Tuto nebezpečnou „trojí hrozbu“, tedy znečištění ovzduší, COVID‑19 a kardiovaskulárních chorob, je třeba podle varování hlavních zdravotnických orgánů brát vážně.

Čtyři přední kardiologické organizace – World Heart Federation (WHF), American College of Cardiology (ACC), American Heart Association (AHA) a European Society of Cardiology (ESC) – zveřejnily 28. ledna 2021 společné prohlášení vyzývající lékařskou komunitu a zdravotní úřady ke zmírnění dopadu znečištění ovzduší na zdraví lidí.

V roce 2019 bylo odhadem 6,7 milionu úmrtí, tedy 12 procent všech úmrtí na celém světě, způsobeno znečištěním ovzduší venku nebo v domácnostech. Až polovina z nich byla způsobena kardiovaskulárními chorobami. Znečištění ovzduší také zvyšuje riziko infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, diabetu 2. typu a respiračních onemocnění, o nichž je známo, že zvyšují riziko výskytu nejzávažnějších následků COVID‑19. „Ještě před pandemií COVID‑19 bylo znečištění ovzduší problémem rostoucího znepokojení kvůli jeho dopadu na zdraví lidí, i když jako rizikový faktor pro vznik kardiovaskulárních onemocnění bylo často přehlíženo. COVID‑19 přinesl do rovnice nový smrtící faktor a nastal čas, aby zdravotníci promluvili a přijali potřebná opatření,“ uvedl Michael Brauer, předseda Expertní skupiny pro znečištění ovzduší WHF a spoluautor prohlášení.

Tento dokument požaduje strukturální opatření ke snížení emisí látek znečišťujících ovzduší a expozice škodlivinám. Zdůrazňuje také důležitou roli, kterou poskytovatelé zdravotní péče při prevenci nemocí souvisejících se znečištěním ovzduší hrají. Patří sem zejména:

• Prosazování zmírňování znečištění ovzduší jako opatření v oblasti zdraví, další výzkum v oblasti kvality ovzduší a jeho dopadu na kardiovaskulární onemocnění (KVO) a opatření na snížení znečištění ovzduší a jeho dopadu na NCD (non‑communicable diseases).
• Poskytovat pacientům osobní prostředky ke snížení expozice škodlivinám, jako jsou např. systémy filtrace vzduchu v místnosti.
• Integrace znečištění ovzduší do přístupů ke zvládání nemocí, například pomocí indexů kvality ovzduší.
• Účast na vypracování pokynů pro znečištění ovzduší a KVO.
• Podpora ministerstev životního prostředí, energetiky a dopravy v jejich úsilí o snížení emisí.
• Práce na vzdělávání a zvyšování povědomí o kardiovaskulárních výhodách čistého vzduchu.
• Spolupráce s vedoucími pracovníky s rozhodovacími pravomocemi v národních, regionálních a globálních vládních institucích s cílem učinit z KVO v souvislosti se znečištěním ovzduší prioritu.

„Znečištění ovzduší je jednou z nejvíce podceňovaných příčin srdečních onemocnění a cévní mozkové příhody. Naléhavě potřebujeme další výzkum k identifikaci náchylných populací a stanovení optimálních metod zlepšování kvality ovzduší ve prospěch kardiovaskulárního zdraví. Znečištění ovzduší je třeba uznat jako hlavní ovlivnitelný rizikový faktor v prevenci a léčbě kardiovaskulárních chorob. Stejně tak jsou urgentně zapotřebí opatření ke snížení jeho škodlivého krátkodobého a dlouhodobého vlivu na kardiovaskulární zdraví,“ zdůraznil profesor Stephan Achenbach, prezident Evropské kardiologické společnosti.