Klikatá cesta historie léčby bolesti
Historie léčby bolesti je snad stejně stará jako lidstvo samo. Z některých nálezů a kreseb z doby kamenné se usuzuje, že člověk za účelem tlumení bolesti již v této době používal rybích kostí ke stimulaci některých míst na těle. Tuto techniku tlumení bolesti přivedli k dokonalosti staří Číňané ve třetím a druhém tisíciletí před našim letopočtem. Řekové zase jako první používali elektroléčbu. Všimli si, že pacientům s bolestivým revmatickým postižením kloubů pomáhají opakované výboje elektrického úhoře Scriborinus longum. Základ léčby bolesti však již v době dávno před naším letopočtem tvořila „farmakoterapie“. Prvními léky proti bolesti byly rostlinné výtažky a alkoholické nápoje. Nejstarší písemné poznatky o výrobě těchto léků pocházejí z Mezopotámie z období 8000 až 5000 let před naším letopočtem. Tímto prvním lékem byla maková šťáva, kterou dále rozšířili nomádští obchodníci ze Sýrie. Znalosti účinku opia měli i Řekové, kteří rozlišovali mezi vytlačovanou šťávou z makovic zvanou meconium a mléčnou šťávou zvanou opos (odtud název opium). Osobní lékař císaře Nerona vymyslel lék theriak (z něho odvozeno dnešní slovo „dryják“), jehož základní složkou bylo právě opium. Lék se používal od léčby nespavosti přes menstruační obtíže až k léčbě silné bolesti. Názory na používání opia se však již v této době různily. Někteří, jako například Hippokrates, je vychvalovali, jiní již začali upozorňovat na některé nebezpečné vlastnosti.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 15/2005, strana 22
Zdroj:
