Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 18. květen 2021 | Svátek má Nataša
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Těžký rozjezd očkování proti covidu u praktiků

Vakcína proti COVID-19. Foto: Jiří Koťátko

Těžký rozjezd očkování proti covidu u praktiků

Medical Tribune 07/2021
19.04.2021 10:04
Zdroj: MT
Autor: Adéla Čabanová
Praktičtí lékaři se snaží vyjednat zrychlení dodávek očkovacích látek proti COVID‑19 do svých ordinací. Zatímco v očkovacích centrech se začalo s vakcinací zdravých šedesátníků, u praktiků stále čekají na vakcínu desetitisíce nejrizikovějších seniorů.

Kdyby byli očkováni proti COVID‑19 všichni lidé nad 80 let v Česku, kteří o to projevili zájem, mělo by alespoň první dávku 85,2 procenta lidí z této věkové skupiny. K 12. dubnu ale dostalo alespoň jednu dávku jen 68,6 procenta této věkové kategorie. Další tři procenta mají už přidělen termín vakcinace. Ovšem 13,7 procenta populace 80+ je k očkování registrováno a na termín stále čeká.

V absolutních číslech je v Česku 60 373 osob starších 80 let, kteří mají zájem o očkování, registrovali se, ale očkováni dosud nebyli. A tento počet klesá jen pomalu. Z toho zhruba 42 000 lidí na očkování čeká u praktických lékařů.

Ze skupiny lidí ve věku 70 až 79 let bylo alespoň jednou dávkou očkováno 54,3 procenta. Dalších 19,4 procenta z této věkové kategorie čeká na termín očkování, tedy 196 650 osob, a 7,6 procenta má rezervaci termínu, tedy 77 200 osob. U praktických lékařů čeká na vakcínu zhruba 187 000 osob mezi 70 až 79 lety, uvedli zástupci praktiků.

Přestože se dosud nepodařilo naočkovat desetitisíce lidí starších 80 let a stovky praktických lékařů nezískaly dosud žádné vakcíny, bylo již očkováno alespoň jednou dávkou 187 469 pedagogických pracovníků a byla spuštěna registrace k očkování pro lidi od 65 let.

„Je zjevné, že rizikové věkové skupiny je potřeba urychleně doočkovat. Nemůžeme se tvářit, že tu ti lidé nejsou, otevírat registraci dalších věkových skupin a tyto lidi očkovat někdy později. To je špatně,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů ČR MUDr. Petr Šonka. „I když se situace lepší, tak distribuce vakcín mezi praktiky a očkovací centra stále neodpovídá tomu, kolik lidí z nejrizikovějších skupin čeká u nás a kolik v očkovacích centrech,“ uvádí.


Hlavní brzdou počet vakcín dodávaných k PL

Podle zástupců praktických lékařů se očkování jejich pacientů rozbíhá pomalu a hlavní brzdou je nedostatek vakcín. Sdružení praktických lékařů a Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP pořádaly 13. dubna společnou tiskovou konferenci, kde prezentovaly stávající zkušenosti s očkováním v ordinacích praktiků. Její závěr se nesl v optimistickém duchu, že se snad po počátečních komplikacích vše zlepší s dalšími dodávkami od AstraZeneca a také s očekávaným příchodem vakcíny firmy Johnson & Johnson, která by se měla distribuovat primárně k praktikům a distribuce by měla být přímá. „Během týdne, čtrnácti dnů by se měla situace uklidnit. Do konce dubna by měli mít praktičtí lékaři dost vakcín, aby naočkovali kritické skupiny a mohli se pustit do nižších věkových skupin,“ doufal doktor Šonka.

Jenže o den později přišla zpráva, že firma Johnson & Johnson v souvislosti s novými informacemi o velmi vzácných závažných komplikacích ve Spojených státech pozdržuje dodávky do Evropy. V USA bylo podáno téměř sedm milionů dávek této vakcíny a po šesti nahlášených případech vzácného závažného druhu krevní sraženiny v časové souvislosti s očkováním úřady doporučily v zemi očkování touto látkou přerušit. Do Česka do konce dubna mělo přijít 39 000 dávek. Ministr zdravotnictví prof. Petr Arenberger ve středu 14. dubna v Poslanecké sněmovně řekl, že očekávaná dodávka prvních 14 400 dávek Johnson & Johnson snad bude opožděna jen řádově o týden, jisté to ale není.

Informace o plánovaných dodávkách se rychle mění. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden na druhou stranu oznámila, že firmy Pfizer a BioNTech dodají do Evropské unie už v červnu 50 milionů dávek, které byly původně avizovány až na podzim. Podle von der Leyenové by to mohlo evropským státům kompenzovat výpadky v dodávkách dalších společností. Pro Česko by to mělo znamenat do června milion vakcín navíc.

Jak to po tolika změnách domluvených dodávek vakcín vypadá celkově proti původnímu harmonogramu z oficiální strategie z ledna? Očekávaný počet vakcín, které měly přijít do Česka v prvních čtyřech měsících letošního roku, se spíše nenaplní.

Česko podle lednového plánu očekávalo, že do konce března dostane 1,9 milionu dávek vakcín, a přišlo jich ve skutečnosti dokonce o několik set tisíc více. Ovšem dubnové dodávky měly činit dalších 1,9 milionu dávek, a to se zřejmě nestane.

Největší krácení je zatím znát právě u těch přípravků, které měly podle plánů jít k praktikům, kde na očkování čeká významné množství lidí z ohrožených skupin. Vakcín firmy AstraZeneca mělo do konce dubna dorazit podle očekávání 1,1 milionu dávek, zatím jich přišlo 226 000. Z původně očekávaných 185 000 dávek (a před týdnem očekávaných 39 000 dávek) od Johnson & Johnson možná nedorazí žádná.

„Budeme se snažit na to reagovat. Rádi bychom docílili toho, co doporučila 18. března také klinická skupina, tedy dostat k praktickým lékařům také vakcínu společnosti Moderna pro urychlení očkování v ordinacích praktiků. Vozit by ji mohl do jednotlivých ordinací rovnou distributor,“ řekl doktor Šonka. O to více se budou praktici snažit Modernu získat, že naděje na brzkou dodávku od Johnson & Johnson pohasly.

Podle Šonky by to technicky neměl být významný problém, vakcínu je teoreticky možné rozvážet i bez mrazicího zařízení v chlazeném stavu, jen by k tomu muselo ministerstvo zdravotnictví vydat příslušné pokyny. V současnosti totiž distributor ve smlouvě má rozvoz na očkovací centra. Pokud by k takové změně ministerstvo zdravotnictví přistoupilo, mohly by se od Moderny k praktickým lékařům dostat v horizontu týdnů desetitisíce dávek.


Prvních pět týdnů od zahájení očkování u praktiků

„Nadále kriticky hodnotíme distribuci očkovacích látek do ordinací praktických lékařů,“ uvedl 13. dubna doc. Bohumil Seifert, místopředseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. „Jsou otevírána nová očkovací centra za nemalé prostředky, a přitom zůstávají nevyužita přirozená očkovací centra v ordinacích praktických lékařů. Stát otevírá očkování novým skupinám obyvatelstva, přitom stále zůstává neproočkována nejrizikovější část populace, která je registrována u praktických lékařů. Onemocnění COVID‑19 představuje největší riziko pro seniory a pacienty s chronickými chorobami. Proto tak naléháme na proočkování osob z této skupiny jako nejúčinnější prevenci vedle protiepidemických opatření. Praktický lékař tyto lidi zná, může je identifikovat a může jejich rizika vyhodnotit,“ uvádí doc. Seifert. Shrnul tak největší bolesti rozjezdu vakcinace proti COVID‑19 u praktických lékařů.

Očkování proti COVID‑19 v ordinacích praktických lékařů bylo zahájeno 1. března, podmínkou je registrace zájemců o očkování v systému ISIN. Dnes zhruba 3 614 praktických lékařů registruje pacienty v ISIN, uvedl MUDr. Petr Šonka. Jen 2 900 z nich přitom dostalo pro své pacienty nějaký typ vakcíny, v průměru 75 kusů na ordinaci. Celkem v Česku pracuje zhruba 5 200 praktických lékařů.

Příčin, proč se očkování u praktiků rozjíždí pomalu a systém drhne, je několik. „Hlavním důvodem, který stále přetrvává, je nedostatek vakcín. Druhým byla ze začátku kompetice s očkovacími centry o vakcínu AstraZeneca, která měla být primárně určena praktickým lékařům. Očkovacích center v některých krajích vznikalo mnoho a vznikala i na místech, kde to nedává smysl. Měli jsme a máme očkovací centra i v městysech o dvou třech tisících obyvatel, kde zvládají péči o obyvatele tři praktičtí lékaři. Kdyby měli možnost očkovat, zvládli by své město očkovat kompletně,“ vypočítává potíže MUDr. Šonka. „Kromě toho jsme byli svědky i excesů v očkovacích centrech. Připomněl bych to, co se stalo v Kadani. Za víkend tu naočkovali asi 3 600 lidí vakcínami AstraZeneca, které mohly skončit u praktických lékařů a stačily by na očkování všech osmdesátníků v Chomutově a okolí. Místo toho se v nemocnici v Kadani očkovali pacienti zcela mimo rezervační systém a mimo prioritní kategorie,“ uvedl.

Svou roli v pomalém rozjezdu hrál také složitý způsob distribuce vakcíny od AstraZeneca, kterou distribuuje v Česku Alliance Healthcare. „Vysoutěžený distributor měl zpočátku problém s dodáváním vakcín, ke zdržení docházelo i při předávání informací distributorovi z národního koordinačního centra,“ uvádí Šonka. Zvolený způsob distribuce předpokládal spolupráci s krajskými koordinátory očkování a s očkovacími centry. „Kraje mají možnost využít pro svá očkovací centra takové množství vakcín AstraZeneca, jak se rozhodnou. Zpočátku to hojně využívaly,“ popsal Šonka.

Vakcíny AstraZeneca se většinou dodávaly praktikům po celých baleních a upřednostnily se ty ordinace, které měly nejvíce pacientů registrovaných k očkování v systému ISIN. Později se začalo zohledňovat, kolik zaregistrovaných pacientů je ve věku nad 80 let a ve věku 70–79 let. Protože vakcín přicházelo méně, než kolik by praktičtí lékaři potřebovali, na některé ordinace se nedostávalo. Paradoxně ti lékaři, kteří aktivně přesvědčovali své rizikové pacienty k rychlejší cestě k očkování přes očkovací centra, snižovali své šance na získání vakcín pro další pacienty. „Vedlo to k tomu, že ordinace, které nedostávaly vakcíny, měly pocit frustrace. V některých krajích se to řešilo tím, že se dělila jednotlivá balení, a to vedlo k alternativní distribuci,“ vzpomněl doktor Šonka. V jiných krajích se balení nedělila. Na mnoha místech si nakonec museli praktici sami zajistit dovoz vakcín z očkovacího centra.

To, že byla rozhodnutí na krajských očkovacích koordinátorech, způsobilo velké odlišnosti v přístupu i výsledku v různých krajích. V některých krajích zajistili dělení a distribuci látky od Astra‑ Zeneca, v některých krajích dávají praktikům k dispozici vakcíny Moderna, jinde ne. Například v Pardubickém kraji očkovali osoby infrastruktury dříve, než předpokládala centrální strategie. „Byli jsme svědky velmi rozdílného přístupu krajů ke spolupráci s praktickými lékaři, někde nás přinejmenším zpočátku vnímali jako komplikaci a jako konkurenty očkovacích center. Velmi vstřícný a přátelský přístup byl zejména v Jihomoravském kraji, krajský úřad administrativně podporoval našeho koordinátora, docházelo tam od počátku k dělení vakcín a jejich rozvozu hasičským sborem a policií. Totéž platí ve Zlínském kraji,“ říká MUDr. Šonka. Připadá mu zajímavé, že co v jednom kraji nejde, v jiných se povedlo zorganizovat. „Naopak prakticky nulová byla na začátku spolupráce v Ústeckém kraji a na Vysočině. Postupně se to lepší, ale rozdíly mezi kraji přetrvávají,“ popsal Šonka. Ochota poskytnout vakcíny praktikům se podle jeho slov zlepšila, když na datech z informačního systému ISIN bylo prokázáno, že u praktiků čeká na vakcínu více lidí z ohrožených skupin než v očkovacích centrech. V novém systému distribuce vakcín by už neměli mít krajští koordinátoři tak velkou roli.

Výsledkem prvních pěti týdnů od zahájení očkování proti covidu u praktiků je, že k 8. dubnu celkem aplikovali 218 000 dávek. Bez všech jmenovaných zádrhelů, kdyby mohli využít naplno své kapacity, zvládli by praktičtí lékaři takové množství vakcín podat za čtyři dny.

Celkem se k praktickým lékařům k očkování proti covidu registrovalo 510 000 občanů z rizikových skupin, zbývá naočkovat přes 370 000 registrovaných osob, z toho 42 000 ve věku nad 80 let, 187 000 mezi 70 a 79 lety a 145 000 chronicky nemocných. To je více lidí, než kolik před spuštěním registrací pro věkovou kategorii 65–69 let čekalo v očkovacích centrech.


Jak očkování u praktiků zrychlit

„Je evidentní, že je důležité, aby se praktičtí lékaři dostávali i k vakcíně od společnosti Moderna a tam, kde je to aspoň trochu možné, by bylo vhodné použít i vakcínu od firmy Pfizer, u které praktici opakovaně prokázali, že s ní očkovat umějí. Sledovali jsme data v Německu, a když se tam do očkování proti covidu zapojili praktičtí lékaři, mělo to turbo efekt. Je potřeba říci, že němečtí praktičtí lékaři očkovali jak vakcínou Moderna, tak vakcínou Pfizer,“ poznamenal k možnostem zrychlení systému dr. Šonka.

Ten také připomíná, že poslat vakcínu od Moderny k praktikům vyhodnotila jako nutnost také klinická skupina jako poradní orgán ministra zdravotnictví. Doporučení ministerské Klinické skupiny COVID‑19 ze dne 18. března 2021 konstatuje, že urychlené očkování u praktiků je klíčové pro dokončení očkování osob věkové kategorie 80+. Klinická skupina doporučuje zajistit rozšíření spektra vakcín dodávaných do ordinací praktických lékařů o vakcíny Pfizer a Moderna jako nezbytnou podmínku urychlení očkování v ordinacích praktických lékařů. Klinická skupina zároveň nepodporuje živelné rozšiřování kapacit očkovacích center.

Co by kromě případného rozšíření spektra vakcín, které jsou praktikům k dispozici, mohlo akcelerovat tempo očkování u praktiků, je očekávaný příchod vakcíny Johnson & Johnson. Její distribuce má probíhat přes firmu Avenier přímo k praktickým lékařům. Avenier spustil 12. dubna objednávky. Systém je takový, že z prvních dodávek má každá ordinace možnost získat jedno balení deseti lahviček s celkem 50 dávkami vakcíny. Podle plánu, který ale vzal za své, jej mělo do konce dubna získat prvních 768 ordinací, které se do rezervačního systému přihlásily nejdříve. Další objednávky ordinací budou vykrývány postupně v dalších týdnech. Teprve po uspokojení všech zájemců o první balení bude možné získat další. Tyto vakcíny se dodávají rozmrazené a maximální doba skladování neotevřených injekčních lahviček je tři měsíce. „Objednávání vakcín od Johnson & Johnson je čisté a transparentní, jako když si objednáváme vakcíny proti chřipce. Velké ‚ale‘ je, že nemáme vakcín dost. Objednalo si je už 2 800 ordinací,“ uvedl Šonka ještě před oznámeným odkladem prvních dodávek této vakcíny do Evropy.

Pomoci by mělo také plánované zjednodušení distribuce vakcín od AstraZeneca, které by měly do ordinací praktických lékařů začít přicházet už bez nutnosti spolupráce s krajskými očkovacími koordinátory.

Do budoucna očekává dr. Šonka, že s dostatečnými dodávkami vakcín padne administrativní zátěž s registrací zájemců o očkování proti covidu do systému ISIN a bude se do něj zadávat až pacient při samotném výkonu očkování. Také by se podle něj mělo v příštích měsících zrušit omezení, že praktik nemůže podat vakcínu proti covidu jinému pacientovi než svým registrovaným.

Co se týká maximální kapacity praktických lékařů, podle Šonky se potvrzuje, že 50 000 očkování za den v síti praktických lékařů je reálný odhad možností, a že tedy nebude při dostatku vakcín nereálné očkovat u praktiků milion lidí měsíčně. „Teď se to možná nezdá, ale bude potřeba řešit podporu ochoty obyvatelstva, abychom do podzimu měli chráněnou větší část populace,“ poznamenal dále dr. Šonka.

Na společné tiskové konferenci vystoupil také MUDr. Vojtěch Mucha jako zástupce Mladých praktiků. Upozornil, že postup státu při organizaci očkování proti covidu u praktických lékařů vede k deziluzi lékařů. „V některých zemích byla pro vakcinaci proti COVID‑19 zvolena cesta očkovacích center, jinde využití existující sítě. U nás kombinace. To se zdá být efektivní, nicméně by to fungovalo, kdyby to bylo dobře organizováno, což se u nás nestalo,“ uvádí doktor Mucha.

Očkování u praktických lékařů má podle něj několik výhod, praktik ví, jak identifikovat a jak kontaktovat rizikové osoby, není potřeba platit nový personál… Naproti tomu nevýhodou je nezajímavost pro politiky – není tu příležitost pro stříhání pásky jako u nového očkovacího centra. „Od 1. března byla spuštěna kampaň, že začínáme očkovat, ale většina praktických lékařů dostala vakcíny až v dubnu. Výsledek byl takový, že praktici byli zahlceni telefonáty, proč neočkujeme, proč vedlejší ordinace očkuje a podobně. O dodávce vakcín byl praktický lékař informován zpravidla jeden nebo dva dny předem a musel rychle sehnat pacienty. Nešlo objednávat pacienty dopředu. Opakovaně se stávalo, že byla objednávka zrušena a museli jsme pacientům termín rušit,“ vypočítává praktické problémy s vakcinací MUDr. Mucha.

Na řešení problémů, které nastaly s distribucí, vynaložili praktičtí lékaři mnoho energie. Než nechat vakcíny ležet a čekat, raději si pro ně sami jezdili s chladicím boxem a teploměrem, případně zajistili svého dopravce. V Praze například proběhla akce Mladých lékařů Rozvezemeto. Postup byl takový, že praktický lékař odeslal žádanku o vakcíny a pověření dopravce, při převzetí od dopravce zkontroloval teplotní křivku z kalibrovaného teploměru se záznamem a podepsal předávací protokol, který dopravce doručil zpátky výdejnímu místu. „Bohužel hlavní nevýhodou byl mediální obraz, mluvilo se o tom, že vozíme vakcíny v kufrech. Úředníci ministerstva zdravotnictví tento rozvoz zastavili, čtvrtina vakcín nebyla rozvezena a dalších čtrnáct dní čekala na distribuci,“ shrnul zkušenost z této akce dr. Mucha. Přitom následné doporučení ministerstva zdravotnictví z 23. března o alternativní distribuci podle jeho slov odpovídalo postupu, jaký pro akci Rozvezemeto zvolili.

Celkově rozjezd očkování proti covidu podle dr. Muchy vedl k nemalé frustraci praktiků. „Stát by měl spíše pozitivně motivovat praktické lékaře k očkování, a ne jim házet klacky pod nohy,“ myslí si.



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky