Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 18. květen 2021 | Svátek má Nataša
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Zdravé srdce pracovníků na směny souvisí s biologickými hodinami

Foto: Shutterstock

Zdravé srdce pracovníků na směny souvisí s biologickými hodinami

Medical Tribune 08/2021
26.04.2021 11:21
Zdroj: MT
Autor: kol
Pracovní doba, která se odchyluje od přirozených biologických hodin jednotlivce, je podle výzkumu prezentovaného na online kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) ESC Preventive Cardiology 2021, spojena s vyšším kardiovaskulárním rizikem.

Studie podle její autorky dr. Sary Gamboa Madeirové z portugalské univerzity v Lisabonu zjistila, že každou hodinu, kdy nebyl harmonogram práce synchronizován s biologickými hodinami zaměstnance, narůstalo riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Minimálně 20 procent evropských zaměstnanců pracuje v atypických hodinách nebo ve směnném provozu. Přitom přibývá vědeckých důkazů, které právě tyto pracovní podmínky spojují s nepříznivými kardiovaskulárními následky. Pro vysvětlení byla navržena řada hypotéz, včetně narušení spánku a nezdravého chování. Tato studie se zaměřila na roli cirkadiánního vychýlení, což je rozdíl mezi „sociálními hodinami“ (např. pracovní doba) a individuálními „biologickými hodinami“.

„Všichni máme své vnitřní biologické hodiny, které sahají od ranních typů (skřivani), kteří se cítí ostražití a produktivní brzy ráno a ospalí večer, až po pozdní typy (sovy), u nichž je to naopak, většina populace se ale pohybuje mezi těmito typy. K cirkadiánnímu vychýlení dochází, když existuje nesoulad mezi tím, co vaše tělo chce (např. usnout ve 22:00), a tím, co vám ukládají vaše sociální povinnosti (např. práce do půlnoci),“ vysvětluje dr. Gamboa Madeirová.

Studie zahrnovala 301 dělníků, kteří manuálně pracovali v distribučních skladech maloobchodní společnosti v Portugalsku. Zaměstnanci pracovali vždy na směny, ranní (6:00–15:00), odpolední (15:00–24:00) nebo noční (21:00–6:00). Účastníci vyplnili dotazník o sociodemografických faktorech (věk, pohlaví, vzdělání), pracovních faktorech a faktorech životního stylu a byl jim změřen krevní tlak a cholesterol.

Použit byl tzv. Mnichovský dotazník ChronoType k posouzení doby spánku a k odhadu vnitřních biologických hodin každého jednotlivce (tzv. chronotyp). Také ho bylo použito ke kvantifikaci množství cirkadiánního vychýlení (tj. nesouladu mezi biologickými hodinami jednotlivce a pracovní dobou), označovaného jako sociální jetlag. Účastníci byli rozděleni do tří skupin podle hodin sociálního jetlagu: dvě hodiny nebo méně, dvě až čtyři hodiny, čtyři hodiny nebo více.

Pro výpočet relativního kardiovaskulárního rizika vědci použili systém SCORE, který zahrnuje kouření, hodnoty krevního tlaku a cholesterolu. Relativní riziko se pohybuje od 1 (nekuřák se zdravým krevním tlakem a cholesterolem) do 12 (kuřák s velmi vysokým krevním tlakem a cholesterolem). V této studii bylo relativní riziko 3 a více považováno za vysoké kardiovaskulární riziko. Vědci poté zkoumali souvislost mezi sociálním jetlagem a vysokým kardiovaskulárním rizikem.

Průměrný věk účastníků byl 33 let a v 56 procentech se jednalo o muže. Něco málo přes polovinu (51 %) tvořili kuřáci, 49 procent zúčastněných mělo vysoký cholesterol a 10 procent hypertenzi. Jeden z pěti (20 %) byl tedy klasifikován ve vysokém kardiovaskulárním riziku. Asi 40 procent zúčastněných mělo v pracovní dny krátkou dobu spánku (6 hodin nebo méně). Průměrný sociální jetlag byl téměř dvě hodiny. U většiny pracovníků (59 %) činil sociální jetlag dvě hodiny nebo méně, zatímco u 33 procent zaměstnanců to byly dvě až čtyři hodiny a u osmi procent to byly dokonce čtyři hodiny nebo více.

Vyšší úroveň sociálního jetlagu byla spojena s vyšší pravděpodobností, že proband bude ve skupině s vysokým kardiovaskulárním rizikem. Šance na zařazení do skupiny s vysokým kardiovaskulárním rizikem vzrostla o 31 procent za každou další hodinu sociálního jetlagu, a to i po úpravě sociodemografických charakteristik, charakteristik povolání, životního stylu a spánku a indexu tělesné hmotnosti. „Tyto výsledky přispívají k rostoucím důkazům, že cirkadiánní vychýlení může přinejmenším částečně vysvětlit souvislost mezi prací na směny a škodlivými dopady v oblasti zdraví. Zjištění naznačují, že zaměstnanci s atypickými pracovními rozvrhy mohou potřebovat podrobnější sledování kardiovaskulárního zdraví,“ uzavřela dr. Gamboa Madeirová.



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky