Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 26. září 2021 | Svátek má Andrea
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Předávat zkušenosti mi působí radost

Foto: Jiří Koťátko

Předávat zkušenosti mi působí radost

Medical Tribune 11/2021
24.05.2021 10:36
Zdroj: MT
Autor: lon
Medaile profesora Libenského je nejvyšším oceněním České kardiologické společnosti. Letos ji na sjezdu převzal prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC. „Chtěl bych akcentovat digitalizaci ve všech jejích podobách. Bez toho nemůže moderní odborná společnost dlouhodobě dobře fungovat.

Mění se pohled na výuku, na datové toky, práci s pacienty a my tomuto vývoji musíme jít naproti,“ odpovídá na otázku, jaké téma pro ČKS považuje za důležité.

  • Dostáváte se do fáze, kdy už jste ve své kariéře dosáhl téměř všeho. Co vidíte dnes jako svůj hlavní úkol?

Člověk nesmí být egoista a musí předávat své znalosti. To byl také důvod, proč jsem se rozhodl působit na univerzitním pracovišti. Práce se studenty mě baví a učit nejen teoreticky, ale také prakticky, na sále, mi přináší radost. Jsem rád, že za jedenáct let svého olomouckého působení jsem pomohl dokončit habilitaci nebo profesorské řízení řadě lidí. I díky tomu jsme stále silnější klinikou. Moc rád podporuji všechny, kteří na sobě chtějí pracovat, a to od mediků po profesory. A nemusejí to být kolegové přímo z Olomouce, jezdí k nám lékaři z celé republiky. Snažím se myslet dva kroky dopředu, takže mám konkrétní vizi, komu kliniku předám. Vím, kdo bude příští šéf, a chci jej na tuto roli připravit.

  • Kdo vám nejvíc dal jako učitel?

Jsem vděčný celé řadě lidí a bojím se, že nevyjmenuji všechny. Hodně mě naučil profesor Petr Niederle, můj dlouholetý šéf Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce, byl skutečně výjimečný ve svém oboru. Pak bych zmínil výborného arytmologa Jana Bytešníka z IKEM, profesora Jana Lukla, se kterým se mi skvěle komunikovalo, a to ještě jsem ani nevěděl, že se jednou ocitnu v Olomouci, nebo profesora Bořivoje Semráda, který ve FN Brno vedl I. interní kardiologickou kliniku. Jsem také vděčný, že jsem mohl působit v zahraničí. Hlavně Německo pro mě bylo zásadní, do Herzzentra v Lipsku jezdívám dodnes. Naposledy dnes jsme v rámci XXIX. výročního sjezdu České kardiologické společnosti měli s p. prof. Kautznerem společnou sekci s p. prof. Hindricksem o nejnovějších trendech v léčbě fibrilace síní.

  • Mezi svými učiteli často zmiňujete prof. Aschermanna. Říkáte o něm, že je pro vás ukázkou elegance v české kardiologii. Prof. Aschermann ve své dlouhé kariéře opsal oblouk od intervenční kardiologie k prevenci, zvláště té v období dětství a dospívání. Máte pocit, že se pohybujete po stejné trajektorii?

Asi ano, a je to přirozený vývoj, snaha intervenovat tam, kde vše začíná. Práce v kardiologické společnosti, vedení velké kliniky a vedení kardiocentra mě přeneslo od úzkého arytmologického zaměření dál. Mimo jiné se můj obzor rozšířil právě o větší důraz na kardiovaskulární prevenci. Aktivně se snažím toto téma v moderní podobě aktivně podporovat. Jde o logický posun od úzkého úhlu pohledu k tomu širokému, celospolečenskému, k potřebě začít se angažovat tam, kde je to potřeba.

  • Téma kardiovaskulární prevence ale významně přesahuje to, co kardiologové mohou změnit. Zahrnuje podporu nekuřáctví, snahu o to, aby se děti hýbaly, propagaci zdravé stravy. Takto vedené preventivní aktivity mohou mít o mnoho větší dopad než nějaká čistě medicínská kardiologická intervence. Aby se ale něco skutečně změnilo, musí se spojit řada odlišných subjektů. Máte pocit, že se to daří?

V tomto modelu spolupracujeme s několika segmenty, sama kardiologie, diabetologie nebo interna to nikdy neutáhne. Pokud spolu jednotlivci z těchto segmentů nebudou mluvit a nebudou mít další silné týmy, bude i naše práce k ničemu. Vytvořili jsme program prevence s cílem snížit kardiovaskulární mortalitu o pět procent za deset let. To ale bude možné jedině tehdy, když budeme dobře spolupracovat s praktickými lékaři. S představiteli všeobecného lékařství docentem Býmou a doktorem Šonkou jsme se domluvili, že vytvoříme metodiku kardiovaskulární prevence v primární péči. Vznikl také mezioborový program kardiovaskulární prevence VZP Plus, který chceme v dohledné době nastartovat. Bohužel VZP má kvůli COVID‑19 jiné priority, takže nyní čekáme, až se tato komunikace opět oživí. Prostřednictvím medicínských dat můžeme ukázat, jak je v této souvislosti důležitý životní styl, máme připraven i cyklus v České televizi, kde by v hlavním vysílacím čase mělo zřetelně zaznít: pojďme se hýbat, hlídejme si váhu, starejme se v tomto směru o děti. Musíme se posunout ze středoevropských knedlíků do moderní společnosti třetího tisíciletí. Je to běh na dlouhou trať, vize na nejméně deset let. Ale právě to mě láká.

  • Proč u nás zatím nedopadají podobné apely na úrodnou půdu?

My jsme myšlením stále socialistická země, velmi rovnostářská. Neexistuje princip připojištění, aby ti bohatší dávali do systému více peněz, a podporovali tak moderní terapie. Žádná vláda si netroufla zavést to, co funguje například v Americe – pokud kouříš, musíš platit daleko vyšší zdravotní pojištění. To by politiky stálo stabilitu a procenta ve volbách. V posledních třiceti let se toho bojí celé politické spektrum.

  • Pandemie COVID‑19 ochromila nejen preventivní programy. I v kardiologii došlo k významnému propadu skoro ve všech parametrech popisujících objem péče. Jak co nejrychleji tento pokles alespoň částečně kompenzovat?

Základní problém všech oborů je restart standardního programu, u nás s akcentací na preventivní složku. Už rok pořádně nefungují ambulance, výjimkou jsou ty pro superakutní záležitosti. Snížil se počet hospitalizací pro akutní infarkt myokardu, protože se lidé do nemocnice báli. Ten pokles je v některých centrech o 20 až 30 procent. To, že se těmto nemocným nedostalo akutního ošetření, bude mít své dlouhodobé důsledky. Dá se mimo jiné očekávat nárůst počtu pacientů se srdečním selháním.

  • Bude také nutné se připravit na kardiovaskulární péči pro nemocné po závažném průběhu infekce COVID‑19. Do jaké míry to bude vázat vaše síly?

Postižených s vyloženě kardiologickou symptomatologií naštěstí není tolik. Hovořilo se o myokarditidě, ale ukázalo se, že není až tak častá. Více lidí ale má reziduální nálezy po covidových pneumoniích, v tomto směru bude hlavní nápor směřovat na pneumology. Nicméně kardiologové se velmi intenzivně podílejí na komplexním vyšetření těchto pacientů v rámci diferenciální diagnostiky dušnosti a dalších obtíží.

  • Nacházíte partnery ke komunikaci na ministerstvu zdravotnictví? Asi je těžké při tak častých personálních změnách v čele resortu udržet kontinuitu v jednání…

Naposled měla česká kardiologie silného partnera v Adamu Vojtěchovi. U něj jsem měl pocit, že se o medicínu skutečně zajímá – a nejen o ni. V komunikaci držel určitou linii a věci se snažil posunout dál. Potom už na mě ministerstvo působilo jako dům z karet – formálně existuje, ale obsah nějak chybí. Více se můžeme opřít o jednání na pojišťovnách, kde nacházíme celou řadu rozumných partnerů. Díky tomu se rozjel například program úhrady vzdálené komunikace s pacienty. To je příklad pozitivní změny, kterou epidemie COVID‑19 přinesla. Bodová dotace těchto nových kódů sice není nějak přehnaná, ale podstatné je, že tato možnost existuje. I v této době se dalo něco dělat a s něčím jsme pohnuli. Věřím, že i poměry na ministerstvu se časem zlepší.

  • Jednou z vynucených změn je i přechod odborné komunikace do online formy. Dá se něco pozitivního najít i na tom?

Samozřejmě dá, i když se všichni těšíme, až se budeme moci normálně setkávat. Myslím si, že Česká kardiologická společnost na tuto výzvu odpověděla mimořádně dobře, ať už jde o rychlost, s jakou se jí podařilo transformovat kongresy do virtuální formy, tak o kvalitu technologického zpracování. Díky tomu je kontinuita sdílení a předávání informací zachována. I na letošním sjezdu se tak opět ukazuje síla české kardiologie a její výzkumný potenciál. Navíc vše, co na sjezdu zazní, zůstává zachováno. Videa a další materiály jsou využívány ještě měsíce po skončení kongresu. Osobní diskuse je ale zajímavější než ve virtuální podobě. Každý obor se rozvíjí na základě „face to face“ komunikace. A to platí i mezinárodně. Postupně plánujeme návrat k normálu, i když samozřejmě ne vše záleží na nás. V září se koná sjezd asociace ambulantních kardiologů, který by už měl v Olomouci proběhnout prezenčně. U Českých kardiologických dnů počítáme zatím s hybridní podobou, protože by se tam sešlo až šest set lidí, a to už není malé číslo. Bezpečnost je pro nás určitě na prvním místě a budeme se přizpůsobovat aktuální situaci.

  • Kam byste chtěl ještě dál posunovat kardiologickou společnost?

Chtěl bych akcentovat digitalizaci ve všech jejích podobách. Bez toho nemůže moderní odborná společnost dlouhodobě dobře fungovat. Mění se pohled na výuku, na datové toky, práci s pacienty a my tomuto vývoji musíme jít naproti.

  • Jedním z vašich koníčků je moderní architektura. Netrpíte tím, že vaše klinika je v podstatě panelák?

S vnějším vzhledem mi nezbývá než se smířit, to asi moc měnit nelze. Ale uvnitř je to jinak. Nyní se u nás připravuje komplexní rekonstrukce dvou moderních sálů, které technologiemi a designem splňují požadavky třetího tisíciletí. Když tam pacient přijede, slyší hudbu, má klimatizaci, moderní prostředky komunikace, vše na jedinečné úrovni. Mám také vizi výstavby a realizace výzkumného kardiovaskulárního centra v Olomouci. Byla by to moderní stavba s moderními technologiemi, aby měla věda zázemí a prostor.

  • Co vás ještě baví kromě kardiologie?

Věnuji se kynologii, mám dvouletého ohaře, se kterým si skvěle rozumíme, a relaxuji s ním od neustálého kontaktu s lidmi. Pak také nějaký pohyb a zahrádka na chalupě. Hrabat se v hlíně mě uspokojuje.

  • To máte i vlastní rajčata?

No jasně. Mám tam skleník a každou sezónu tolik rajčat, že nevím, co s nimi.



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky