Úvod do redukční chirurgie prsu
Redukční operace prsu se rychle stává jedním z nejčastějších zákroků v plastické chirurgii. Ve Spojených státech amerických bylo v roce 2004 provedeno více než sto tisíc redukčních mamoplastik, což je o 25 % více než v roce 2000. Makromastie může být příčinou řady obtíží, mezi něž patří bolesti zad a krku, bolesti prsů, snížená citlivost prsů, bradavek a dvorců, bolesti ramen, paží a rukou, bolestivé rýhy od podprsenky a nepříjemné intertriginózní vyrážky a svědění. Ženy mají obvykle potíže při běhu nebo míčových hrách a někdy i obtížně shánějí dobře padnoucí oděv. Kromě úlevy, kterou redukční chirurgický zákrok ženě přinese díky zmenšení hmotnosti a objemu prsů, může operace také výrazně zvednout pokleslé prsy a vytvořit atraktivnější tvar. Současně lze zmenšit velké nebo hypertrofické dvorce, což rovněž přispívá k celkově lepšímu vzhledu prsů. Uvědomíme-li si, že kromě zmírnění příznaků může chirurgický zákrok ženě přinést i vylepšení vzhledu prsů, není překvapující, že podle řady studií může redukční mamoplastika výrazně zvýšit kvalitu života žen. Kandidátky na operaci
Důležité je, že neexistuje jednoznačně objektivní definice makromastie; mnohem vhodnější je používat tento termín subjektivně – pacientka cítí, že její prsy jsou příliš velké a způsobují některý z příznaků, o kterých jsme se zmínili. I když studie ukazují, že obtíže může významně zmírnit zmenšení prsů i o pouhých 100 g, mnoho pojišťovacích společností náhodně stanovilo jako dolní hranici zmenšení objemu prsu o 500 g nebo i více. Pokud je odebráno méně tkáně, výkon je často považován za pouhé pozvednutí prsů (mastopexi) a pojišťovny jej nehradí. O redukci prsů žádají ženy všech věkových skupin, od dívek před 20. rokem až po šedesátnice i starší. Všeobecně se doporučuje, aby se dívkám do 20 let redukce prsů neprováděla, protože prsy mohou dále růst a mohla by pak být nutná reoperace.12 Vzácnou výjimkou z tohoto pravidla je juvenilní hypertrofie prsů způsobená orgánovou hypersenzitivitou na normální hormonální stimulaci. V tomto případě dosahují prsy takové velikosti, že redukční zákrok je indikován ještě před ukončením jejich růstu, i když může být v budoucnu nutná další resekce. Před operací je nutné probrat otázku jizev a kojení Operatér by měl s každou pacientkou, která žádá redukci prsů, probrat pět základních otázek. Některé z těchto otázek – např. kojení – by měl před konzultací s plastickým chirurgem s pacientkou probrat i její gynekolog, který může u žen od 40 let před operací doporučit také mamografické vyšetření.
...
Komentář
Autor: MUDr. Pavel Strnad, CSc.
Hodnocení velikosti prsů a vyjádření o hypertrofii prsů je velmi subjektivní. Některým ženám se jejich velké prsy zdají malé, a naopak. Z jakoby arbitrárního hlediska, nebo spíše pro potřeby plastické chirurgie je ideální objem prsu v rozmezí od 200 do 350 ml. O mírné hypertrofii se hovoří při objemu 400 až 600 ml, střední hypertrofie je konstatována při objemu prsu 600 až 800 ml, za výraznou hypertrofii je považován objem 800 až 1 000 ml. Při objemu nad 1 000 ml mluvíme o velmi velkých prsech a termín gigantomastie je vyhrazen pro objem prsů nad 1 500 ml. Pro praxi jsou tyto údaje víceméně jen teoretické, rozhodnutí je především na ženě a klinické symptomatologii popsané v článku. Pro indikaci plastické úpravy a příslušného typu výkonu je vedle samotné velikosti prsů zapotřebí hodnotit výšku a somatotyp ženy, tvar hrudníku, BMI, přítomnost synmastie (chybí vnitřní hranice mezi prsy – sulcus intermammarius). Hypertrofie prsů je ve většině případů – snad kromě juvenilní hypertrofie – spojena s jejich ptózou a podle toho plastický chirurg volí chirurgický postup. Otázka délky incize – jizev rovněž souvisí s velikostí a úrovní ptózy prsu a velikostí resekované tkáně prsu. Délka jizvy odráží správnou adaptaci kožního obalu prsu na finální velikost prsu, tedy čím větší redukce, tím větší jizva. Pacientkám je nutno připomínat, že bez jizev nikdo operovat neumí a pro jejich vzhled je vedle chirurgické techniky rozhodující individuální hojivost kůže. Mechanismus vývoje gigantomastie u dospělého, zralého prsu je nejasný, hormonální profil žen není odlišný od žen obdobného věku bez gigantomastie, s největší pravděpodobností jde o lokální proces. Hormonální léčba neměla účinek, metodou volby je redukční mamoplastika, event. s augmentací prsu. Před samotným výkonem je nutné klinické vyšetření včetně anamnestických údajů doplněné mamografií nebo ultrazvukem prsů k vyloučení preklinického karcinomu.
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 1/2006, strana 56
Zdroj: