Může progesteron zabránit předčasnému porodu?
Předčasný porod představuje pro celou společnost značnou medicínskou i finanční zátěž. Bohužel během posledních dekád zaznamenali lékaři jen málo úspěchů v pokusech o udržení tohoto problému na uzdě. To je bezesporu také důvod, proč poslední výzkum zabývající se účinností preventivního podávání 17α-hydroxyprogesteron kaproátu (17P) přitahuje tak velkou pozornost. Abychom však pomocí této terapie skutečně dosáhli těch nejlepších výsledků, musejí být překonány některé edukační a organizační bariéry. Jak lékaři, tak pacientky musejí být lépe poučeni o správném užívání tohoto léku a o nutnosti vzájemné spolupráce.Rozsah problému
V USA komplikuje předčasný porod, tzn. porod před 37. gestačním týdnem, 12,3 % všech porodů ročně. V roce 2002 to znamenalo 480 000 předčasně narozených dětí. Přestože pokroky v neonatologii zlepšily pro tyto novorozence prognózu přežití, míra prematurity stabilně poslední tři dekády narůstá.1, Incidence porodu před 37. týdnem těhotenství vzrostla z 9,4 % živě narozených v roce 1981 na 11,0 % v roce 1994 a dále na 12,3 % v roce 2004. Tento nárůst je přičítán zvýšenému počtu vícečetných těhotenství, i když incidence předčasného porodu vzrostla také u jednočetných gravidit. Statistiky ukazují, že předčasný porod je u dětí bez vrozených vývojových vad hlavní příčinou perinatální mortality a morbidity. Odhaduje se, že v USA prematurita způsobuje až 70 % všech neonatálních úmrtí u těchto dětí. Přitom mortalita přímo koreluje s gestačním věkem v době narození. Mortalita novorozenců narozených před 32. gestačním týdnem je téměř 70krát vyšší než mortalita novorozenců narozených v termínu (2,6 na 1 000 živě narozených). I u dětí narozených před 37. gestačním týdnem je mortalita 15krát vyšší než u novorozenců narozených v termínu. Dalším významným problémem je morbidita novorozenců, a to zejména narozených před 32. týdnem těhotenství. Mohou se vyskytnout takové komplikace, jako jsou například syndrom respirační tísně, intraventrikulární krvácení, sepse, nekrotizující enterokolitida nebo mozková obrna. Předčasně narozené děti jsou ohroženy i dalšími zdravotními problémy, které se mohou vyskytnout později v dětství nebo v dospělosti. Jedna prospektivní studie ukázala, že 25 % velmi předčasně narozených dětí má významné dlouhodobé neurologické postižení, které nelze zlepšit procesem učení. Dříve býval rozsah kognitivních poruch u dětí narozených před 36. gestačním týdnem projevujících se později v dětství podceňován. Nové odhady naznačují, že až 41 % těchto extrémně nezralých dětí má ve věku šesti let závažné kognitivní deficity. Prematurita navíc k devastujícímu dopadu na dětskou mortalitu a morbiditu představuje i závažnou finanční zátěž pro celý zdravotní systém. V USA např. jen v roce 2001 byla cena za hospitalizaci všech dětí s jakoukoli diagnózou prematurity přibližně 13,6 miliard dolarů neboli 50 % všech nákladů spojených s porodnictvím. Výzkumníci spočítali, že prematurita spolu s nízkou porodní hmotností novorozence představuje 35 % všech přímých výdajů na dětskou zdravotní péči v USA.
...
Komentář
Autor: As. MUDr. Ivana Špálová, CSc.
O tom, že terapeutické podávání progesteronu může zlepšit výsledky těhotenství se uvažuje již více než 50 let. První studie se zabývaly použitím progesteronu při léčbě hrozícího potratu nebo u žen s anamnézou opakovaných abortů. Pro tyto případy se pozitivní efekt léčby nepodařilo prokázat a progesteron v těchto indikacích dnes doporučován není. V 60. letech minulého století se začalo uvažovat o možném využití v léčbě nebo prevenci předčasného porodu. První práci v tomto směru publikoval Papiernik v roce 1970.1 Od té doby se objevily další studie zaměřené na prevenci předčasného porodu. Najdeme-li si je v systému MEDLINE zadáním hesel „progesteron“ a „předčasný porod“, získáme více než 150 citací. Výsledky většiny těchto studií ale nejsou jednoznačné nebo jsou studiemi relativně malými. Proto nebyl doposud progesteron v prevenci nebo léčbě předčasného porodu příliš využíván. Hovoříme-li o problematice předčasného porodu, můžeme lehce nabýt dojmu, že slyšíme stále stejné otřepané fráze. Screeningové testy mají jen chabou predikční hodnotu, identifikace rizikových faktorů a zvýšená péče poskytovaná vytipovaným ženám ani včasná léčba (včetně intenzivního podávání tokolytik) nezlepšují perinatální výsledky. I když se perinatální mortalita během posledních desetiletí dramaticky snížila, je to pouze díky zlepšení perinatální a neonatologické péče o nezralé novorozence, nikoli díky léčbě či prevenci předčasného porodu. Statistické údaje totiž jednoznačně prokazují, že se za posledních 40 let nejenom nepodařilo incidenci předčasných porodů snížit, ale počet těchto porodů naopak narůstá, a to zejména v rozvinutých zemích.
...
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 1/2006, strana 18
Zdroj: