Kaleidoskop
Centrum umělé inteligence v onkologii
Prof. RNDr. Michal Kozubek, Ph.D., z Centra analýzy biomedicínského obrazu Masarykovy univerzity na Brněnských onkologických dnech představil Centrum umělé inteligence v onkologii, které vzniklo letos. Propojuje úsilí lékařů, informatiků a biologů. Staví na dosavadní spolupráci univerzit, nemocnic a fi rem v Jihomoravském kraji, zatím se jeho činnosti účastní Masarykova univerzita, Masarykův onkologický ústav, Fakultní nemocnice Brno, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a společnost DCB Actuaries and Consultants. Cílem je využití umělé inteligence při vyhodnocování biomedicínských dat a obrazů, dosažení vyšší kvality, rychlosti i efektivity diagnostických postupů, a tím i zefektivnění léčebných procesů. „Koordinační rada centra bude diskutovat náměty, kde by umělá inteligence mohla nejlépe pomoci v klinických aplikacích, a vybírat ty, které budeme rozvíjet do konkrétních projektů. Aktuálně řešíme například projekt hledání tumorů na mozku na snímcích magnetické rezonance nebo sledování účinnosti terapií kolorektálního karcinomu. Dále možnost využití umělé inteligence při personalizovaném individuálním výběru vhodné léčby,“ popsal prof. Kozubek.
Umělá inteligence má v onkologii uplatnění tam, kde se provádějí časově náročné opakující se úlohy. Využívat může výsledky medicínského zobrazování, biologického zobrazování i neobrazové vstupy, jako je anamnéza. Perspektivně bude moci pracovat s genomickými a proteomickými analýzami. Třemi pilíři biomedicínského zobrazování jsou podle prof. Kozubka medicínské zobrazování, biologické zobrazování a umělá inteligence. Centrum umělé inteligence v onkologii má za cíl bourat přirozené bariéry mezi těmito třemi stranami vzájemnou koordinací, komunikací a edukací.
Chatbot o zdraví žen
Světová zdravotnická organizace (WHO) spustila interaktivního chatbota k tématu ženského zdraví. Prozatím umí odpovídat na otázky, které se týkají karcinomu prsu. Poskytne informace, jak snížit riziko karcinomu prsu, o jeho symptomech a možnostech léčby. Zatím je k dispozici v angličtině, maďarštině, řečtině, ruštině a ukrajinštině, další jazyky se budou přidávat. Chatbot využívá mobilní aplikaci Viber. Už dříve na této platformě WHO představila chatboty o duševním zdraví, o odvykání kouření nebo o COVID‑19.
Lékárníci využívají sdílený lékový záznam více než lékaři
Sdílený lékový záznam pacienta, spuštěný loni v červnu, podle průzkumu SÚKL více než lékaři aktivně využívají v denní praxi lékárníci. Alespoň občas do něj nahlíží většina lékárníků. U každého pacienta tak činí dvě procenta lékárníků, u některých pacientů 30 procent lékárníků, výjimečně do lékového záznamu nahlíží 39 procent lékárníků. „Lékový záznam je poměrně mladou funkcionalitou platformy eRecept. Ukazuje se, že pomáhá ve zlepšování kvality poskytované péče. Jsem opravdu ráda, že kolegové farmaceuti jej při své práci využívají a vnímají jeho výhody,“ uvádí Mgr. Irena Storová, MHA, ředitelka SÚKL. Alespoň občas do lékového záznamu nahlíží 40 procent lékařů, ukázalo šetření SÚKL. Pravidelného průzkumu Státního ústavu pro kontrolu léčiv se zúčastnilo tisíc lékařů a tisíc lékárníků, využita byla metoda telefonického dotazování. Výzkum Zdroje a využívání informací v oblasti léčiv proběhl letos od března do května.
Prodej léčiv na internetu roste
Trh s volně prodejnými produkty na internetu v Česku v období od července 2020 do června 2021 opět posílil. Podle analytické společnosti IQVIA internetový obchod s volně prodejnými léky a produkty pro zdravotní péči meziročně vzrostl o 41 procent a jeho podíl na celkových tržbách volně prodejných léků se zvýšil z deseti na 14 procent. Firma uvedla, že Češi v internetových lékárnách nakupují především vitaminy a výživové doplňky, jejichž prodeje se meziročně zvýšily o 75 procent na 640 milionů korun, dále také léky na bolest, kosmetické doplňky pro ženy a dětskou stravu.
Plzeň investuje do kyberbezpečnosti
Fakultní nemocnice Plzeň letos investovala 351 milionů korun do programu komplexní ochrany svého informačního systému před kybernetickými útoky a hrozbami. Mluvčí nemocnice Gabriela Levorová pro ČTK uvedla, že se jedná o největší projekt v České republice ve veřejném sektoru s cílem zvýšit celkovou kybernetickou bezpečnost. Čtyřicet procent investice pokryla evropská dotace z desáté výzvy Integrovaného regionálního operačního programu ve výši 143 milionů korun. Projekt kromě nákupu nových technologií zahrnuje i budování systému řízení bezpečnosti informací. Důležitou složkou ochrany před kyberútoky je i školení zaměstnanců. Z evropských dotací byly podpořeny i další projekty nemocnic na zvýšení kyberbezpečnosti za desítky milionů korun.
Úhrady digitální medicíny ve Francii
Francie hledá cestu, jak hradit z veřejných zdrojů digitální zdravotnické terapie. Francouzský prezident Emmanuel Macron na konferenci HealthTech Innovation Days avizoval, že se v postupech pro rychlý vstup digitálních zdravotních služeb do úhrad inspiruje v Německu, kde mohou lékaři předepisovat pacientům digitální aplikace od roku 2019. Zatím získalo úhradu v Německu 22 různých zdravotních aplikací, které mají evropskou certifi kaci jako zdravotnické prostředky, velká část z nich se zaměřuje na duševní zdraví.