Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 22. září 2021 | Svátek má Darina
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Nová nemocnice v Brně? Staleté domy mají své limity

MUDr. Pavel Piler. Foto: M. Ježek

Nová nemocnice v Brně? Staleté domy mají své limity

29.07.2021 19:16
Zdroj: MT
Autor: Martin Ježek
Město Brno provozuje Nemocnici Milosrdných bratří a Úrazovou nemocnici, ředitelem obou zařízení je od roku 2020 kardiochirurg Pavel Piler. Brno podle něj potřebuje novou městskou nemocnici první volby, která by spojila služby obou dosavadních.
  • V Brně jsou nyní dvě městské nemocnice. Jak si vedou a jak prožívaly pandemické období?

Období pandemie bylo pro obě nemocnice extrémně náročné. Ekonomicky si nemocnice nevedly ideálně, COVID-19 je výrazně zasáhl. Dvakrát jsme navyšovali platy zdravotníků a v obou zařízeních byla úplně zastavena standardní činnost. Prakticky výhradně jsme se zaměřovali jen na covidové pacienty. Takže nastaly ekonomické problémy, ale spoléháme na kompenzační úhradovou vyhlášku a případné finance z investičtího nástroje REACT EU. Tyto finance by nám výrazně pomohly.

  • Kdy jste opět odstartovali standardní režim?

Okamžitě, jak to bylo možné. Už pár týdnů se vykonávají odkládané výkony a operace, waiting list pacientů se za covidové měsíce výrazně rozrostl. Nyní operujeme více ve srovnání s předkoronavirovým obdobím, v úrazovce někdy až do pozdních večerních hodin.

  • Unikátní je umístění kanceláří vedení Nemocnice Milosrdných bratří se vstupem z pavlače. Ona to ale pavlačová idyla asi nebude. Co jednotlivým zařízením nejvíce chybí?

Městské nemocnice fungují nejlíp, jak to jen jde. Musíme si hlavně uvědomit, že sídlí ve starších budovách, u nichž má každá modernizace své limity. V 21. století už tyto stavby prostě nestačí. Nedávno jsem se zúčastnil otevření nového pavilonu v Masarykově onkologickém ústavu. Když pominu nové technologie a přístroje, musím zmínit, jak pozitivně zapůsobí na vnímání závažně nemocných pacientů. To je velmi důležité. V nemocnici samozřejmě nikdo nečeká příjemné zážitky. Přesto když se dozvíte, že máte závažnou chorobu, je taky důležité prostředí, ve kterém ta informace zazní. Jistě, primárně záleží na stabilitě jedince a na taktu těch, kteří nepříjemnou zprávu sdělují. Rozdíl ale je, jestli se to pacient dozví v nové místnosti s výhledem do zeleně, nebo v oprýskané staré budově. Je to psychologický efekt, nemocnice by i celkovým dojmem měla dávat naději, že vše dobře dopadne.

  • Vzhled a stáří budov ale není jedinou bolestí…

Je to hlavně roztříštěnost lékařské péče do dvou městských nemocnic. To si město s čtyřmi sty tisíci obyvateli nezasluhuje. V Úrazové nemocnici je péče více chirurgická, u Milosrdných je zase víc interní medicíny. Když někdo potřebuje operaci kyčelního kloubu v ÚN a je třeba i ECHO srdce kvůli přidruženým chorobám, musí se toto provést v jiném zdravotnickém zařízení, veze se jinam. Takových případů není málo a mají dopad jak na pacienty, tak na provoz obou nemocnic. Kdybych to shrnul, tak situace není havarijní, ale k ideálním podmínkám 21. století má daleko. Také proto vzešel nápad na jediné městské zdravotnické zařízení, které by sloučilo služby současných městských nemocnic. Uvedu nejprve výhodu, která asi napadne každého: Nic by v nové městské nemocnici nemuselo být dvakrát jako nyní, v nových budovách by se ale taky samozřejmě myslelo na to, že vývoj medicíny je velmi dynamický, což s sebou nese nároky na vše včetně požadavků prostorových a technických. Nemocnice by rozhodně nekonkurovala specializovaným pracovištím v Bohunicích, u svaté Anny, onkologickému ústavu nebo CKTCH. Ale i tato centra potřebují svoje medicínské zázemí, které by jim tato nová městská nemocnice velmi dobře poskytla.

  • Je nová nemocnice jediným řešením?

Přemýšleli jsme i o přesunu jedné nemocnice do druhé, ale prostě to není možné hlavně kvůli prostoru. Navíc ty stovky let staré domy mají své stavební limity, kam se aktuální technika, hardware nevejde. V dnešní době je už jinde téměř samozřejmostí, že vše probíhá bezkontaktně. Pacient se na internetu objedná a aplikace ho naviguje na potřebné úkony a nutná vyšetření, po nichž pak nastane kontakt s lékařem. To za současné situace v obou městských zařízeních technologicky nelze. Z těchto důvodů jsme začali pracovat na projektu Brno sobě – koncepce nové městské nemocnice.

  • Co v nové nemocnici pacient najde?

Lůžková oddělení chirurgického a interního charakteru včetně intenzivní péče, porodnici včetně novorozeneckého a neonatologického oddělení, infekční oddělení, rehabilitace, veškeré ambulantní provozy včetně endoskopického centra a funkční diagnostiky, emergency a centrální pohotovostní příjem včetně stacionáře, operační a zákrokové sály, ARO, centrální sterilizaci, vyšetřovací komplement, laboratoře, dialýzu, lékárnu a potřebné provozní, technické a personální zázemí. Jak jsem již poznamenal, v nemocnici nebudou specializované obory jako onkologie, kardiochirurgie, neurochirurgie, plastická chirurgie, dětské oddělení a lůžka následné a dlouhodobé péče.

  • Uvažujete už o konkrétním pozemku pro nemocnici?

Konkrétní rozhodnutí ještě nepadlo, v současnosti je výběr lokality předmětem jednání a analýz.

  • Kolik bude mít nemocnice lůžek?

Zatím počítáme s 550 lůžky.

  • A asi to nejdůležitější, kolik to bude stát a kdy bude hotovo?

V současné době se cena nedá přesně určit, zatím není provedená architektonická studie, a navíc pohyb cen ve stavebnictví je extrémně dynamický a rozkolísaný. Jisté ovšem je, že to bude v řádu několika miliard korun. Čím dříve se začne stavět, tím levnější tento projekt bude. Odhadovaná doba realizace je šest až deset let.

  • Přemýšlel jste ještě o dalších výhodách pro město?

Myslím, že velmi důležitá je konkurenceschopnost metropole. Když do Brna bude chtít jít někdo studovat, bydlet, podnikat, bude jistě hezké, že je zde hodně různých příležitostí a institucí, ale velmi důležitá je hlavně dostupnost zdravotní péče. Moderní městská nemocnice k městu s nabídkou všech možných služeb nepochybně patří.

  • Jak na váš návrh zareagovali městští radní?

Zástupci města projekt přijali kladně. Jistě také proto, že nemocnice by měla být ekonomicky soběstačná. K projektu nemocnice se staví pozitivně také jedna z největších pojišťoven VZP.

  • Co se stane s budovami, kde jsou městská zařízení?

Možností je samozřejmě víc, ale jednou z variant je zřízení velké LDN v současné Nemocnici Milosrdných bratří a v prostorách Úrazové nemocnice může vyrůst solidní rehabilitační centrum, které městu v současné době chybí.

  • Vy ještě stále pracujete jako kardiochirurg v CKTCH.

Po mnohých desítkách let strávených jako chirurg hlavně na operačním sále si nedokážu představit, že bych to opustil. Je to asi už jakási závislost. Navíc nechci ztrácet s oborem odborný kontakt.

Předpokládané parametry návrhu nové městské nemocnice v Brně
Kapacita nemocnice 550 lůžek (z toho 65 intenzivní péče a 40 porodnice)
Předpokládaná podlažní plocha nemocnice 70 – 90 tisíc m2
Předpokládaný obestavěný prostor nemocnice 280 – 360 tisíc m3
Potřebná velikost pozemku 6 – 10 hektarů

MUDr. Pavel Piler
se narodil v Třebíči. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity obor Pediatrie. Začínal v nemocnici v Dačicích, potom 10 let působil jako dětský chirurg ve Fakultní nemocnici Brno - Dětské nemocnici. Poté pracoval v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie jako kardiochirurg a transplantační chirurg. Výrazným způsobem se podílel na vzniku ICRC, kde pracoval jako vedoucí týmu tkáňového inženýrství. Od 1. ledna 2020 je ředitelem Nemocnice Milosrdných bratří a od 1. dubna 2020 rovněž ředitelem Úrazové nemocnice v Brně. Mezi jeho záliby patří myslivost a rocková hudba.


Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky