Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 16. listopad 2018 | Svátek má Otmar
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Před osmdesáti lety se narodil Milan Hašek

Před osmdesáti lety se narodil Milan Hašek

Medical Tribune 15/2005
19.09.2005 00:00
Autor: František Houdek
Jak zařídit, aby se tkáně dvou cizích živočichů navzájem snášely? Mezi prvními na světě, kteří to dokázali, byl český biolog Milan Hašek. Šlo oobjev odměněný Nobelovou cenou. Bohužel, dostali ji jiní. Haškovy vrtošivé sudičky vedle výjimečného talentu a neutuchající píle daly do vínku i absenci štěstí vrozhodujících chvílích…

Milan Hašek se narodil 4. října 1925 vPraze. Už během studií na gymnáziu vPardubicích, kde měl jeho otec obchod se střižním zbožím, se pod vlivem vynikajícího botanika a zapáleného kantora Emila Hadače (později prvního ředitele Ústavu krajinné ekologie ČSAV) pustil do zkoumání uhlíku zpravěkých ohnišť, aby zněho poznal charakter tehdejší květeny. Ještě před maturitou otom stačil zveřejnit tři vědecké práce. Už na gymnáziu si také sprofesorem Bohumilem Seklou dopisoval ogenetice drosofil.Po válce, kterou strávil vchemických fabrikách, se proti předpisům zapsal vPraze na dvě fakulty – přírodovědeckou a lékařskou. Když to prasklo, zvolil medicínu. Během působení vBiologickém ústavu lékařské fakulty pak kolem sebe shromáždil partu schopných nadšenců a počátkem 50. let snimi založil oddělení experimentální biologie a genetiky. Vněm také vrámci kandidátské práce realizoval svůj největší objev. Vzal vejce dvou různých druhů slepic, prosvítil je a zjistil, kde se vzárodku větví silné cévy. Vtom místě opatrně navrtal ve skořápkách okénka. Pak vložil mezi cévy obou vajec tkáňový můstek zčásti třetího embrya, obě vejce spojil parafinema vrátil do elektrické líhně. Dospělí jedinci, kteří prošli tímto embryonálním soužitím, se imunologicky snášeli! Vpublikaci zroku 1953 Hašek tento jev nazval „vegetativní hybridizace“. Proč?V té době byla česká živá přírodověda mohutně zdeformována takzvanou mičurinsko-lysenkovkou biologií. Jedním zjejích základních dogmat bylo odmítnutí celé klasické genetiky – dědičnost je prý ovlivňována prostředím a je vlastností celého organismu a ne nějakých genů a chromosomů…
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 15/2005, strana 31



Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky