Diagnostika a léčba infekce vyvolané mikroorganismem Chlamydia trachomatis

Infekce vyvolaná mikroorganismem Chlamydia trachomatis nejčastěji postihuje urogenitální trakt. U mužů jde zpravidla o symptomatickou infekci projevující se dysurií a výtokem z uretry. Zůstane−li neléčena, může se rozšířit na nadvarle (epididymis). Většina žen s chlamydiovou infekcí má jen minimální příznaky či nemá žádné, ale u některých se rozvine zánětlivé onemocnění malé pánve (PID). U novorozenců mohou chlamydie vyvolat obraz ophthalmia neonatorum. Ve věku jednoho až tří měsíců může vzniknout chlamydiová pneumonie s po− zvolným rozvojem staccatového kašle, většinou bez pískotů či horečky. Ne− komplikovanou urogenitální infekci lze léčit jednorázovým perorálním podáním azithromycinu v dávce 1 g nebo doxycyclinem v dávce 100 mg dvakrát denně perorálně po dobu sedmi dnů. Během těhotenství se doporučují erythromycin nebo amoxicilin. Centers for Disease Control and Prevention (CDC) a U.S. Preven− tive Services Task Force nabádají k provádění screeningu na chlamydiovou infekci u žen se zvýšeným rizikem a u všech žen mladších než 25 let.

Incidence chlamydiové infekce u žen v letech 1987–2003 prudce stoupla, a to ze 79 na 467 případů na 100 000 osob. Tento jev lze částečně vysvětlit zlepšením screeningu a hlášením výskytu, i přesto je zátěž tímto onemocněním významná. Infekce mikroorganismem Chlamydia trachomatis postihují nejčastěji urogenitální trakt a jejich závažnost kolísá od asymptomatických až po život ohrožující onemocnění. Urogenitální infekce u žen
Chlamydiová infekce dolní části pohlavního ústrojí u žen postihuje endocervix. Může způsobovat nepáchnoucí, hlenovitý výtok z pochvy, většinou bez zevního svědění, přičemž většina žen vykazuje minimální příznaky či žádné. Vzestup infekce může vést k rozvoji zánětlivého onemocnění malé pánve (PID). Mezi fyzikální nálezy typické pro urogenitální chlamydiovou infekci u žen patří zánět děložního čípku (cervicitis), kdy je v jeho ústí patrný žlutý či zkalený hlenovitý výtok. Čípek při dotyku polyesterovým tamponem nebo po škrábnutí špachtlí snadno krvácí. Chlamydiovou infekci nelze od jiných urogenitálních infekcí rozpoznat pouze na základě subjektivních obtíží. V tomto směru mohou napomoci klinická mikroskopie a aminový test (pozitivní v případě, že se po přidání hydroxidu draselného k poševnímu výtoku objeví nápadný zápach), jimiž lze přispět k odlišení chlamydiové infekce od dalších infekcí dolní části pohlavního ústrojí, jako jsou bakteriální vaginóza a trichomoniáza. Chlamydiové infekce dolní části pohlavního ústrojí navíc nezpůsobují zánět pochvy (vaginitis); jsou-li jeho známky přítomny, zpravidla jde o jinou diagnózu nebo o souběžný výskyt další infekce. U některých žen infikovaných mikroorganismem C. trachomatis se vyvine zánět močové trubice (urethritis), běžně se projevující dysurií bez polakisurie či urgence. Výtok z močové trubice lze pozorovat po její kompresi během vyšetření pánve. Rozbor moči zpravidla prokáže přítomnost více než pěti leukocytů v zorném poli při velkém zvětšení, ale kultivace výtěru z močové trubice bývají negativní.
...

Komentář

Autor: MUDr. Hana Roháčová

Článek je věnován problematice chlamydiových infekcí, resp. onemocněním, která jsou vyvolána mikroorganismem Chlamydia trachomatis. Sdělení je rozčleněno do částí, které pojednávají o urogenitálních infekcích žen, mužů i o možném postižení novorozenců. Krátká kapitola je věnována Reiterově syndromu. Je zdůrazněno, že chlamydiové infekce nabývají na stále větším významu, čehož důkazem je i dramatický nárůst jejich záchytu ve Spojených státech amerických v průběhu 80. a 90. let minulého století, resp. do roku 2003. V České republice, bohužel, přesné údaje o výskytu těchto infekcí chybějí, neboť onemocnění nepodléhá povinnému hlášení a chybějí i prevalenční studie týkající se chlamydiových infekcí. Lze však očekávat, že počty těchto infekcí nebudou rovněž zanedbatelné a že nejrizikovější skupinou budou především dospívající a mladí lidé. Riziko stoupá s počtem sexuálních partnerů. Vzhledem k tomu, že infekce u žen probíhají často inaparentně či s minimálními příznaky, je doporučováno preventivní vyšetření mladých žen do 25 let a mladších. V České republice se tyto screeningy rutinně neprovádějí, ale byly by jistě vhodné. Nabídnout by je bylo možné například při gynekologických vyšetřeních či u žen, jimž lékař předepisuje antikoncepční přípravky. U mužů probíhají infekce naopak s řadou klinických obtíží, takže lékaři především u mladých mužů s příznaky uretritidy či epididymitidy by měli na toto onemocnění pomýšlet a provést odběry správnou technikou. U novorozenců se infekce manifestuje do 12 dnů po porodu. Běžně prováděné ošetření spojivkových vaků (prováděné i v České republice) je prevencí gonokokové infekce, před chlamydiovou infekcí však nechrání. Chlamydiové pneumonie patří k atypickým pneumoniím. Klinický obraz je tedy chudý a onemocnění nemívá většinou tak rychlý nástup, jako je tomu u infekcí jiné bakteriální etiologie. Podobný nález se může vyskytovat například u mykoplasmových, varicelózních či morbilózních pneumonií. Posledně jmenovaná se na našem území nevyskytují vzhledem k výjimečnému výskytu spalniček, zatímco jako komplikace planých neštovic není vzácná.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 4/2006, strana 23

Zdroj: