Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 18. červen 2021 | Svátek má Milan
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Co říkají nové guidelines pro léčbu CMP

Foto: MT

Co říkají nové guidelines pro léčbu CMP

Medical Tribune 10/2021
17.05.2021 12:48
Zdroj: MT
Autor: red
Česká republika patří mezi státy, ve kterých je akutní péče o nemocné s cévními mozkovými příhodami velmi dobře zorganizována včetně plošného sledování indikátorů kvality. Nové doporučené postupy Evropské organizace pro cévní mozkové příhody i pro českou neurologii znamenají výzvu.

„U cévní mozkové příhody se počítá každá minuta, čím dříve pacient dorazí, tím větší je šance, že odejde bez následků. Většina pacientů s akutní CMP může trombolýzu dostat maximálně do 4,5 hodiny od prvních příznaků. Nová evropská a česká doporučení teď pro vybrané pacienty posouvají tuto dobu až na devět hodin, nicméně stále je to boj o každou minutu,“ vysvětluje doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP. Nová doporučení vydává jak Evropská organizace pro cévní mozkové příhody (European Stroke Organization – ESO), tak Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti. Docent Tomek připomíná, že mozkové příhody postihují stále častěji mladší ročníky, a neurologové se tak setkávají i s 30–40letými pacienty.

„Včasná léčba znamená, že člověk má větší šanci odejít z nemocnice ‚po svých‘ nebo jen s mírným postižením. Obecně lze říci, že u vybraných pacientů je lepší nedělat nadbytečná doplňující vyšetření a nezdržovat provedení trombolytické léčby – čas je zásadní,“ připomíná neurolog.

Jak uvádí prof. MUDr. Daniel Šaňák, Ph.D., vedoucí lékař Komplexního cerebrovaskulárního centra Neurologické kliniky FN Olomouc, trombolýzu je možné podat i vybraným pacientům s nádorem nebo nedávným srdečním infarktem. „Výsledky velkých analýz klinických dat pacientů z mezinárodních registrů ukazují, že trombolýza je bezpečná i u těch, kde není zpočátku zcela jasné, zda je příčinou neurologického postižení mrtvice, nebo jiná, méně závažná diagnóza, jako např. záchvat migrény či epileptický záchvat, anebo potíže psychického rázu imitující mrtvici,“ vysvětluje prof. Šaňák. Stejně tak by neurologové neměli otálet s podáním léků při méně výrazných neurologických nálezech. Podle primáře Neurologického oddělení a iktového centra Nemocnice Chomutov MUDr. Jiřího Neumanna se to týká 30 až 40 procent pacientů. „Dříve tito lidé na trombolýzu nedosáhli, přitom zde existuje větší riziko pozdějších handicapujících následků, a to dokonce u jedné třetiny z nich. I u těchto pacientů je bezpečné a přínosné trombolýzu provést,“ říká primář.

Nová doporučení upravují i způsob léčby těch, kteří dostali mozkovou mrtvici před probuzením (tzv. wake up stroke). „Protože není možné určit čas vzniku, nemohla být trombolýza u pacientů, kterých je mezi 20 a 25 procenty, provedena. Analýzy však ukazují, že tito lidé z léčby jednoznačně profitují a u více než 60 procent z nich dosahujeme velmi dobrého léčebného výsledku,“ doplňuje prim. MUDr. Jiří Neumann.

Neurologové v nových doporučeních také řeší situace, kdy pacienti utrpí CMP na antikoagulační léčbě a v případě trombolýzy u těchto pacientů existuje riziko závažného krvácení. „Počet lidí na antikoagulanciích včetně II. generace (NOAC) se řádově zvyšuje. V poslední době také například kvůli infekci COVID‑19 a s ní spojenému zvýšenému riziku trombotických komplikací. U většiny pacientů nemůže být trombolýza provedena. Výjimkou je dabigatran, který má dostupné specifické antidotum idarucizumab. Pro ostatní látky ze skupiny NOAC není antidotum zatím běžně dostupné,“ doplňuje prof. Šaňák.

V poslední době vystupuje do popředí také fenomén přímé souvislosti onemocnění COVID‑19 a rizika vzniku cévní mozkové příhody. „Ačkoli již bylo prokázáno, že COVID‑19 může způsobit CMP, a počet pacientů by tak měl narůstat, během jara 2020 jsme v nemocnici paradoxně zaznamenali asi o 15 procent případů méně,“ upozorňuje prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného programu v Mezinárodním centru klinického výzkumu a I. neurologické kliniky LF MU a FN u sv. Anny v Brně (FNUSA).

Neméně důležité je také včasné zahájení intenzivní rehabilitace, jak vysvětluje Mgr. Tereza Valíková z rehabilitačního centra Sarema: „Čím dříve začneme, tím dříve oslovíme mozek a neuroplastické procesy. Když začínáme později, často se u pacientů setkáváme s již vytvořenými špatnými kompenzačními návyky, které se hůře odbourávají.“

Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtí ve světě. Ročně toto onemocnění celosvětově postihne více než 17 milionů lidí. Ischemická CMP tvoří přibližně 90 procent všech mozkových příhod.



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky