Zdvojnásobení počtu studentů je jediné řešení. Kde jinde sestry vzít?

• Už v příštích letech bude všeobecných sester podle analýzy proti dnešku ubývat. Dramaticky pak má jejich počet klesat kolem roku 2030. Nakolik je to urgentní problém?

Nedostatek sester je dlouhodobý, několik let mluvíme o tom, že chybějí zhruba dva tisíce. Víme, že nedostatek sester způsobuje omezení zdravotní péče. Hlavním důvodem nedostatku je fakt, že sestry nejsou na trhu práce. Už za stávající situace by tedy školy mohly vychovávat více absolventů a bylo by to přínosné. Absolventi oboru všeobecná sestra v 90 procentech skutečně nastupují do zdravotnictví. Kdybychom mohli přijmout více uchazečů, pomohli bychom tím během několika let řešit aktuální nedostatek sester.

Náš projekt se zaměřil na budoucí vývoj. Pokud z dlouhodobého hlediska chceme udržet alespoň stávající počet okolo 80 000 aktivních sester, čeká nás problém odchodu silných ročníků sester ve věku Husákových dětí do důchodu. Ten začne nejpozději za patnáct let. Nemluvě o zvýšení poptávky po zdravotních službách, která se určitě zvyšovat bude už jen z demografických příčin.

• Největší propad počtu aktivních všeobecných sester je tedy modelován zhruba za patnáct let…

Musíme s tím začít něco dělat už nyní, postupně se na to připravovat, nemůžeme čekat patnáct let, nedá se pak skokově navýšit chybějící desítka tisíc sester. Navíc se nyní zvyšuje demografická křivka devatenáctiletých, která má vrcholit v roce 2027. Teď je tedy období, kdy uchazečů je a bude dost, a díky tomu můžeme přijmout podstatně více studentů. Letos jsme museli odmítnout mnoho uchazečů, stovka odvolání proti nepřijetí od uchazečů, kteří by na naši školu chtěli nastoupit, je zahozený potenciál.

• Očekávali jste takový výsledek analýz, když jste si to téma zvolili?

Nečekali. Věděli jsme, že je budoucích všeobecných sester málo, protože jich je stálý nedostatek. Už jen proto, jak velký propad byl při přechodu vzdělávání všeobecných sester ze středních škol na vysoké školy, kde se dosud nevytvořily dostatečné kapacity. Hodně nás ale překvapilo, jak velký ten problém je a o kolik bychom měli počty studentů navýšit.

• Studie vůbec nezmiňuje praktické sestry, což je obor, kde absolventek přibývá. Nemůžou praktické sestry pomoci vykrýt nedostatek všeobecných sester?

Ze středních škol jde do praxe ve zdravotnictví zhruba 20 procent absolventů z oboru praktická sestra. Ročně absolvuje tento středoškolský obor zhruba 2 500 lidí, do praxe jich tedy každý rok odchází maximálně 600. To nejsou vysoké počty. Navíc praktické sestry sice tvoří významnou část ošetřovatelského týmu, ale všeobecná sestra je nezastupitelná. Ale ano, i praktických sester je nedostatek. Střední školy také zaznamenávají nárůst zájmu o studium. Určitě bychom měli vzdělávání ošetřovatelského personálu posílit na všech frontách, tedy i u praktických sester, navýšení jejich počtu ale nevyřeší problém s nedostatkem všeobecných sester. Většina z nich chce pokračovat ve studiu, ale zase zde narážíme na kapacity vysokých škol.

• Z modelací vyplynulo, že zvýšení atraktivity oboru, aby sestry tolik neodcházely, a lákání sester ze zahraničí mohou pomoci nanejvýš kosmeticky. Přitom právě o takových opatřeních se dosud vedla debata víc než o počtu studentek.

Statistiky o tom, kolik sester odchází do zahraničí, za celou republiku nemáme. Podle údajů, které máme o našich absolventech z Univerzity Pardubice, neodchází v oboru všeobecná sestra do zahraničí větší podíl absolventů než v jiných oborech, tedy řádově zanedbatelné jednotky procent. Může to být samozřejmě jinak v jiných oblastech, ale podle mě to v České republice není významný fenomén.

Přicházejí sem na druhou stranu Slovenky a Ukrajinky a další sestry ze zemí na východ od nás, ale také to není významné procento, které by se do celkového počtu aktivních všeobecných sester v České republice zásadně promítlo. Podle dostupných dat z MPSV jsme došli k závěru, že to významný vliv nemá.

Významný fenomén, který by stál za prostudování, jsou odchody všeobecných sester po mateřské dovolené z nemocnic. Zůstávají ve zdravotnictví a ve své profesi, nevracejí se ale do nemocniční sféry a do směnného provozu. Obecně bude přibývat těch, kteří nejsou ochotni pracovat více na úkor svého ostatního času. Nová generace velmi obezřetně řeší svůj work‑life balance, i proto je potřeba více pracovníků.

• Dá se tedy shrnout, že z vaší analýzy vyplývá, že jiné řešení očekávaného propadu počtu aktivních všeobecných sester než zásadní navýšení počtu studentů není?

Jsem o tom přesvědčena, analýzy dat z MŠMT, MPSV a ÚZIS jsou jasnými důkazy. Tedy skutečně jiné zásadní řešení není, kde jinde bychom nové všeobecné sestry vzali?

• Za jakých podmínek by bylo možné navýšit počet přijímaných studentů na dvojnásobek?

Bez pomoci státu to možné není. Všechny zdravotnické fakulty jsou na tom z tohoto pohledu podle mých informací podobně. Můžeme vzít navíc jednotky studentů, možná jednu desítku, ale zdvojnásobit jejich počet za stávajících podmínek rozhodně nemůže nikdo.

Studium je náročné, máme odbornou výuku v odborných učebnách, studenti chodí na praxe, které platíme. A univerzita nemůže přijmout studenty všeobecné sestry na úkor jiných oborů, třeba ekonomů, to nejde.

• Co byste tedy potřebovali, aby to bylo možné?

Usilujeme o zařazení studia všeobecných sester mezi obory vysoké společenské potřebnosti, tak jako stát podporuje studia učitelů a lékařů. Je to strategická státní finanční podpora mimo běžný rozpočet vysokých škol. Lékařské fakulty získaly tuto podporu před třemi lety. V roce 2019, kdy už lékařské fakulty dostávaly tyto finance, poslal pan ministr Adam Vojtěch zdravotnickým fakultám dopis, ve kterém nás žádal, abychom přijali více studentů. Lékařským fakultám poslali finance, nám dopis. Pak jsme zahájili jednání a sdělili jsme, že bez finanční podpory není navýšení počtu studentů možné. V roce 2020 proběhlo jednání s premiérem, kvůli pandemii covidu však byly řešeny prioritnější záležitosti. Na ministerstvo zdravotnictví i ministerstvo školství jsme po skončení našeho projektu poslali žádost, že bychom se k těmto jednáním rádi vrátili. Obě ministerstva nám přislíbila, že se tím budou zabývat, nic konkrétnějšího zatím nemáme.

• Předpokládám, že po volbách ministerstva zkontaktujete znovu.

Určitě.

• Kolik by zdravotnické fakulty potřebovaly od státu přispět, aby mohly přijímat dvojnásobek studentů oboru všeobecná sestra?

Stát ví, kolik dává na studia, i bez složitých analýz se lze velmi rychle dopočítat podle toho, jak stát podporuje lékařská studia. Na MŠMT vědí, jaký je koeficient ekonomické náročnosti studia lékaře a jaký u studia všeobecné sestry. Pak je už jen potřeba říci, kolik sester stát chce, aby fakulty vzdělávaly navíc. Mimochodem, v posledních letech jsme se dostali do situace, kdy vzděláváme více lékařů než všeobecných sester. To nedává smysl. Podíl lékařů a sester v českém zdravotnictví je dlouhodobě zhruba jeden lékař ku dvěma sestrám. V rozvinutých evropských zemích pracuje ve zdravotnictví čtyři pět sester na jednoho lékaře, my jdeme směrem jedna k jedné, to určitě nechce nikdo.

• To ale zatím mluvíte jen o průběžném financování studia. Samotné navýšení počtu studentů na dvojnásobek by si ale žádalo i nějaké mimořádné investice třeba do stavebních úprav…

Je to tak. Kromě toho, že by se musela začít podporovat studia všeobecné sestry, musel by stát podpořit i zdravotnické fakulty jako takové, aby mohly rozšířit svou infrastrukturu. Myslím, že by tu mohly být možnosti z evropských strukturálních fondů. Chystáme se postavit novou fakultu, počítáme s tím, že na vybavení budeme žádat o dotace z relevantních operačních programů ESF, ale budeme žádat o investiční podporu i ministerstvo školství. Myslím, že s výjimkou Českých Budějovic nemá žádná zdravotnická fakulta v Česku vlastní samostatné zázemí. Nové prostory se stavějí s podporou kraje v Ústí nad Labem.

• Metodiku, podle které jste modelovali vývoj počtu sester do roku 2050, jste poskytli ministerstvu zdravotnictví a usilujete o to, aby ji certifikovalo. Co by to přineslo?

Na projektu jsme spolupracovali s ÚZIS, bez jejich dat by to nešlo. Při prezentaci výsledků projektu projevil zástupce ÚZIS zájem využít tuto metodiku i na další analýzy. Je použitelná i pro modelace vývoje jiných profesí, stačí změnit koeficienty a vstupní data. Ministerstvo zdravotnictví si už nyní bez certifikace vyžádalo náš souhlas s použitím metodiky. Pokud bude nakonec metodika certifikována, budeme ji publikovat a získá to ještě větší punc validity pro širší využití. Pomohlo by to jistě i v dalších jednáních s politiky.

Zdroj: MT