V ČR vznikla první klinika paliativní medicíny

„Jsme rádi, že se nám podařilo to, o co jsme několik let usilovali. Vybudovat z Centra podpůrné a paliativní péče, které u nás v nemocnici skvěle funguje již pět let, samostatnou kliniku. Toto společné pracoviště Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty pomáhá při řešení zásadních hluboce lidských otázek napříč všemi klinikami VFN a zároveň se stává významným výukovým a vědeckým pracovištěm,“ uvedl ředitel VFN prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA. Jak dodává přednostka kliniky MUDr. MgA. Kateřina Rusinová, Ph.D., vznik tohoto nového unikátního pracoviště je dalším logickým krokem, kdy dochází k propojení klinických aktivit s akademickým prostředím 1. LF, a vzniká tím společné pracoviště výukové a klinické ve standardním způsobu fungování, jako je tomu u jiných klinik.

Vzorem pro Kliniku paliativní medicíny se stala Paliativní klinika v Mnichově a další světová pracoviště ve Francii a v USA, kde členové týmu nové fakultní kliniky získávali zkušenosti na stážích. Právě klinika při Univerzitě v Mnichově je také nejbližším zařízením podobného typu. Lékaři, psychologové a další odborníci z týmu nově vzniklého unikátního pracoviště ve VFN Praha provádějí deset až dvanáct intervencí denně. Klinika paliativní medicíny má průběžně v péči asi 30 pacientů se závažnou nemocí v různých fázích onemocnění, kterým na klinikách VFN pomáhá s léčbou symptomů, poskytuje jim i jejich blízkým psychosociální a spirituální podporu.

Roste zájem lékařů i pacientů

Tím, jak roste počet pacientů, kterým byla paliativní péče poskytnuta (a to ve všech stadiích jejich onemocnění od stanovení diagnózy až po závěrečné stadium nemoci), roste počet konzilií a ambulantních ošetření, která paliativní tým provádí, a následně roste i zájem ze strany lékařů. „Myslím si, že to jde ruku v ruce proto, že paliativní medicína přináší zlepšení kvality života pacientů, jejich lepší porozumění a orientaci v trajektorii nemoci, větší spokojenost s léčbou i s rozhodováním, k nimž v průběhu nemoci dochází. Přináší podporu nejen pro pacienty, ale i pro jejich blízké, a tím získává své pevné místo jako nový standard v léčbě závažných onemocnění,“ říká MUDr. Rusinová.

O pacienty se závažnými nemocemi v různých stadiích léčby se na klinice stará stálý tým složený z lékařů se specializací v paliativní medicíně z řady různých odborností (intenzivista, anesteziolog, hematolog, pneumolog, praktický lékař), psychologů, zdravotních sester, sociálně‑zdravotních pracovníků, součástí týmu je i kaplanka Všeobecné fakultní nemocnice.

„Naše práce v současné době probíhá ve dvou oblastech: v ambulantní péči, jež slouží primárně pro pacienty, kteří jsou léčeni nebo dlouhodobě odborně sledováni ve VFN, dále poskytujeme konziliární péči pacientům hospitalizovaným na klinikách naší nemocnice,“ vysvětluje přednostka kliniky s tím, že od začátku probíhá spolupráce s klinikou anesteziologie a resuscitace, všemi čtyřmi interními klinikami, s onkologií a významně také s chirurgickými obory. „V současné době jsme tým, který dochází za svými pacienty a pečuje formou konziliární péče, ale věřím, že je otázkou krátké doby, kdy vznikne v naší nemocnici jednotka paliativní péče s vlastními lůžky,“ říká MUDr. Rusinová.

I v paliativní medicíně, stejně jako v jiných oborech, se do péče paliativního týmu dostává pacient na doporučení ošetřujícího lékaře. „Povědomí o paliativní medicíně se zvyšuje i mezi laickou veřejností, a tak vnímáme čím dál méně bariér a přibývá pacientů, kteří zjišťují, zda by paliativní péče mohla být něčím, co by do jejich života mohlo přinést kvalitu a zlepšení. Roste tedy nejen zájem lékařů, ale i zájem pacientů. Čím více lékaři o paliativní péči vědí a čím více dobrých zkušeností s ní mají, tím více ji svým pacientům doporučují a tím více se pacienti k paliativní péči dostávají,“ hodnotí současnou situaci přednostka Rusinová.

Na odborníky paliativního týmu Kliniky paliativní medicíny se mohou obrátit všichni lékaři počínaje pediatry až po geriatry, pečují zde tedy od dětských pacientů přes mladé dospělé, pacienty ve středním věku až po geriatrické pacienty. Onkologičtí pacienti tvoří necelou polovinu, druhou polovinu pak představují pacienti s plicním onemocněním, kardiálním onemocněním, chronickým onemocněním ledvin, chronickým neurologickým onemocněním nebo např. metabolickými vadami. Pokud se jedná o dětské pacienty, právě ve VFN se nachází Centrum pro děti s diagnostikovanými chorobami metabolismu, o něž tým Kliniky paliativní medicíny také pečuje.

Výukové a vědecké pracoviště

„Klinika paliativní medicíny umožní také rozvoj výuky v oblasti paliativní péče, přispěje ke zlepšení komunikace s pacienty, posune medicínskou etiku, a to napříč lékařskými obory. Paliativní medicína se stane od počátku studia na 1. LF UK důležitou součástí přípravy budoucích lékařů. Nezanedbatelná bude i vědecká činnost v tomto oboru a obecný přínos v rámci společenských diskusí na toto téma. Jsem proto velmi rád, že se i tento obor osamostatňuje a že 1. LF UK přispěla k jeho svébytnosti,“ zdůraznil děkan 1. LF UK prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc.

Paliativní péče už dávno nezahrnuje jen tlumení bolesti, ale širokou škálu medicínských a psychologických postupů. Podpůrná a paliativní medicína je jedním z prvků, který bude zcela nevyhnutelně doprovázet mimořádné výkony medicíny v oblasti terapie. Členové týmu nyní dokončují kurikulum, aby se studenti medicíny mohli již v novém akademickém roce od prvního ročníku studia učit principům komunikace, profesionalitě v medicíně a základům paliativní péče. Už nyní v letním semestru pokračuje volitelný předmět Paliativní medicína, který je otevřen všem zájemcům, vedle studentů i kolegům zdravotníkům.

Kromě výuky mediků se tým kliniky chystá více věnovat i vlastním výzkumným projektům, a posouvat tak obor paliativní medicíny a povědomí o něm stále dál. „Ještě jako Centrum podpůrné a paliativní péče jsme pracovali na velké observační studii, která mapovala závěr života v nemocnici, tedy to, co se s pacienty děje během jejich poslední hospitalizace z pohledu rozhodování o přiměřenosti léčby, kvality poskytované péče, kvality závěru života pacientů v nemocnici. Tento výzkumný projekt je nyní dokončován a připravován k publikaci. Na základě zmíněného projektu nyní vznikají další, které na něj navazují. Jeden z nich, zabývající se rozhodováním o přiměřenosti léčby pacientů se závažným nebo pokročilým onemocněním, se bude týkat i etického klimatu rozhodování. Tato práce naváže na náš mezinárodní výzkum, který jsme organizovali před několika lety; nyní v době covidové pandemie se chceme znovu podívat na etické klima rozhodování o pacientech se závažným onemocněním,“ vysvětluje MUDr. Rusinová.

Nově vzniklá klinika má velké plány do budoucna, zřízení jednotky paliativní péče s vlastními lůžky je směr, kterým by se klinika chtěla ubírat, a to již v krátké době. Mezi další plány do nejbližších měsíců patří dokončení kurikula pro výuku studentů, uspořádání 3. ročníku celostátního kongresu s mezinárodní účastí Kazuistiky v paliativní medicíně, prohloubení stávající spolupráce na klinikách a její rozšíření tam, kde zatím není paliativní tým běžně přítomen. Pod vedením přednostky Kateřiny Rusinové vznikl také časopis Paliativní medicína – odborný recenzovaný profesní časopis České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP, který již v blízké době bude vycházet jako pravidelné periodikum oboru.

Zdroj: MT