Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 07. březen 2021 | Svátek má Tomáš
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Gaming, kyberpornografie nebo kyberšikana – hrozby pro děti v době (post)covidové

Foto:shutterstock.com

Gaming, kyberpornografie nebo kyberšikana – hrozby pro děti v době (post)covidové

Medical Tribune 02/2021
08.02.2021 11:48
Zdroj: MT
Autor: jat
Z průzkumu mezi základními a středními školami, jehož hlavním koordinátorem byla Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze, mj. vyplývá, že tuzemské školství je v současnosti již dobře připraveno na online výuku, klesají však kontakty mezi třídními učiteli a žáky.

V důsledku toho může být obtížnější zachytit u dětí a adolescentů rizikové chování, zejména v oblasti nelátkových závislostí. Dá se však také očekávat, že se situace po návratu do školních lavic ještě zhorší, což bude klást zvýšené nároky na dětské psychology, psychiatry a praktické lékaře.


Dotazníkové šetření, které probíhalo ve spolupráci s Odbornou společností pro prevenci rizikového chování a Katedrou psychologie PedF UK, mapovalo výhradně podzimní období distanční výuky na všech tuzemských základních (ZŠ) a středních školách (SŠ). Účast byla s ohledem na epidemiologickou situaci vysoká, neboť se do průzkumu zapojila plná třetina zmíněných institucí – konkrétně 1 778. Od školních metodiků prevence přitom bylo získáno 1 128 vyplněných dotazníků pro 1. stupeň ZŠ, 979 pro 2. stupeň ZŠ, resp. nižší třídy víceletých gymnázií, a 463 dotazníků pro SŠ.

Pozor na nelátkové závislosti

Jak uvádí doc. Mgr. Roman Gabrhelík, Ph.D., z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN, ačkoli jsou tuzemské školy na online vzdělávání dobře připraveny, tato situace s sebou přináší i řadu negativ. Zhruba na pětině SŠ byla zaznamenána nízká frekvence kontaktu mezi třídním učitelem a žáky, což může představovat problém pro záchyt rizikových jevů a doručování preventivních intervencí. Přestože školní metodici často považují prevenci v době distanční výuky za důležitou, během podzimní vlny pandemie COVID‑19 probíhaly preventivní aktivity na méně než polovině dotázaných škol.

Instituce, které s preventivními programy pracovaly, se zaměřovaly nejčastěji na problémy spojené s duševním zdravím, oblast hygieny a ochrany před infekčními nemocemi, kyberšikanu, kyberbezpečnost a záškoláctví. Velice málo se naopak věnovaly nelátkovým závislostem, jako jsou gaming nebo trávení času na sociálních sítích a internetu, a téměř vůbec neřešily problematiku kyberpornografie. „To vnímáme jako problematické vzhledem k tomu, kolik času v současné době děti a dospívající tráví v online prostoru, navíc i v dopoledních hodinách a bez možnosti přímého dohledu rodičů,“ upozorňuje doc. Gabrhelík a dodává: „Kromě dětí, které jsou v našem hledáčku na prvním místě, se musíme zaměřit i na rodiče a učitele – klíčové mediátory preventivních opatření – a nabídnout jim psychohygienické aktivity, které je udrží v kondici.“


Podporu pro rodiče i učitele

Hlavní překážku v prevenci rizikového chování podle něj představuje nedostatek času. Problémem se také zdá být fakt, že školní metodici prevence nedisponují dostatečnou erudicí a materiály pro širokou oblast kybertémat, zejména nelátkových závislostí. Chybějí i materiály pro rodiče, kteří jsou důležitými mediátory informací směrem k dětem a mohou včas zachytit rizikové či závislostní chování.

„V této chvíli například nedisponujeme žádným náhradním preventivním nástrojem pro nejmenší žáky – prvňáky a druháky –, kteří při interaktivní práci vyžadují osobní kontakt s učitelem. Jsou tedy velmi významně ovlivněni nejen ve výukovém procesu, ale navíc i v prevenci rizikového chování. Pro všechny zainteresované instituce i školy samotné je proto výzvou, aby byly schopny preventivní programy doručovat k nejmladším dětem alternativním způsobem, jako se to daří u starších žáků, u kterých lze využít třeba online aplikací,“ upozorňuje prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.


Dětské psychology a praktiky čeká nápor

Podle ministra školství Ing. Roberta Plagy, Ph.D., výsledky průzkumu jednoznačně potvrdily očekávaný fakt, že distanční vzdělávání, neschopnost každodenního kontaktu a určité míry socializace jsou pro děti rizikové a náročné. V oblasti primární prevence rizikového chování totiž výuka na dálku znemožňuje začlenit mnohá základní schémata a intervence, které v běžném režimu fungovaly. „Ukazuje se, že míra stresu je nepoměrně vyšší a že s distančním vzděláváním roste i význam kyberšikany a obecně všech témat týkajících se kyberprostoru, na která musíme cílit naše náhradní preventivní aktivity. Poté, co koronakrize odezní, nás nepochybně čeká ještě spousta práce nejen v oblasti psychohygieny žáků, ale i jejich rodičů a také učitelů,“ komentoval R. Plaga.

