Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 18. květen 2021 | Svátek má Nataša
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Nejen ukolébavky

Foto:shutterstock.com

Nejen ukolébavky

Medical Tribune 06/2021
12.04.2021 14:00
Zdroj: MT
Autor: komentář: MUDr. František Koukolík, DrSc., FCMA
Na svět ročně přichází asi 15 milionů předčasně narozených dětí. Různou, někdy dlouhou dobu žijí na novorozeneckých jednotkách intenzivní péče. Jejich mozek „očekává“ pečující, chránící a živící hodnou matku. Na prostředí, do kterého přicházejí, nejsou v nejmenším připraveny.

Odehrávají se tu nečekané události, například hlasité a rytmické zvuky strojů, které je udržují při životě.

Komplikace nezralosti jsou časté. Závažné mohou být důsledky neurovývojových poruch, zejména u dětí, které přijdou na svět před 32. týdnem těhotenského věku, jichž je asi 40–50 procent ze všech předčasně narozených. Přibližně u čtvrtiny dětí, které přišly na svět dřív, než měly, se v dalším vývoji objevují poruchy pozornosti a úzkostné stavy. Jsou ohroženy vyšším rizikem výskytu poruchy pozornosti s hyperaktivitou a také onemocnění autistického spektra a deprese.

Zobrazovací metody ukazují, že vývoj mozku předčasně narozených dětí se odchyluje od vývoje mozku zralých dětí například jak co do objemu některých regionů mozkové kůry a podkorových oblastí, tak co do vývoje neuronových sítí.

Na druhé straně je lidský, zejména dětský mozek vysoce plastický: zevní podněty stavějí, dostavují a přestavují jeho sítě. Toho lze využít ke zlepšení jejich stavu. Pro nezralé, stejně jako pro zralé děti je významný časný hlasový kontakt s rodiči. Dětem zlepšuje stabilitu základních funkcí. Zklidňuje srdeční a dýchací rytmus. Prohlubuje citový kontakt rodič–dítě. Rodičům tlumí úzkost. Pomáhá při budování stylu vazby, což je pro další vývoj všech dětí, nejen nezralých, zcela základní, a to na celý život.

Zjistilo se, že nezralým dětem vylepšuje stavbu a funkci mozku poslech hudby. Zlepšuje například propojení neuronové sítě, která rozlišuje podněty s větším a menším významem. A také činnost senzoricko‑motorické sítě rozlišující smyslové podněty z povrchu těla, kostí a kloubů a určuje pohyby. Dá se to dobře měřit například metodou, která určuje stavbu a funkci bílé hmoty, systémů vláken propojujících mozkové oblasti na větší vzdálenost. Řada studií, ne všechny, doložila u nezralých dětí stabilizační vliv hudby na rytmus dýchaní a srdeční akce, na snížení počtu epizod, v jejichž průběhu děti nedýchají nebo mají srdeční akci zpomalenou (obojí snižuje míru zásobování mozku krví, tedy kyslíkem a energií). Přibývání na váze je rychlejší. Upravuje se jim rytmus spánkových fází.

Studie dětí narozených v 33. týdnu těhotenství ovlivňovaných osmi minutami hudby denně dalších sedm týdnů, tedy až do doby odpovídající narození zralého dítěte, ukázala vylepšená spojení. Jejich mapa říká, že poslech hudby může děti nabuzovat a snad být příjemný. Žádná studie neukázala, že by poslech hudby dětem jakkoli ubližoval.

Jestliže je mozek v „klidu“, ponechán sám sobě, a neovlivňují ho žádné vnější podněty, je vysoce aktivní. Funkční zobrazovací metody ukazují jeho charakteristickou klidovou činnost. Hudební podněty u nezralých dětí klidovou činnost mozku mění.

Činnost sítě významu, která rozlišuje významné podněty od nevýznamných a podle toho směruje chování, je u nezralých dětí chabější než u dětí donošených. Hudební podněty u nezralých dětí činnost významové sítě vylepšují tak, že se začne podobat činnosti donošených dětí. Ovlivnění je dlouhodobé. Hudbou ovlivněné nezralé děti byly vyšetřeny ve věku 12 a 24 měsíců. Odpověď na podněty probouzející strach se ve věku 12 měsíců podobala odpovědi donošených dětí. Podobně tomu bylo s odpovědí na podněty probouzející zlost, ale až ve věku 24 měsíců.

O donošených dětech je známo, že si pamatují melodie, které slyšely v posledních týdnech svého nitroděložního vývoje. Rozlišují konsonantní intervaly od disonantních i hudební rytmus. Po narození rozliší řeč vlastní matky od řeči jiných žen. Starší děti rozeznávají ve vztahu k hudbě synchronní a asynchronní pohyby. V jednom roce života znají rytmus hudby svého kulturního okruhu. Z písní, které poslouchají, se učí sociální informace, hudbu si vybavují do překvapivých podrobností i po dlouhé době.

Tím se staly předmětem zájmu ukolébavky.

Ukolébavky charakterizuje pomalé tempo, jednoduchá melodie, malé výkyvy ve výšce tónů, malé výkyvy v hlasitosti. Najdete je ve všech kulturních okruzích. Ovlivní nejmenší děti ukolébavky ze zcela odlišného kulturního prostředí zpívané odlišnými jazyky? Poznají jejich rodiče, že jde o ukolébavku?

Děti i rodiče tedy naslouchali ženským ukolébavkám zpívaným animovanými postavičkami – laponským, mayským, v jazyce nahua, inuitským ze západní Kanady, ukolébavkám středoamerickým, ty byly v jazyce kuna. Kromě toho poslouchali mužské ukolébavky Irokézů zpívané v jazyce čerokí, indiánské ukolébavky v jazyce hopi, ukolébavky ze samého jihu Jižní Ameriky, které se zpívají ve společnosti Ona jazykem Selk´nam, a nakonec skotské ukolébavky z tamní Vysočiny ve skotské keltštině. Kontrolou byly milostné, taneční a šamanské hojivé písně zpívané v různých pro nás exotických jazycích, například kurdštině, havajštině, v jazyce Nenetů z tundry.

Všechny druhy písní byly zpívány sólovými hlasy bez doprovodných nástrojů.

Ukolébavky dětem tlumily elektrickou kožní aktivitu. Poslech ukolébavek malé děti zklidňuje bez ohledu na to, že jsou to ukolébavky zpívané v neznámém jazyce. V porovnání s písněmi, které ukolébavkami nejsou, se dětem zpomalila srdeční akce. O výsledek ovlivnění pozornosti nejde, protože se přitom dětem zmenšují zorničky. Kdyby o něj šlo, rozšiřovaly by se jim. Na věku dětí také nezáleželo, efekt byl stejný ve věkovém rozmezí 2–24 měsíců. Z toho plyne, že se rovněž nejedná o vliv zkušenosti dětí s hudbou, tedy důsledek hudebního učení. Rodiče testovaných dětí ve spektru neznámých písní v neznámých jazycích rozlišovali ukolébavky spolehlivě.

Má to háček. Experimenty tohoto druhu se provádějí nejčastěji s vysokoškoláky, obvykle studenty psychologie, v západních, vzdělaných, průmyslových, bohatých a politicky demokratických státech. Tyhle země se označují akronymem WEIRD (western, educated, industrialized, rich, democratic). Jde o segment populace, a to je výběrový jev. Zevní prostředí totiž mozek utváří mohutně. Takže lidé, byť ze stejného populačního segmentu, nicméně žijící v odlišném kulturním prostředí, ho mají utvářen jinak. Objevuje se to při testování nejrozmanitějších funkcí. Dospělí Číňané, Japonci i Korejci odpovídají například při rozlišování tváří, při početních úlohách, určování vlastního vztahu k mamince a jiným lidem odlišně než lidé ze západního kulturního okruhu. Rozdíly byly zjištěny i při zpracovávání vztahů jedince a skupiny, a to nejen u lidí dospělých, ale i u dětí.

Otázka tedy zní, zda je vliv ukolébavek transkulturální. Tím pádem by byl vývojově velmi starý a svědčil by pro společný všelidský původ s možnými kořeny v předlidské minulosti. Takže experiment s ukolébavkami bude, doufejme, proveden stejným způsobem v odlišných státech. Jestliže budou výsledky stejné, bude vliv ukolébavek evolučně podmíněný, univerzální transkulturální jev. Ať to dopadne jakkoli, půjde o lepší pochopení vývoje hudby a vztahu hudby a lidí.



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky