Pandemie vytvořila novou kategorii nemocných potřebujících následnou intenzivní péči

S rostoucím počtem lidí, kteří prodělali COVID‑19, narůstá i množství pacientů trpících následky této nemoci. Pandemie vytvořila celou novou kategorii nemocných, kteří potřebují následnou intenzivní péči. V současné situaci pomáhají přeplněným nemocnicím odlehčit i zdravotnická zařízení následné intenzivní péče.

Řada pacientů z akutních nemocničních lůžek anesteziologicko‑resuscitačních oddělení nebo jednotek intenzivní péče nadále závisí na umělé plicní ventilaci, případně i oběhové podpoře. V této době zařízení následné intenzivní péče (NIP) vyšla vstříc výzvě MZ ČR a aktivně se zapojila do zajištění komplikované péče o tyto pacienty.

„Uvědomujeme si vážnost zhoršující se situace s epidemií COVID‑19 a naší absolutní prioritou je plynule navázat na intenzivní terapii ARO pacientů u nás na oddělení následné intenzivní péče. Spolupracujeme se všemi ARO v okolí a v rychlém čase se snažíme zajistit překlad na naše oddělení, což znamená uvolnění akutního lůžka,“ uvádí primář oddělení následné intenzivní péče Chronicare v Nymburku MUDr. Anton Baluch, podle něhož se oddělení během půl roku změnilo k nepoznání. Na chodbách stojí stolky přeplněné ochrannými pomůckami, čepice, pláště, respirátory a chirurgické rukavice. Následná intenzivní péče, dříve pro pacienty po úrazech hlavy, páteře, míchy či po závažných mozkových příhodách, se změnila na post‑covidovou intenzivní péči. „Z šestnácti ventilovaných lůžek máme čtrnáct lůžek s pacienty po covidu, u kterých je nezbytná pokračující intenzivní péče. Bojujeme o životy lidí, kteří by, nebýt koronavirové infekce, měli před sebou dalších pět až deset let kvalitního života,“ dodává.

O post‑covidové pacienty pečují lékaři i v ostatních zařízeních následné intenzivní péče Chronicare v Brně a Ostravě. V brněnském zařízení je v současné době hospitalizováno přes třicet pacientů s covidovou pneumonií vyžadujících intenzivní péči. Pacienty s diagnózou COVID‑19 přijímá pracoviště následné intenzivní péče v Brně od podzimu 2020 v úzké spolupráci s koordinátorem lůžkové péče pro Jihomoravský kraj profesorem Šrámkem z ARK FN u sv. Anny a s primáři všech ostatních zařízení intenzivní péče.

„Snažíme se takto co nejvíc odlehčit zařízením akutní péče, která přijímají pacienty v nejtěžším stavu. Pacienty přebíráme z ostatních zařízení po zvládnutí akutní fáze onemocnění, ale s přetrvávající potřebou umělé plicní ventilace, aplikace antibiotik a v některých případech i oběhové podpory vazopresory. Po zvládnutí plicního infektu pacienty postupně převádíme na spontánní ventilaci až k odpojení od ventilátoru a k extrakci tracheostomické kanyly. Velmi důležitou složkou naší práce je intenzivní rehabilitace a výživa,“ uvádí MUDr. Petr Jelínek, Ph.D., primář oddělení následné intenzivní péče Chronicare v Brně.

Cílem snahy je vyléčeného pacienta v dobré kondici propustit do domácí péče nebo přeložit do rehabilitačního ústavu. Tento druh péče klade vysoké nároky na ošetřující personál především pro svou dlouhodobost – průměrná doba hospitalizace se nyní pohybuje kolem 35 dnů, a také pro výraznou svalovou slabost pacientů po proběhlém kritickém onemocnění. Jak MUDr. Jelínek popisuje, každá změna k lepšímu zde jde po malých krůčcích a vyžaduje velkou trpělivost a nasazení celého týmu. Předání pacienta jeho blízkým do domácího ošetřování je pro celý tým obrovským zadostiučiněním.

Následná intenzivní péče spadá do oboru intenzivní medicíny, nejedná se tedy o dlouhodobou lůžkovou péči (dříve LDN) či rehabilitační péči. Spektrum lékařských diagnóz, kvůli kterým do těchto zařízení pacienti přicházejí, je pestré: od neurologických a interních po posttraumatické. Nejčastěji jde o pacienty po úrazech hlavy nebo vícečetných poraněních orgánů, pacienty po úrazech páteře a míchy, po závažných cévních mozkových příhodách a v dnešní době zejména o pacienty se selháním plic následkem koronavirové infekce. Přístrojové vybavení lůžek následné intenzivní péče splňuje nejvyšší normy v rámci poskytování zdravotní péče a je srovnatelné s vybavením pracovišť ARO.

Pracoviště Chronicare dále poskytují dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péči pacientům, u kterých došlo po překonání akutní fáze onemocnění ke stabilizaci zdravotního stavu, a přesto i nadále vyžadují intenzivní ošetřování. To je v první řadě zaměřeno na důslednou péči o dýchací cesty. Intenzivní fyzioterapie je nedílnou součástí péče, významně přispívá ke zlepšení fyzického i psychického stavu a následné resocializaci pacienta.

Zdroj: MT