Prof. Miovský v této souvislosti podotkl, že výsledky studie nyní nejsou bezprostředním tématem k řešení pro mimoškolní instituce, tedy například pro pedagogicko‑psychologické poradny nebo dětské praktické lékaře. Své opodstatnění však budou mít především v době návratu dětí do škol a v momentě, kdy bude nutné začít řešit jejich běžný režim. „Je totiž zcela zřejmé, že třeba rozsah a intenzita využívání informačních technologií – a s tím související fenomény – nabývají obrovských rozměrů. Očekáváme, že návrat ‚k normálu‘ bude pro spoustu rodin a jejich dětí velkým problémem a že bude v mnoha případech spojen s nutností pomoci na úrovni zmíněných pedagogicko‑psychologických poraden a dětských praktiků. Již aktuálně je viditelný nárůst poptávky po službách dětských psychologů či psychiatrů. Situace po návratu do škol ale bude ještě horší, než je tomu nyní, a budeme se s ní vypořádávat roky,“ zdůrazňuje prof. Miovský.

Unikátní platforma SEPA Průzkum mezi školními metodiky prevence mohl být realizován díky unikátní online platformě SEPA – Systému evidence preventivních aktivit, který je již více než dvacet let vyvíjen Klinikou adiktologie 1. LF UK a VFN ve spolupráci s ministerstvem školství a Úřadem vlády jako součást národní koncepce prevence rizikového chování u dětí ve školní docházce. Tento systém podle prof. Miovského pomáhá nastavit, evidovat a průběžně vyhodnocovat strukturální zakotvení preventivních programů, které školy zajišťují pro všechny typy rizikového chování u žáků a studentů v jednotlivých ročnících. Preventivní programy pokrývají témata zaměřená např. na bezpečnost a podporu zdraví ve škole, self‑management dětí (zvládání vzteku, agresivity, smutku apod.) a jejich sociální dovednosti (začlenění do kolektivu, komunikace, řešení konfliktů apod.). Dále cílí na epidemiologicky nejvýznamnější oblasti rizikového chování v tuzemských školách, kdy kromě dominance šikany a agrese představuje velmi důležitou oblast užívání alkoholu, tabáku nebo jiných návykových látek, případně sexuální rizikové chování.


K VĚCI...
Jak jsou na tom čeští školáci s nelátkovými závislostmi
Podle nejnovějších dat z celoevropského projektu EU Kids Online 2020 je Česká republika z hlediska výskytu nadměrného užívání internetu mezi 12–16letými přibližně v průměru evropských zemí. Alespoň jedno kritérium závislosti v posledním roce splňuje 29 procent dětí, ale pouze šest procent můžeme považovat za skutečně ohrožené, protože vykazují tři a více příznaků z pěti sledovaných. Tato data byla nicméně sbírána již v letech 2017–2019. Zajímavostí vyplývající z daného výzkumu je fakt, že na rozdíl od ostatních evropských zemí, kde je výskyt nadměrného užívání internetu významně častější u chlapců než u dívek, v ČR tyto rozdíly mezi pohlavími prakticky neexistují – české dívky se tedy zdají být v porovnání s evropskými ohroženější.
Odhady prevalence nelátkových závislostí se ve výsledcích jednotlivých výzkumů relativně velmi liší (rozptyl je od jednoho do 30 procent), protože zatím neexistuje ustálená definice sledovaného chování. Zajímá nás internet obecně? Hraní online či offline her? Používání určité či jakékoli sociální sítě? Používání mobilu, tabletu, nebo snad jakékoli obrazovky? Neexistuje ani jednotný nástroj na měření míry problémového chování s technologiemi souvisejícího, natož obecně uznávaná kritéria pro diagnostiku případné závislosti. Z výzkumů realizovaných v posledním desetiletí v ČR i ve světě se ovšem zdá, že výše uvedené výsledky odpovídají ustálenému odhadu, že přibližně pět až deset procent dětí (většinou se sledují děti nejdříve od osmi až deseti let) vykazuje znaky nadměrného užívání sledovaných technologií a přibližně dalších deset procent je ohroženo – prozatím tedy nesplňují kritéria závislosti, ale již zažívají některé z negativních dopadů svého chování. Zároveň platí, že se zvyšujícím se věkem výskyt narůstá. Zatímco u dětí do dvanácti let jsou to jednotky procent, u dospívajících ve věku 16–18 let už podíl závislých překračuje deset procent.
Mgr. Jaroslav Vacek, Ph.D.,
vedoucí online poradny adiktologické ambulance Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN


Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky