Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 05. srpen 2021 | Svátek má Kristián
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Zdravotnictví potřebuje nové zdroje

Zdravotnictví potřebuje nové zdroje

Medical Tribune 14/2021
26.06.2021 09:56
Zdroj: MT
Autor: ač
Ačkoli vláda opět rozhodla o navýšení plateb za státní pojištěnce, predikce střednědobého vývoje bilance systému veřejného zdravotního pojištění není podle nové ekonomické studie růžová.

Česko v příštích letech potřebuje vést debatu o systematickém hledání dalších zdrojů veřejného zdravotního pojištění. Takový závěr vyplývá ze studie, kterou ekonomky Lucie Bryndová a Lenka Šlegerová z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vydaly v projektu IDEA Národohospodářského ústavu Akademie věd.

Studie s názvem Zásah nutný: Dopady budoucího ekonomického vývoje a pandemických opatření na příjmy a výdaje systému veřejného zdravotního pojištění modeluje budoucí vývoj bilance systému v nejbližších letech na základě dostupných ekonomických prognóz a dalších předpokladů. Předpokládaný růst ekonomiky se na příjmech ze zdravotního pojištění podle studie neprojeví tak, aby sám o sobě pokryl nutný růst výdajů za zdravotní služby.

„Jistou roli ve výdajích následujících let hraje také setrvačnost systému a vyjednávání postavená na makroekonomických očekáváních z roku předchozího. Zatímco v dobách ekonomické prosperity přispívá tento fakt obecně k vytváření přebytků veřejného zdravotního pojištění (v minulých letech hospodářská realita vždy předčila původní makroekonomická očekávání, a proto příjmy rostly rychleji než výdaje), v dobách ekonomického zpomalení nebo recese naopak přispívá k rychlému nárůstu dluhů,“ konstatují autorky.

V následujících letech se tak podle nich systém dostane do deficitu, i kdyby růst výdajů na zdravotní služby zpomalil. V příštím roce by podle nich rozdíl mezi příjmy a výdaji mohl dosáhnout 17 miliard korun, pokud by nedošlo k navýšení plateb za státní pojištěnce. V roce 2024 by při růstu příjmů podle ekonomických predikcí vývoje výběru pojistného, při nezvyšování plateb za státní pojištěnce a bez jiných nových zdrojů, a zároveň při setrvalém růstu nákladů o pouhá tři procenta saldo příjmů a výdajů činilo podle studie –22 mld. Kč. Tříprocentní nárůst výdajů je přitom velmi nízký předpoklad. Mezi lety 2014 a 2019 rostly výdaje zdravotního pojištění v průměru meziročně o 5,6 procenta, od roku 2017 průměrně o více než sedm procent ročně. Při předpokládaném růstu výdajů o pět procent by přitom v roce 2024 bylo saldo systému už –47,6 mld. Kč a při růstu 7,1 procenta dokonce –75,9 mld. Kč.

„Předložená analýza ukazuje nutnost hledání dalších zdrojů veřejného zdravotního pojištění, včetně otevření diskuse o vyšších odvodech a dalším navýšení platby státu i za cenu kompromisů jiných priorit ve státním rozpočtu. Alternativou jsou nepopulární opatření na výdajové straně veřejného zdravotního pojištění, která by v konečném důsledku vedla buď k omezení dostupnosti péče, ke kompromisům v její kvalitě, k zastavení růstu či snížení odměňování ve zdravotnictví, či k vytváření druhotné platební neschopnosti mezi poskytovateli zdravotních služeb. Z hlediska finanční udržitelnosti systému lze očekávat, že nižší přírůstky příjmů v následujících letech při i jen konzervativně nízkém růstu výdajové strany veřejného zdravotního pojištění budou znamenat hrozbu každoročních deficitů v řádu desítek miliard Kč ročně,“ konstatuje se ve studii.

Studie původně vznikala před schválením zvýšení platby státního rozpočtu za státní pojištěnce. Na závěr ale autorky doplnily úvahu o tom, jak se navýšení příspěvku státu projeví. Podle nich to potřebu systémové změny jen o rok odloží.

„Každé navýšení platby státu o 100 Kč na osobu za měsíc představuje v roce 2022 vyšší výdaj státního rozpočtu o zhruba 7,3 mld. Kč. Při dodatečném nezvýšení plateb by celkový příspěvek za státní pojištěnce v roce 2022 činil zhruba 129 mld. Kč. I při pouhém tříprocentním růstu výdajů veřejného zdravotního pojištění v roce 2022 proti výdajům plánovaným zdravotně pojistnými plány na rok 2021 vychází rozdíl mezi příjmy veřejného zdravotního pojištění a nutnými výdaji v roce 2022 mínus 17 mld. Kč. Tento rozdíl by mohlo snížit diskutované dodatečné navýšení plateb státu o 200 Kč na osobu a měsíc a příznivější vývoj makroekonomické situace (redukce deficitu o cca 3 mld. Kč ročně). V tom případě by v roce 2022 nebylo třeba prodlužovat doby splatnosti poskytovatelům péče. Nicméně v roce 2023 by to bez systémové změny bylo již nevyhnutelné. Bez změny se totiž může opakovat situace z let 2005–2006 a 2012–2013, kdy se poskytovatelé, respektive jejich dodavatelé stali nedobrovolnými věřiteli systému veřejného zdravotního pojištění,“ uvádí se ve studii. Ta je v plném znění k nalezení na webových stránkách projektu IDEA.



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky