Přeskočit na obsah

Top 10 novinek roku 2020 v kardiologii

Roku 2020 jednoznačně dominoval COVID-19, nicméně kardiovaskulární onemocnění zůstávají hlavní příčinou úmrtí na celém světě, což se odráží i v pozornosti věnované této problematice.

Populární v roce 2020 byly především témata týkající se životního stylu. Zřejmé je to i ze zájmu o nejnovější vědecké poznatky zveřejněné na stránkách časopisů ESC a na Kongresu Evropské kardiologické společnosti. Na titulních stránkách se v loňském roce objevovaly nové způsoby léčby, stejně jako první odborná doporučení ESC týkající se sportu a fyzické aktivity u lidí se srdečními chorobami. K prvním deseti tématům, které v roce 2020 generovaly největší mediální zájem na celém světě patří:

  1. Ti, kdo pijí čaj, žijí déle
  2. Syndrom vyhoření je spojen s nepravidelným srdečním rytmem
  3. Jak připravit nejzdravější kávu v časech COVID-19 lockdown
  4. Čokoláda je dobrá pro srdce
  5. Příliš dlouhé zdřímnutí si během dne může být zdraví škodlivé
  6. Břišní tuk je spojen s opakovanými infarkty myokardu
  7. Studie DAPA-CKD splnila primární cíle u pacientů s chronickým onemocněním ledvin
  8. Studie EMPEROR-Reduced splnila primární cíle u pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí
  9. Index tělesné hmotnosti (BMI) je silnějším rizikovým faktorem pro diabetes než genetika
  10. Mohou lidé s chorobami srdce bezpečně cvičit?

 

  1. Ti, kdo pijí čaj, žijí déle (European Journal of Preventive Cardiology, leden 2020)

Pití čaje minimálně třikrát týdně je spojeno s delším životem ve zdraví. Příznivé účinky na zdraví jsou nejsilnější u zeleného čaje a při jeho dlouhodobé konzumaci. Analýza zahrnovala 100 902 účastníků projektu China-PAR2 bez anamnézy infarktu myokardu, cévní mozkové příhody nebo malignit. Participanti byli rozděleni do dvou skupin: ti, kteří pijí čaj tři a víckrát týdně, a ti, kteří nebyli zvyklí čaj pít. Medián doby sledování činil 7,3 roku. Ve srovnání s těmi, kteří čaj napili pravidelně, měli jeho pravidelní konzumenti o 20 procent nižší riziko srdečních chorob a cévní mozkové příhody, o 22 procent nižší riziko smrtelných kardiovaskulárních onemocnění a o 15 procent nižší riziko úmrtí ze všech příčin. „Ochranné účinky čaje byly nejvýraznější ve skupině s obvyklým pitím čaje. Studie mechanismu naznačují, že hlavní bioaktivní sloučeniny v čaji, konkrétně polyfenoly, nejsou v těle dlouhodobě skladovány. Pro kardioprotektivní účinek je tedy nezbytný dlouhodobý častý příjem čaje,“ uvedl hlavní autor studie dr. Dongfeng Gu z Čínské akademie lékařských věd.

V subanalýze zaměřené na druhy čaje se ukázalo, že pití zeleného čaje je spojeno s přibližně o 25 procent nižším rizikem srdečních onemocnění a cévní mozkové příhody, smrtelných kardiovaskulárních chorob a úmrtí ze všech příčin. U černého čaje však žádné významné asociace nebyly pozorovány. Podle dr. Gu je preference zeleného čaje ve východní Asii jedinečná. Ve studii konzumovalo zelený čaj pravidelně 49 procent účastníků, zatímco černý jen osm procent. I proto mohl nízký podíl těch, kdo obvykle pijí černý čaj snižovat pozorované výsledky silných asociací.

Nicméně zjištění naznačují rozdílný účinek mezi druhy čaje, což může být ovlivněno dvěma faktory. Za prvé, zelený čaj je bohatým zdrojem polyfenolů, které chrání před kardiovaskulárními chorobami a jejich rizikovými faktory, včetně vysokého krevního tlaku a dyslipidémie. Černý čaj je plně fermentovaný a během tohoto procesu jsou polyfenoly oxidovány na pigmenty a mohou ztratit antioxidační účinky. Za druhé, černý čaj se často podává s mlékem, což podle předchozích výzkumů redukuje jeho pozitivní zdravotní účinek na cévní funkce. Autoři projektu se shodují, že je potřeba randomizované studie pro potvrzení dosavadních zjištění a pro poskytnutí dostatečné evidence pro stravovací guidelines a doporučení týkající se životního stylu.

  1. Syndrom vyhoření je spojen s nepravidelným srdečním rytmem (European Journal of Preventive Cardiology, leden 2020)

Cítíte se příliš unaveni, bez energie a podrážděni? Může jít o známky syndromu vyhoření spojeného s potencionálně smrtelnou poruchou srdečního rytmu. „Vitální vyčerpání, běžně označované jako syndrom vyhoření, je obvykle způsobeno dlouhodobým stresem v práci nebo doma. Liší se od deprese, která se vyznačuje špatnou náladou, pocity viny a sebepodceňováním,“ uvedl autor studie dr. Parveen K. Garg z University of Southern Calofornia v Los Angeles s tím, že výsledky studie upozorňují na nebezpečí hrozící lidem vystaveným nekontrolovanému vyčerpání.

Fibrilace síní je dnes nejčastější formou srdeční arytmie. Odhaduje se, že 17 milionů lidí v Evropě a 10 milionů v USA bude v roce 2021 tímto problémem postiženo, což zvýší riziko infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a úmrtí. Co však fibrilaci síní přesně způsobuje, není dosud zcela objasněno. Dosavadní studie naznačují, že rizikovým faktorem by zde mohl být psychologický distres, avšak data nebyla jednoznačná, a navíc se nerozlišovalo mezi fyzickým a psychickým vyčerpáním. Proto vědci v rámci této studie zkoumali u více než 11 000 jedinců přítomnost vitálního vyčerpání, hněvu, užívání antidepresiv a nedostatečné sociální podpory a poté je sledovali po dobu téměř 25 let se zaměřením na rozvoj fibrilace síní. Ukázalo se, že ti s nejvyšší mírou vitálního vyčerpání měli o 20 procent vyšší riziko fibrilace síní v průběhu sledování ve srovnání s těmi, kteří téměř žádné známky vitálního vyčerpání nejevili. K lepšímu pochopení pozorovaného vztahu je však třeba dalších studií.

Podle dr. Garga pravděpodobně existují dva mechanismy. „Vitální vyčerpání je spojeno se zvýšeným zánětem a zvýšenou aktivací fyziologické stresové reakce těla. Jsou-li tyto dva mechanismy chronicky spouštěny, může to mít vážné a škodlivé následky na srdeční tkáň, což může nakonec vést k rozvoji této arytmie,“ vysvětlil. Studie neukázala žádné spojení mezi hněvem, užíváním antidepresiv a nedostatečnou sociální podporou.

Je již známo, že vyčerpání zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, včetně infarktu myokardu a cévní mozkové příhody. Nyní se tedy ukazuje, že může také zvýšit riziko vzniku potenciálně závažné srdeční arytmie, jakou je fibrilace síní.

  1. Jak připravit nejzdravější kávu v časech COVID-19 „lockdownu“ (European Journal of Preventive Cardiology, duben 2020)

Studie vycházela z poředpokladu, že v době první vlny COVID-19 se u mnohých zvýšila konzumace kávy. Vědci se proto zaměřili na nejzdravější způsob její přípravy. První studie, která zkoumala vazby mezi metodami vaření kávy a riziky infarktu myokardu a úmrtí dospěla k závěru, že nejbezpečnější je filtrovaná káva. „Nefiltrovaná káva totiž obsahuje látky, které zvyšují koncentraci cholesterolu v krvi. Použití filtru je odstraní a sníží pravděpodobnost infarktu a předčasné smrti,“ uvedl autor studie prof. Dag S. Thelle z University of Gothenburg ve Švédsku.

Káva je jedním z nejpopulárnějších nápojů na světě a nejčastěji používaným stimulantem. Již zhruba před 30 lety prof. Thelle zjistil, že pití kávy je spojeno se zvýšením celkového cholesterolu a LDL cholesterolu do takové míry, že pravděpodobně bude mít škodlivé důsledky pro zdraví srdce. Experimenty identifikovaly látky v kávě, které toto způsobují, a které lze odstranit pomocí filtru. Šálek nefiltrované kávy obsahuje asi třicetinásobek koncentrace látek zvyšujících lipidy ve srovnání s filtrovanou kávou. Zajímalo ho, zda efekt na cholesterol ovlivní i výši rizika srdečních příhod a úmrtí na srdeční onemocnění. Proto přistoupil k velké populační studii a o několik desetiletí později oznámil výsledky.

V letech 1985-2003 byl do studie zařazen reprezentativní vzorek norské populace, celkem 508 747 zdravých mužů a žen ve věku 20-79 let. Účastníci vyplnili dotazník o množství a druhu konzumované kávy a sbírána byla i data o proměnných, která by mohla ovlivnit jak spotřebu kávy, tak i srdeční choroby, a která by se při pozdější analýze mohla zohlednit, např. kouření, vzdělání, fyzická aktivita, výška, hmotnost, hodnoty krevního tlaku a cholesterolu. Sledování trvalo zhruba dvacet let, během nichž 46 341 účastníků zemřelo. Z toho 12 621 úmrtí bylo způsobeno kardiovaskulárními chorobami, z nichž 6 202 zapříčinil infarkt myokardu.

Data ukázala, že pití kávy obecně není nebezpečným zvykem. Ve skutečnosti je pití filtrované kávy lepší než žádná káva. Ve srovnání s nulovou konzumací kávy znamená pití filtrované kávy snížení rizika úmrtí z jakékoli příčiny o 15 procent. U úmrtí na kardiovaskulární onemocnění byla filtrovaná příprava nápoje spojena s 112procentním snížením rizika u mužů a 20procentním snížením u žen. Nejnižší úmrtnost byla pozorována u účastníků, kteří konzumovali jeden až čtyři šálky filtrované kávy denně.

Podle prof. Thella nezvyšovala nefiltrovaná káva riziko úmrtí ve srovnání s abstinencí od kávy, s výjimkou mužů starších 60 let, u nichž byla konzumace nefiltrované kávy spojena se zvýšenou kardiovaskulární úmrtností. Jak zdůraznil, jedná se o observační data. „Pro lidi, kteří vědí, že mají vysokou koncentraci cholesterolu a chtějí s tím něco udělat, je dobré zdržet se pití nefiltrované kávy, včetně té připravené v kávovarech. Pro všechny ostatní pak platí, pijte kávu s čistým svědomím a dejte si filtrovanou,“ doporučuje.

  1. Čokoláda je dobrá pro srdce (European Journal of Preventive Cardiology, červenec 2020)

Jíst čokoládu alespoň jedenkrát týdně je spojeno se sníženým rizikem srdečních onemocnění. „Naše studie naznačila, že čokoláda pomáhá udržovat cévy srdce zdravé. Předchozí klinické studie ukázaly, že čokoláda je prospěšná jak pro krevní tlak, tak pro výstelku cév, a my jsme chtěli zjistit, zda ovlivňuje i krevní cévy zásobující srdce. A pokud ano, tak jak,“ uvedl autor studie Dr. Chayakrit Krittanawong z Baylor College of Medicine v Hustonu v Texasu.

Kombinovaná analýza studií z posledních padesáti let zkoumala souvislosti mezi konzumací čokolády a onemocněním věnčitých tepen u téměř 337 tisíců účastníků. Ukázalo se, že ve srovnání s konzumací čokolády méně, než jednou týdně byla její konzumace alespoň jednou týdně spojena s osmiprocentním snížením rizika onemocnění věnčitých tepen. Jak dr. Krittanawong vysvětlil, čokoláda obsahuje zdravé výživné látky pro srdce, jako jsou flavonoidy, methylxanthiny, polyfenoly a kyselina stearová, které mohou snížit zánět a zvýšit hodnoty HDL cholesterolu. Studie se nezabývala jednotlivými typy čokolády ani její ideální porcí.

„Zdá se, že čokoláda je slibnou prevencí ischemické choroby srdeční, je však zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné určit, kolik a jaký druh čokolády lze doporučit,“ uvedl dr.Krittanawong s tím, že i když není jasné, kolik čokolády je optimální, je třeba varovat před její nadměrnou konzumací. Zatímco malé množství čokolády chrání před kornatěním tepen, větší množství již pravděpodobně nikoli. V úvahu je třeba vzít i množství kalorií, cukru, mléka a tuku v komerčně dostupných výrobcích, zejména pak u diabetiků a obézních lidí.

  1. Příliš dlouhé zdřímnutí si během dne může být zdraví škodlivé (Kongres ESC, srpen 2020)

Mnoho lidí věří, že zdřímnout si v průběhu dne je neškodné. Vědci ale upozorňují, že „dát si dvacet“ na déle než hodinu, může být riskantní. „Spánek během dne je běžný po celém světě a obecně je považován za zdravý zvyk,“ uvedl autor studie Dr. Zhe Pan z Medical University v Číně s tím, že běžně se lidé domnívají, že zdřímnutí si přes den zlepšuje výkon a působí proti negativním důsledkům spánkového dluhu. Studie jeho týmu však tyto názory vyvrací. Dosavadní výzkumy vztahu mezi denním spánkem a úmrtím nebo kardiovaskulárními chorobami přinesl protichůdné výsledky, navíc nezohledňoval délku nočního spánku.

Do analýzy shrnující dostupné důkazy k posouzení vztahu mezi podřimováním a rizikem úmrtí z jakékoli příčiny a kardiovaskulárním onemocněním byla zahrnuta data 313 651 účastníků z více než 20 studií, v nichž si na 39 procent participantů přes den zdřímlo. Ukázalo se, že spánek delší než 60 minut během dne byl spojen s o 30 procent vyšším rizikem úmrtí ze všech příčin a o 34 procent vyšší pravděpodobností KV onemocnění ve srovnání s těmi, kteří během dne nepodřimovali. V kontextu s nočním spánkem toto platilo u lidí, kteří spali déle než šest hodin za noc. Celkově byl spánek jakékoli délky spojen s 19procentním nárůstem rizika úmrtí. Souvislost byla výraznější u žen, které měly o 22 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí, pokud si přes den zdřímly ve srovnání s těmi, které tak nečinily.

Naopak jak se ukázalo, dát si pouhých „dvacet“, riskantní není. Opravdu krátké zdřímnutí (kratší než 30-45 minut) může zlepšit zdraví srdce u lidí, kteří v noci spí nedostatečně. Důvody, proč podřimování ovlivňuje tělo, jsou stále nejisté, některé studie spojují tento spánek např. s vysokým krevním tlakem, diabetem a celkovým špatným fyzickým zdravím.

  1. Břišní tuk je spojen s opakovanými infarkty myokardu (European Journal of Preventive Cardiology, leden 2020)

Podle nové studie lidé, kteří přežili infarkt myokardu a mají přebytečný tuk v oblasti pasu, jsou vystaveni vyššímu riziku dalšího infarktu. Již dřívější studie naznačily, že břišní obezita je důležitým rizikovým faktorem vzniku prvního infarktu myokardu, dosud však nebyla známa souvislost mezi abdominální obezitou a rizikem následného infarktu nebo cévní mozkové příhody.

U pacientů po první příhodě je důležitá sekundární prevence, která má zabránit vzniku dalších příhod. „Ta spočívá ve snížení rizikových faktorů spojených s infarktem myokardu a cévní mozkovou příhodou, jako je vysoká koncentrace cukru, lipidů a vysoký krevní tlak. Dříve nebylo známo, že abdominální obezita je rizikovým faktorem pro opakující se příhody u pacientů v sekundární prevenci,“ vysvětluje autorka studie dr. Hanieh Mohammadi z Karolinska Institute ve švédském Stockholmu.

Dosud největší a nejpropracovanější studie na toto téma zahrnovala přes 22 000 pacientů po prvním infarktu myokardu, kteří byli zařazeni do celostátního registru SWEDEHEART a sledováni v mediánu 3,8 roku. Vědci se konkrétně zabývali událostmi způsobenými ucpanými tepnami, jako je fatální a nefatální infarkt a cévní mozková příhoda. Většina pacientů – 78 procent mužů a 90 procent žen měla břišní obezitu (obvod pasu 94 cm a více u mužů, 80 cm a více u žen). Jak se ukázalo, břišní obezita byla nezávisle spojena s fatálními i nefatálními srdečními i mozkovými příhodami bez ohledu na další rizikové faktory (kouření, diabetes, hypertenze, LDL cholesterol a BMI) a sekundární preventivní léčbou. Obvod pasu byl důležitějším ukazatelem opakujících se příhod než celková obezita.

„Důvodem, proč je břišní obezita u pacientů s prvním infarktem myokardu tak častá, je skutečnost, že úzce souvisí se stavy urychlujícími aterosklerózu, mezi něž patří hypertenze, diabetes a zvýšená koncentrace lipidů,“ uvedla dr. Mohammadi s tím, že výsledky studie naznačují, že mohou existovat i další negativní mechanismy spojené s abdominální obezitou, které jsou na uvedených rizikových faktorech nezávislé a zůstávají nerozpoznané. Ve studii měli pacienti s břišní obezitou stále zvýšené riziko opakujících se příhod, a to i přes to, že užívali terapii snižující tradiční rizikové faktory, tedy užívali antihypertenziva, léky na diabetes a na snížení LDL cholesterolu.

Některé studie naznačují, že břišní obezita může být u mužů oproti ženám více přímo spojena se „zlým“ viscerálním tukem, který obklopuje orgány. U žen se předpokládá, že větší část břišního tuku tvoří podkožní tuk, který je relativně neškodný. „Břišní obezita nejen zvyšuje riziko prvního infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody, ale také riziko opakovaných příhod. Udržování zdravého obvodu pasu je důležité pro prevenci budoucích infarktů a mozkových příhod bez ohledu na to, kolik léků užíváte nebo jak dobré jsou krevní testy. Břišní obezitu lze řešit zdravou a vyváženou stravou a pravidelnou fyzickou aktivitou,“ uvedla dr. Mohammadi. Autoři studie doporučují použít obvod pasu v klinickém prostředí k identifikaci pacientů se zvýšeným rizikem opětovných srdečních nebo mozkových příhod.

  1. Studie DAPA-CKD splnila primární cíle u pacientů s chronickým onemocněním ledvin (hot line kongresu ESC, srpen 2020)

Dapagliflozin snižuje riziko selhání ledvin, úmrtí z kardiovaskulárních příčin nebo hospitalizaci pro srdeční selhání a úmrtnost ze všech příčin u pacientů s chronickým onemocněním ledvin s diabetem 2. typu nebo bez něj. Tak zní hlavní závěr studie DAPA-CKD, do níž bylo zařazeno 4 304 pacientů starších 18 let z 386 center ve 21 zemích. Všichni participanti měli eGFR (rychlost glomerulární filtrace) ≥ 25 a ≤ 75 ml/min/1,73m2, poměr albuminu v moči ke kreatininu mezi 200 mg/g až 5 000 mg/g a byli na stabilní maximální tolerované dávce inhibitorů ACE (enzymu angiotenzin-konvertázy) nebo inhibitory ARB (receptoru angiotensinu II) po dobu nejméně čtyř týdnů. Vedle této standardní péče byli pacienti náhodně přiděleni do dvou skupin, k podávání 10 mg dapagliglozinu nebo placeba jednou denně. Průměrný věk participantů byl 61,8 let, v 66,9 procentech se jednalo o muže. Celkem 67,5 procenta mělo diabetes 2. typu.

Primárním cílovým parametrem studie bylo zhoršení funkce ledvin (definované jako ˃ 50% trvalý pokles odhadované eGFR nebo nástup onemocnění v konečném stadiu) nebo smrt v důsledku renálního nebo kardiovaskulárního onemocnění. V průběhu sledování (medián 2,4 roku) došlo k této situaci v případě dapagliflozinu ve 197 případech, u placeba ve 312 (HR 0,61; 95 % Cl 0,51-0,72; p=0,000000028). Přínos dapagliflozinu byl konzistentní u pacientů s diabetem. Tento lék splnil i všechny tři sledované sekundární cílové parametry: zhoršení funkce ledvin nebo jejich selhání (HR 0,56; 95 % CI 0,450,68; p˂ 0,0001), hospitalizace pro srdeční selhání nebo KV smrt (HR 0,71; 95 % Cl 0,55-0,92; p= 0,0089) a úmrtnost ze všech příčin (HR 0,69; 95 % Cl 0,53-0,88; p=0,0035).

„Studie DAPA-CKD prokázala, že dapagliflozin snížil riziko zhoršení funkce ledvin nebo úmrtí na KV onemocnění nebo renální onemocnění u pacientů s chronickým onemocněním ledvin a diabetem 2. typu. Výsledky zdůrazňují potenciál léku ve prospěch pacientů s chronickým renálním onemocněním, kteří potřebují lepší možnosti léčby,“ uvedl autor studie prof. Hiddo J.L. Heerspink z University Medical Centre Groningen v Nizozemí.

  1. Studie EMPEROR-Reduced splnila primární cíle u pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí (hot line Kongresu ESC, srpen 2020)

Studie prokázala, že empagliflozin snižuje riziko kardiovaskulární smrti nebo hospitalizace pro srdeční selhání u pacientů se srdečním selháním a sníženou ejekční frakcí. Tato studie hodnotila účinky empagliflozinu v dávce 10 mg jednou denně (ve srovnání s placebem) u pacientů se srdečním selháním a sníženou ejekční frakcí, s diabetem nebo bez něj, kteří již dostávali veškerou vhodnou léčbu pro srdeční selhání. Primárním cílovým parametrem bylo úmrtí z kardiovaskulárních příčin nebo hospitalizace pro srdeční selhání. Sekundární cíloví ukazatelé zahrnovaly nežádoucí renální výsledky (chronická dialýza, transplantace ledvin) nebo trvalé odhadované snížení eGFR. Do studie bylo zařazeno 3 730 pacientů se srdečním selháním a ejekční frakcí levé komory 40 procent nebo méně, s diabetem nebo bez něj.

Během sledování (medián 16 měsíců) se primární cílové parametry objevily u 361 pacientů léčených empagliflozinem a u 462 pacientů na placebu (HR 0,75; 95 % Cl 0,65-0,86; p˂ 0,001). Empagliflozin snížil celkový počet hospitalizací pro srdeční selhání (HR 0,70; 95 % Cl 0,58-0,85; p˂ 0,001). Nežádoucí renální důsledky se vyskytly u 30 pacientů ve skupině s empagliflozinem a u 58 na placebu (HR 0,70; 95 % Cl 0,32-0,77; p˂ 0,01).

„Empagliflozin snížil riziko závažných srdečních selhání o 30 procent a riziko závažných nežádoucích renálních účinků snížil o 50 procent. Tato studie rozšiřuje výhody inhibitorůSGLT2 u pacientů s vyšším rizikem a poprvé ukazuje smysluplný přínos týkající se onemocnění ledvin u pacientů se srdečním selháním. Na základě kombinovaných výsledků naší studie s dřívějšími výsledky studie s dapagliflozinem věříme, že inhibice SGLT2 empagliflozinem a dapagliflozinem se nyní stane novým standardem péče o pacienty se srdečním selháním a sníženou ejekční frakcí,“ uvedl hlavní investigátor studie dr. Milton Packer z Baylor Medical Centre v Dallasu v Texasu.

  1. Index tělesné hmotnosti (BMI) je silnějším rizikovým faktorem pro diabetes než genetika (Kongres ESC, srpen 2020).

Úbytek hmotnosti může zabránit nebo dokonce zvrátit diabetes 2. typu. V roce 2019 byl celosvětově diabetes potvrzen u 463 milionů lidí, celých 90 procent tvořil diabetes 2. typu. Toto onemocnění přitom zdvojnásobuje riziko ischemické choroby srdeční, cévní mozkové příhody a úmrtí na KV onemocnění. Hlavní ovlivnitelnou příčinou diabetu 2. typu je přitom obezita. Svoji roli zde samozřejmě hrají i geny. „Tuto studie jsme provedli, abychom zjistili, zda kombinace zděděného rizika se současným indexem tělesné hmotnosti (BMI) může pomoci identifikovat osoby s největším rizikem vzniku diabetu,“ uvedl vedoucí studie prof. Brian Ference z University of Cambridge ve Velké Británii a University of Milan v Itálii s tím, že právě na tyto jedince by se následně měla zaměřit prevence.

Studie zahrnovala 445 765 účastníků britské biobanky v průměrném věku 57,2 roku (54 % ženy). Zděděné riziko diabetu bylo hodnoceno pomocí 6,9 milionů genů a při vstupu do studie byla zaznamenána výška a hmotnost participantů. Účastníci byli rozděleni do pěti skupin podle genetického rizika diabetu a do pěti skupin podle BMI a sledováni do průměrného věku 65,2 let. Během tohoto období došlo u 31 298 z nich k rozvoji diabetu 2. typu.

Ukázalo se, že pacienti ve skupině s nejvyšším BMI (průměr 34,5 kg/m2) měli 11krát vyšší riziko vzniku diabetu ve srovnání se skupinou s nejnižším BMI (průměr 21,7 kg/m2). Skupina s nejvyšším BMI měla zároveň nejvyšší pravděpodobnost vzniku diabetu ze všech zúčastněných skupin, bez ohledu na genetické riziko. Investigátoři zároveň zjistili, že na vznik diabetu nemělo vliv trvání zvýšeného BMI. „Ukazuje se, že překročí-li lidé určitou prahovou hodnotu BMI, pravděpodobnost, že onemocní diabetem 2. typu u nich začne narůstat a zůstanou ve vysokém riziku bez ohledu na to, jak dlouho mají nadváhu,“ vysvětlil prof. Ference. Jak dodal, prahová hodnota je pravděpodobně u každého jedince odlišná a bude to právě BMI, při kterém u něho začne docházet k abnormální koncentraci cukru v krvi. „Zjištění naznačují, že většině případů diabetu je možné se vyhnout udržováním BMI pod mezní hodnotou, která spouští abnormální množství cukru v krvi. Znamená to, že k prevenci diabetu je třeba pravidelně hodnotit BMI i koncentraci glukózy a úsilí člověka o hubnutí bude zásadní u těch, u kterých se objeví problémy s hodnotami cukru v krvi,“ dodal. Podle něho je právě hubnutím možné zvrátit i diabetes v raných fázích, než dojde k trvalému poškození organismu.

  1. Mohou lidé s chorobami srdce bezpečně cvičit? (Doporučení ESC pro sportovní kardiologii a cvičení u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním, Kongres ESC, srpen 2020)

První doporučení týkající se sportu a fyzické aktivity u všech typů srdečních onemocnění publikovala ESC online na webových stránkách European Heart Journal. S rostoucí mírou obezity a sedavého životního stylu se podpora fyzické aktivity dnes stává důležitější než kdykoli dříve. Podle prof Antonia Pelliccia, předsedy pracovní skupiny pro guidelines a šéfa kardiologie Institute of Sports Medicine and Science v Římě pravidelné cvičení nejen předchází srdečním onemocněním, ale také snižuje předčasné úmrtí u lidí s prokázaným onemocněním srdce. „I když šance, že cvičení vyvolá srdeční zástavu nebo infarkt myokardu je extrémně nízká, měli by se lidé, kteří jsou déle zcela neaktivní a pacienti s pokročilým srdečním onemocněním před zahájením provozování sportovní aktivity poradit se svým lékařem,“ dodává další autor pokynů prof. Sanjay Sharma z St. George’s University of London ve Velké Británii.

Doporučení se zabývá volnočasovými i soutěžnímu sportovními aktivitami pro lidi s onemocněním srdce a stavy, které zvyšují riziko srdečních onemocnění, jako je obezita a diabetes. Nechybí ani rady pro cvičení v těhotenství nebo ve speciálních podmínkách, jako je např. vysoká nadmořská výška, ve znečištěných oblastech nebo při extrémně vysokých teplotách. Podle dokumentu je např. nepravděpodobné, že by dopravní zplodiny snížily výhody fyzické aktivity pro zdravé srdce.

Stejně jako zdravá dospělá populace by i lidé s nemocemi srdce měli cvičit většinu dní v týdnu, celkem alespoň 150 minut týdně se střední intenzitou cvičení. Mírná intenzita znamená zvýšení srdeční a dechové frekvence, při schopnosti vést konverzaci. Těm, kteří jsou obézní nebo mají hypertenzi, či diabetes pokyny doporučují posilování (např. zvedání lehkých závaží) alespoň třikrát týdně plus mírné nebo intenzivní aerobní cvičení, jako je jízda na kole, běh nebo plavání.

Ischemická choroba srdeční patří k nejčastějším onemocněním srdce a je způsobena aterosklerózou, tedy hromaděním tukových usazenin na vnitřních stranách tepen. Jejich úplné zablokování může způsobit infarkt myokardu. Podle autorů doporučení může většina lidí s onemocněním věnčitých tepen hrát soutěžní hry nebo provozovat amatérské sporty. Avšak lidé s dlouhodobým onemocněním věnčitých tepen, kteří chtějí začít cvičit, by se nejprve měli poradit s lékařem, který doporučí intenzitu aktivit vzhledem k individuálnímu riziku vzniku akutní příhody, jako je např. infarkt myokardu.

Guidelines doporučují pravidelnou středně intenzivní fyzickou aktivitu k zabránění nejčastější poruchy srdečního rytmu, tedy fibrilaci síní. Lidé s fibrilací síní užívající antikoagulancia k prevenci cévní mozkové příhody by se měli vyhnout kontaktním sportům kvůli riziku krvácení. Ani pacienti s kardiostimulátorem by kvůli zařízení neměli být od sportu odrazování, musí však výběr sportu přizpůsobit základnímu onemocnění.

„Zjistíte-li, že cvičení způsobuje bušení srdce nebo neobvyklou dušnost nebo nepříjemné pocity na hrudi, omezte svoji aktivitu a poraďte se se svým lékařem,“ radí prof. Pelliccia. Jak uzavírá prof. Sharma, fyzická aktivita je dobrá pro každého s onemocněním srdce a prospěšné je dokonce i její malé množství. I proto by tyto pokyny měly pomoci pacientům a zdravotníkům vybrat tu nejvhodnější a nejlepší aktivitu pro každého.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené