Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Sobota 19. září 2020 | Svátek má Zita
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Ušní, nosní a krční projevy gastroezofageální refluxní choroby

Ušní, nosní a krční projevy gastroezofageální refluxní choroby

Medicína po promoci 5/2005
31.05.2005 00:00
Autor: Larry K. Burton Jr, MD, Joseph A. Murray, MD, Dana M. Thompson, MD
Gastroezofageální refluxní choroba (GERD) je příčinou nejrůznějších poškození jícnu, může se však také podílet na rozvoji astmatu a dokonce být jednou zhlavních příčin nekardiální bolesti na hrudi. Lékaři by si měli být vědomi i dalších projevů GERD, aby ji mohli úspěšně léčit. Vtomto článku autoři popisují GERD jako příčinu ušních, nosních a krčních projevů, knimž patří např. chronický kašel, změněný hlas, chrapot, potíže při polykání a bolesti uší, a uvádějí doporučení pro diagnostiku a léčbu.

Gastroezofageální refluxní choroba je již dlouho známou příčinou postižení jícnu, jako jsou erozivní ezofagitida, vředy, peptická striktura, Barrettův jícen a adenokarcinom. Přestože kušním, nosním a krčním (ORL) komplikacím GERD může docházet nezávisle na postižení jícnu, důkazy opřímé příčinné souvislosti byly založeny pouze na předpokladech. Většina prací, které hovoří ospojitosti mezi žaludečním refluxem a mimojícnovými projevy, byly nekontrolované studie smalými skupinami pacientů. Kromě toho je diagnostika obtížná vdůsledku vysoké prevalence příznaků refluxu: přibližně 20% všeobecné populace uvádí příznaky pálení žáhy nebo regurgitace kyselého žaludečního obsahu nejméně jednou týdně. Nicméně je důležité, aby si byli lékaři vědomi možných projevů GERD vORL oblasti a jejich diagnostiky a léčby.Patofyziologie
Termín gastroezofageální reflux označuje návrat žaludečního obsahu do jícnu. Reflux se vyskytuje i uzdravých pacientů a nezpůsobuje žádné příznaky ani histologické změny; takový stav se označuje jako fyziologický gastroezofageální reflux. Pokud však vdůsledku tohoto procesu dojde krozvoji patologických znaků či příznaků, označuje se stav jako GERD. Vzhledem ktomu, že orgány proximálně od žaludku nemají vyhraněné ochranné mechanismy kneutralizaci kyselé žaludeční šťávy obsahující pepsin, dochází kpoškození různých povrchů, které jsou refluxu vystaveny. Mezi ně patří hltan, hrtan, zuby, průdušnice, bronchiální strom a plíce. Kpoškození dochází patrně vdůsledku složení refluxní tekutiny, četnosti refluxu a délky trvání kontaktu. Mezi obranné mechanismy, které za normálních okolností brání gastroezofageálnímu refluxu, patří dolní jícnový svěrač a raménka bránice, jícnová motorická odezva, horní jícnový svěrač a supraezofageální reflexy. Dolní jícnový svěrač je tvořen 3–4 cm širokou zónou distálního jícnového svalstva dvakrát až třikrát silnějšího než proximální jícen. Vlastní tonus svěrače snižují např. kouření tabáku, čokoláda nebo tučná jídla a alkohol, které tak mohou zvyšovat sklon krefluxu. Jícnová motorická odezva, jejíž součástí je peristaltika jícnu společně sneutralizačním účinkem polykaných slin, zbavuje jícen kyselého refluxu obsahujícího pepsin. Výzkum prokázal, že 90% žaludečního obsahu je odstraněno zjícnu během jedné až dvou peristaltických vln. Zbytek se zneutralizuje polykanými slinami. Vtomto ohledu například porucha motility jícnu nebo xerostomie mohou spouštět nebo zhoršovat již existující poškození vdůsledku gastroezofageálního refluxu.
...

Komentář

Autor: MUDr. Roman Kaňa

Gastroezofageální refluxní choroba (GERD) je onemocnění se stoupající incidencí. Ve studiích, které proběhly ve Spojených státech amerických, bylo zjištěno, že asi 7% obyvatel má každodenní obtíže spojené srefluxem a až 40% Američanů trpí během svého života refluxní chorobou. Naštěstí přibližně polovina nemocných stypickými obtížemi nemá makroskopické poškození sliznice jícnu. Závažný endoskopický nález (ulcerogenní striktury, Barrettův jícen) má jen relativně malé procento nemocných (5%, resp. 10%). Refluxní choroba je onemocnění, při němž dochází chorobně často kexpozici sliznice jícnu žaludečnímu obsahu. Může vést kpoškození sliznice jícnu, popřípadě kdalším projevům na trávicím a dýchacím systému pacienta. Krozvoji refluxní ezofagitidy dochází při porušení rovnováhy mezi agresivními vlivy a obrannými faktory sliznice. Obranné mechanismy jícnu zahrnují jednak antirefluxní bariéru dolního jícnového svěrače, tkáňovou odolnost epitelu jícnu a samočistící schopnosti jícnu. Nejvýznamnější součástí antirefluxní bariéry je dolní jícnový svěrač, který může být ovlivněn řadou faktorů (léky, strava atd). Kagresivním faktorům patří hlavně kyselina solná, potencující účinek pepsinu na sliznici jícnu. Faktory přispívajícími krozvoji duodenogastrického refluxu jsou hypomotilita antra, inkompetence pyloru, pankreatické enzymy a zejména agresivní složky žluči. Hiátová hernie narušuje antirefluxní bariéru dolního jícnového svěrače, sama osobě nemusí vést krefluxním obtížím. Vyšší frekvence ezofagitidy byla prokázána unemocných svyšším BMI.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 5/2005, strana 37



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky