Co ještě udělat, aby adresné zvaní zabralo?
Prof. MUDr. Jan Daneš, CSc.,
odborný garant mamografického screeningového programu MZ ČR
Podle mých informací je program zvaní na straně zdravotních pojišťoven již připraven. Ve spolupráci s Institutem biostatistiky a analýz MU v Brně byly nachystány programy, které jsou schopny generovat jména a adresy osob, které neměly určitý typ vyšetření. Pozitivní je, že tyto programy bude možné využít i v budoucnosti pro oslovení klientů, kteří nechodí na jakýkoliv druh vyšetření, nejenom na prevenci. Úspěch projektu tak závisí především na dalších faktorech. Tím prvním je připravenost zdravotnických zařízení a ochota zdravotníků zvládnout zvýšené množství vyšetření. Za mamografický screening mohu říci, že screeningová centra připravenost deklarovala a projekt je u nás dobře nachystán. Průběžně sledujeme objednací doby u všech center (jsou veřejně dostupné u seznamu center na www.mamo.cz), u drtivé většiny pracovišť nejsou dlouhé. Zavedli jsme systém pro průběžné sledování počtů provedených vyšetření s pozvánkou a budeme mít každý měsíc přehled o náběhu a konkrétní situaci v jednotlivých regionech. Můžeme tak ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami provést určité korekce v procesu zvaní. Je důležité, aby v případě přeplněnosti některého centra ženy volily pracoviště jiné, s krátkými objednacími dobami. Dojde tak k rovnoměrnější distribuci vyšetření po celé ČR. Vysoká kvalita center, která procházejí průběžnou kontrolou, je zárukou toho, že vyšetření budou provedena nejenom rychle, ale také ve vysoké kvalitě.
Dalším důležitým faktorem úspěšnosti projektu je udržitelnost. Ke zvýšení účasti a dalšímu poklesu úmrtnosti na rakovinu prsu je třeba oslovení žen opakovat, a to i po ukončení projektu. Zdravotní pojišťovny se sice zavázaly ve zvaní pokračovat, bude to však záviset hlavně na finančních zdrojích, případně také na legislativních změnách, které mohou tyto aktivity zdravotních pojišťoven do určité míry kodifikovat. Posledním důležitým faktorem ovlivňujícím úspěch projektu bude odpověď veřejnosti. Zde může velmi pomoci vhodně volená mediální osvětová kampaň. Pokud by se účast v mamografickém screeningu zvýšila o dalších 20 % (předpokládaná účast ve věkové skupině 45–69 je nyní při startu projektu necelých 60 %), byl by to velký úspěch. Česká republika by se tak zařadila v účasti (následně i v úmrtnosti na rakovinu prsu) mezi nejlepší země světa.
Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.,
vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
Přechod na adresné zvaní (populační screening) je logickým krokem kupředu a důkazem, že to se screeningem myslíme vážně. Adresné zvaní je odborně i technicky připraveno. Je potřeba, aby bylo doprovázeno příslušnou informační kampaní a aby na občany v ordinacích čekali připravení lékaři. Těžko odhadnout, jak zareaguje česká populace. Adresné zvaní může přivést do ordinací praktických lékařů pacienty dosud prevencí netknuté. Na větší zátěž se musejí tentokrát připravit lékaři, kteří byli v prevenci a ve screeningu až dosud méně aktivní. Očekává se od nich, že budou poskytovat informace a edukovat pacienty, v případě kolorektálního screeningu vydávat a vyhodnocovat testy na okultní krvácení (TOKS), v případě jejich pozitivity zajištovat kolonoskopii, ev. nabízet kolonoskopii jako alternativu v 55 letech.
Se zavedením adresného zvaní očekáváme vyšší účast a zmírnění regionální variability, na druhou stranu se mohou zvýraznit důsledky různorodosti používaných TOKS. Imunochemické testy s vysokou citlivostí přinášejí vyšší míru falešné pozitivity, která může screening zdiskreditovat. Kombinace vyššího počtu testovaných a vyšší míry pozitivity TOKS přinese vyšší nároky na kolonoskopické kapacity a prodlužování čekacích dob. Do budoucna bude potřeba standardizovat TOKS a stanovit optimální hodnotu citlivosti a zároveň zvyšovat nároky na kvalitu kolonoskopických výkonů. Celý program se neobejde bez systémové podpory k rozvoji screeningových technologií a navýšení úhrad zúčastněným poskytovatelům.
MUDr. Hana Šustková,
vedoucí oddělení koncepce úseku zdravotní péče VZP
I přes náročnost projektu jsme v současné době plně připraveni ho odstartovat. Máme připraven program, který každý měsíc dle přesně definovaných kritérií vybere dle data narození ty pojištěnce, kteří mají nárok na daná screeningová vyšetření, ale neúčastní se jich. Tito pojištěnci obdrží adresně do poštovní schránky plnou informaci o tom, které z vyšetření jim schází a co mají udělat pro to, aby vyšetření doplnili. Rovněž mají v dopise kontakt na telefonního operátora pojišťovny, který jim v případě jakýchkoli dotazů či problémů pomůže.
Máme zjištěno, jaká je kapacita akreditovaných pracovišť a v případě jejich nasycení jsme připraveni operativně pojištěnce odkazovat – prakticky on‑line – na centra s volnou kapacitou.
Je ale potřeba, aby se již rozeběhla plánovaná mediální kampaň, aby se zvací dopisy neminuly účinkem, tj. aby je neinformovaní pojištěnci nevyhodili do koše, protože o tomto projektu zatím nic moc nevědí. Zároveň je potřeba, aby mediální kampaň byla provedena profesionálně s využitím důvěryhodných osob, které by oslovovaly vždy danou cílovou skupinu. O této části projektu zatím bohužel nemáme informace.
Dále bychom přivítali celospolečenskou diskusi na téma bonusy – tj. zda v souvislosti s tímto projektem nezačít celorepublikově odměňovat ty pojištěnce, kteří pečují o své zdraví. A to i v kontextu plánované udržitelnosti projektu, kde se počítá s tím, že i po skončení projektu v roce 2015 budou pojišťovny v této aktivitě pokračovat a budou vyzývat své pojištěnce k účasti na preventivních prohlídkách a screeningových vyšetřeních.
MUDr. Vladimír Dvořák,
předseda Sdružení ambulantních gynekologů ČR
Jako zásadní problém vidím ufinancování screeningových programů. Zatím se stále diskutovalo o prostředcích na korespondenční obesílání těch, kteří na screeningu dosud neparticipují. Prostředky nutné k úhradě screeningových vyšetření a léčby onemocnění, která screening odhalí, budou výrazně vyšší. Plátci zdravotní péče budou mít v roce 2014 patrně ještě složitější situaci, než tomu bylo letos. Problémů s případným nezvládnutím přílivu nových pacientek do gynekologických ordinací se neobávám. Rovněž kapacita pracovišť, která budou léčit nově diagnostikované prekancerózy a karcinomy děložního hrdla, je dle mého názoru dostatečná. Doufám, že MZ ČR zařadí do nového Seznamu výkonů kód pro gynekologickou preventivní prohlídku a péči s ní související. V opačném případě by hrozilo bezdůvodné plýtvání veřejnými prostředky.
MUDr. Štěpán Suchánek,
člen Rady pro screening kolorektálního karcinomu České gastroenterologické společnosti ČLS JEP, vedoucí lékař Oddělení gastrointestinální endoskopie, Interní klinika 1. LF UK a ÚVN Praha
Zahájení adresného zvaní představuje významný mezník ve vývoji programů sekundární prevence nejčastějších nádorových onemocnění (nádory tlustého střeva a konečníku, prsu, děložního čípku). Tímto krokem dochází k přechodu na populační screening, u kterého se očekává navýšení účasti cílové populace a tím i snížení úmrtnosti na daná onemocnění. Zcela zásadní je však načasování. Rozesílání obálek s pozvánkami je nutné skloubit s masivní mediální kampaní (zejména v TV), díky které se zvýší šance, že naši spoluobčané na dopis skutečně zareagují a vydají se za praktickým lékařem. V případě kolorektálního karcinomu je dalším významným bodem vyšetřování kvalitními (kvantitativními nebo semikvantitativními) testy na okultní krvácení do stolice, jejichž výsledek se nejvíce blíží realitě. Při použití jednoduchého testu může dojít k navýšení tzv. falešné pozitivity. V tom případě by byl nápor na kolonoskopická centra velmi vysoký a hraničně zvládnutelný. S tím souvisí třetí bod, kterým je ohodnocení gastroenterologů – endoskopistů, kteří se programu účastní. Bylo by vhodné, aby zástupci Ministerstva zdravotnictví odsouhlasili zavedení tzv. screeningové odbornosti, pod kterou by se zdravotním pojišťovnám vykazovala péče spojená se screeningovým vyšetřením. Tím by byl nastaven stejný systém jako v případě screeningu nádorů prsu a děložního čípku, který se během mnohaletého fungování osvědčil.
MUDr. Renata Knorová, MBA,
zdravotní ředitelka, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna
V ČR se projekt adresného zvaní připravoval dlouhou dobu. Podstatné kroky k zajištění jeho úspěšného průběhu jsou připravené. Pojišťovny vybraly ze svých databází občany, kteří budou dopisem osloveni, jsou připravené texty dopisů a i smlouvy mezi MZ a jednotlivými plátci, kteří jej budou pro své klienty realizovat. K tomu, aby občané‑pojištěnci skutečně přišli do ordinací praktických lékařů, gynekologů a následně na vyšetření prsou či kolposkopii (vše ostatní se pro občana‑pojištěnce bude realizovat přímo v ordinaci praktického lékaře či gynekologa), může napomoci kvalitně zvolená marketingová kampaň provázející tento projekt.
Pro jeho dlouhodobou udržitelnost vidím jako nezbytné zahájit celospolečenskou debatu v ČR na téma: má být občan ČR nadále pouze pasivním konzumentem zdravotních služeb ve chvíli, kdy má nějaký zdravotní problém, nebo má mít definovanou spoluodpovědnost za své zdraví – aspoň v povinnosti chodit na preventivní prohlídky?
Pokud se občan ČR nestane reálně spoluodpovědným za své vlastní zdraví, pokud bude nadále jen pasivním odběratelem zdravotních služeb, obávám se, že žádné dobře míněné snahy státních institucí, odborníků a plátců nebudou mít žádoucí efekt.
Zdroj: Medical Tribune