Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 18. červen 2021 | Svátek má Milan
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Hypertenzní krize: emergentní a urgentní stavy

Hypertenzní krize: emergentní a urgentní stavy

Medicína po promoci 10/2005
30.12.2005 00:00
Autor: Prof. MUDr. Karel Horký, DrSc., FACP (Hon.)

Hypertenzní krizí rozumíme náhlé zvýšení krevního tlaku ohrožující život nemocných mozkovými, srdečně-cévními a ledvinnými komplikacemi. Může být příčinou levostranného srdečního selhání, disekce aorty, mozkového krvácení, selhání ledvin. Podle tíže poškození cílových orgánů rozlišujeme stavy emergentní a stavy urgentní. Nemocné semergentními stavy hospitalizujeme na jednotkách intenzivní péče smožností soustavného monitorování pulsu, krevního tlaku, EKG, diurézy a dalších životně důležitých funkcí. Urgentní stavy léčíme zintenzivněním antihypertenzní léčby a hospitalizujeme je při hrozících komplikacích. Ustavů sorgánovým postižením okamžitě zahajujeme léčbu injekčními antihypertenzivy (obvykle nitrožilně) při sledování hodnot krevního tlaku, dalších životních funkcí a celkového stavu. Začínáme nižšími dávkami antihypertenziv a podle poklesu krevního tlaku dávky upravujeme. Doporučovanou bezpečnou hranicí poklesu krevního tlaku, které má být dosaženo vprůběhu jedné hodiny, je 100–110 mm Hg diastolického krevního tlaku nebo pokles o20% výchozího tlaku. Současně sinjekční léčbou zahajujeme perorální podávání antihypertenziv. Uurgentních stavů postupujeme sléčbou pozvolněji a normalizace krevního tlaku dosahujeme vprůběhu 24 a více hodin. Správná léčba ve většině případů vede kúpravě hypertenze a odeznění akutního ohrožení života. Pokračujeme pak vsoustavné léčbě hypertenze. Naproti tomu nedostatečná léčba akutně ohrožuje pacienta smrtelnými komplikacemi.

Hypertenzní krize je akutní, život ohrožující stav, charakterizovaný prudkým zvýšením krevního tlaku (často nad 220/130 mm Hg) snásledným poškozením až selháním životně důležitých orgánů. Postiženy jsou především centrální nervový systém, kardiovaskulární aparát a ledviny. Pro rozlišení emergentních a urgentních stavů není rozhodující momentální výše krevního tlaku, ale stupeň poškození cílových orgánů. Uemergentních stavů je život nemocného bezprostředně ohrožen poškozením a selháním životně důležitých orgánů. Při urgentních situacích není zvýšení krevního tlaku provázeno orgánovým selháním. Etiologie a patogeneze
Hypertenzní krize vzniká nejčastěji jako komplikace neléčené nebo nedostatečně léčené dlouhodobé hypertenze, eventuálně po přerušení její léčby. Může však také jít oprvní projev onemocnění, což je častější usekundárních hypertenzí (např. ufeochromocytomu, těhotenské gestózy, stenózy renální tepny, akutní glomerulonefritidy apod.). Řadíme sem i akutní neurogenní hypertenze po úrazech hlavy, subarachnoidálním krvácení, hypertenze doprovázející akutní infarkt myokardu nebo perioperační stavy (zvláště po aortokoronárním bypassu). Zvláštní skupinu pak tvoří hyperadrenergní stavy snáhlým vzestupem α-adrenergního tonusu, např. „rebound“ fenomén po vynechání clonidinu, někdy i methyldopy, dále při interakci inhibitorů monoaminoxidázy sléky nebo potravinami bohatými na tyramin. Přehled příčin hypertenzní krize je shrnut vtabulce 1. Vroce 1939 bylo průměrné přežívání hypertoniků stěžší retinopatií kolem 10,5 měsíců a žádný znich nepřežil období pěti let. Zavedením antihypertenzní léčby se prognóza onemocnění výrazně zlepšovala a vdevadesátých letech byla doba přežití umaligní nebo akcelerované hypertenze podobná jako unekomplikované esenciální hypertenze. Přes intenzivní výzkum zůstávají bezprostřední příčiny vzniku hypertenzní krize nejasné. Vzestup krevního tlaku vždy nekoreluje stíží orgánových poškození a vedle akutního vzestupu krevního tlaku se zde mohou uplatňovat neurohumorální faktory, především vazoaktivní působky (katecholaminy, systém reninangiotenzin, endoteliny), cytokiny a další mechanismy. Při zvýšení krevního tlaku dochází kaktivaci sympatiku. Za fyziologických okolností má zvýšení tonu sympatiku jen malý vliv na cévy centrálního nervového systému. Při hypertenzní krizi vyvolává zvýšení sympatoadrenální aktivity vazokonstrikci mozkových cév a snižuje průtok krve mozkovým řečištěm. Při dlouhotrvající těžké hypertenzi je autoregulační křivka mozkového průtoku posunuta kvyšším hodnotám krevního tlaku (viz obr. 1). Mozkové řečiště se tak chrání před tlakovým přetížením. Tento obecně pozitivní efekt má však i svůj negativní dopad – neschopnost adekvátní vazodilatace při rychlém snížení krevního tlaku léčbou. Příliš razantní snížení krevního tlaku ucévních mozkových příhod tak může zhoršit neurologickou symptomatologii. Dalším dlouhodobým ochranným mechanismem mozkových cév před tlakovým přetížením uhypertenze je změna cévní struktury (remodelace). Při náhlém zvýšení krevního tlaku uhypertenzní krize pak dochází kpřekonání těchto autoregulačních schopností a kvývoji hypertenzní encefalopatie. Pro vznik hypertenzní encefalopatie je rozhodující segmentální vazodilatace mozkových cév („sausage strings“) sdisrupcí cévně-mozkové bariéry, především vpostkapilárních venulách. Lokální přesuny iontů a uvolnění neurotransmiterů podporují vznik fokálního mozkového edému.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 10/2005, strana 63



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky