Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 17. leden 2021 | Svátek má Drahoslav
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Psilocybin ovlivňuje spánek podobně jako antidepresiva

Psilocybin ovlivňuje spánek podobně jako antidepresiva

Medical Tribune 25/2020
14.12.2020 11:41
Zdroj: MT
Autor: kol
Psilocybin, psychedelická látka obsažená v lysohlávkách, je již dlouho v centru pozornosti coby nadějná látka při léčbě deprese. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) jako první na světě sledovali jeho efekt na spánek.

Výsledky studie podporují předpokládaný antidepresivní potenciál psilocybinu. Objev bude publikován v odborném časopise Frontiers in Pharmacology.


Spánek je jedním z pilířů zdraví a je s naším duševním zdravím úzce propojen. Zkoumání psilocybinu pro terapeutické využití v psychiatrii tak přirozeně musí obsahovat i zkoumání jeho efektu na spánek. „Deprese jako taková mění strukturu spánku, zejména REM spánku. Konkrétně se jedná o jeho zvýšené množství a dřívější nástup během spánku. Tyto změny pravděpodobně souvisejí s depresivní náladou a potížemi s emočním zpracováním. Antidepresiva změny REM spánku normalizují, tedy snižují jeho množství a posouvají jeho nástup na pozdější dobu. Tím dostávají spánek zpět do zdravé podoby,“ vysvětluje Mgr. Karolina Janků, Ph.D., z NUDZ. Zatím ale stále není jasné, zda jsou změny REM spánku přímým efektem terapie, či jejím vedlejším účinkem.

Fyziologický spánek probíhá střídáním REM (Rapid Eye Movement) a NREM (nonREM) fází spánku. Doba REM spánku se s věkem liší. Zatímco u novorozenců tvoří 50 procent celkové doby spánku, v dospělosti je to již jen 20–25 procent, přičemž jednotlivé úseky REM fáze se opakují 4–5krát za noc. Na jejím konci se běžně vyskytuje krátké probuzení. Tato fáze spánku je charakterizována kromě mihotavého pohybu očí také typickými elektrofyziologickými parametry a nízkým svalovým napětím. Aktivita mozku je během REM fáze velmi podobná bdělosti, frekvence srdeční činnosti a dýchání jsou nepravidelné. Většina živých snů se odehrává právě v REM fázi.

Teorií o významu REM spánku je několik. Čím dál více studií potvrzuje význam REM spánku pro noční zpracování negativních emocí (distresu). Během fáze REM totiž dochází k regulaci aktivity amygdaly, a tím i ke zmírnění intenzity emocí, které se vážou ke konkrétním vzpomínkám. U deprese tyto mechanismy pravděpodobně selhávají a souvisejí se změnami emocí a nálady. Rozšířené je také mínění, že REM spánek hraje roli v tzv. procedurální paměti, která je důležitá při osvojování si postupů. Předpokládá se, že tato fáze spánku je zásadní i pro prostorovou paměť a podílí se na „pročištění“ paměti. Další teorií je, že REM spánek má za úkol periodicky stimulovat neurony a tato fáze je také nezbytná pro vývoj CNS, jelikož mozek není během spánku nečinný. Vědci se také domnívají, že REM fáze má za úkol regenerovat a nechat odpočinout monoaminové receptory. Další názory tvrdí, že REM spánek je nezbytný pro přežití, protože právě v této fázi spánku dochází ke kontrole, zda není daný organismus v nebezpečí. Konkrétně je důležitý pro organismy postižené infekcí, nemocí nebo poraněním.


Světově unikátní projekt

Výzkum vlivu psilocybinu na spánek je jednou z dílčích studií spadajících do rozsáhlého výzkumu psychedelik, který v NUDZ probíhá. Hlavním cílem této studie bylo zjistit, jestli psilocybin vyvolá stejné změny ve spánkové architektuře, jako způsobují některá antidepresiva. To se v souvislosti se změnami v REM fázi potvrdilo, došlo k oddálení jeho nástupu a zkrácení. Zároveň se ale očekávalo, že dojde i ke změně dalšího parametru spánku, který souvisí s neuroplasticitou, konkrétně jde o změny v pomalovlnném spánku. „Očekávali jsme, že změny spánku budou ještě probíhat i prostřednictvím plastických změn na mozku, které se konkrétně v hlubokém spánku projevují. Tam se ale neukázaly, takže mechanismus působení psilocybinu na spánek je trochu jiný, než jsme původně mysleli,“ vysvětluje Mgr. Daniela Dudysová, MA, z NUDZ.

Do studie bylo zařazeno 20 zdravých dobrovolníků, u kterých byl monitorován spánek večer po sezení s psilocybinem a následně hodnocena řada parametrů. „REM spánek byl zkrácen přibližně o 10 minut. Významnější změnu jsme pak našli v odsunu nástupu REM spánku, a to přibližně o půl hodiny,“ popisuje Mgr. Dudysová, podle níž lze předpokládat, že pokud by studie byla provedena i u lidí s depresí, byly by změny podobné a psilocybin by mohl změnit profil spánku u depresivních pacientů podobně jako jiná antidepresiva, avšak důkazy pro to zatím chybějí.

„Pro spánek člověka trpícího depresí je charakteristické prodloužení REM spánku a jeho nástup ve dřívějších hodinách. Klasická antidepresiva stejně jako psilocybin jej posouvají. Sledování také ukázalo, že na usínání psilocybin vliv neměl. Subjektivně měli naopak lidé pocit, že usínali déle,“ doplnila Mgr. Dudysová.

Ve studii výzkumníky také zajímalo, jak participanti v souvislosti s prokázanými změnami hodnotili kvalitu spánku. Zde se žádný efekt nepotvrdil. Cílem bylo zjistit změny ve spánkové architektuře po použití psilocybinu, a tím přispět k porozumění neurobiologii jeho účinků, zejména pak těch antidepresivních. „Jednalo se o unikátní pilotní projekt na zdravých dobrovolnících. Jako jedni z mála na světě máme povolení takovéto studie realizovat. Prvním krokem tedy bylo zjistit, zda u zdravé populace dochází po požití psilocybinu k nějakým změnám spánku, což se potvrdilo. Určitě bych považovala za užitečné se v budoucnu zaměřit v této souvislosti i na skupinu depresivních pacientů, kde by stálo za to zjistit, zda a nakolik se mění i jejich nálada v souvislosti se změnami REM spánku,“ dodává Mgr. Janků.


Dlouhodobé zkoumání psychedelik

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví se úspěšnému výzkumu psychedelik věnují dlouhodobě. „Podařilo se nám významně přispět k prokázání antidepresivního účinku disociativního anestetika ketaminu, který je již nyní schválen pro použití v léčbě deprese. Kromě toho jsme jako jedni z prvních na světě získali povolení pro provádění klinických hodnocení s psilocybinem u zdravých dobrovolníků i u pacientů s depresí. První výsledky popisující, jakým způsobem mění psilocybin naše vnímání reality, již byly publikovány zhruba před rokem. V současné době se analyzují data z psilocybinové studie se zdravými dobrovolníky. Výsledky mimo jiné poodhalí podstatu a mechanismy antidepresivního účinku psilocybinu. V příštím roce plánujeme zahájit již schválenou unikátní studii, kde budeme přímo srovnávat antidepresivní účinky psilocybinu s ketaminem,“ shrnuje aktivity MUDr. Tomáš Páleníček, Ph.D., výzkumný a vývojový pracovník z Národního ústavu duševního zdraví.

V současné době se vědci NUDZ podílejí na mezinárodní multicentrické studii COMPASS Pathways, fáze IIb na pacientech s rezistentní depresí, která se snaží zjistit, zda je psilocybin účinný a v jakých dávkách. Dále pracují na již zmíněné vlastní studii schválené Státním ústavem pro kontrolu léčiv, která probíhá také na depresivních pacientech a porovnává psilocybin s ketaminem. Do třetice je toto pracoviště součástí další velké multicentrické studie zaměřené na posttraumatickou stresovou poruchu. Tato studie je vedena neziskovou organizací MAPS (Multidisciplinární asociace pro psychedelické studie v USA), která má pobočku i v Evropě. Multicentrické hodnocení fáze II probíhá nyní právě i v ČR v NUDZ a pro celou Evropu se již připravuje fáze III, která již v USA probíhá.

V plánu je se ve studii pacientů s depresivním onemocněním zaměřit i na problematiku spánku, a to přidáním mobilních technologií, které by potřebná data sbíraly a shromažďovaly. Z náramku nebo prstýnku by pak bylo možné vyčíst, jak vypadal spánek jedince.

Očekává se, že pro léčbu by psilocybin mohl být využíván v horizontu pěti let. Zásadní v tomto směru budou výsledky zmíněných výzkumů. Pokud se prokáže efektivita těchto látek, mohlo by se přistoupit k jejich registraci na úrovni EU a USA. „Nejprve je ale třeba dokončit fáze III studií, což bude trvat minimálně dva roky, a následně absolvovat registrační proces léčiva,“ dodává MUDr. Páleníček.

Přínosem této nové léčby by podle něho mělo být zejména umožnění alternativní léčby pro pacienty, kteří jsou na dosavadní léčbu antidepresivy rezistentní. „U některých pacientů může tato léčba vést k výraznému snížení užívání antidepresiv, a pokud by se prokázal efekt opakovaných dávek, např. jednou ročně, absolvovali by příslušné sezení s látkou s následným integračním procesem, a mohla by tak vzniknout alternativa ke stávající antidepresivní léčbě. Kromě toho se psilocybin jeví velmi efektivní v léčbě závislostí a některých úzkostných poruch. Pokud studie dopadnou dobře, potenciál je značný a pro mnoho lidí by mohla tato nová léčba znamenat značnou úlevu, kdy nemusejí být závislí na každodenním užívání často vysokých dávek klasických antidepresiv a dalších léků,“ dodává MUDr. Páleníček s tím, že jednoznačnou výhodou psilocybinu je okamžitý nástup účinku. V současné době se stále neví, jak dlouho efekt přetrvá, podle dosavadních studií se zdá, že může přetrvávat v horizontu několika týdnů až měsíců. Otázkou pro další výzkum tedy zůstává, jak dlouhé toto období bude a kolik pacientů budu rezistentních i k této léčbě. Dosavadní studie však již nyní naznačují, že účinek psilocybinu bude přetrvávat déle, než je tomu např. v případě ketaminu, který je dnes již registrovaným přípravkem pro léčbu deprese.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky