Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 22. duben 2021 | Svátek má Evžénie
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Lockdown a poruchy spánku

foto: prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, zdroj: 1.LF UK

Lockdown a poruchy spánku

Medical Tribune 05/2021
29.03.2021 11:05
Zdroj: MT
Autor: jat
Regenerace tělesných i duševních sil, paměť, kreativita, imunita, metabolismus či odplavování toxických látek – to vše je významně ovlivněno spánkem. Mimo jiné na to, jak se jeho kvalita změnila během pandemie COVID‑19, se v programu virtuálního festivalu Akademie věd ČR Týden mozku 2021 zaměřila prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Jak připomněla, ze zahraničních prací se jasně ukazuje, že v průběhu epidemie novým typem koronaviru byl zaznamenán výrazný nárůst depresivních či úzkostných stavů a že nucený „lockdown“, který už zažilo nebo zažívá mnoho zemí po celém světě, vede ke zvýšení počtu živých snů až nočních můr, výskytu insomnie, zhoršení kvality spánku, prodloužení doby usínání a posunu ve smyslu „sleep delay“.


Ženy hůře spí a více užívají hypnotika

„Kupodivu se zdá, že opatření související s uzávěrou, omezením pohybu, prací z domova a podobně mají větší dopad na spánek u žen a také u mladších jedinců,“ komentovala prof. Nevšímalová s odkazem na dotazníkovou studii Becka et al., publikovanou v Journal of Sleep Research 2021. Průzkumu, který byl prováděn ve Francii na přelomu března a dubna 2020, tedy dva týdny po tamním prvním lockdownu, se zúčastnilo 1 005 respondentů starších 18 let, 48 procent tvořili muži, zhruba čtvrtinu lidé mladší 35 let a čtvrtinu osoby žijící v domácnosti samy. Převážná část oslovených neměla prokázánu nákazu SARS‑CoV‑2.

„Z výsledků vyplynulo, že téměř tři čtvrtiny účastníků zaznamenaly během uzávěry země problémy se spánkem,“ upřesnila přednášející s tím, že ženy přitom udávaly potíže mnohem častěji než muži (81 vs. 66 procent; p < 0,0001), a to i ve smyslu jejich závažnosti a intenzity (31 vs. 16 procent; p < 0,0001). Také respondenti ve věku 18–34 let hlásili podobné obtíže ve větším procentu než starší jedinci (79 vs. 72 procent), přičemž u 60 procent z nich eskalovaly právě při lockdownu. Špatný spánek byl spojen s narušením denních aktivit, nejčastěji u nejvíce znevýhodněných domácností (nízkopříjmových apod.), mladých lidí a nezaměstnaných.

„Dotazníkové šetření též prokázalo, že došlo k signifikantnímu užívání nejrůznějších typů hypnotik či anxiolytik – opět častěji u ženské populace,“ konstatovala prof. Nevšímalová. Během posledních 12 měsíců si léky na spaní bralo 16 procent respondentů (18 procent žen vs. 13 procent mužů, p = 0,02), dvě pětiny z nich s tím začaly na počátku lockdownu.


Za nespavostí stojí stres, úzkost a deprese

Prof. Nevšímalová se dále zmínila o recentní práci z francouzské části Kanady, jejíž závěry publikovali Robillardová et al. v Journal of Sleep Research 2021. V této dotazníkové studii, která proběhla loni mezi 3. dubnem a 24. červnem, bylo osloveno 5 525 osob ve věku 16–95 let, přičemž dvě třetiny tvořily ženy. Autoři zjistili, že došlo k statisticky signifikantnímu zpoždění v čase probuzení, konkrétně o 28 minut, v porovnání s dobou před vypuknutím pandemie (p < 0,001). „Zaznamenán byl klinicky významný nárůst nespavosti – ať už jde o problémy s usínáním, probouzení se uprostřed noci nebo ranní brzké probouzení –, zejména v období uzávěry země,“ poznamenala přednášející a dodala, že jakýkoli typ potíží se spánkem udávala polovina respondentů, zatímco před pandemií to byla zhruba třetina (p < 0,001). Identifikovány byly tři podskupiny s odlišnými profily změn spánkového chování, zjednodušeně nazvané jako „reduced time in bed“, „delayed sleep“ a „extended time in bed“, kdy první dvě jmenované byly častěji asociovány se zhoršením spánku a také s psychologickými obtížemi. „Ukázalo se, že stres, anxieta a deprese jsou hlavní příčinou nespavosti a posunu spánku ve smyslu zpožděné fáze spánku a bdění,“ zdůraznila prof. Nevšímalová.

Na výrazný nárůst (zhruba o třetinu) depresivních nebo úzkostných příznaků během lockdownu již poukázala jedna z prvních italských prací, která byla provedena na počátku pandemie COVID‑19 (Marelliová et al., Journal of Neurology 2020). Vědci z milánské univerzity podrobili dotazníkovému šetření 400 studentů a zaměstnanců, přičemž zjistili významný posun doby usínání i probouzení v období uzávěry výuky, ve smyslu zpoždění fáze spánku a bdění. Narušená kvalita spánku byla znovu výraznější u žen a také u studentů.

V rámci Světového dne spánku, který připadl na 19. března, také European Sleep Research Society zorganizovala seminář věnovaný právě poruchám spánku v kontextu koronavirové pandemie, kde bylo prezentováno mnoho dalších zajímavých výsledků. Prof. Nevšímalová upozornila např. na přednášku dr. Valentiny Alfonsiové z Itálie, která konstatovala, že vysoká frekvence živých snů či nočních můr provází jak jedince s onemocněním COVID‑19, tak i neinfikovanou populaci. O možnosti a účinnosti kognitivně behaviorální terapie v prevenci a léčbě insomnie, která z poruch spánku představuje v současné době asi největší nebezpečí, se pak zmínila dr. Ellemarije Altenaová. Ta prezentovala praktická doporučení pracovní skupiny European CBT‐I Academy – jak obecná, tak specifická pro ženy a děti, zdravotnické profesionály či jiné extrémně vytížené pracovníky.


Poruchy čichu a spánku při COVID‑19

„V souvislosti s akutní infekcí novým typem koronaviru se musíme rovněž zamýšlet nad tím, zda mohou být její projevy rizikem pro rozvoj dalších neurologických onemocnění. Velmi dobře již víme, že u značné části nemocných jsou přítomny poruchy čichu, které jsou zároveň jednou z typických známek některých neurodegenerativních chorob – mimo jiné poruch chování v REM spánku, narkolepsie nebo Parkinsonovy nemoci. Je tedy otázkou, zda spojení čichových obtíží a děsivých snů u některých pacientů pro prodělané infekci SARS‑CoV‑2 někdy v budoucnu nevyústí třeba právě v poruchy chování v REM spánku. Objevují se první náznaky, že by tomu tak mohlo být,“ uzavřela prof. Nevšímalová.



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky