Balíček z reformního pekařství

Bylo jednou jedno pekařství. Jeho pekárna pekla lidu rohlíky dlouho, pravidelně, poměrně spolehlivě, stížnosti byly jen občasné. Ponejvíce na komunikaci, že se pekařky a pekaři po noční službě málo usmívají nebo že se v dodávce rohlíků přepočítali. Ideoví logistici veřejného mínění, tedy právníci a média, postupně tříbili vědomí občanů, že rohlíčky musejí být zvláště vypečené, že svědomitě péci rohlíky je posláním pekařů a že prospěje stížností více, aby se tlačilo na vyšší kvalitu rohlíků, nepříliš však vůči standardu definovanou.

Ve srovnání se světem pekla pekárna poměrně kvalitně. Leckde ve světě ani rohlíky nejsou a peče se jinak, třeba na ohni placky čapátí. Zprvu se peklo i velmi levně, ač za světové ceny mouky, která ovšem postupně zdražovala. Kompenzovalo se to umírněnými mzdami pekařů, na což remcali jen občas. Ti mladí pekli totiž s nadšením, starší už ze zvyku, že se vyučili a co by jiného dělali. V zimě jsou ostatně v pekárně v teple, v létě jsou aspoň z pekárny otužilí vůči vedru. Péci je fajn, soudilo se a točily se o tom i televizní seriály.

Pekárna byla v provozu sedm dní v týdnu. Rušná již za svítání, ranní rozvoz, odpolední rozvoz, peklo se také o dovolených a svátcích bez přestání, neboť občané jsou stále při chuti. O zákazníky nouze nebyla, krize nekrize. A to i bez reklamy a marketingu, což mnozí pekárně záviděli. Postupně přibývalo názorů, že tak dále nelze a pekárnu nutno reformovat. Jednak kvůli těm cenám mouky a kvůli remcání stran mezd, jednak z chuti na onen rohlíkový obrat a přitažlivou poptávku.

Jedni soudili, že v pekárně lze více šetřit, jiní soudili, že v pekárně lze více vydělat. Což prý se i obojí spolu snese. Pekaři v provozech tedy pekli, nepekaři mimo horké provozy pekařství plánovali reformu pečení. Kdyby plánovali reformy oni vyučení pekaři z provozu, možná by z každodenního zvyku jen řádně uklidili a zbavili se nadbytečného. Nevyučení nepekaři by však místo nich mezitím nic nenapekli a rohlíky by nebyly. Takže každý naplňoval své radostné poslání. Zatímco vyučené zajímá obsah pečení, nevyučené přitahuje spíše repasování formy čili reforma. Jen občas nějaký neklidný novinář, právě svačící čerstvý křupavý rohlík, vyděsil národ svou vizí kolapsu pekárny. Že pak nebude co svačit a že ti pekaři, kdyby snad nenapekli, by byli vlastně protilidoví padouši zrazující své poslání. Jak jim ostatně čiší z temných zištných duší, byť jsou od té mouky celí zdánlivě bílí. Ale to se jen maskují, zatracená bílá mafie, dodal glosovač v podvědomé zášti, že sám si doma nenapeče a je na pečivu závislý.

Pekaři kritiku vesměs nečetli, protože dodržovali hygienické normy, aby do rohlíků nevešly otravné látky z kdečeho kolem, tedy ani z tiskových barev. Vědělo se v pekárně i v okolí, že mouka se ze skladu po léta ztrácí, že se jí nakupuje více a dráže, než třeba, a stále ještě více a dráže, že entomology navržená titěrná reformní opatření proti brouku potemníku moučnému ztráty na mouce neomezí, když se nezabrání potemnělým nákupům a zcizování celých pytlů. Už se ovšem vžilo, že velikost rohlíků je stejně relativní, v detailu nekonstantní, není, kdo by ji kontroloval, ať se raději přikoupí nějaký navíc, a ztvrdne‑li, zbude na strouhanku.

Reforma pekárny však měla přinést i neorohlíky, eurorohlíky, ekorohlíky a biorohlíky. Vznikl i nápad na e‑rohlíky s objednávkou přes internet a dodávkou do populární igelitky speciálním USB portem přímo z počítače. Mnozí ten nápad sice pokládali za utopickou pitomost, ale souhlasili by, pokud by takový projekt hradily fondy EU a za předpokladu, že by na tom projektu e‑rohlíků měli akciový podíl nebo seděli aspoň ve správní radě takové e‑pekárny. Konzumenti rohlíků sice nechápali, co znamenají eurorohlíky, ekorohlíky nebo biorohlíky, ale doufali, že z reformované pekárny vzejdou zásluhou zvláště vypečených reformátorů rohlíky zvláště vypečené a ještě čerstvější než dosud. Že by měly být reformované rohlíky (rerohlíky) dražší, nesli však s nevolí, ježto se dobře vědělo, že kdyby se mouka nekradla, tak by ani dražší být nemusely. Věřili nicméně, že reformovaná pekárna bude už mít proti krádežím najatou bezpečnostní agenturu, kterých je naštěstí k dispozici více než pekáren. Nepomysleli nebozí, že ochrana mouky proti krádežím v malém v poměru k mouce bez ochrany kradené ve velkém nízkou cenu rohlíku neudrží.

Reformující se pekařství však po letech příprav konečně dalo na pult nový produkt. A to v balíčku a s poplatkem, jak sluší balíčkové poplatkové době. Zákazník přichází zvědav na čerstvé reformované rohlíky. Nehodnotí, že jsou snad křivější, než byl zvyklý, ale překvapí ho, že v balíčku jsou spolu s rohlíky vkomponovány i trenýrky, nůžky na plech a sáček pervitinu. Diví se zákazník, ale je mu sděleno, že se jedná o inovaci, již má spíše přivítat, chce‑li nové reformní rohlíky. „Nechci mít nic společného s pervitinem,“ praví vyděšený, práva znalý občan zákazník. „A co máte proti nůžkám na plech, jak chcete stříhat plech bez nůžek na plech?“ táže se reformní obchodník. „Nechci stříhat plech ani se nikam prostříhávat, já přišel pro rohlíky,“ opáčí zákazník. „Jste divný, nejen že zpochybňujete občasnou potřebu stříhání plechu, ale nelíbí se vám snad ani slušivé trenýrky v balíčku. To snad chodíte dole bez, vy nestydo? Jste evidentně nevděčný a neslušný zákazník oproti nám cudným a slušným reformátorům pekařství,“ přechází reformní prodavač nepekař do ofenzivy. „Proti trenýrkám nic nemám, cudně se jimi vždy halím, ale nečekal jsem, že to bude takto řešeno v pekařství při nákupu rohlíků,“ brání se zaskočený zákazník. „No tak vidíte, to je naše kvalitnější nabídka reformního pekařství a jen za pouhý příplatek pár stovek k těm rohlíkům, které vám stejně naše pekárna z vaší daně dotuje. Bez prodeje trenýrek a nůžek na plech bychom vám ty rohlíky nemohli dotovat,“ trumfuje prodávající. „A co onen pervitin?“ dí nejistě zákazník. „Nezlobte už, chcete nebo nechcete rohlíky? Jste velmi nekonstruktivní, když vám nabízíme rohlíky i s pervitinem a vy odmítáte. Uvažujte strategicky. Pervitin dělá lidem radost, udrží je v závislosti na našem pekařství a jeho výroba moc nestojí. Je povinnost dělat lidem radost! Pervitin prostě do balíčku patří! Mluvím za takto smýšlející většinu. Menšinoví prodavači pouhých rohlíků bez dodatků by vás dovedli tak leda k řeckým bílým vekám zapíjeným metaxou a to by byl i konec vašich oblíbených rohlíčků!“ uzavírá diskusi přesvědčivým vítězstvím prodavač. Občan zákazník má tedy na vybranou buď spasit národ a pekařství divným nákupem celého balíčku, nebo sám sebe úprkem.

Tuto absurdní jednoaktovku o reformním pekařství v údivu sepsal život sám při nedávné debatě nad novelou zákona 48 o zdravotním pojištění, která je ve skutečnosti novelou dalších pěti zákonů, a je dokonce i komplexním pozměňovacím návrhem navrhujícího pana ministra vůči vlastnímu původnímu návrhu. Snoubí se v něm výpočet cen léků se zvýšením poplatku za hospitalizaci, s povinností vysvětlování ekonomiky nadstandardů pacientovi lékařem, s pokutami za nedodržení lecčeho, s pochybnými fúzemi pojišťoven a řetězců, soutěžemi výrobců, darebným zvěčněním členů správních rad ve správě pojišťoven i s tabulkou v příloze oznamující věci nehrazené, včetně zákonem pyšně uvedené nutnosti úhrady za náplasti na kuří oka. Všehochuť. V něčem potřebná, v jiném pochybná, pomatená i darebná.

Jak jinak než absurdní jednoaktovkou s příměrem plným veselí tedy vyjádřit zážitek, aby nezapadl. O reformování rohlíků jde teď jen velmi okrajově. Reforma je příležitost, jak v pekařství prodat i pervitin a nůžky na plech, aby se dalo zase prostříhávat zvenčí do skladu a v rozprachu mouky pokračovat. Bez onoho balíčku nových nehodnotných hodnot a nejistých jistot by lidé nakonec jen dále nakupovali jen ty rohlíky s běžným požadavkem na pravidelnost a čerstvost, zůstali bez pervitinu a při zdravém rozumu. Ještěže jsem tedy procesem novelizace zdravotního zákona 48 předpřipraven. Jinak bych mohl být při náhodné návštěvě dalšího reformního pekařství zaskočen a ani bych se třeba nezorientoval. Třeba bych balíček s tím vším zmateným obsahem krytým rohlíky nezkoumal a koupil i za vysokou cenu jako nevyhnutelnost. Jako oni mnozí, dosud nezorientovaní. Nebo dokonce spolu s vypečenými dále darebně prodával. Takto mohu závazně sdělit, že takové balíčky reformního pekařství odmítám jako nesolidní, nedůvěryhodné a naštěstí i dlouhodobě nekonzumovatelné. Bohužel však zneužitelné, nikoli vlastnostmi rohlíků, ale přibaleným pervitinem či nůžkami na plech třímanými v darebných rukou, byť nabízejí pro dojem slušnosti spolu s rohlíky také cudné trenýrky.

Zdroj: Medical Tribune