Přeskočit na obsah

Zvykli jsme si na růst, utratíme zbytek rezerv

  • Analytická komise odhaduje růst příjmů jen o 1,77 procenta…

Odhad příjmů je za současné situace mimořádně obtížný. Neznámou je, jak rychle skončí současná omezení, jak rychle se některé produkce zejména ve službách obnoví a také kolik podnikatelů naopak po ukončení kompenzací zanikne. Odhad 1,8% růstu je asi při spodním odhadu, ale i pokud použijeme optimističtější pohled někde okolo dvou procent, tak to nic neřeší. Ekonomika určitě žádné významnější nárůsty nevyprodukuje. Pokud stát nebude valorizovat státní podíl, tak odhad analytické komise asi platí.

 

  • Měl by ministr zdravotnictví požádat vládu o navýšení plateb za státní pojištěnce na rok 2022?

Jednorázové a nepředvídatelné změny plateb za státní pojištěnce jsou obecně mimo skutečně nouzové situace chybné. Platba státu by se měla valorizovat průběžně a předvídatelně, nejlépe na nějaký standardní ukazatel například průměrné mzdy a podobně. Z toho vyplývá i odpověď. Ano, stát by měl i pro rok 2022 valorizovat státní platbu. Takový příslib však zatím nemáme, a nemůžeme jej proto v cenových jednáních nabízet.

 

  • Kdy naposledy byl nárůst příjmů zdravotního pojištění meziročně 1,77 procenta nebo ještě méně?

Dosud nejmenší nárůst a podobný problém zde byl v roce 2011, kdy se meziroční růst příjmů zastavil a ve zdravotnictví se řešila redukce růstu nákladů. Pokus o mírnou redukci z roku 2013 však obratem skončil. Naopak od roku 2014 zdroje průběžně velkým tempem okolo osmi procent rostou, ale my jsme si již zvykli, že je stejně rychle a nyní i ještě rychleji umíme utrácet.

Problém veřejného zdravotního pojištění poslední dekády je dlouhodobě neudržitelný růst nákladů a aktuálně i souběh sice mimořádných, ale nutných výdajů a současně i výdajů, které by systém veřejného zdravotního pojištění vůbec neměly zatěžovat. Tím myslím zejména nešťastné, nevyvážené a dvojcestné financování testování u zaměstnavatelů.

Nejnověji byl oznámen záměr jednorázově a plošně vyplatit 100 000 korun na každého zdravotníka v mimonemocničních segmentech a lékárnách ještě za rok 2020 druhou kompenzační vyhláškou. Tím bychom velmi neefektivně utratili přes 12 miliard korun, vyčerpáme zbytek rezerv a žádného spravedlivého ocenění za pomoc v krizi stejně nedosáhneme. Tento záměr je chybný z hlediska zákonného zmocnění k takovému užití vyhlášky, je nebezpečný finančním dopadem do systému a zcela pomíjí skutečnou zásluhovost a míru pomoci v krizi. Plátci pojistného zastoupení v orgánech pojišťoven oprávněně kritizují takto připravované využití solidárně placených odvodů.

 

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Sir Michael Anthony Epstein (1921–2024)

22. 4. 2024

Sir Michael Anthony Epstein, patolog, který identifikoval první známý lidský onkogenní virus, zemřel 6. února ve věku 102 let. Jeho tým zkoumající…

Ruce vzhůru, gatě dolů…

17. 4. 2024

Ne, od zájmu o fungující české zdravotnictví ruce pryč dávat nebudeme. Nemocničním lékařům oprávněně vadí, že ostatní lékaři nejsou ochotni se…

O houbách a lidech

12. 4. 2024

Většina z nás považuje houby za rostliny. Nejsou jimi. Jsou samostatná říše života. Něco mají společného s rostlinami, něco s živočichy, něco mají…