Přeskočit na obsah

Co odkryla pandemie COVID-19

Na pandemii COVID-19 lze nahlížet z různých úhlů. O negativních stanoviscích toho bylo řečeno více než dost. Na druhou stranu přinesla evidenci o robustnosti zdravotních systémů, kvalitě zdravotnických profesionálů a nesmírně urychlila implementaci digitálních řešení v medicíně.

 

  • Kde se při zvládání pandemie COVID-19 udělaly největší chyby a co naopak fungovalo?

Systémy zdravotní péče po celém světě, ještě před pandemií COVID-19, čelily mnoha problémům, jako je stárnutí populace, nárůst nepřenosných onemocnění a omezený přístup ke zdravotní péči. Stačí citovat údaje WHO a Světové banky poukazující na to, že až 3,5 miliardy lidí – což je polovina světové populace – chyběl přístup k základním zdravotním službám. To byl stav, kde jsme byli. Nemluvě o tom, že v té době bylo e-Health s telemedicínskými aplikacemi, elektronickými zdravotními záznamy a umělou inteligencí (AI) podporující zdravotnické profesionály pro mnoho zemí spíše budoucností.

Podle výzkumného projektu Philips Future Health Index 2020, který přináší celosvětový pohled na utváření budoucnosti zdravotní péče, někteří zdravotničtí profesionálové, kteří byli alespoň částečně obeznámeni s digitálními technologiemi, uváděli, že je množství digitálních údajů o pacientech přetěžuje, a 35 % z nich dokonce tvrdilo, že nevědí, jak používat digitální data.

Z dnešního pohledu by se dalo říci, že největší chybou v době před pandemií COVID-19 byla neochota přijmout řešení e-Health, implementovat je a naučit se, jak je včas využít. Všichni jsme byli překvapeni rychlostí a mohutností šíření viru. Vlády se soustředily na nejlepší možné způsoby ochrany zdravých lidí před infekcí, podporu systémů zdravotní péče k záchraně životů pacientů s COVID-19 a opatření napomáhajících orientaci v nové realitě. Zdravotničtí pracovníci pracovali neúnavně 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Společnosti jako Philips dělaly vše pro to, aby splnily svůj závazek a poskytly zdravotnickým systémům vybavení k záchraně života. Je však také třeba říci, že jsme se všichni učili za pochodu. Není překvapením, že během pandemie COVID-19 byla zavedena rekordní rychlostí telemedicínská digitální řešení, aby se zabránilo nákazám v nemocnicích, umožnil se převoz pacientů s COVID-19 mezi nemocnicemi a poskytovala se péče těm chronicky nemocným pacientům doma, kteří se obávali infekce ve zdravotnickém zařízení nebo patřili ke zranitelným skupinám obyvatel.

Představte si, že bychom dokázali využít anonymizovaná data milionů pacientů s COVID-19 z celého světa a pomocí umělé inteligence (AI) je kombinovat a analyzovat, abychom lépe rozuměli tomuto onemocnění a mohli vypracovat účinnější léčebné postupy. K naplnění této vize máme však stále daleko.

Navzdory skutečnosti, že jsme zaznamenali velký pokrok v implementaci digitálních technologií, zažili jsme neuvěřitelnou mobilizaci a spolupráci všech zúčastněných v oblasti zdravotní péče a v boji proti pandemii, nesmíme spustit ze zřetele statistiky vypovídající o tom, jak probíhala péče o pacienty bez onemocnění COVID-19. V Nizozemsku poklesl počet nově diagnostikovaných případů rakoviny až o 30 %. Polsko dokonce zaznamenalo pokles o 50 %. V New Yorku bylo hlášeno sedminásobné zvýšení počtu úmrtí na infarkt. To nám napovídá, čemu budeme v brzké budoucnosti čelit. Robustní systém zdravotní péče, který nás připraví na další pandemii a zároveň bude nadále pečovat o ostatní pacienty, je realizovatelný jen za podmínky, že zdravotnictví přijme digitalizaci.

 

  • Jaké plyne poučení z pandemie pro světovou populaci? Myslíte si, že pandemie zlepší globální zdravotní péči?

Nedávné zrychlení transformace zdravotní péče směrem k digitalizaci rozhodně vytváří dokonalou hybnou sílu, abychom se dostali na cestu k dosažení univerzálně dostupné zdravotní péče (Universal Health Coverage, UHC) do roku 2030. Měli bychom vyvinout společné úsilí na mnoha úrovních k uskutečnění tohoto závazku. Ve společnosti Philips máme strukturovaný přístup k rozšiřování dostupnosti péče pro všechny. Naším cílem je zlepšit životy 2,5 miliardy lidí do roku 2030, včetně 400 milionů v komunitách s nedostatečným přístupem ke zdravotní péči. Proto jsme se zavázali vyvíjet digitální a technologické inovace pro kontinuální péči o zdraví, nové obchodní modely a ekonomická řešení a budovat silná partnerství v rámci ekosystému spolupráce.

Ale když se vrátíme k UHC, jedním z výsledků pandemie je mnohem užší a dynamičtější spolupráce různých zúčastněných stran při rozšiřování přístupu k péči a rostoucí dostupnosti elektronických aplikací v podpoře tohoto úsilí. Většina zemí stále upřednostňuje péči o infikované koronaviry, zatímco těhotné, lidé s diabetem, pacienti s nádorovým onemocněním, se srdečními chorobami a mnoho dalších se těžko dostávají ke zdravotní péči, což nadále prohlubuje krizi UHC.

Všechny vlády na světě nyní přemýšlejí, jak vytvořit robustní systémy zdravotní péče. COVID-19 koneckonců jasně prokázal, že zdravá populace je předpokladem zdravé ekonomiky. Musíme zajistit, aby vlády plně pochopily, že zdravotní péče není nákladem, ale investicí, která přináší měřitelné výnosy v celé ekonomice. Díky této realizaci můžeme přeprogramovat a posílit systém zdravotní péče, aby se mohl stát pevným základem pro obnovu celé společnosti.

 

  • Pojďme se obrátit k budoucnosti. Pandemie pomine, koronavirus s námi zůstane jako tisíce dalších virů. Co bude v budoucnu pro zdravotnické systémy důležitější: financování, nebo know-how?

Oba, protože se přirozeně navzájem doplňují. Dovolte mi uvést příklad: v důsledku pandemie bylo zapotřebí rozšířit infrastrukturu pro výměnu zdravotních údajů. V Nizozemsku se společnost Philips podílela na vývoji portálu, který lékařům slouží k výměně informací o COVID-19, propojuje lékaře navzájem a usnadňuje sdílení údajů o pacientech mezi regiony.

Chorvatsku bylo prostřednictvím společného daru společností Novartis a Philips poskytnuto telemedicínské řešení, které usnadňuje vzdálený online screening pacientů s příznaky COVID-19, což umožňuje jejich sledování a monitorování, aby se zabránilo zbytečným návštěvám pacientů v nemocnicích a ušetřil se čas zdravotníkům.

Tyto typy řešení mohou nejen pomáhat zdravotnictví v boji proti COVID-19, ale měly by být také použity při léčbě mnoha dalších onemocnění.

Inovace však vyžadují know-how i financování – jedno bez druhého nefunguje. Doufáme, že se nám brzy podaří pandemii překonat, ale opět bude nezbytné společné úsilí vlád, odborníků, technologických společností a poskytovatelů zdravotní péče, abychom mohli reagovat na problémy, které nás čekají za příštím rohem.

 

  • Dnešní medicína je atomizována do jednotlivých oborů a podoborů, což je v mnoha ohledech překážkou optimálního využití terapeutických a diagnostických postupů, které se osvědčily v jednom lékařském oboru, ale tyto zkušenosti nejsou sdíleny s kolegy jiných specializací. Napadá vás způsob, jak usnadnit sdílení zkušeností napříč alespoň příbuznými obory?

Ve skutečnosti jde o to, jak sbírat a analyzovat data s využitím odborných znalostí v dané oblasti, poskytovat lékařům užitečné informace a sdílet osvědčené postupy. Pojďme se na chvíli zaměřit na onkologii a přístup, který jsme zaujali tam.

Onkologická léčba se vyvíjí rychleji, než ji klinické týmy dokážou vstřebat. Lékaři se i nadále snaží využít správné informace ve správný čas k vývoji a implementaci programů precizní medicíny pro personalizovanou léčbu onkologického onemocnění. Každý den se objevuje více zdrojů dat, jež poskytují informace o nových možnostech léčby přes probíhající klinické studie až po genomiku, což činí léčbu onkologických pacientů obtížnou.

Před několika lety jsme zahájili spolupráci s bostonským Dana-Farber Cancer Institute (DFCI), předním centrem pro výzkum a léčbu onkologických onemocnění, a začlenili jsme do jeho „Clinical Pathways“ platformu Philips IntelliSpace Oncology. Společné řešení již funguje od roku 2019 a poskytuje přístup k odborným informacím více než 300 onkologů, vědců, farmaceutů a týmu datových vědců a IT specialistů v DFCI. Platforma pomáhá onkologům efektivně dospět k nejvhodnější léčbě na základě unifikovaného pohledu na data pacienta napříč diagnostickými a terapeutickými modalitami.

Philips IntelliSpace Oncology ve spolupráci s bostonskými vědci poskytuje doporučení pro specifickou léčbu na základě výsledků klinických studií a podle charakteristik pacientů, jako jsou například určité genové mutace. Jde o řešení založené na datech, která pomáhají celému terapeutickému týmu se snáze orientovat v narůstající komplexnosti diagnostiky a terapeutických možností a následně přizpůsobit léčbu konkrétnímu pacientovi na základě jeho biologických charakteristik.

Po dvou letech zkušeností s tímto projektem vidíme jeho přínos pro klinické pracovníky. Philips IntelliSpace Oncology představuje jeden ze způsobů, jak pojmout sdílení vědomostí, odborných znalostí a zkušeností s nejnovějšími inovacemi terapeutických a diagnostických postupů.

 

  • Pandemie otestovala výhody telemedicíny. Na druhou stranu nelze lékařské postupy (očkování a mnoho vyšetření a ošetření) provádět na dálku. Myslíte si, že existuje bezpečná hranice mezi telemedicínou a osobní zdravotní péčí?

Během pandemie COVID-19 se ukázalo, že telemedicína je nesmírně cenná, ale nejedná se o jedinou situaci, kdy výhody digitálních aplikací a vzdálených řešení významně přispívají k rozšiřování přístupu k péči.

Stačí zmínit, že každý den zemře více než 800 žen po celém světě na komplikace v těhotenství a při porodu. Na celém světě také dva z každých tří lidí postrádají přístup k základním zobrazovacím technologiím, jako jsou ultrazvuk a rentgen. V případech, kdy je k dispozici vhodný přístroj, není dostatek zkušeného personálu. V USA musí více než 10 % žen žijících ve venkovských oblastech překonat 150 kilometrů, než dojedou do porodnice. Ve všech těchto případech je telemedicína velice důležitým hráčem.

Aplikace společnosti Philips, jako jsou elektronické jednotky intenzivní péče (eICU je v ČR ve FN Motol), umožňují týmu lékařů a zdravotních sester sledovat pacienty na oddělení na dálku, bez ohledu na to, kde se pacient právě nachází. Lékaři a zdravotní sestry mají k dispozici kamery s vysokým rozlišením, telemetrická řešení, analytické nástroje, vizualizaci dat a pokročilou technologii zdravotní dokumentace, aby pomohli svým kolegům v první linii.

Jak je vidět, telemedicína není důležitá jen pro kontakt pacienta a lékaře, ale je také cenným nástrojem pro sdílení a podporu odborných znalostí mezi zdravotnickými profesionály. Je zřejmé, že v obou případech nestačí pouze kontakt na dálku, podobně jako přímý kontakt nikdy neumožňuje účinně a efektivně řešit rostoucí potřeby zdravotní péče. Ale kde je hranice mezi vzdáleným a přímým kontaktem? Tu musí stanovit zkušený a vzdělaný zdravotník nejlépe ve spolupráci s informovaným a zainteresovaným pacientem.

miš

 

Jan-Willem Scheijgrond zastává pozici vedoucího manažera pro vládní a veřejné záležitosti společnosti Philips. Vede spolupráci s mezinárodními partnery, jako jsou OSN a Světová zdravotnická organizace.

 

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené

Fórum: Motivace pro praktiky

29. 11. 2021

Posílení a rozšíření kompetencí praktických lékařů je spojeno s motivací poskytovat pacientům tu nejlepší péči. Padla proto některá preskripční…