Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 05. srpen 2021 | Svátek má Kristián
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Problémy s dýcháním jsou druhým nejčastějším příznakem infarktu

Foto. Shutterstock

Problémy s dýcháním jsou druhým nejčastějším příznakem infarktu

16.06.2021 06:25
Zdroj: MT
Autor: kol
Podle studie má každý čtvrtý pacient s infarktem myokardu atypické příznaky. Tito pacienti s větší pravděpodobností zemřou do 30 dnů ve srovnání s pacienty s bolestmi na hrudi.

„Zjistili jsme, že atypické příznaky byly nejčastější u starších lidí, zejména u žen, které pro pomoc zavolaly non emergency linku pomoci. To naznačuje, že pacienti nevěděli, že jejich příznaky vyžadují naléhavou pozornost,“ uvedla autorka studie zveřejněné v květnu v časopisu Evropské kardiologické společnosti European Heart Journal - Acute Cardiovascular Care, dr. Amalie Lykkemark Møller z nemocnice Nordsjællands, Hillerød v Dánsku. Srdeční záchvaty přitom vyžadují rychlou léčbu za účelem rychlého obnovení průtoku krve a snížení úmrtnosti. Rozpoznání příznaků ze strany pacientů a zdravotnického personálu je zásadní pro snížení zpoždění. Podle A. Møller se ale jen málo ví o tom, jak příznaky ovlivňují jednání pacientů a lékařských služeb a následně tak ovlivňují přežití.

Studie zkoumala souvislosti mezi počátečními příznaky infarktu myokardu (IM), odpovědí lékařské služby a 30denní úmrtností. Vědci shromáždili údaje o všech voláních na 24hodinovou lékařskou linku pomoci a číslo tísňového volání v regionu hlavního města Dánska od roku 2014 do roku 2018. U těchto dvou služeb je spolu s odpovědí registrován primární příznak. Vědci identifikovali dospělé ve věku 30 a více let, kteří byli diagnostikováni s infarktem myokardu do 72 hodin od hovoru. Pacienti byli rozděleni do skupin podle jejich primárního příznaku.

Během pětiletého období byl specifický primární příznak zaznamenán u 7 222 z 8 336 srdečních záchvatů, nejčastější byla bolest na hrudi (72 %), zatímco u 24 procent pacientů se vyskytly atypické příznaky, nejčastěji se jednalo o problémy s dýcháním. Prevalence bolesti na hrudi byla nejvyšší u mužů ve věku 30–59 let volajících na číslo tísňového volání a nejnižší u žen starších 79 let volajících na lékařskou linku pomoci. Atypické příznaky se vyskytovaly hlavně u starších pacientů, zejména pak žen, které volaly na linku pomoci.

Z pacientů s infarktem myokardu s bolestí na hrudi se emergentní péče dostalo 95 procentům z těch, kteří volali o pomoc rychlou záchranku a 76 procentům volajících na číslo lékařské linky pomoci. Pro srovnání, k emergentnímu převozu došlo pouze u 62 procenta (tísňová linka) a 17 procent (linka lékařské pomoci) pacientů s atypickými příznaky. 30denní úmrtnost pacientů po IM s bolestí na hrudi byla pět procent u těch, kteří zavolali na tísňové číslo a tři procenta u těch, kteří zavolali na lékařskou linku pomoci. Míra úmrtí do 30 dnů byla podstatně vyšší u pacientů s infarktem s atypickými příznaky: 23 procent, resp. 15 procent.

Aby bylo možné srovnávat úmrtnost pacientů s bolestí na hrudi s těmi s atypickými příznaky, vědci standardizovali data podle dalších faktorů, jako je věk, pohlaví, úroveň vzdělání, diabetes, předchozí srdeční infarkt, srdeční selhání a chronickou obstrukční plicní nemoc. Standardizovaná 30denní úmrtnost byla 4,3 procenta u pacientů s bolestí na hrudi a 15,6 procenta u pacientů s atypickými příznaky.

Celkově výsledky ukazují, že u pacientů s infarktem s bolestmi na hrudi byla třikrát větší pravděpodobnost, že obdrží pohotovostní sanitku než u pacientů s jinými příznaky. Lidé s atypickými příznaky častěji volali linku lékařské pomoci, což by mohlo naznačovat, že jejich příznaky byly mírnější, nebo si neuvědomovali jejich závažnost. Vágní příznaky také mohou přispět k tomu, že si je zdravotní pracovníci budou špatně vykládat jako neškodné.

Ačkoli dýchací potíže, extrémní vyčerpání, porucha vědomí a bolest břicha byly nejčastějšími příznaky srdečního záchvatu po bolesti na hrudi, jak poznamenala dr. Møller, ve většině případů tyto problémy nejsou způsobeny srdečním infarktem. „Lidé v této situaci bohužel neznají příčinu, ale doufáme, že naše studie zlepší povědomí, zejména u starších pacientů a zdravotníků, o tom, že by mohlo jít o infarkt," uvedla. Jak shrnula, studie ukázala, že smrt během 30 dnů byla více než třikrát vyšší u pacientů s atypickými příznaky ve srovnání s těmi, kteří zaznamenali bolest na hrudi. „Může to být způsobeno zpožděním léčby způsobeným nepřijetím k akutní hospitalizaci. Není však známo, zda by samotné zvýšení počtu nouzových odeslání do nemocnice zlepšilo přežití u pacientů s infarktem s atypickými příznaky. Právě to je naším cílem prozkoumat v budoucích výzkumných projektech,“ uzavřela.



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky