Přeskočit na obsah

Co říkají odborníci o vzniku traumacenter II. typu

  • MUDr. Martin Carda,

primář oddělení úrazové chirurgie Pardubické nemocnice

Pardubická nemocnice se stále svým způsobem nesmířila se ztrátou statusu traumatologického centra po reorganizaci jejich sítě v roce 2009. Podle tohoto opatření mají být všichni pacienti se závažnými úrazy z Pardubického kraje transportováni k ošetření do traumacentra v Hradci Králové. Ve skutečnosti však nemalá část těchto pacientů je nadále ošetřována v Pardubicích. Z praxe je jasné, že za předpokladu doslovného dodržování pravidel stanovených Věstníkem ministerstva zdravotnictví pro primární a sekundární transport těžce poraněných pacientů by hradecké traumacentrum bylo zahlceno pacienty, kteří by mohli být stejně dobře ošetřeni u nás. Tato skutečnost nakonec vedla k tomu, že jsme spolu s hradeckým traumacentrem podepsali smlouvu, jejíž podstatou je uznání skutečnosti, že Pardubická nemocnice je schopna ošetřit i některé závažnější úrazy, a tito pacienti tak nemusejí být všichni transportováni do Hradce Králové, jak by přikazoval současný Věstník. Jako nutnost vidím legislativní posvěcení současného stavu, kdy naše nemocnice v rozporu s Věstníkem funguje prakticky jako spádová krajská nemocnice nebo, chcete‑li, traumacentrum II. stupně. Nemáme ambice tříštit superspecializovanou péči, která patří do traumacentra nejvyššího stupně. Naším cílem je soustředit se na ta poranění, která svojí závažností vyžadují centralizaci a vysoce specializovanou péči, kterou nelze realizovat v menších nemocnicích.

 

  • Doc. MUDr. Radek Veselý, Ph.D.,

primář traumatologie Úrazové nemocnice v Brně

Za Jihomoravský kraj a brněnskou aglomeraci mohu říci, že jednoznačně podporujeme doplnění sítě o traumacentra II. typu. Úrazová nemocnice v Brně již mnoho let plní funkci záložního traumacentra, takže by se pro nás nic nezměnilo, jen by se legalizoval současný stav. Personálně i technicky jsme plně vybaveni. Množstvím provedených operací patříme každoročně mezi pět nejvytíženějších pracovišť v ČR. Navíc do roku 2005 byla naše nemocnice výukovým traumacentrem, takže je historicky na co navazovat. Aktuálně jsme ve shodě s FN Brno a záchrannou službou Jihomoravského kraje a čekáme jen na vydání Věstníku MZ ČR. Oproti jiným pracovištím máme v Úrazové nemocnici v Brně to štěstí, že se k nám stále hlásí dostatek mladých lékařů, kteří mají zájem o úrazovou chirurgii. Ostatním nemocnicím by jistě pomohlo, kdyby se úrazová chirurgie vrátila zpět mezi základní samostatné obory. Všechno by bylo jednodušší – organizace péče o úrazové pacienty v krajích, financování i vzdělávání mladých kolegů. Situace by byla jednodušší i pro záchrannou službu, která by např. při současném poranění více pacientů mohla rychleji rozhodovat o jejich distribuci. Jako možné riziko vidím lobbistické zájmy jiných lékařských skupin, které mohou naše snahy zbytečně zhatit.

 

  • MUDr. Jaroslav Šrám, Ph.D.,

přednosta Traumatologicko‑ortopedického centra Krajské nemocnice Liberec

Doplnění sítě traumacenter o pracoviště II. typu jednoznačně podporuji. Napravila by se tím určitá nerovnoměrnost zatížení a dostupnosti péče, která vznikla při poslední redukci traumacenter I. typu, kdy ze sítě vypadly některé velké krajské nemocnice a nemocnice dlouhodobě se zabývající ošetřováním závažných úrazů. V současné době existují regiony značně přetížené s delšími dojezdovými časy, a naopak jsou připravené týmy v krajských nemocnicích, např. v Karlových Varech nebo Pardubicích, případně i v brněnské Úrazové nemocnici, které mohou odlehčit pracovištím I. typu. V každém regionu, kde se uvažuje o zřízení centra II. typu, je určeno spolupracující nadřízené pracoviště, přičemž jsou vyjmenovány diagnózy, které určují směřování pacientů do centra vyšší nebo nižší úrovně. Na těchto diagnózách panuje shoda v odborné společnosti úrazové chirurgie jako garanta centrové péče v ČR. Hlavní podmínku dobrého fungování center vidím v aktivní součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému, aby byli pacienti správně směrováni. Tento systém však velmi dobře funguje ve všech traumacentrech I. typu a záchranný systém je zvyklý na aktivní komunikaci se zdravotnickými zařízeními.

 

  • MUDr. Roman Gřegoř,

předseda Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP (SUMMK)

Naše odborná společnost spolu s Asociací zdravotnických záchranných služeb ČR obecně vítá kroky, které povedou k vyšší dostupnosti specializované a superspecializované péče. SUMMK nepřísluší určovat jiným společnostem formu a způsob, jak tohoto společného cíle dosáhnout. Pokud nalezla Česká společnost úrazové chirurgie ČLS JEP konsensus v tom, že lze zvýšit počet míst v ČR, kde bude poskytnuta kvalitní péče formou vybudování traumacenter II. typu, nemá SUMMK důvod to zpochybňovat. Naše společnost nicméně trvá na neměnnosti medicínských kritérií určujících druh a mechanismus poranění, která je nutno nadále primárně směrovat do traumacenter I. typu, neboť ta jsou mezinárodně uznávaná. U nás byla oficiálně akceptována a publikována formou na sebe navazujících Věstníků MZ ČR již před několika lety. Nesporně tak traumacentra přispěla ke kvalitě kontinuity péče o závažná traumata při jejich primárním směrování do místa definitivního ošetření. Dojde‑li k vytvoření sítě traumacenter I. a II. typu, naváže tento krok na nedávno definovanou síť urgentních příjmů I. a II. typu, jejichž existenci vidíme jako nepodkročitelnou podmínku existence traumacenter jakékoli úrovně, neboť tvoří funkční propojení přednemocniční a nemocniční neodkladné péče.

 

  • MUDr. Přemysl Kohout,

primář ortopedicko‑traumatologického oddělení Nemocnice Jihlava

Eventuální vznik traumacentra II. typu vítáme velice. Bylo by to vyvrcholení našeho dvacetiletého snažení o vznik specializovaného oddělení tohoto typu na Vysočině. Nemocnice Jihlava je personálně i materiálně bez větších komplikací schopna provoz zahájit, pokud bude statut traumacentra přiznán. Jako klíčová se pak bude jevit vůle politického zastoupení Kraje Vysočina jako zřizovatele nemocnice. Smyslem vzniku traumacenter II. typu je pokrytí „děr“ na mapě. Ulevit mateřskému traumacentru I. stupně od pacientů, kteří nutně nevyžadují jejich péči a zahlcují systém. Udržet úroveň a rozvíjet traumatologickou péči v kraji a působit jako edukační zdroj. Omezením zbytečných převozů pacientů do vzdáleného traumacentra se omezí i náklady pro pojišťovny. Pro nemocnici jako takovou to hlavně přinese více práce, na kterou se ovšem těšíme, finančně traumatologie není výdělečný obor.

Zdroj: MT

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…

Fórum: Motivace pro praktiky

29. 11. 2021

Posílení a rozšíření kompetencí praktických lékařů je spojeno s motivací poskytovat pacientům tu nejlepší péči. Padla proto některá preskripční…