Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 25. srpen 2019 | Svátek má Radim
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

SYMPOSIUM: REVMATOLOGIE: Léčba revmatoidní artritidy bránící vzniku destrukcí

SYMPOSIUM: REVMATOLOGIE: Léčba revmatoidní artritidy bránící vzniku destrukcí

Medicína po promoci 5/2005
31.05.2005 00:00
Autor: Sakeba N. Issa, MD, Eric M. Ruderman, MD
Revmatoidní artritida od samého počátku představuje agresivní onemocnění, které záhy ničí strukturu i integritu kloubů. Tato rychlá patogeneze tedy vyžaduje co nejčasnější stanovení diagnózy a zahájení léčby. Dr. Issa a dr. Ruderman se vtomto článku zabývají tím, co víme opříčinách, progresi a následcích revmatoidní artritidy. Poskytují přehled jednotlivých kroků směřujících kdiagnóze a zdůrazňují nutnost okamžitého zahájení vhodné terapie, aby byla nemoc zvládnuta a klouby poškozovány co nejméně.

Revmatoidní artritida, chronické autoimunitní onemocnění vedoucí ksymetrickému erozivnímu postižení kloubů, má celosvětovou prevalenci kolem 1%.1 Nejlépe je definována jednotlivými klinickými rysy shrnutými vkritériích American Rheumatism Association2 zroku 1987 (tab. 1). Tato klasifikační kritéria sice mohou být užitečná, ovšem ne vždy jsou zcela rozhodující a nejsou určena kvlastní diagnostice ujednotlivých pacientů. Diagnózu revmatoidní artritidy navíc často potvrdí až průběh onemocnění, protože další možné příčiny synovitidy, jako jsou systémový lupus erythematodes nebo séronegativní spondylartropatie, od ní zpočátku mnohdy nelze klinicky odlišit. Progrese onemocnění Ačkoli etiologie a patogeneze revmatoidní artritidy dosud nebyly dokonale objasněny, nejnovější poznatky naznačují, že významnou roli hrají nitrokloubní interakce mezi lymfocyty T a makrofágy, stejně jako prozánětlivé cytokiny těmito buňkami vytvářené.3 Synoviální výstelka se pod vlivem zánětlivých buněk stává hyperplastickou a hypertrofickou; roste a vytváří pannus, tedy agresivní zánětlivou tkáň, která nahlodává kost a chrupavku uvnitř kloubního pouzdra. Degradační enzymy typu kolagenázy pak ničí strukturu chrupavky, kosti a dalších pojivových tkání. První příznaky revmatoidní artritidy se nejčastěji objevují ve čtvrtém a pátém decenniu, ovšem mohou se dostavit kdykoli, i vdětství. Toto onemocnění postihuje ženy asi dvakrát častěji než muže,4 což svědčí pro možný vliv hormonálních či reprodukčních faktorů. Revmatoidní artritida může začínat akutně, subakutně či pozvolna. Plíživý rozvoj příznaků je nejčastější a setkáváme se sním alespoň u50% nových případů.5–7 Přirozený průběh tohoto onemocnění je velmi variabilní – od spontánně odeznívajících obtíží až po progresivní artritidu stěžkými následky. Postižení kloubů, jímž revmatoidní artritida zpravidla začíná, mohou doplňovat také periartikulární projevy, jako bursitidy, tenosynovitidy a syndrom karpálního tunelu. Vzácně se vrámci první manifestace nemoci setkáváme smimokloubními příznaky, jako jsou záněty sérózních membrán a intersticiální postižení plic. Revmatoidní artritidu lze označit za periferní polyartritidu. Kloubní příznaky mohou přicházet a odeznívat, ovšem vsouhrnu nejsou jen stěhovavé, spíše se postupně sčítají.
...

Komentář

Autor: Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.

Autoři přehledového postgraduálního článku se zabývají dnešním pohledem na problematiku diagnostiky a léčby revmatoidní artritidy. Epidemiologické studie posledních let ozřejmily fakt, že revmatoidní artritida je od samého začátku agresivní onemocnění, které rychle vede ke kloubním erozím, destrukcím, disabilitě a invaliditě. Základními pilíři přístupu konemocnění je časná diagnostika a časná agresivní léčba. Časná diagnostika revmatoidní artritidy je stále problémem, protože neexistuje absolutně specifický laboratorní či jiný diagnostický test. Diagnostická kritéria ACR se pro individuální diagnostiku časných forem příliš nehodí. Velice významným testem pro diagnostiku časné revmatoidní artritidy se staly vposledních letech protilátky proti cyklickým citrulinovaným peptidům, tzv. anti-CCP protilátky. Senzitivita anti-CCP pro revmatoidní artritidu je zhruba stejná jako urevmatoidních faktorů, ale specificita je až 96%, tedy nejvyšší ze všech dostupných testů. Přítomnost anti-CCP také znamená větší riziko nepříznivého průběhu nemoci, jak jsme mohli potvrdit vnašich sledováních. Jde tedy oto, aby pacient sjakoukoli čerstvě zachycenou artritidou byl velice rychle (dny až týdny), odeslán ke specialistovi kpotenciálnímu zahájení terapie. Bylo zjištěno, že vysoké riziko revmatoidní artritidy nastává při přítomnosti následujících příznaků: oteklé metakarpo- nebo metatarsofalangeální klouby, delší ranní ztuhlost a zvýšené reaktanty akutní fáze. Specialista by měl velmi rychle potvrdit diagnózu revmatoidní artritidy, či alespoň podezření na tuto diagnózu.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 5/2005, strana 5



Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky