Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 19. říjen 2021 | Svátek má Michaela
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

XII. celostátní konference paliativní medicíny zdůraznila nezbytnost multioborovosti

XII. celostátní konference paliativní medicíny zdůraznila nezbytnost multioborovosti

Medical Tribune 19/2021
03.10.2021 16:24
Zdroj: MT
Autor: kol
I letošní XII. celostátní konference paliativní medicíny byla tradičně největší českou odbornou akcí v oblasti paliativní medicíny určenou lékařům, sestrám, sociálním pracovníkům, psychologům a všem dalším, které téma paliativní péče zajímá.

Ve dvou dnech zde zazněly v pěti sálech téměř tři desítky tematických bloků společně s interaktivními workshopy a doplňkovým programem. Během konference proběhlo i předávání Cen České společnosti paliativní medicíny a valná hromada s vedením společnosti.

Vyhledávanými body programu letos byla témata věnovaná rozvoji specializované paliativní péče v nemocnicích, moderním přístupům v léčbě symptomů, podpoře rozvoje a dostupnosti paliativní péče v sociálních zařízeních nebo otázkám spirituality v kritických situacích. Velký zájem byl např. o přednášky Lůžkový hospic a jeho místo v systému poskytovatelů paliativní a hospicové péče, GIT problematika v paliativní péči, Nežádoucí účinky a rizika opioidů, Využití psychedelik v paliativní péči, Paliativní péče v domovech pro seniory nebo Koncepce péče o děti se závažnou život limitující diagnózou. Velký samostatný celodenní blok byl věnován nemocniční paliativní péči a hodnocení pilotního projektu MZ ČR Nemocniční paliativní péče.

V úvodní přednášce se prof. Sophie Pautexová, Geneva University Hospital, University of Geneva, která je mezinárodně uznávanou osobností v oblasti paliativy, zamyslela nad tím, jak bude paliativní péče vypadat v nejbližší budoucnosti a jak se na to připravit. Jak totiž uvedla, přibývá starších multimorbidních pacientů a systém by na tyto pacienty měl být připraven a vědět, co dělat pro zlepšení kvality jejich života.

„Bude potřeba změnit způsob myšlení i každodenní praxi. Důležité je, že se nejen prodlužuje délka života, ale také nám přibývá pacientů. Ve Švýcarsku víme, že počet těchto pacientů vyžadujících paliativní péči vzroste v příštích deseti letech o 30 procent. A na tuto situaci se musíme připravit již dnes,“ uvedla s tím, že je potřeba nejen se naučit pečovat o pacienty s onkologickou diagnózou, ale i o pacienty s jinými diagnózami, kterých přibývá. Jedná se především o pacienty s kardiovaskulárními nemocemi nebo CHOPN, s Alzheimerovo nemocí a multimorbidní křehké pacienty. Spolu s různými diagnózami je široká i trajektorie umírání. I proto je podle ní potřeba začlenit do běžné praxe cíle léčby a plánování péče (advance care planning), a to i z následujících důvodů:

  • dochází k neustálému rozšiřování léčebných možností,
  • jen zřídka je k dispozici jediná správná léčba a jediné řešení,
  • důležitá rozhodnutí o zdravotní péči musejí být často prováděna zdravotnickými pracovníky bez přímého vstupu pacienta (např. u pacientů s demencí nebo v kritickém stavu v prostředí intenzivní péče),
  • takováto rozhodnutí jsou obtížná, pokud není k dispozici dokument obsahující pacientova přání připravený před ztrátou kapacity učinit takováto rozhodnutí,
  • lékař není často schopen přesně predikovat pacientova přání ohledně léčby.

„Jsem si jista, že všichni budeme mít v příštích letech spoustu práce. Budeme muset pracovat společně v rámci multidisciplinárních týmů, sdílet zkušenosti a společně se vzdělávat. Nezbytné také bude sdílet odborná doporučení, stejně jako společně pečovat o tyto pacienty. Budeme muset myslet na skutečné potřeby nemocných a např. i na to, jestli je nemocnice opravdu tím správným místem, kde chtějí umírat, nebo kdo je tou nejlepší osobou, která by o ně měla pečovat. Musíme vymyslet a zavést nové modely péče a nové způsoby, jak se o narůstající množství pacientů, kteří budou vyžadovat paliativní péči, důstojně starat,“ uzavřela prof. Pautexová s tím, že cílem bude nejen snížení hospitalizací a zlepšení kvality života pacientů a těch, kteří o ně pečují, ale i integrace paliativní péče do každodenní praxe, a to nejen u praktických lékařů nebo geriatrů.

Cíle léčby v paliativní péči

„Před pacienta se závažným/život ohrožujícím onemocněním dnes moderní medicína staví řadu léčebných možností, které mohou významně ovlivnit délku a kvalitu života. Nemocný a jeho blízcí často potřebují podporu a pomoc v tom, jak se v této nabídce orientovat. Diskuse o cílech péče je specifická komunikační dovednost, která je odlišná např. od sdělování závažné diagnózy nebo diskuse o prognóze,“ uvedl přední český odborník na onkologickou paliativní péči MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D., z Masarykova onkologického ústavu v Brně s tím, že konziliární paliativní týmy jsou dnes často zvány právě k tomu, aby cíle péče pomáhaly formulovat.

Jak zdůraznil, cíl péče je pro pacienta důležitý výstup, který je dosažitelný zdravotní, eventuálně psycho‑socio‑spirituální péčí. Cíl péče má vycházet z klinické reality, tedy stavu onemocnění a léčebných alternativ a pacientových hodnot, preferencí a priorit. Jak ale ukazují zkušenosti nemocničních konziliárních týmů paliativní péče, které v posledních letech vznikají, rozhovor s lékařem o osobních hodnotách a prioritách je pro řadu pacientů zcela novou zkušeností.

Tam, kde je dosažitelným cílem vyléčení (např. angína, operace zlomeniny po úraze atd.), se většinou o cílech léčby nemluví. I když v případě, kdy pacient možnou kurativní léčbu odmítá, je již potřeba o hodnotách a cílech péče hovořit. Tam, kde úplné vyléčení není možné nebo je velmi nepravděpodobné, je potřeba cíle péče pojmenovat vždy.

V tomto kontextu připomněl MUDr. Sláma otázku přiměřené péče, tedy co znamená přiměřená léčba/péče? „Jde o péči přiměřenou cíli, na kterém se shodli lékař a pacient a jeho blízcí. Je to léčba/péče, která přispívá k dosažení cíle, jenž je pro pacienta významný, a to za cenu/rizik/nepohodlí, které jsou pro pacienta přijatelné,“ uvedl MUDr. Sláma. Jak zdůraznil, bez pojmenování cíle péče nelze formulovat plán péče a těžko posoudit, zda je daná léčba přiměřená. Cílem péče v případě, kdy již nejde o vyléčení, může být:

  • žít co nejdéle,
  • zlepšit/udržet funkční zdatnost/sebeobslužnost/nezávislost,
  • zlepšit/udržet kvalitu života,
  • zajistit komfort,
  • dosáhnout/naplnit některé osobní životní cíle (dokončit životní agendu, prožít závěr života doma, dožít se významných událostí, připravit se na umírání).

Vzhledem k tomu, že většina pacientů umírá v důsledku progrese nebo komplikace dlouhodobých chronických onemocnění, je na takovéto rozhovory prostor, a oboroví specialisté by tedy o cílech léčby měli s pacienty hovořit opakovaně. Realita je však jiná. „O cílech léčby často hovoříme až v situaci krize, v nemocnici, kde se to odehrává v kontextu jednak časového tlaku, jednak na scénu vstupují často neznámí lidé. Rolí paliativního týmu je pak otevírat témata, která již dávno měla být diskutována s ošetřujícím lékařem,“ vysvětluje MUDr. Sláma.

Pro komunikaci cílů péče doporučuje klíčové prvky komunikace REMAP:

  • Reframe – komunikace o aktuálním klinickém stavu v souvislostech
  • Expect emotions – přiměřená odpověď/práce s emocemi
  • Map out patient values – zhodnotit pacientovy hodnoty a priority
  • Align with values – potvrdit pacientovi, že rozumím a beru vážně jeho hodnoty
  • Propose a plan – navrhnout plán péče, který zohledňuje a popisuje léčebné možnosti a pacientovy hodnoty a priority

„Zdravotní péče by vždy měla být cílevědomá. Cíle péče jsou formulovány na základě pacientových hodnotových životních priorit a dostupných léčebných alternativ. Tyto cíle jsou základem plánu péče, tedy toho, co budeme a co nebudeme dělat. Plán péče může obsahovat limitace péče pro aktuální a budoucí situace. A plán péče je potřeba dokumentovat,“ shrnul MUDr. Sláma s tím, že důležitá je kontinuita plánu péče při přesunech mezi různými poskytovateli, přičemž práce s individuálním plánem péče je výrazem respektu k jedinečnosti pacienta, tedy znakem personalizované medicíny.

I v pediatrii má stanovení cíle péče své místo

O tom, proč je plán péče potřebný i v pediatrii, hovořila prim. MUDr. Mahulena Exnerová, Dětské oddělení a dDIOP Nemocnice Hořovice. „Plán péče potřebuje dítě i rodina. Potřebují vědět, co se může stát, co je možné dělat, když se to stane, a mohou si také kvalifikovaněji zvolit, co opravdu pro své dítě chtějí. Potřebujeme ho i my, potřebujeme vědět, co máme dělat a co dělat nemáme,“ uvedla. Právě plán péče podle ní umožní, aby péče byla v dané situaci ideální a v souladu s přáním dítěte a rodičů. Zajistí, aby bylo zvoleno ideální místo péče, její ideální rozsah i ideální vybavení (personální i přístrojové). I v pediatrii se bohužel setkáváme s tím, že hlavní snahou nemusí být vždy jen za každou cenu prodloužení života. I v dětském věku můžeme přemýšlet o jiných prio­ritách a možnostech.

V pediatrii podle MUDr. Exnerové hodně záleží na primárním oboru, na tom, kde se s pacientem a rodinou lékař potká. Jiný je pohled intenzivisty, jiný onkologa a jiný pohled má pediatr v dlouhodobé chronické péči, kde dostává do péče děti, u nichž se o kurativní léčbu většinou již vůbec nehraje, protože prostě není. „Pohled špičkového odborníka např. v dětské onkologii bude jiný než lékaře, jehož pacient je ve fázi, kdy již o vyléčení nejde. Zde je důležité přemýšlet o tom, co takové rodině, jejíž dítě nedokážeme vyléčit, nabídnout,“ dodává.

Jak MUDr. Exnerová zdůraznila, bez potřebných rozhovorů s pacientem a rodinou je nemožné poskytovat dobrou paliativní péči a vytvořit pro ni dobrý plán, se kterým jsou všichni srozuměni. „Věřte mi, pokud to neuděláte, tak téměř určitě přijde chvíle, kdy toho budete vy a rodina litovat, ale potom již bude pozdě,“ uzavřela slovy nedávno zesnulého známého dětského paliatra a autora knihy Opravdu praktický průvodce dětskou paliativní péčí Justina Ameryho.



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky