Kasuistika: Průduškové astma a gastroezofageální reflux

Anamnéza
Chlapec byl do svých 12 let zdráv. Věnoval se závodně přespolnímu běhu, ve kterém dosahoval výborných výsledků. Ve 13 letech se u něho objevil záchvatovitý kašel, dušnost a pocit tlaku na hrudníku v souvislosti s dlouhým během. Za půl roku se přidružily opakované epizody dráždivého až dusivého nočního kašle s pískoty a narušením spánku. Pro podezření na průduškové astma byl vyšetřen ve spádové alergologické ordinaci. Kožními prick testy byla prokázána alergie na prach. Funkční vyšetření plic nebylo provedeno a hodnota PEF (vrcholové výdechové rychlosti) změřená výdechoměrem byla v normálním rozmezí. Alergolog uzavřel, že se nejedná o průduškové astma. Pro stupňující se ponámahové dechové obtíže chlapec musel zanechat závodní sportovní činnosti. Věnoval se jen rekreačně jízdě na kole. Obstrukční příznaky při dýchání (dráždivý kašel, dušnost a pískoty) měl při dlouhém běhu v hodinách tělesné výchovy, delší jízdě na kole a akutní respirační infekci. Za další dva roky se při tělesné námaze objevovala bolest v nadbřišku, nausea a pálení žáhy. V posledních třech měsících měl noční kašel s pískoty s četností 2× týdně. Vzhledem k tomu, že se klinický stav chlapce zhoršoval, byl hospitalizován na spádovém dětském oddělení. Gastroskopické vyšetření prokázalo normální nález. Ureázový test na přítomnost Helicobacter pylori byl negativní. Pasáž rtg kontrastní látky jícnem vyloučila hiátovou hernii. Plicní funkce metodou křivky průtok-objem byla v pořádku. Při nespecifickém bronchoprovokačním testu tělesnou zátěží chlapec udával bolest za hrudní kostí, která spontánně vymizela. Lékař tento nález interpretoval jako projev netrénovanosti. Biochemické vyšetření séra prokázalo benigní nekonjugovanou hyperbilirubinémii a familiární hypercholesterolémii typu IIa. Onemocnění bylo uzavřeno jako funkční dyspeptický syndrom. Chlapec byl propuštěn domů bez farmakoterapie s doporučením dlouhodobé nízkotučné diety a antirefluxních režimových opatření. Pro podezření na gastroezofageální reflux byl objednán k vyšetření 24hodinovou jícnovou pHmetrií na dětské klinice. Z rodinné anamnézy vyplývá, že oba rodiče mají vyšší hodnotu cholesterolu v séru. Matka se léčí pro chronickou obstrukční plicní nemoc, hypertenzi a diabetes mellitus 2. typu. Žádný člen rodiny nemá alergické onemocnění. Sourozenci jsou zdraví. Při vyšetření na dětské klinice byl celkový stav chlapce dobrý. Dutina ústní čistá, patrové tonzily bez povlaků, dýchání čisté, sklípkové, akce srdeční pravidelná, ozvy ohraničené, břicho měkké, prohmatné, bez rezistence, játra a slezina nebyly zvětšeny. Výška 181 cm, hmotnost 85 kg. 24hodinová jícnová pHmetrie prokázala kyselý gastroezofageální reflux střední významnosti. Pro podezření na sekundární gastroezofageální reflux při nekontrolovaném perzistujícím průduškovém astmatu bylo provedeno vyšetření plicní funkce metodou křivky průtok-objem. Plicní funkce byla v normě. Bronchodilatační test ale svědčil pro reverzibilitu plicní funkce. Po inhalaci 400 µg salbutamolu došlo k nárůstu hodnoty FEV1 (jednovteřinová vitální kapacita) o 20 %. Kožní prick testy (Alyostal) potvrdily přecitlivělost na roztoče. Rtg snímek hrudníku byl normální.

Plnou verzi článku najdete v: Pediatrie po promoci 1/2004, strana 61

Zdroj: