Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 22. září 2021 | Svátek má Darina
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Na katastrofu takových rozměrů se připravuje těžko

Foto: ZZS JMK

Na katastrofu takových rozměrů se připravuje těžko

Medical Tribune 15/2021
26.07.2021 13:30
Zdroj: MT
Autor: Adéla Čabanová
Zásah záchranných složek po tornádu, které ve čtvrtek 24. června večer zpustošilo několik obcí na Břeclavsku a Hodonínsku, byl unikátní. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje teď zpracovává své zkušenosti, co fungovalo dobře a co by šlo vylepšit.

„Máme nyní hodně nápadů, jak naše postupy cizelovat, náměty přišly také od posádek, které zasahovaly na místě. Postupně vše zpracováváme, změny se určitě promítnou do traumatologického plánu, který letos aktualizujeme. Byli jsme požádáni o přednášky na toto téma,“ říká ředitelka jihomoravské záchranky MUDr. Hana Albrechtová.

  • Jakými prostředky jste v prvních hodinách po nahlášení prvních výzev komunikovali s dalšími složkami, nemocnicemi a s krizovým štábem?

Naše organizace používala standardní způsoby komunikace. Jedná se o běžně využívanou datovou komunikaci cestou NIS (Národní informační systém), kterou vyžadujeme součinnost a spolupráci s hasiči a policií. Další upřesňující dotazy probíhaly přes operační střediska telefonicky. Touto cestou byla informována zdravotnická zařízení a ta přešla na traumatologické plány, což usnadnilo další spolupráci. Komunikace s výjezdovými týmy se uskutečňovala přes radiostanice a telefony. V první hodině byla extrémně přetížená tísňová linka 155, hovory přepadávaly na linku 112 a jiné záchranky, mnoho výzev se nám tedy dostávalo sekundárně, a to přepojením z celé republiky. Abychom zabránili zahlcování tísňových linek a pracovišť, kde bylo nutné, aby fungovali operátoři, používali jsme i soukromé telefony a jejich komunikační platformy. Mnoho hovorů tedy obešlo standardní systém, kde jsou hovory nahrávané. Komunikace nebyla ideální a už teď víme, že je několik aspektů, kterými se budeme zabývat ve snaze odladit nedostatky. Jakmile najdeme shodu, a to nejen v rámci naší organizace, ale i v součinnosti s ostatními složkami IZS, upravíme standardní postupy.

  • Krajské operační středisko muselo udržovat spojení na sedmi kanálech. Můžete blíže popsat, jak komunikace záchranářů se střediskem vypadala?

Událost zasáhla rozsáhlé území. Snahou řídícího operátora bylo rozlišit komunikaci s každým úsekem zásahu a na dalších kanálech udržet komunikaci s běžným provozem záchranné služby. V dané oblasti bohužel došlo k významné nedostupnosti operátorů mobilních telefonů, což bylo zřejmé již z příjmu tísňových výzev, kdy volajícím, zvláště z některých obcí, nebylo vůbec rozumět. A proto se často zasahující týmy běžným telefonem nedokázaly s operačním střediskem spojit. Komunikace byla velice obtížná a bohužel mnohdy bylo spojení s posádkami na místě téměř nemožné. Během zásahu se oddělil provoz jednotek zasahujících na „běžné události“ v kraji a na mimořádné události.

  • Jak vypadala komunikace se záchrankami z okolních krajů a Slovenska a Rakouska?

Ostatní záchranky v kraji byly vyžádány standardní cestou, a to telefonickou žádostí a případně odesláním požadavku o součinnost cestou NIS. Spolupráci výrazně urychlila i přítomnost vedení naší organizace na operačním středisku, díky které došlo k rychlému potvrzení požadavků a vyslání pomoci i z dalších krajů České republiky a Slovenska. Naše záchranná služba již několik let funguje v projektu přeshraniční spolupráce s Rakouskem. Při mimořádné události jsme využili systém společné platformy NOTRUF, kterou byl požadavek odeslán. Zde byla velkou výhodou jazyková vybavenost našich operátorů, která kromě elektronicky zaslaného požadavku mohla komunikačně dořešit míru vyžádané pomoci. Všichni, které jsme požádali o spolupráci, reagovali velice rychle, profesionálně a ochotně. Ostatní záchranky v republice i v zahraničí velmi rychle uvolnily výjezdové prostředky a do pár desítek minut také aktivovaly své zálohy a postavily výjezdové prostředky mimo běžný provoz.

  • Hodně se mluvilo o zásahu rakouské letecké záchranky. Jste s ní pravidelně v kontaktu?

Letecká záchranná služba je jednou z výjezdových skupin, která se může účastnit zásahu v rámci přeshraniční spolupráce. Oba provozovatelé LZS spolu od vzniku přeshraniční spolupráce úzce spolupracovali, uskutečnila se dvě cvičení, jedno na české straně a jedno na rakouské – Sanitka 2015 (dopravní nehoda s velkým počtem zraněných) a Vinifera 2016 (požár nočního klubu). Po změně provozovatele v roce 2017 nebylo možné zásahy na cizím území uskutečnit, takže se spolupráce v oblasti letecké záchranné služby pozastavila. Od začátku roku 2021 jsme však opět v úzkém kontaktu. Od uzavření smlouvy o přeshraniční spolupráci do vzniku této mimořádné události žádný reálný zásah neproběhl, nebylo to potřeba.

Vrtulníky z rakouské strany nám byly nabídnuty první výjezdovou skupinou z Rakouska, která dorazila do Moravské Nové Vsi. Vzhledem k počasí a velmi nepříznivým meteorologickým podmínkám, které panovaly severně od místa mimořádné události a znemožnily přílet vrtulníků ze základen v České republice, jsme nabídku rádi využili.

  • Do Mikulčic se vozy záchranky nejprve nemohly dostat kvůli popadaným stromům na silnicích. Byly sanitní vozy první, kdo neprůjezdnou vozovku hlásil?

Situace byla velice nepřehledná. Lidé volali postupně ze zasažených oblastí, již z prvních volání bylo zřejmé, že popadaly stromy, domy… Lidé říkali, že spadly celé ulice, že na místě řádí tornádo. Obtížně dostupné byly všechny obce. Postupně se dařilo hasičům jednotlivé obce zpřístupnit, alespoň pro zasahující záchranářské týmy. Přetížené byly všechny složky. Ano, stávaly se situace, kdy jsme byli první na neprůjezdném místě a bylo potřeba přivolat pomoc ostatních složek IZS. Velice také pomohla znalost místních záchranářů, kteří měli povědomí o různých objízdných trasách, a to i polními cestami, snažili se i o alternativní průjezd areály. Díky tomu se podařilo do některých nedostupných míst dostat. Velice nepříjemnou komplikací byl únik plynu a jeho zahoření, které naše posádky hlásily z místa.

  • Do práce byli voláni i záchranáři, kteří nebyli ve službě. Jak rychle dorazili? A kolik z celkových 47 výjezdových skupin ZZS JMK bylo v terénu?

Pro kontaktování kolegů, kteří nebyli ve směně, jsme využili hromadné svolávání. Funguje tak, že s prozvoněním k výjezdu přijde navíc SMS s popisem události, eventuálně žádostí o pomoc. Byla provedena dvě svolávání – první pro územní oddělení Hodonín a Břeclav a druhá pro celý kraj. Hromadné svolávání zafungovalo, lidé se dostavili do práce velmi rychle. Na místě mimořádné události jsme ve výsledku měli 43 vlastních prostředků. Svoláno bylo více než dvě stě našich zdravotníků, většina z nich vyrazila na místo události, další desítky pak byly připraveny pro případ potřeby na základnách. Byl vyhlášen 4. stupeň mimořádné události, protože ze začátku nebylo jasné, zda zraněných budou desítky, stovky, nebo dokonce tisíce. Doplním ještě, že dispečink posílilo z výše uvedeného počtu 15 operátorů. A velmi nás potěšila míra solidarity a spolupráce okolních záchranek a záchranek z okolních států, vyslali celkem 47 prostředků. Ovšem hromadné neštěstí v jedné části kraje neznamená, že se v jiné nedějí další události. Mimo výjezdy, které jsme řešili v prvních minutách a hodinách v souvislosti s tornádem, jsme měli dalších 63 událostí, které s tornádem vůbec nesouvisely.

  • Došlo k nějakým zraněním záchranářů?

Naštěstí ne.

  • Co se osvědčilo, ať už z postupů, nebo vybavení, bezprostředně po příjezdu na postižená místa, kde byly desítky zraněných?

Postupy k mimořádné události jsou stanovené, pevně dané. Tato událost však byla specifická svým rozsahem i průběhem. Na katastrofu takových rozměrů se připravuje velmi těžko. Každopádně jedna z věcí, která nám velmi pomohla, byl fakt, že každá naše sanitka je vybavena speciální taškou pro mimořádnou událost. Takže bylo například možné zřídit více obvazišť a míst pro třídění zraněných. Ukázalo se, že jsme dobře technicky i věcně vybaveni.

  • Setkali jste se se zvláštními nebo neobvyklými zraněními ve srovnání s jinými nehodami?

Pokud jde o charakter zranění, šlo především o řezné a tržné rány, pohmožděniny, fraktury… Úrazy byly často způsobeny rozbitým sklem či plechem. Poranění byla lehká, středně těžká i vážná. Na místě jsme zůstali až do 11. 7., v zasažených oblastech jsme zřídili stacionární ošetřovny a k dispozici byly i výjezdové posádky. V dalších dnech jsme měli v péči především pacienty se zraněními, která vznikla při stavebních a úklidových pracích. Ale ošetřovali jsme také interní stavy, jako jsou kolapsy z horka, alergické reakce, bolesti na hrudi. A nesmíme zapomenout na psychické potíže, které se logicky objevovaly v hojné míře. V průběhu jediného dne jsme tak v počátečních fázích ošetřili desítky pacientů. V této fázi se ukázalo, že potřebujeme doplnit výbavu vozů zasahujících na místě o léčiva, která normálně v sanitkách nevozíme. Zjistili jsme, že bylo potřeba doplnit tabletový paracetamol, ibuprofen či krém na spáleniny od slunce.

  • Transport do nemocnic bezprostředně potřebovalo 83 pacientů, a to do Břeclavi, Hodonína, Kyjova a Brna. Jaké prodlevy vznikaly při předávání pacientů ve srovnání s běžným provozem?

Nejbližší nemocnice byly rychle zahlceny postiženými, kteří se z míst neštěstí dostávali do zdravotnických zařízení sami. My jsme si pak již jejich rozvoz dále koordinovali a směřovali jsme nejen do nejbližších nemocnic, ale i do brněnských a dalších vzdálenějších zdravotnických zařízení. Všechny nemocnice velice dobře spolupracovaly a žádné obtíže jsme při předávání pacientů nezaznamenali.

  • Jaké nejdůležitější nápady nebo ponaučení si berete z této mimořádné události do budoucna pro případné jiné živelní pohromy?

Jednalo se o bezprecedentní událost, jakou nikdo z nás nikdy neřešil. Máme připravené postupy pro velké počty zraněných po dopravní nehodě autobusu, vlaku nebo letadla, máme postupy, co dělat, když nám zaplaví silnice povodně. Tornádo na území 26 km × 700 m je jev v našich podmínkách nevídaný, jak už zaznělo, na katastrofu takových rozměrů je těžké se připravit. Právě proto některé věci nefungovaly standardně, tedy tak, jak jsme dosud cvičili. Máme nyní hodně nápadů, jak naše postupy cizelovat, náměty přišly také od posádek, které zasahovaly na místě. Postupně vše zpracováváme, změny se určitě promítnou do traumatologického plánu, který letos aktualizujeme. Byli jsme požádáni o přednášky na toto téma, rádi se o zkušenosti, problémy i úskalí podělíme.

  • Je něco, co byste poradili nemocnicím, jak se připravit na příjem většího množství pacientů při podobné mimořádné události?

V první řadě je třeba říct, že jsme dali nemocnicím informaci hned na začátku samotné události, aby se připravily na větší množství zraněných. Fungování nemocnic se v mnohém liší od fungování zdravotnických záchranných služeb. Nemocnice mají pro tyto případy zpracované vlastní plány a postupy. Je však nutné podotknout, že všechna zdravotnická zařízení, a to nejen v rámci Jihomoravského kraje, nám aktivně nabízela volné kapacity, spolupráce tedy probíhala naprosto bezproblémově. Za to patří všem nemocnicím z naší strany velké poděkování.

  • Co budete po této zkušenosti radit kolegům z jiných záchranek?

Vzhledem k rozsahu události bude chvíli trvat, než sami dokážeme zpracovat všechny podněty a nové zkušenosti. Počítáme s tím, že výstupy budeme veřejně prezentovat na odborných konferencích, už jsme o to byli i požádáni. Rozhodně si nechceme nic nechávat pro sebe a budeme se snažit připravit co nejobsáhlejší souhrn informací tak, ať ho mohou naše kolegyně a kolegové, pokud budou mít zájem, využít a aplikovat na svá místní specifika. Nasadili jsme veškeré možné prostředky a ukázalo se, že technické vybavení běžných výjezdových vozidel v podstatě dostačuje. Ovšem počet našich záložních sanitek ke zvládnutí takové mimořádné události je nedostačující a je potřeba se touto otázkou do budoucna zabývat. Naopak nás tato zkušenost upozornila na vzrůstající riziko extrémních výkyvů počasí, a tedy potřebu dovybavení speciální technikou, ale to bude běh na dlouhou trať. A pokud bychom se měli do budoucna připravit na katastrofy s takovými následky, pak je třeba přednastavené postupy konzultovat i s kolegy z ostatních záchranek.

  • Je nějaký prostor pro zlepšení systému včasného varování obyvatel?

Věříme, že čím lépe budou systémy včasného varování fungovat a čím více se budou lidé řídit jejich doporučením, tím méně práce bude pro naše posádky v těchto situacích. Nicméně strategie a koncepce těchto systémů nespadá do kompetence zdravotnických záchranných služeb.



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky