Dobrá atmosféra v týmu je mou prioritou

Radiodiagnostická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prošla v posledních čtyřech letech kompletní rekonstrukcí, která se netýkala jen renovace prostor a místností, ale především inovace přístrojového vybavení. Přednostka kliniky doc. MUDr. Andrea Burgetová, Ph.D., MBA, se podělila o své zkušenosti nejen z renovace svého pracoviště, ale i z vývoje a trendů moderní radiodiagnostiky.

• Paní docentko, kudy vedla cesta k pozici přednostky Radiodiagnostické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze?

Lékařskou fakultu, obor všeobecné lékařství jsem absolvovala na Masarykově univerzitě v Brně. Po promoci jsem nastoupila na rentgenové oddělení nemocnice okresního typu v Boskovicích, kde jsem získala všeobecné základy radiologie a seznámila se s denní rutinou. Na začátku mého působení bylo naše oddělení vybaveno jen rentgeny a ultrazvukem, avšak relativně brzy po mém nástupu se zakoupilo CT, což byl tenkrát pro nás velký posun a současně velká výzva. CT představovalo novou metodu i pro starší a zkušenější kolegy, nebylo od koho se učit.

Po několika letech jsem se přestěhovala i s rodinou do Prahy a získala jsem místo na Radiodiagnostické klinice ve Všeobecné fakultní nemocnici. Zde jsem se začala věnovat další modalitě, a to magnetické rezonanci, takže jsem postupovala skutečně od těch nejjednodušších zobrazovacích metod po ty složitější a sofistikovanější.

Ve VFN jsem dostala příležitost se věnovat medicíně na vyšší klinické úrovni. Pomohl mi i fakt, že už jsem v té době měla trochu větší děti, takže jsem se mohla vzdělávat, věnovat se výzkumné práci a také výuce studentů. S tím souvisel i částečný úvazek také na 1. LF UK.

• Jak pokračovalo vaše další postgraduální vzdělávání?

Přihlásila jsem se na doktorské studium, má dizertační a později i habilitační práce byla postavena na výzkumu akumulace železa v mozkových strukturách měřené in vivo na magnetické rezonanci u zdravých subjektů, pacientů s neurologickými degenerativními chorobami a roztroušenou sklerózou. V tomto výzkumu za grantové podpory dále pokračuji. Mezitím jsem byla také zástupkyní přednosty pro výuku a získala jsem titul MBA v oboru management zdravotnictví.

• Přála jste si vždy věnovat se radiodiagnostice?

Přála jsem si být dětskou lékařkou, ale když jsem tenkrát hledala zaměstnání a chtěla nastoupit do nemocnice v místě bydliště, nebylo na tomto oddělení místo a byla mi nabídnuta práce na radiodiagnostice. V době, kdy jsem začínala, to nebyl nijak zvlášť atraktivní obor. Jak jsem říkala, vybavení oddělení čítalo jen rentgen a ultrazvuk, takže původně jsem to brala jen jako přechodné řešení. Nicméně, když jsem se do tohoto oboru hlouběji ponořila, zejména s příchodem CT, začala mě radiodiagnostika bavit. Lze říci, že jsem byla u doslova raketového rozvoje radiologie a měla jsem možnost sledovat, jak se radiologie stala klíčovou pro téměř všechny medicínské obory (viz Radiodiagnostika: z popelky medicíny královským oborem).

Navíc se radiologie etablovala také jako intervenční obor. Ve VFN provádíme plné portfolio intervenčních výkonů, a to jak cévních, tak nevaskulárních.

• Co považujete za svůj největší profesní úspěch?

V první řadě to je rozvoj naší kliniky, která se v posledních letech dočkala rozsáhlé modernizace prostor i přístrojového vybavení, které je nyní na vysoké úrovni, což je v našem oboru pro poskytování kvalitní medicíny zásadní. Minimálně stejný význam pro kvalitu diagnostiky má i tým pracovníků. Máme vysoce erudované, zkušené, schopné a tvůrčí lékaře, kteří spolupracují efektivně nejen mezi sebou, ale také s radiologickými asistenty a lékaři z jiných klinických oborů. Myslím, že je u nás velmi dobrá pracovní atmosféra.

Protože v práci trávíme velkou část života, je pro mě důležité, aby se naši zaměstnanci do práce těšili, a aktivně se snažím tomu napomáhat. Komunikuji se všemi, každý ze zaměstnanců má u mne otevřené dveře, mohou přijít kdykoliv se svými problémy, které se snažíme vyřešit, ale také se svými nápady a návrhy na vylepšení chodu kliniky. Tato zpětná vazba je pro mě velmi důležitá. Péče o zaměstnance je jednou z mých priorit, protože lidský potenciál je nenahraditelný.

Oceněním mých manažerských schopností byla v minulém roce nabídka stát se proděkankou pro studium a všeobecné lékařství na 1. LF UK. Organizace výuky na lékařské fakultě v době epidemie COVID‑19 je opravdu velmi těžký úkol, nicméně i v této době se věnujeme strategickým záležitostem týkajícím se zvýšení kvality zejména klinické výuky a rozvoje praktických dovedností.

• Co pro vás znamenala rozsáhlá rekonstrukce kliniky?

Stavební práce trvaly čtyři roky. Kompletní rekonstrukcí prošlo centrální rentgenové pracoviště, stavební úpravy přinesly nové a příjemné zázemí pro personál kliniky, jak pro lékaře, tak pro radiologické asistenty, ale i pro administrativu. Vznikla nová seminární místnost pro výuku mediků, která nahradila naši starou posluchárnu. Prostory pro instalaci nové magnetické rezonance (MR) byly vybudovány na místě bývalých lékařských pokojů. Byl pořízen nový CT přístroj. Oba tyto nové přístroje jsou vybaveny nejmodernějšími špičkovými technologiemi. V rámci rekonstrukce jsme pořídili také nový skiaskopický a skiaskopicko‑skiagrafický přístroj – oba s přímou digitalizací. Přibyl také nový ultrazvuk.

Nová tříteslová magnetická rezonance je prvním přístrojem MR na centrálním pracovišti Radiodiagnostické kliniky. Dvě magnetické rezonance jsou na našem detašovaném pracovišti v budově Neurologické kliniky. Původní umístění vyplývá z dřívějšího využití MR, kdy se vyšetřovali především neurologičtí pacienti. V současnosti se magnetickou rezonancí vyšetřují pacienti všech klinických oborů.

• Jaký přístroj byste si ještě ráda pořídila?

Hodně by mě zajímala magnetická rezonance 7.0 T, která se zatím využívá jen pro výzkumné účely. Přináší zcela jinou úroveň zobrazení, což je pro současné výzkumné projekty velmi důležité.

• Publikujete hodně v oblasti onkologické diagnostiky. Co vás k tomuto oboru přivedlo?

Když jsem nastoupila do VFN, nejvíce pracovního času jsem trávila na jednom z našich CT přístrojů, kam podle spádového rozdělení na naší klinice patřili pacienti mimo jiné z gynekologické, urologické a onkologické kliniky. Začala jsem se jmenovanými klinickými pracovišti úzce spolupracovat nejen na hodnocení snímků pacientů, ale také na klinických studiích a výzkumných projektech.

• Jak se vám spolupracuje s vašimi klinickými kolegy?

Považuji za velmi důležité, když má radiolog těsný kontakt s kliniky. Například na onkogynekologii dosud chodím pravidelně na multidisciplinární semináře. Léčba pacientů by měla být dnes komplexní, a zejména u složitějších případů by radiolog měl být součástí multidisciplinárního týmu, kdy spolupracuje s dalšími odbornostmi. Při setkání mezioborového týmu radiolog demonstruje získané snímky a jeho kolegové se dozvědí, jaký je v tomto ohledu stav pacienta. To je velmi důležité například před operací, protože operatér ještě před zahájením výkonu může vidět, co přesně ho čeká. Navíc má radiolog komplexní pohled na konkrétní nález u pacienta, nikoli zaměřený jen na úzce vymezenou oblast či diagnózu. I když i v oboru radiologie je nutná specializace.

A obráceně, setkání mezioborového týmu jsou přínosem i pro radiologa, protože takto získává zpětnou vazbu k tomu, co diagnostikoval, má informace, jak se dál vyvíjel pacientův osud. V tomto ohledu je užší spolupráce mezi radiologem a dalšími kolegy oboustranně výhodná.

• Je vedení VFN vašim plánům nakloněno?

Současný ředitel, profesor David Feltl, je radioterapeut, má tedy k našemu oboru velmi blízko, oba obory vzešly historicky ze stejného základu, a to je objevení rentgenových paprsků. Za podpory vedení VFN jsme náročnou rekonstrukci a pořízení nových přístrojů dotáhli do úspěšného závěru, čehož si velmi vážíme. A samozřejmě už se společně rozhlížíme po dalších nových příležitostech.

• Radiodiagnostika již po desetiletí není jen „obyčejný“ rentgen, ale rozpadla se do mnoha podoborů s tím, jak přibývaly další zobrazovací techniky. Máte mezi nimi svého favorita?

Na prvním místě bych jmenovala magnetickou rezonanci, její využití je v současnosti velmi široké a zahrnuje téměř všechny anatomické oblasti. Kromě klasických sekvencí, které nám poskytují morfologické zobrazení orgánů a tkání, jsou přidanou hodnotou funkční zobrazení, která umožňují hodnocení funkce zobrazovaných struktur. Mezi tyto „funkční“ MR metody se volně řadí difuzně vážené, perfuzně vážené obrazy, včetně postkontrastního dynamického zobrazení a magnetická rezonanční spektroskopie.

Oproti CT má MR kromě funkčních vyšetření také výhodu vyššího tkáňového rozlišení v morfologických obrazech. Další výhodou je, že MR nevyužívá k zobrazení rentgenového záření, ale silného magnetického pole. Není tam tedy radiační zátěž a nežádoucí účinky rentgenového záření. Snažíme se vyšetření, která lze, přesouvat na tuto modalitu. MR je vhodná hlavně pro vyšetření u dětí, mladých dospělých a těhotných. V Česku rychle přibývají přístroje magnetické rezonance, přesto je stále oproti CT nižší dostupnost MR vyšetření. Magnetická rezonance je časově náročnější než CT. Zatímco na CT trvá většinou řádově minuty, rezonance zabere podle vyšetřované části těla 20 až 40 minut, výjimečně i déle. To zároveň klade nároky na spolupráci pacienta.

• Nyní máte na klinice novou magnetickou rezonanci Ingenia Elition X. Proč jste si ji pořídili a jaké s ní máte dosavadní zkušenosti?

Pro výběr nové magnetické rezonance jsme stanovili přesné zadání, jaké parametry má přístroj splňovat. Soutěž vyhrála magnetická rezonance společnosti Philips – Ingenia Elition 3.0T X. Tato nová technologie nabízí výjimečnou kvalitu obrazů a významné zkrácení času vyšetření. Nadstandardní vybavení přístroje cívkami dovolí vyšetřit jakoukoliv část těla včetně těch nejmenších kloubů na rukou a nohou, na druhé straně umožňuje celotělové vyšetření. Pacienty určitě potěší i samotné prostředí a vybavení vyšetřovny, která nabízí vizuální zážitky, včetně přímého promítání pacientům během vyšetření. Pacient tak prochází příjemně celým vyšetřením navíc za snížených zvukových efektů přístroje.

• Tříteslové přístroje mají velkou ambici uplatňovat se i pro vědecké účely. V jakých studiích a oborech (diagnózách) plánujete přístroj Ingenia Elition využít?

Již probíhá srovnání mezi ultrazvukem, kontrastním CT a celotělovou magnetickou rezonancí s difuzně váženým zobrazením (WB‑DWI/MRI) ve stanovení neresekabilního onemocnění u karcinomu vaječníků. Referenční metodou je operace a histologické vyšetření. Cílem je ozřejmit diagnostickou výtěžnost a přesnost těchto různých metod ve stanovení rozsahu nádoru vaječníků, konkrétně zda je magnetická rezonance schopna nahradit CT a PET/CT ve stanovení rozsahu onemocnění. Ověřujeme výtěžnost postupu, při němž po úvodním ultrazvukovém vyšetření následuje celotělová magnetická rezonance.

Karcinom prostaty je druhým nejčastějším zhoubným nádorem v mužské populaci – v ČR je ročně diagnostikován u téměř osmi tisíc pacientů. Podezření na přítomnost karcinomu prostaty vychází z biochemického nálezu zvýšené koncentrace prostatického specifického antigenu (PSA) a jeho volné frakce v séru, respektive z nálezu při digitálním vyšetření prostaty („per rectum“). Diagnóza je stanovena na základě histologického nálezu z transrektální biopsie prostaty (TRUS).

Dospělí pacienti s podezřením na karcinom prostaty jsou indikováni k MR a jsou vyšetřováni v multiparametrickém protokolu (mpMRI). Ložiskové nálezy na mpMRI zařazujeme podle schématu klasifikace aktuální verze PI‑RADS, t. č. verze 2.1. Tato klasifikace vyjadřuje pravděpodobnost toho, zda přítomná léze obsahuje klinicky významný karcinom prostaty. Nyní provádíme srovnání diagnostické výtěžnosti multiparametrické MR s omezeným biparametrickým protokolem, kdy je vynecháno postkontrastní dynamické vyšetření. Pokud budou výsledky srovnatelné a v literatuře už se pro to objevují důkazy, pak by bylo vyšetření levnější a časově rychlejší a umožnilo by to vyšetřit více pacientů.

• Co považujete za největší přínos vaší kliniky pro ostatní odborná klinická pracoviště? Čím se ráda chlubíte?

Sama si velmi si cením spolupráce u onkologických onemocnění a pacientů, kde hrají radiologie a zobrazovací metody obecně klíčovou roli pro úspěšnou diagnostiku a následné vedení léčby. Na začátku je to právě radiolog, kdo pomocí zobrazovacích metod může určit, zda pacient má či nemá zhoubný nádor. Následně musí stanovit jeho rozsah, ať už lokálně v postižené části těla, nebo v organismu jako celku. Pátráme po tom, zda se nádorové onemocnění nerozšířilo do přilehlých uzlin a vzdálených orgánů. Dalším úkolem radiologie je hodnocení úspěšnosti léčby. V neposlední řadě také kontrolujeme pacienty, které se podařilo vyléčit. Někteří z nich chodívají na kontroly opakovaně a jsou v tomto ohledu dlouhodobě sledováni.

Zobrazovací metody dnes mají v medicíně zásadní roli v diagnostice a vedení léčby. Obtížně bychom hledali klinický obor, kde by se zobrazovací metody nevyužívaly, a těžko bychom našli pacienta, který by někdy nějakou metodou nebyl vyšetřen.

Zdroj: MT