 40 % oproti výchozímu stavu, renální mortalita – primární cíl nastal u 17,8 procenta osob na finerenonu a 21 procent na placebu (HR = 0,82; 95% CI 0,73–0,93; p = 0,0014). Finerenon také snižoval albuminurii, a to nezávisle na hemodynamických účincích.

Výskyt mortality z KV příčin, nefatálního IM a CMP či hospitalizace pro srdeční selhání byl významně nižší na finerenonu (13 % versus 14,8 %; HR = 0,86; 95% CI 0,75–0,99; p = 0,0339). Nežádoucí účinky vyžadující léčbu byly u obou skupin srovnatelně časté.

Zdroj: Effect of Finerenone on CKD Outcomes in Type 2 Diabetes Diabetic Kidney Disease. Abstract FR‑OR51.


VLIV SIPONIMODU NA MYELINIZACI U PACIENTŮ SE SEKUNDÁRNĚ PROGRESIVNÍ ROZTROUŠENOU SKLERÓZOU

Změny poměru magnetizačního transferu (MTR) jsou markerem změn denzity myelinu a s tím spojené tkáňové integrity mozku. Post hoc analýza substudie EXPAND MRI sledovala, jaký vliv na MTR má léčba siponimodem ve srovnání s placebem u pacientů se sekundárně progresivní roztroušenou sklerózou. Publikovaná data pocházejí od 443 pacientů. Tato práce ukázala, že během 24 měsíců siponimod zmírnil pokles mediánu normalizovaného MTR v mozkových tkáních v podskupinách pacientů charakterizovaných aktivitou a závažností onemocnění. Podskupiny pacientů byly hodnoceny podle věku (pod 45 a nad 45 let), trvání SP RS (≤ 15/> 15 let), podle EDSS skóre (≤ 5,5/≥ 6,0), Symbol Digit Modalities Test score (≤ 43/> 43), podle aktivity choroby (aktivní/neaktivní SP RS, s relapsem/bez relapsu během dvou let před screeningem, s gadolinium enhancujícími lézemi /bez gadolinium enhancujících lézí.)

Absolutní změna v mediánu nMTR u normálně vypadající bílé hmoty byla –0,124 až –0,034 u placeba a –0,016 až 0,040 u siponimodu, což koresponduje se 79–198% zmírněním mediánu nMTR vs. placebo napříč všemi podskupinami. Podobných výsledků bylo dosaženo u normální mozkové tkáně (NABT, 70–170 %) a kortikální šedé hmoty (cGM, 44–188 %), jen méně výrazně (p > 0,05 pro některé podskupiny).

U pacientů s aktivní SP RS siponimod zmírnil medián nMTR u NABT, cGM a NAWM o 91–109 procent (p < 0,01) a u neaktivní SP RS o 170– 198 procent (p = 0,0151 pro NAWM, p > 0,05 pro NABT, cGM).

Účinek siponimodu byl nejvýraznější v normálně vypadající bílé hmotě mozkové. Zdá se tedy, že siponimod má v souladu s preklinickými studiemi příznivé účinky na myelinizaci centrálního nervového systému.


FINÁLNÍ DATA STUDIE ACTT‑1 S REMDESIVIREM U COVID‑19

V květnu vyšly předběžné výsledky dvojitě zaslepené studie ACTT‑1, která sledovala účinky remdesiviru u pacientů s COVID‑19. Nyní jsou data konečně kompletní a byla publikována v časopise New England Journal of Medicine. Studie randomizovala celkem 1 062 hospitalizovaných osob s potvrzenou infekcí dolních cest dýchacích buď k 10denní i.v. léčbě remdesivirem, nebo placebem. Průměrný věk pacientů byl 59 let, 64 procent tvořili muži, naprostá většina pocházela z USA a Evropy, 53 procent tvořili běloši. 26 procent osob mělo jednu komorbiditu, 55 procent dvě a více, nejčastěji šlo o hypertenzi a obezitu, 30 procent mělo diabetes.

Remdesivir zkracoval primární sledovaný cíl, dobu do úzdravy, o pět dnů ve srovnání s placebem a snižoval také mortalitu, která byla 29. den 11,4 procenta na remdesiviru a 15,2 procenta na placebu. Medián doby do úzdravy byl 10 dnů na remdesiviru a 15 dnů na placebu. U osob iniciálně na kyslíku léčba remdesivirem významně zkrátila další dobu s kyslíkem (medián 13 dnů vs. 21 dnů na placebu).

Rozdíly v mortalitě byly výraznější u podskupiny se středně závažným onemocněním, která bazálně potřebovala kyslíkovou masku – zde byla mortalita na remdesiviru čtyři procenta a na placebu 13 procent. Podle autorů lze říct, že remdesivir snižoval riziko vzniku závažnějších stavů.

Závěrem studie tedy je, že léčba remdesivirem pomáhala předcházet progresi onemocnění COVID‑19 a snižovala riziko nové potřeby kyslíku od masky po přístrojovou ventilaci.

Zdroj: Beigel JH et al. Remdesivir for the treatment of COVID‑19— Final report. N Engl J Med 2020 Oct 8; [e‑pub]. (https:// doi.org/10.1056/NEJMoa2007764)


ELI LILLY ZASTAVILA STUDII S PROTILÁTKOU BAMLANIVIMAB U COVID‑19

Farmaceutická společnost Eli Lilly oznámila ukončení studie ACTIV‑3, která testovala účinnost protilátky bamlanivimab v kombinaci s remdesivirem u hospitalizovaných pacientů s COVID‑19. Nová data National Institutes of Health ukázala, že experimentální neutralizační protilátka bamlanivimab nenabízí významný klinický přínos u pokročilejší covidové infekce, především ale výbor pro bezpečnost studie ACTIV‑3 vyjádřil v říjnu obavy týkající se bezpečnosti léčby. Nejnovější aktualizace dat, která vedla k ukončení studie, nicméně neodhalila žádné významné rozdíly v bezpečnosti mezi aktivně léčenou a kontrolní skupinou.

Bamlanivimab ale není ze hry venku úplně – studie BLAZE‑1 ukazuje, že zlepšuje klinické výsledky jako monoterapie. Pokud je podán v časné fázi onemocnění, brání progresi COVID‑19 do závažnějších forem.

Eli Lilly požádala v říjnu také o schválení emergentního užití (EUA) protilátky LY‑CoV555 u pacientů s mírným až středně závažným COVID‑19. Látka LY‑CoV555 je současně testována také u zdravotníků v pečovatelských domech, zda je dokáže ochránit před nákazou COVID‑19.

Zdroj: www.medscape.com



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky