Fórum: Národní plán obnovy zdravotnictví po česku

Zeptali jsme se ředitelů nemocnic, zástupců ambulantní péče i expertů: Co si můžeme slibovat od takové podpory zdravotnictví? Bude po těchto investicích české zdravotnictví modernější a odolnější? Měl by se národní plán zaměřit také na ambulantní péči, jednáte o tom s ministerstvem? Stanovení pořadí žadatelů ve výzvě 98 IROP pro modernizaci nemocnic s urgentními příjmy podle rychlosti „klikání“ vzbudilo kritiku. Vnímáte to jako závažnou věc?

• JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA,

ředitel FN v Motole

Problémem je, že současné úhrady z veřejného zdravotního pojištění dovolují jenom prostou reprodukci a nedovolují rozšířenou reprodukci. Tyto peníze, které přijdou z Evropy, by měly sloužit právě k tomu, čemu se říká rozšířená reprodukce. To znamená v podstatě nastartovat české zdravotnictví investicemi hlavně do přístrojů a částečně i do rekonstrukcí na to, aby se mohlo dále rozvíjet na vyšší úrovni. V podstatě jsou to peníze, které by podle mě měly do zdravotnictví přinést tzv. přidanou hodnotu, a v tomto objemu by to konečně mohlo opravdu odpovídat. Svého času ještě na MZ jsme odhadli, že objem takovýchto investic do českého zdravotnictví by měl být někde v řádu jedno sto miliard korun, čili tato částka už je relativně srovnatelná a mohla by přinést efekty, které jsme si od toho slibovali již v roce 2017.

• MUDr. Richard Lukáš, Ph.D.,

generální ředitel, předseda představenstva, Krajská nemocnice Liberec

Je to podle mě velmi závažná věc. Zatím se potvrzuje dlouhodobý jev, že instituce přímo řízené MZ jsou po stránce investic ve výhodnější situaci než nemocnice zřizované krajem nebo městem.

„Klikání“ jako princip rozdělování bezprecedentních částek mi připadá mimořádně nešťastný. Rozhodně to nepřináší rovnost šancí a rovnoměrnost rozdělení peněz v českém zdravotnictví. Nešťastný je už na začátku fakt, že jde o 100% dotace. V mnoha přihláškách bude žádána dotace na projekty, které by s kofinancováním nepřipadaly pro žadatele v úvahu.

Nejde jen o „mediální pozdvižení“. Jde o to, že nás čekají další dvě výzvy, další dvě „klikání“ o miliardy korun. Doopravdy hrozí, že problém, který tu vzniká, se dále prohloubí. Jsem si jistý, že by to takto nemělo probíhat.

• Ing. Radka Kejmarová, MBA,

náměstkyně ředitele pro investice, obchod a zdravotnickou techniku, Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha

Je jednoznačně přínosné, že budou ve prospěch českého zdravotnictví poskytnuty dotace v uvedené výši. ÚVN bude jistě usilovat o to, aby část byla alokována právě ve prospěch projektů naší nemocnice. Považujeme za spravedlivé, že budou dotace poskytnuty plošně a region Prahy nebude z těchto výzev vyjmut, jako tomu bývá u jiných obdobných dotací, neboť postižena byla celá ČR, a to bez výjimky. Prostřednictvím dotací bude možné v nemocnicích obnovit rutinně používanou zdravotnickou techniku, vybudovat stavebně funkční celky, které budou reagovat na zkušenosti zdravotníků z průběhu pandemie COVID‑19. Rovněž bude možné pořídit i technologie zcela nové, inovativní, které ve většině případů urychlují a zkvalitňují léčbu i diagnostiku, a vracejí tak v ideálním případě pacienty rychleji do domácího prostředí a k běžnému životu. V každém případě tyto investice do oblasti zdravotnictví vnímáme pozitivně, neboť přispějí do budoucna k rozvoji, modernizaci a posílení českého zdravotnictví. Forma, kterou bylo rozdělení financí zajištěno, však nebyla zvolena šťastně a zaskočila všechny žadatele.

• Doc. MUDr. Michal Filip, Ph.D.,

předseda představenstva, Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně

Nepůjde o zásadní modernizaci našeho zdravotnictví, ale spíše o udržení standardu. Je to zřejmé už ze skutečnosti, že nemocnice v první výzvě poslaly projekty za 18 mld. Kč a k dispozici je v první vlně k uspokojení těchto požadavků pouze 8 mld. I tak – pokud v nepřehledné situaci nějaké peníze dostaneme – je to pro nás vítaná pomoc pro realizaci alespoň části projektů pro modernizaci naší nemocnice. Co se týká „klikací soutěže“, výběr klíče pro přidělování financí je záležitostí toho, kdo peníze rozděluje. Já celou dobu tento způsob hodnocení nepovažuji za spravedlivý. Nejasnost kolem takového způsobu hodnocení potvrzuje současná celostátní diskuse.

• Prof. MUDr. Roman Havlík, Ph.D.,

ředitel Fakultní nemocnice Olomouc

Naše nemocnice má plán rozvoje do roku 2050 a postupně podle priorit či dotačních možností se snažíme tuto vizi uskutečňovat.

V rámci IROP 98 usilujeme o přístrojové dovybavení radiodiagnostického pracoviště, dále kardiologické interní kliniky, rozvoj pracoviště PET‑CT, dále dovybavení akutních operačních oborů apod. Samozřejmě se snažíme využít všech dotačních příležitostí k rozvoji nemocnice. Co se týče zmatků kolem přihlašování projektů, situace se změnila, takže kritizovat původní verzi IROP 98 a „klikací“ soutěž je nyní již asi zbytečné. Věřím, že budou uspokojeny všechny smysluplné projekty.

• MUDr. Tomáš Hrubý,

ředitel zdravotní péče Krajské zdravotní, a. s., Nemocnice Teplice, o. z.

České zdravotnictví bude modernější a odolnější za předpokladu, že se budou realizovat smysluplné projekty. O pořadí žadatelů, a tudíž úspěšnosti projektu má, podle mého názoru, rozhodovat kromě včasnosti podání hlavně připravenost a kvalita projektu v rámci zadání.

• MUDr. Zorjan Jojko,

předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

O těch penězích vím. Také vím, že část z nich již byla přidělena Ministerstvem pro místní rozvoj některým nemocnicím v rámci již vyhlášených a rozhodnutých tří programů a že MZ plánuje ten zbytek využít i v ambulancích, jenže jen na programy týkající se primární péče a onkologie. Měl jsem příležitost o těchto penězích jednat s vedením MZ 13. 5. 2021. Přitom jsem nabyl dojmu, že pro jiné obory je již cesta k těmto finančním prostředkům uzavřena. Uznávám, že jak primární péče, tak onkologie si podporu zaslouží, zároveň je mi líto, že ostatní ambulantní odbornosti, ačkoli se nesporně t. č. podílejí a ještě dlouho budou podílet na péči o pacienty s covidem či po něm, nemají ze strany státu v tomto směru žádnou podporu.

• Doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc.,

předseda SVL ČLS JEP

Zatím proběhla jen předběžná jednání na MZ ČR a bohužel odpovědní pracovníci pak změnili pozice nebo odešli. Je potřebné zdůraznit, že na rozdíl např. od nemocnic primární péče nikdy žádné dotace nebo jiné prostředky na rozvoj nedostala, a proto vyčlenění části prostředků do našeho segmentu považujeme za nezbytné. Proto jsme zaslali na MZ ČR spolu s předsedou SPL ČR MUDr. P. Šonkou návrhy, které jsou v souladu s koncepcí reformy primární péče a strategií Zdraví 2030. Jsme přesvědčeni, že prostředky, které jsou nyní k dispozici, je možné a velmi rozumné zčásti investovat v tomto dosud podfinancovaném segmentu zdravotní péče, do kterého v posledních více než třiceti letech nebylo systematicky investováno. Umožní to zásadní kvalitativní posun v tomto základním článku zdravotního systému, jehož klíčová role se více než kdy jindy ukázala v současné pandemii. Ta také odhalila rezervy a nevyužité možnosti primární péče, které by v mnoha případech byly řešitelné právě cíleně zaměřenými investicemi. Vzhledem k charakteru projektu navrhujeme zaměřit se cíleně na projekty pro následující oblasti:

• Posílení přístrojového vybavení ordinací praktických lékařů v souladu se záměrem reformy primární péče. Prostředky na nákup přístrojů pro zlepšení diagnostických možností ordinace prvního kontaktu a zlepšení kvality péče.
• Investice k odstranění bariér v ordinacích primární péče. Stavební úpravy k zajištění bezbariérového přístupu do ordinací aj.
• Investice směřující k zajištění bezpečného provozu ordinací PL v souvislosti s infekčními nemocemi. Pandemie COVID‑19 jasně ukázala, jak jsou v tomto směru ordinace PL nevybavené. V období epidemie se průměrně každý PL sám staral min. o 30 pacientů s nemocí COVID‑19. Jsou to investice do úprav umožňujících oddělení pacientů s infekčním onemocněním od ostatních pacientů. Vznik samostatných vchodů pro infekční pacienty, infekčních čekáren a vyšetřoven, odběrových prostorů vhodných pro hromadné testování obyvatel, které budou odděleny od ordinací, či vakcinačních nebo infuzních místností.
• Stavební úpravy nebo nová výstavba vedoucí k rozšíření a zkvalitnění zdravotních služeb dosud poskytovaných dotčeným zdravotnickým zařízením. Rozšíření, rekonstrukce či nová výstavba ordinačních prostor pro vznik skupinové praxe nebo vznik nových vyšetřoven umožňující zapojení dalšího lékaře, zbudování recepce či prostor pro administrativní sílu v ordinaci PL.
• Úpravy dopravních prostředků pro návštěvní službu.

• MUDr. Václav Šimánek, Ph.D.,

ředitel FN Plzeň

Fakultní nemocnice Plzeň v rámci programu REACT‑EU – 98. výzva připravovala celkem tři projekty. Všechny byly podány 5. 5. ve 14.00. Podle seznamu projektů, který byl uveřejněn na stránkách MMR, jsou dva ze tří našich projektů podle pořadí podání v tzv. alokaci, třetí je tzv. pod čarou. Projekty však budou dále předmětem posuzování splnění podmínek kritérií přijatelnosti. Věříme, že se výsledek dozvíme co nejdříve. Všechny výzvy se týkají provozů, které byly výrazně postižené pandemií, a finance vložené do těchto odborností napomohou rozvoji oblastí, jež mohou být epidemií různého typu ovlivněny i v budoucnosti. Jejich připravenost a posílení je pro zdraví občanů a bezpečný provoz našeho zdravotnictví zcela zásadní.

Jednotlivé výzvy:

V rámci 98. výzvy – rekonstrukce metabolické JIP (73 mil.), obnova zobrazovací techniky (355 mil.) a obnova vybavení operačních sálů (69 mil.).

V rámci 99. výzvy – na podporu znevýhodněných skupin obyvatel (vybrali jsme onkologickou a následnou péči) jsme připravili projekty na obnovu onkologické techniky (250 mil.), rozsáhlá rekonstrukce léčebny dlouhodobě nemocných (65mil.).

V rámci 100. výzvy – na provoz laboratoří a infekční obory plánujeme projekt na obnovu a modernizaci laboratorní techniky (105 mil.) a obnovu vybavení Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny (25mil.).

• MUDr. Pavel Vepřek,

zakladatel Iniciativy Zdravotnictví 2.0

Do doby, než budeme mít fungující státní správu a samosprávný systém veřejného zdravotního pojištění, tak to bude stále stejná písnička. Peníze potečou tam, kde je chtějí mít „kluci a holky, co spolu mluví“, a „klikací“ pořadníky jsou jen dalším z mnoha způsobů, jak toho dosáhnout. K modernizaci zdravotnictví a zvýšení jeho odolnosti jako celku se tím sice neposouváme, ale i z takto rozdělovaných peněz se něco nového postaví a některá část medicíny se více rozvine, takže ne vše je ztraceno. Aby se ve zdravotnictví investovalo opravdu smysluplně, potřebujeme instituce, kterým na tom bude skutečně dlouhodobě záležet. Ve veřejných pojišťovenských systémech je to role samosprávných zdravotních pojišťoven, které si své místo na slunci udržují tím, že dlouhodobě usilují o co nejefektivnější zajištění potřebné péče svým pojištěncům. Právě interakce mezi vývojem medicíny a informovaným držitelem kasy naviguje investice do perspektivních oblastí. K tomu se dopracujeme jedině výrazným snížením přímého vlivu politiků na řízení pojišťoven i na objem peněz ve zdravotnictví, tedy postavením pojišťoven i zdravotnických financí na vlastní nohy, jak se ostatně po roce 1989 plánovalo. Platba za lidi bez výdělečné činnosti by měla být navázána na některou pevnou veličinu tak, aby její výše nebyla výsledkem dohody dvou ministrů. Současně je potřeba definovat nárok občana, tak aby bylo jasné, na kterou péči máme z veřejného zdravotního pojištění nárok a na kterou ne. Pojišťovny by měly mít povinnost přizpůsobovat výši pojistného svým budoucím výdajům, aby měly silný důvod s penězi opravdu hospodařit. Občané by měli získat větší kontrolu nad fungováním své zdravotní pojišťovny, měli by mít možnost se rozhodnout pro péči, kterou zdravotní pojištění nehradí, a doplatit rozdíl mezi cenou standardu a svojí volbou. Konečně by měli být ekonomicky motivováni k tomu, abychom veřejný systém nezneužívali, jak se někde děje. Ergo kladívko, prioritou by mělo být nejprve upravit rámec fungování celého zdravotnictví, dodělat chybějící struktury a pak investovat do jeho infrastruktury, ale stejně se to udělá jako vždycky.

Zdroj: MT