Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 18. květen 2021 | Svátek má Nataša
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Program „Časná postcovidová péče o geriatrické pacienty“

Foto: David Neff

Program „Časná postcovidová péče o geriatrické pacienty“

Medical Tribune 08/2021
26.04.2021 10:37
Zdroj: MT
Autor: Česká gerontologická a geriatrická společnost ČLS JEP, duben 2021
Ve vybraných centrech byl vytvořen program péče o nemocné starší 65 let s COVID‑19 v subakutní fázi (3 týdny až 12 týdnů od vzniku obtíží).

Seniorská populace představuje vzhledem k imunosenescenci a multimorbiditě rizikovou skupinu, která je více vnímavá k infekci COVID‑19. Onemocnění má obvykle těžší průběh a je také častěji provázeno komplikacemi. Věk, komorbidity, demence a křehkost jsou nejvýznamnějšími rizikovými faktory mortality na COVID‑19 (Wang et al. 2020, Dostál 2020). Například průměrný věk zemřelých během jarní vlny 2020 v Itálii byl 80 let. Velká část úmrtí (40–60 % ze všech zemřelých) se týkala rezidentů žijících v zařízení pro seniory (Topinková, Petrová 2020).

Klinický průběh onemocnění je heterogenní, stejně jako manifestace orgánových postižení. Primární postižení respiračního traktu s rozvojem covidové pneumonie je doprovázeno dalšími systémovými a orgánovými projevy. U nemocných vyššího věku (starších 65 let), ať již byli pro COVID‑19 hospitalizováni, nebo léčeni v domácím prostředí, dochází po covidové infekci častěji ke skokovému poklesu celkové fyzické zdatnosti, která se kromě únavy projevuje intolerancí fyzické zátěže, omezením fyzické aktivity, především mobility, častými pády, zhoršením schopnosti sebeobsluhy a nutností pomoci pečovatele při běžných denních činnostech. Jde o typické projevy syndromu seniorské křehkosti – frailty. Až u třetiny pacientů přijímaných do nemocnice diagnostikujeme přítomnost deliria, jeho prevalence dosahuje během hospitalizace až 60 procent. Jedním z projevů infekce COVID‑19 u seniorů je i horšení kognitivních funkcí – častější u nemocných s premorbidně přítomnou mírnou kognitivní poruchou, projevující se poruchou soustředění, poruchami paměti a exekutivních funkcí. Gastrointestinální symptomy infekce COVID‑19, například průjmy, anorexie, porucha čichu a chuti, mohou zhoršovat stav výživy a u pacientů již premorbidně v riziku malnutrice často dokumentujeme progresi do rozvinuté malnutrice. Tyto komplikace dále prohlubují pokles výkonnosti, urychlují sarkopenii a zhoršují rekonvalescenci po proběhlém onemocnění. Některé z těchto potíží přetrvávají i po ukončení akutní fáze onemocnění COVID‑19, tedy po třech až 12 týdnech od počátku klinických příznaků, tzv. postakutní. Například sledování kohorty italských pacientů hospitalizovaných pro COVID‑19 ukázalo, že tři a více symptomů souvisejících s COVID‑19 přetrvávalo dva měsíce od počátku onemocnění u 55 procent osob, nejčastěji se jednalo o únavu (53 %), dušnost (43 %), bolesti kloubů (27 %), bolesti na hrudi (22 %); 40 procent nemocných udávalo zhoršenou kvalitu života (Carfi et al. 2020). Přetrvávání symptomů (únava, myalgie, dušnost, tachykardie, generalizované bolesti, zvýšená teplota, neurokognitivní potíže, tzv. brain fog a psychiatrické symptomy), které nejsou vysvětlitelné jinou diagnózou, po dobu delší než 12 týdnů označuje National Institute for Health and Care Excellence (NICE) jako postcovidový syndrom. Typické je, že tyto symptomy se obvykle vyskytují v clusterech, fluktuují, mohou se překrývat a jsou multisystémové. Postcovidový syndrom je popisován asi u deseti procent pacientů.

Podle šetření z Velké Británie 45 procent pacientů hospitalizovaných pro COVID‑19 potřebuje rehabilitační nebo následnou péči po překonaném onemocnění (Baker‑Davies et al. 2020). Bez této péče jsou senioři ohroženi poklesem vitality a fyzické zdatnosti, omezením mobility a soběstačnosti (invaliditou), a to mnohdy již nevratným (Ambrosino et al. 2020). Navíc se zvyšuje spotřeba zdravotní péče, a tím i celkové náklady. Proto je geriatricky orientovaná rekondičně‑rehabilitační péče důležitou strategií nejen pro pacienty s reziduálním orgánovým postižením středního věku, například s plicním postižením, ale nepochybně stejně přínosná je pro geriatrické nemocné, u kterých COVID‑19 vedl k propadu funkční zdatnosti (Li 2020). Vzhledem k heterogenitě projevů i postižení vychází péče z komplexního posouzení seniora (komplexní geriatrické hodnocení, comprehensive geriatric assessment), je individualizovaná a má multioborový charakter (Geriatric Medicine Research Collaborative 2021).


Cíle programu „Časná geriatrická postcovidová péče“

Hlavním cílem programu je prevence nevratné disability po prodělané infekci COVID‑19 u rizikových seniorů, znovunabytí a udržení nezávislosti, mobility a zlepšení kvality života. Tyto cíle jsou v souladu se základními principy geriatrické péče a vycházejí z doporučení WHO v rámci dekády zdravého stárnutí (2021–2030).


Indikace pro časnou (postakutní) geriatrickou péči po proběhlé infekci COVID‑19

  • Laboratorně dokumentovaná infekce COVID‑19 (PCR, antigenní test, protilátky) do 12 týdnů po proběhlé infekci u pacientů starších 65 let léčených v domácím prostředí nebo v nemocnici.
  • Během infekce došlo ke
    • zhoršení funkčního stavu (zhoršení mobility, sebeobsluhy nebo křehkosti) dokumentovanému klinicky významným poklesem v provádění aktivit denního života (ADL) nebo zhoršením křehkosti (Klinická škála křehkosti, Clinical Frailty Scale) nebo
    • k rozvoji deliria nebo poklesu kognitivních funkcí nebo
    • k rozvoji malnutrice a sarkopenie.
  • Pacienti nevyžadují péči jiného specialisty v rámci postcovidového syndromu (např. pneumologa, kardiologa).
  • Pacienti profitují z péče multidisciplinárního geriatrického týmu a mají potenciál ke zlepšení funkčního stavu (před onemocněním CFS 5 a méně, individuální posouzení).

Indikující lékař

Pacienti mohou být indikováni již během hospitalizace pro akutní COVID‑19 a jsou pak vyšetřeni konziliářem‑geriatrem nebo jsou odesíláni do geriatrické ambulance v projektu zapojených center internistou, praktickým lékařem, ev. dalším specialistou.

Vyšetření v rámci specializovaného centra

Pacienti jsou vyšetřeni v geriatrické ambulanci, kde je provedeno

  • klinické vyšetření (anamnéza, fyzikální a laboratorní vyšetření) v rozsahu komplexního vyšetření geriatrem se zřetelem na orgánové postižení v souvislosti s infekcí COVID‑19,
  • posouzení stavu výživy (laboratorní, Mini‑Nutrition Assessment, MNA),
  • zhodnocení kognitivních funkcí (MMSE nebo MoCA),
  • zhodnocení poruch nálady – deprese (Geriatrická škála deprese) a úzkost,
  • posouzení soběstačnosti v běžných denních aktivitách (ADL, FIM, IADL),
  • posouzení funkční zdatnosti a stupně křehkosti s využitím standardizovaných škál (např. Baterie k testování fyzické zdatnosti seniorů, SPPB, Klinická škála křehkosti (CFS), test 6minutové chůze atd.),
  • screening sarkopenie (standardizované měření rychlosti chůze, sit‑to‑stand test, dynamometrie – síla stisku ruky apod.).

Vzhledem k častému plicnímu postižení je vhodné provádět fyzicky náročnější vyšetření za oximetrické kontroly k zachycení námahové desaturace (Cadd, Nunn 2021).

Časný rekondičně‑rehabilitační program

Předpokládáme, že rekondičně‑rehabilitační péče u indikovaných pacientů bude probíhat na lůžku zařízení následné (postakutní) péče, které spolupracuje se specializovanou geriatrickou ambulancí. V případě místní dostupnosti pečovatele, domácí ošetřovatelské a domácí rehabilitační péče lze tuto péči poskytovat též ambulantně v domácím prostředí.

Předpokládané trvání léčby je tři týdny s možností prodloužení až na šest týdnů dle stavu.


Hlavní pilíře komplexní léčby

Fyzioterapie a ergoterapie

U pacientů s postakutním COVID‑19 i s postcovidovým syndromem, u kterých je jejich zdravotní stav již zlepšen, je hlavní složkou rehabilitace v následné rehabilitační péči pohybová léčba – vytrvalostní (intervalový, kontinuální) a silový trénink pro zlepšení tolerance fyzické zátěže pacienta. U pacientů je cílem minimalizovat nejen následky dlouhodobé imobilizace, ale také snížit výskyt dušnosti a únavy, podpořit chůzi a stabilitu, zvýšit úroveň pohybových aktivit, zvýšit svalovou sílu, zlepšit adaptaci na fyzickou zátěž, zvýšit rozsah pohybu v kloubech a zlepšit provádění běžných denních činností.

Při přetrvávajících symptomech, jako jsou dušnost a dechově podmíněná redukce tolerance fyzické zátěže, svalová slabost, dlouhotrvající kašel, extrémní únava, bolest na hrudi a diskomfort hrudníku, je indikována plicní rehabilitace. Podrobně je fyzioterapie plicního postižení pacientů po prodělaném COVID‑19 popsána v dokumentech České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP z února 2021 (Sova et al. 2021, Neumannová et al. 2021, http://www.pneumologie.cz/guidelines).

Ergoterapie se zaměřením na nácvik soběstačnosti v běžných denních činnostech a sebeobsluze je v případě geriatrických nemocných nedílnou součástí rehabilitační léčby (Fialová et al. 2019). Spektrum rehabilitačních postupů může doplnit kognitivní tréning, ev. psychoterapie u indikovaných pacientů.

Nutriční terapie

U pacientů vyššího věku infekce COVID‑19 zhoršuje nutriční stav až do obrazu rozvinuté malnutrice. Nutriční suplementace tak přispívá k normalizaci nutričních parametrů. I v případě, že malnutrice není přítomna, zlepšují suplementa výstavbu svalové hmoty a urychlují návrat fyzické síly a zdatnosti. Podrobněji Zadák et al. 2020.

Vakcinace COVID‑19

U dosud neočkovaných pacientů je vhodná vakcinace dle platných doporučení MZ ČR.

Po ukončení programu je pacient vyšetřen geriatrem a dle stavu rozhodnuto o ukončení nebo pokračování ambulantní geriatrické péče.

Počítá se s tím, že do programu se zapojí 10 až 15 center, jejich seznam je na webu České gerontologické a geriatrické společnosti www.cggs.cz.

Literatura

Ambrosino P, Papa A, Maniscalco M, et al. COVID‑19 and functional disability: current insights and rehabilitation strategies. Postgrad Med J. 2020 Aug 4:postgradmedj‑2020‑138227. doi: 10.1136/postgradmedj‑2020‑138227. Epub ahead of print. PMID: 32753565. 2

Barker‑Davies RM, O’Sullivan O, Senaratne KPP, et al. The Stanford Hall consensus statement for postCOVID‑19 rehabilitationBr J Sports Med 2020;54:949–959.

Cadd M, Nunn M. An A‑E assessment of post‑ICU COVID‑19 recovery. J Intensive Care. 2021 Mar 20;9(1):29.

Carfì A, Bernabei R, Landi F. Persistent symptoms in patients after acute COVID‑19. JAMA. 2020;324(6):603–605.

Dostál P. Rizikové faktory pro těžký průběh infekce COVID‑19 a indikace k hospitalizaci nemocných s COVID‑19. Materiál pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví České republiky a Agentury pro zdravotnický výzkum České republiky (AZVČR), 2020.

Fialová T, Michalčíková T, Neumannová K. Ergoterapie jako součást komplexní terapie u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. Studia pneumologica et phthiseologica. 2019;79(4):143–151.

Geriatric Medicine Research Collaborative. Age and frailty are independently associated with increased COVID‑19 mortality and increased care needs in survivors: results of an international multi‑centre study. Age Ageing. 2021 Feb 5:afab026. doi: 10.1093/ageing/afab026. Epub ahead of print.

Kopecký M, Skála M, Šnelerová B, et al. PostCOVID syndrom – definice, diagnostika a klasifikace. Stručný poziční dokument ČPFS ČLS JEP (leden 2021). [cit. 2021‑02‑01]. Dostupné z: http://www.pneumologie. cz/guidelines/. Li J. Effect and enlightenment of rehabilitation medicine in COVID‑19 management. Eur J Phys Rehabil Med. 2020;56(3):335–338.

Sova M, Doubková M, Solichová L, et al. Léčba plicního postižení pacientů po prodělaném COVID‑19 (Coronavirus disease 2019) – Poziční dokument České pneumologické a ftizeologické společnosti [online]. Last modified – February 2021. [cit. 2021‑02‑18]. Dostupné z: http://www.pneumologie.cz/guidelines/.

Neumannová K, Zatloukal J, Kopecký M, et al. Doporučený postup plicní rehabilitace u onemocnění COVID‑19 České pneumologické a ftizeologické společnosti [online]. Last modified – February 2021. [cit. 2021‑02‑18]. Dostupné z: http://www.pneumologie.cz/guidelines/.

Topinková E, Petrová R. Covid‑19 a křehký pacient v následné a dlouhodobé ústavní péči. Geri a Gero. 2020;9(2):15–22.

Wang L, He W, Yu X, et al. Coronavirus disease 2019 in elderly patients: Characteristics and prognostic factors based on 4‑week follow‑up. J Infect. 2020; 80:639–645. doi:10.1016/j.jinf.2020.03.019 pmid:32240670.

Zadák Z, Hyšpler R, Tichá A. Role výživy a intenzivní metabolické péče v podmínkách infekce Covid‑19 (SARS‑CoV‑2). Geri a Gero. 2020;9(2):9–14.



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky